Karolinka, AS 2005, č. 3, s. 8-17. Alena Exnarová.
EXNAROVÁ, Alena: Průvodce po představeních FEMADu Poděbrady a Divadelní Třebíče 2005. AS 2005, č. 3, s. 8-17.
Scénář Martina Františáka k inscenaci Doma Divadelního souboru Jana Honsy z Karolinky je pevně zakořeněn v prostředí Valašska a vychází z hluboké znalosti lidí, kteří zde žijí. Hraje se o obyčejných věcech každodenního života, řeší se konflikty, které nám mohou připadat žabomyší, ale pro ně jsou důležité. Syrový reál je už ve scénáři a posléze v inscenaci vědomě kombinován se znakem, s básnickými obrazy. Do dvou dnů jsou nahuštěny události, na nichž si uvědomujeme koloběh života se všemi problémy, které vždycky byly a budou, se všemi radostmi i strastmi, se smrtí, v jednom okamžiku se v podstatě hraje minulost, současnost i budoucnost a vnímáme přesahy k obecnějším rovinám životní filozofie. Setkáváme se se svéráznými figurkami, k nimž celé to vesnické společenství přistupuje laskavě, protože do něj patří. Hraje se o tom, co je to doma, ale také o hledání sama sebe, svého místa v životě, o pospolitosti a kořenech.... Herectví se vyznačuje lapidárností a hutností výrazu, bez přehrávaných emocí (jak snadno by to mohlo být patetické, a vůbec není!). Je to herectví vědomé, postavy jsou vybudované, včetně odlehčujících výrazů či replik, včetně vulgarismů, a to všechno, protože je přirozenou součástí vyjadřování postav a nijak se do toho nešlape, dostává v rámci jazyka poetickou hodnotu. Přitom tyto vybudované postavy působí autenticky, protože si jejich představitelé stojí za tím, co říkají. Cenné je, že toto herectví je herectvím ansámblovým, které v podstatě nemá slabiny. Představení souboru z Karolinky bylo nevšedním a nejsilnějším zážitkem poděbradské části přehlídky.
Scénář Martina Františáka k inscenaci Doma Divadelního souboru Jana Honsy z Karolinky je pevně zakořeněn v prostředí Valašska a vychází z hluboké znalosti lidí, kteří zde žijí. Hraje se o obyčejných věcech každodenního života, řeší se konflikty, které nám mohou připadat žabomyší, ale pro ně jsou důležité. Syrový reál je už ve scénáři a posléze v inscenaci vědomě kombinován se znakem, s básnickými obrazy. Do dvou dnů jsou nahuštěny události, na nichž si uvědomujeme koloběh života se všemi problémy, které vždycky byly a budou, se všemi radostmi i strastmi, se smrtí, v jednom okamžiku se v podstatě hraje minulost, současnost i budoucnost a vnímáme přesahy k obecnějším rovinám životní filozofie. Setkáváme se se svéráznými figurkami, k nimž celé to vesnické společenství přistupuje laskavě, protože do něj patří. Hraje se o tom, co je to doma, ale také o hledání sama sebe, svého místa v životě, o pospolitosti a kořenech.... Herectví se vyznačuje lapidárností a hutností výrazu, bez přehrávaných emocí (jak snadno by to mohlo být patetické, a vůbec není!). Je to herectví vědomé, postavy jsou vybudované, včetně odlehčujících výrazů či replik, včetně vulgarismů, a to všechno, protože je přirozenou součástí vyjadřování postav a nijak se do toho nešlape, dostává v rámci jazyka poetickou hodnotu. Přitom tyto vybudované postavy působí autenticky, protože si jejich představitelé stojí za tím, co říkají. Cenné je, že toto herectví je herectvím ansámblovým, které v podstatě nemá slabiny. Představení souboru z Karolinky bylo nevšedním a nejsilnějším zážitkem poděbradské části přehlídky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.