Třeboň, Excerpce pro MČAD 1998-2002
TŘEBOŇ o.Jindřichův Hradec
CČAD s. 21, 47, 64,119,148,149, 224, 226, 230, 232, 342, 375, 380, 384, 391, 397, 403
Obr.CČAD s.64: F. Skála: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni,1871
Obr.CČAD s.224: A. S. Puškin: Kamenný host, LS Třeboň, režie Karel Brůna, loutky Ivan Anthon .
Obr.CČAD s.341: Autorská úprava Dykova Krysaře M. Poesové a souboru PEKUF MěKS Třeboň,
1988.
Obr. DČD/III. s. 184, 185: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni. Pro Právovárečnické divadlo v Třeboni maloval e.1871 F.Skála, s.186: Dekorace gotického sálu, s.187: Dekorace vězení.
školské divadlo:
DČD I., s. 112
1602: Hra o sv. Dorotě,
DČD I., s. 317
1836: Nová divadelní budova (s. 296)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1871. dekorace Fr. Skála (s. 185)
DČD III.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
před 1835: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
1839: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1860: Scribe, Legouvé: Adrienna Lecouvreourová (s. 178)
1865: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
DČD III.
1602 zaplaceno za komedii o Dorotě. (Ron)
Po předchozích ojedinělých pokusech se začalo ve městě hrát divadlo 1797 v t.zv.redutním sále. Hrálo se zde až do 1836. 1833 se nepohodli ochotníci z řad schwarzenberských úředníků a postavili si jeviště v zámku, kde hráli do 1855. 1836 se usnesli právovárečníci postavit samostatné divadlo. Přestavěli pro ni sladovnu městského pivovaru. Ochotníci i kočující společnosti zde hráli česky i
německy, německé hry postupně upadaly a od 1846 se hrálo pouze česky. 1851-2 a 1854 zde hrál s Kulasovou společností J.K.Tyl. 1855 se rozpadlo zámecké ochotnické sdružení a českému divadlu připadlo jeho vybavení, včetně jeviště. 1861 zal. nový ochotnický spolek. 1871-2 bylo divadlo přestavěné. Třeboň v tu dobu navštěvovaly kočující divadelní společnosti: 1873 Kramuelova, 1875-6 Terezie Knížkové. 1876 Svobodova, s níž vystoupil i Jindřich Mošna,společnosti společnosti Svobodova, J.V.Kramera, Knížkové, 1878 Faltysova, 1879 Zöllnerové, 1880 Kramuelova. Po opravě divadla 1883-4 Prokopova, 1884 Pištěkova, 1886 Čížkova, 1887 Jelínkova, 1888 Marie Kozlanské, Pokorného, 1888-9 Muškova, 1891 Hurtova, Pokorného, Zöllnerové, 1892 Trnkova a Kaňkovského, 1895 Lacinova, 1895-6 Brázdova, 1897 Trnkova, Švandova, Chmelenského... Současně hráli i ochotníci. 1889 zde provedli Prodanou nevěstu. 1895 ji nastudovali znovu, při jejím provedení 1896 účinkoval Karel Krössing. 1902 zal. nový Spolek divadelních ochotníků. 1904-18 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřené. 1924 byla budova přestavěná. 1925 se sloučil Spolek divadelních ochotníků se všemi místními dramatickými odbory v jeden celek. (JM)
Javorin s. 291, Smékalová
V redutním sále /později právovárečném/ se hrálo až do 1833. Zde hrály i kočující společnosti, zdá se, že i Matěj Kopecký. 1833 právovárečníci si postavili vlastní divadlo a hráli česky a německy /Štěpánek, Kotzebue/. 1845 uspořádána první česká Beseda, což mělo zásadní národně-společenský význam. 1855 se ochotníci vrátili do původního sálu. Do 1861 se hrálo v obou jazycích. Do 1872 se divadlo patrně nehrálo. Toho roku zahájili v novém divadle. Zde hráli i studenti Strakonického dudáka. 1878 zde vystoupila se společností Zőllnerové Sklenářová-Malá. V té době ochotníci hráli společně s pěveckým spolkem Pěslav opery, pořádali večery. Divadlo hrál i Sokol. Do 1918 aktivita ochotníků silně poklesla, hrálo se náhradně jen v menším sále, a to lidové hry. Teprve 1918 znovu činnost obnovili Janem Výravou. Divadlo potom hráli také: Sokol, Spolek paní a dívek, Dámský odbor, Pracující ženy aj. Poté divadlo definitivně uzavřené pro přestavbu. Ochotnický spolek zde zahájil téhož roku Paní mincmistrovou. 1902 – 1925 ochotníci sehráli 99 her, z toho 67 českých. Český repertoár tvořila klasická česká hra, ale i současní autoři, např. Čapek, Svoboda, Štech, z cizích i Wilde,
Bjőrnson, Ibsen, Shakespeare…/JM/
TÁBORSKÝ, str.270 – 274.
