Osobnosti: BERGLER, Josef, malíř

Datum narození: 1753
Místo narození: Solnohrad
Datum úmrtí: 1829
Místo úmrtí: Praha

Josef Bergler (1753 Solnohrad – 1829 Praha) byl malířem, kreslířem, rytcem a pedagogem. První výtvarné zkušenosti získal od svého otce, dvorního sochaře pasovského knížete biskupa.

1776-1786 studoval v Itálii, kde si osvojil klasicistní styl.
1797 ho pověřila Společnost vlasteneckých přátel umění organizací umělecké školy v Praze a o tři roky později se stal prvním ředitelem zdejší kreslířské akademie. Jeho učebním systémem založeným na kresbě prošli zakladatelé českého umění 19. století – F. Horčička, F. Tkadlík, V. Prachner a J. Navrátil.
Zpracoval Bronislav Pražan

Autor návrhu opony pro Stavovské divadlo, 1804

Ex http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Bergler (17.10.2013 JV)
Josef Bergler (1. května 1753 v Salzburgu – 25. června 1829 v Praze) byl bavorský malíř, kreslíř a rytec období klasicismu, představitel akademismu, významný pedagog a první ředitel Akademie výtvarných umění v Praze.

Pocházel z tyrolské rodiny horalů usazených v Pustertal, odkud jeho rodiče odešli do Pasova. Nejprve se vyučil sochařem u svého stejnojmenného otce, který bývá pro odlišení označován Josef Bergler starší (1718 Pasov – 1788). Dále pokračoval díky finanční podpoře pasovského biskupa, knížete Franze Antona Auerspergaa ve studiu u tyrolského malíře Martina Knollera v Miláně a u profesora Antona von Marona na Akademii v Římě. Během šestiletého pobytu v Římě namaloval několik oltářních obrazů pro italské kostely. Roku 1786 se vrátil k rodičům do Pasova nastoupil jako kabinetní malíř do služeb tamního biskupa Leopolda Thun-Hohensteina v jeho rezidenci. Roku 1796 byl osloven Společností vlasteneckých přátel umění, aby zorganizoval vysokoškolskou výuku malířství a kreslení v Praze. Roku 1800 byl na podnět hraběte Františka Thuna dosazen jako první ředitel nově založené kreslířské Akademie v Praze. Své zakladatelské úlohy se zhostil velmi dobře, napsal učební osnovy, pořídil sbírku sádrových modelů slavných evropských soch, a dvojrozměrných grafických předloh, zejména vlastních kresebných kopií podle Raffaela. V jeho ateliéru se vyučili tři desítky českých i německých výtvarníků, zakladatelů novodobé malby a rytectví, například malíři František Horčička, František Tkadlík, Václav Prachner, Václav Mánes, Josef Vojtěch Hellich, Josef Navrátil, Josef Bekel, Jakub Ginzel, Gustav J. F. Kratzmann nebo Josef Führich, rytci Josef Drda, Martin Tejček, František Nadorp, Jiří Döbler nebo Antonín Pucherna. Jeho přímým pokračovatelem na Akademii byl v letech 1830-1835 jeho adoptivní syn, žák a korektor František Waldherr (1784-1835).
Dílo

Před příchodem do Prahy vytvořil mnohé chrámové obrazy v Itálii (např. Fabriano, Marino, pro klášter theatinů na Sicílii), v Dolním Bavorsku (např. Östernberg, Pasov, Wegscheid]), Ravensburg, Regen, Freynberg či Zwiesel), další vymaloval v Horním Rakousku (například oltář morových patronů sv. Šebestiána a sv. Rocha v Reichersbergu.

V Praze patřil k čelným mistrům monumentální malby období klasicismu, k zakladatelům historismu v Čechách, k ideovým iniciátorům malířských cyklů, např. z českých dějin (pro Letohrádek královny Anny v Praze), z církevní historie, a k zakladatelům školy nazarénů. Dále skicoval sochařské monumenty a maloval portréty. Roku 1808 navrhl pro Malostranský hřbitov v Praze-Košířích náhrobek pasovského biskupa Leopolda Thun-Hohensteina. Podle jeho návrhových kreseb vznikla řada obrazů či soch jeho žáků. Vytvořil 314 grafických listů, mědirytin, leptů a litografií (podle soupisu J.G. Dlabacže). Kromě figurálních kompozic, návrhů pomníků či náhrobků to byly četné příležitostné tisky jako novoročenky, titulní listy či obálky knih, viněty a vizitky.

Bibliografie:
Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 17, 34, 35, 399

http://leccos.com/index.php/clanky/bergler-josef