Jedna z nejstarších divadelních tradic v českých zemích. Od poloviny 16.st. v augustiniánském klášteře hry s biblickými náměty. Hráli kněží a žáci /1568 O synu marnotratném, 1569 O chudém Lazarovi, 1572 Nešťastná Jenovéfa, 1575 O bohatém sedlákovi, 1577 O třech králích. 1587 v horní části zámku nová zpěvohra Šimona Lomnického z Budče Triumf aneb komedie O vzkříšení Páně. Od 1603 takřka pravidelně divadelní produkce na zámku Petra Voka O svaté Dorotě, O Meluzině, O Řehoři, O potrestaném lakomci... Po Bílé hoře teprve 1722 a častěji od 1730 divadelní představení kláštera v Opatovickém mlýně. 1796 zasláno z Vídně bohaté vybavení jeviště na zámku. 1797 měšťané zřídili stálý divadelní sál s dobře vybaveným jevištěm. 1799 sál v zámku upraven. Střídavě na obou scénách hráli knížecí úředníci a měštští ochotníci, převážně německy, ale také kočovné společnosti. 1832 zahájena stavba nového městského divadla na místě dnešního divadla s bohatým vybavením sálu a jeviště. 1833 zde zahájili dvoujazyčným programem - německý prolog, německá aktovka Der Theaterunternehmer, česká aktovka Já se nikdy nemejlím aneb Vrchnik Petrovských, český epilog. Střídali se zde ochotníci a kočovné společnosti. Repertoár: Čech a Němec /1835/, Doktor Štěkavec, Loupežníci na Chlumu /1938/, 1844 zde hrál Matěj Kopecký 8 představení, 1845 první česká beseda. V dalších letech skoro výlučně divadlo v němčině. 1848 zal. Čtenářská společnost z dřívější Slovanské lípy. První českou hrou po mnoha letech byla Paní Marjánka v provedení Kullasovy společnosti s J.K.Tylem. v příštích měsících provedli na padesát her, prakticky celý tehdy v českém divadle hraný repertoár ve špičkovém provedení /Tylova rodina, Krumlovský.../. 1865 zde začal hereckou dráhu Vojta-Slukov. Ochotníci ukončili činnost vnitřní krizí 1863. 1865 činnost obnovili. Za 5 dalších let sehráli 30 her vybraného repertoáru. 1871-2 výrazné zvětšení a modernizace divadla, mimořádné vybavení jeviště. Zahájili Svéhlavostí /Benedix/. Na tomto jevišti hrál např. Mošna /1876/, Sklenářová-Malá /1879/. 1884 zde Pištěkova společnost hrála řadu oper a operet. Společností zde v tu dobu hostovalo více, takže ochotníci sehráli pouze Břetislava a Jitku /v hostinci Na panské, nyní Krčínův dům/, Prodanou nevěstu /za hostování Sittové?/, Naše furianty a
několik dalších ještě her. Gymnazijní studenti v tu dobu uváděli náročný repertoár, někdy ve spolupráci s ochotníky /Paní mincmistrová, Magelona, Dýchánek paní doktorové /Rettigová/, Karikatury /Kisilewski/... 1904 byla divadelní budova z bezpečnostních důvodů zavřena. Studenti začali hrát v sále Besedy po 14 dnech úprav /Maryša, Ideální manžel, Oblaka, Vilma, Zkouška, Vnučka /Krylov/, Noc na Karlštejně .../. Ochotníci pak hráli v restauraci u zastávky, v Besedě. Na novém světě z popudu Jednoty pracujícího lidu postaveno 1909 menší jeviště. Zde uvedeny jednoaktovky Stroupežnického, Diogenes /Vrchlický/, Jiný vzduch /Šimáček/, Strašidla. Vedle ochotníků zde hrála i Jednota pracujícího lidu. Jednota katolických tovaryšů nenabízela zajímavý repertoár a brzy se v podstatě umlčela. 1918 byly provedeny bezpečnostní adaptace a téhož roku se ochotníci vrátili do svého divadla s Janem Výravou. Následoval Othello, Tartuffe, Pustina /Nušič/, Poslední scéna /Šimáček/, Vlci /Rolland/. Ve 30.letech dramaturgie ochotníků přinášela řadu významných her, m.j. Bílou nemoc, Ze života hmyzu... 1939-1945 nastudovali jen několik her, z nichž některé bylo zakázané provést. Významnou událostí bylo provedení Dalibora /1943/ a Prodané nevěsty /1944/ pěveckým spolkem Pěslav a třeboňským symfonickým orchestrem /hudebního odboru Sportovního klubu/. Sólisté ND, řídil Rudolf Vašata. Po 1945 ochotníci nastudovali 10 - 12 her ročně. Na repertoáru byl Gorkij, Šejnin, Bělocerkevskij, Arbuzov, Endris, Drda, Heřmánek, Ibsen, Jirásek, Rostand, Čapek... Po uzavření divadla se hrálo na provizórním jevišti v sále Besedy /Gorkij, Shaw, Šrámek/. Aktivita souboru ochabovala, až v důsledku menšího zájmu veřejnosti a rozpadu souboru do více kolektivů v samostatných podnikových či závodních klubech v podstatě ustala/1962/, i když historické prostředí divadla bylo modernizované a dané opět do provozu /JM/
HADAČ, Václav: Z historie Třeboňského divadla.Vydala OB v Třeboni, 1962. 17 str.
JČ 1983: DS Gymnázia 1 insc. 5x
DS SEŠ 1 insc. 1x
CO nevíte o třeboňském divadle. Václav Hadač: Z historie Třeboňského divadla, Činnost divadelních ochotníků v Třeboni. Třeboň, Osvětová beseda 1962. 22 s. kART
WEBER, J.: Dějiny dramatického odboru "Všeodborového spolku jednoty pracujícího lidu" v Třeboni. In: Jihočeský obzor 1917/č.38,40,43. KK
ZVONAŘOVÁ, Alexandra: Historie a současnost loutkového divadla v Třeboni. In: Kapitoly z histoorie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.
DDOČ 1912: Dram. odbor Jednoty pracujícího lidu (Burian s. 77)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.
1998 První ročník divadelního festivalu Čochtanova Třeboň uspořádalo občanské sdružení Werichovci na nádvoří třeboňského zámku.
Vyškovské noviny, 1998
Loutkářský soubor (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1963: DS J.K.Tyl při OB: Čapek: Bílá nemoc
FEMAD 1988: LS: Vodička: Asagao
FEMAD 1992: LS Pekuf: Kohoutová: Čas pro muže jménem Gilgameš
Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol Loutkáři sami datovali svůj vznik rokem 1924. Teprve v sokolské kronice se zjistilo, že zahajovací představení bylo r. 1921. V roce 1932 se začal na letním sokolském cvičišti svépomocně stavět dřevěný pavilon pro loutkové divadlo. Pravidelná představení se zde hrála od roku 1934. Poválečná představení byla zahájena roku 1945 v Městském divadle. V roce 1953 bylo otevřeno nové divadlo, vybudované v bývalém klášteře. (HS)
Novák, s.34-36
Loutkářský soubor v Třeboni vznikl v r. 1924 jako odbor místního Sokola. Hrával s vypůjčeným materiálem, vždy v neděli odpoledne v hostinci Na sadech. V r. 1926 se divadlo přestěhovalo do letní verandy hotelu U zlatého hroznu, kde se tehdy uskutečnilo první představení pro dospělé diváky. V letech 1928 - 1932, soubor nehrál. V první polovině 30. let byl vystavěn samostatný dřevěný pavilon pro loutkovou scénu. Činnost souboru byla přerušena zákazem Sokola v období okupace. Po válce se činnost souboru obnovuje v místním městském divadle. v r. 1947 se soubor přestěhoval do kreslírny ZŠ. V r. 1948 byla v Třeboni uspořádána loutkářská škola za účasti profesionálních odborníků (prof. O. Rödla a dr. R. Kučery). V r. 1953 soubor obnovuje svou činnost v nově vybudovaném stálém divadle v klášterním refektáři. v r. 1955 se zúčastnil národní přehlídky LS v Chrudimi. od té doby byl pravidelným účastníkem amatérských festivalů a přehlídek. Mezil lety 1976 a 1981 soubor nehrál z důvodů přestavby divadla. (OS)
Zavřelová, loutky: s. 7.
Fr. Procházka: Loutkové divadlo v Třebni (Loutkář, roč.XXV/čís. 5, 1939)
Loutkové divadlo v Třeboni (Almanach, Třeboň 1941)
C: Třeboňská loutkářská květena (Loutková scéna, roč. IV/čís. 1, září 1947
Loutkové divadlo Třeboň, 1924-1969 (almanach, Město v Třeboni 1969)
E.Vavruška: Mladý pětačtyřicátník (Čsl. loutkář, roč. XX/čís.7, červenec1970
I.Anton: Odešel Karel Brůha (Čsl. loutkář, roč.XXVII/čís. 6,červen 1977)
I.Anton: Loutky Pravoše Martínka (Čsl. loutkář, roč. XXX/čís. 2, únor 1980
Adresář 93: LS, LS PEKUF
1996 Pohádkové soboty - přehlídky amatérského loutkového divadla
Listy Jindřichohradecka, 16.03.1996
1998 přehlídka amatérských loutkářských a činoherních souborů jihočeského regionu Pohádková Třeboň, které se zúčastnilo 6 souborů.
Listy Jindřichohradecka, 30.03.1998
LCH 1955, 1956, 1957, 1963,...ZK Pivovaru, pozd. Rudý koutek ONV
LCH 1987, 1988, 1989... Loutkářský soubor MěKS
LCH 1993: PEKUF
LCH 1994: LS IKS
CČAD s. 21, 47, 64,119,148,149, 224, 226, 230, 232, 342, 375, 380, 384, 391, 397, 403
Obr.CČAD s.64: F. Skála: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni,1871
Obr.CČAD s.224: A. S. Puškin: Kamenný host, LS Třeboň, režie Karel Brůna, loutky Ivan Anthon .
Obr.CČAD s.341: Autorská úprava Dykova Krysaře M. Poesové a souboru PEKUF MěKS Třeboň,
1988.
Obr. DČD/III. s. 184, 185: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni. Pro Právovárečnické divadlo v Třeboni maloval e.1871 F.Skála, s.186: Dekorace gotického sálu, s.187: Dekorace vězení.
školské divadlo:
DČD I., s. 112
1602: Hra o sv. Dorotě,
DČD I., s. 317
1836: Nová divadelní budova (s. 296)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1871. dekorace Fr. Skála (s. 185)
DČD III.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
před 1835: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
1839: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1860: Scribe, Legouvé: Adrienna Lecouvreourová (s. 178)
1865: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
DČD III.
1602 zaplaceno za komedii o Dorotě. (Ron)
Po předchozích ojedinělých pokusech se začalo ve městě hrát divadlo 1797 v t.zv.redutním sále. Hrálo se zde až do 1836. 1833 se nepohodli ochotníci z řad schwarzenberských úředníků a postavili si jeviště v zámku, kde hráli do 1855. 1836 se usnesli právovárečníci postavit samostatné divadlo. Přestavěli pro ni sladovnu městského pivovaru. Ochotníci i kočující společnosti zde hráli česky i
německy, německé hry postupně upadaly a od 1846 se hrálo pouze česky. 1851-2 a 1854 zde hrál s Kulasovou společností J.K.Tyl. 1855 se rozpadlo zámecké ochotnické sdružení a českému divadlu připadlo jeho vybavení, včetně jeviště. 1861 zal. nový ochotnický spolek. 1871-2 bylo divadlo přestavěné. Třeboň v tu dobu navštěvovaly kočující divadelní společnosti: 1873 Kramuelova, 1875-6 Terezie Knížkové. 1876 Svobodova, s níž vystoupil i Jindřich Mošna,společnosti společnosti Svobodova, J.V.Kramera, Knížkové, 1878 Faltysova, 1879 Zöllnerové, 1880 Kramuelova. Po opravě divadla 1883-4 Prokopova, 1884 Pištěkova, 1886 Čížkova, 1887 Jelínkova, 1888 Marie Kozlanské, Pokorného, 1888-9 Muškova, 1891 Hurtova, Pokorného, Zöllnerové, 1892 Trnkova a Kaňkovského, 1895 Lacinova, 1895-6 Brázdova, 1897 Trnkova, Švandova, Chmelenského... Současně hráli i ochotníci. 1889 zde provedli Prodanou nevěstu. 1895 ji nastudovali znovu, při jejím provedení 1896 účinkoval Karel Krössing. 1902 zal. nový Spolek divadelních ochotníků. 1904-18 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřené. 1924 byla budova přestavěná. 1925 se sloučil Spolek divadelních ochotníků se všemi místními dramatickými odbory v jeden celek. (JM)
Javorin s. 291, Smékalová
V redutním sále /později právovárečném/ se hrálo až do 1833. Zde hrály i kočující společnosti, zdá se, že i Matěj Kopecký. 1833 právovárečníci si postavili vlastní divadlo a hráli česky a německy /Štěpánek, Kotzebue/. 1845 uspořádána první česká Beseda, což mělo zásadní národně-společenský význam. 1855 se ochotníci vrátili do původního sálu. Do 1861 se hrálo v obou jazycích. Do 1872 se divadlo patrně nehrálo. Toho roku zahájili v novém divadle. Zde hráli i studenti Strakonického dudáka. 1878 zde vystoupila se společností Zőllnerové Sklenářová-Malá. V té době ochotníci hráli společně s pěveckým spolkem Pěslav opery, pořádali večery. Divadlo hrál i Sokol. Do 1918 aktivita ochotníků silně poklesla, hrálo se náhradně jen v menším sále, a to lidové hry. Teprve 1918 znovu činnost obnovili Janem Výravou. Divadlo potom hráli také: Sokol, Spolek paní a dívek, Dámský odbor, Pracující ženy aj. Poté divadlo definitivně uzavřené pro přestavbu. Ochotnický spolek zde zahájil téhož roku Paní mincmistrovou. 1902 – 1925 ochotníci sehráli 99 her, z toho 67 českých. Český repertoár tvořila klasická česká hra, ale i současní autoři, např. Čapek, Svoboda, Štech, z cizích i Wilde,
Bjőrnson, Ibsen, Shakespeare…/JM/
TÁBORSKÝ, str.270 – 274.
Jedna z nejstarších divadelních tradic v českých zemích. Od poloviny 16.st. v augustiniánském klášteře hry s biblickými náměty. Hráli kněží a žáci /1568 O synu marnotratném, 1569 O chudém Lazarovi, 1572 Nešťastná Jenovéfa, 1575 O bohatém sedlákovi, 1577 O třech králích. 1587 v horní části zámku nová zpěvohra Šimona Lomnického z Budče Triumf aneb komedie O vzkříšení Páně. Od 1603 takřka pravidelně divadelní produkce na zámku Petra Voka O svaté Dorotě, O Meluzině, O Řehoři, O potrestaném lakomci... Po Bílé hoře teprve 1722 a častěji od 1730 divadelní představení kláštera v Opatovickém mlýně. 1796 zasláno z Vídně bohaté vybavení jeviště na zámku. 1797 měšťané zřídili stálý divadelní sál s dobře vybaveným jevištěm. 1799 sál v zámku upraven. Střídavě na obou scénách hráli knížecí úředníci a měštští ochotníci, převážně německy, ale také kočovné společnosti. 1832 zahájena stavba nového městského divadla na místě dnešního divadla s bohatým vybavením sálu a jeviště. 1833 zde zahájili dvoujazyčným programem - německý prolog, německá aktovka Der Theaterunternehmer, česká aktovka Já se nikdy nemejlím aneb Vrchnik Petrovských, český epilog. Střídali se zde ochotníci a kočovné společnosti. Repertoár: Čech a Němec /1835/, Doktor Štěkavec, Loupežníci na Chlumu /1938/, 1844 zde hrál Matěj Kopecký 8 představení, 1845 první česká beseda. V dalších letech skoro výlučně divadlo v němčině. 1848 zal. Čtenářská společnost z dřívější Slovanské lípy. První českou hrou po mnoha letech byla Paní Marjánka v provedení Kullasovy společnosti s J.K.Tylem. v příštích měsících provedli na padesát her, prakticky celý tehdy v českém divadle hraný repertoár ve špičkovém provedení /Tylova rodina, Krumlovský.../. 1865 zde začal hereckou dráhu Vojta-Slukov. Ochotníci ukončili činnost vnitřní krizí 1863. 1865 činnost obnovili. Za 5 dalších let sehráli 30 her vybraného repertoáru. 1871-2 výrazné zvětšení a modernizace divadla, mimořádné vybavení jeviště. Zahájili Svéhlavostí /Benedix/. Na tomto jevišti hrál např. Mošna /1876/, Sklenářová-Malá /1879/. 1884 zde Pištěkova společnost hrála řadu oper a operet. Společností zde v tu dobu hostovalo více, takže ochotníci sehráli pouze Břetislava a Jitku /v hostinci Na panské, nyní Krčínův dům/, Prodanou nevěstu /za hostování Sittové?/, Naše furianty a
několik dalších ještě her. Gymnazijní studenti v tu dobu uváděli náročný repertoár, někdy ve spolupráci s ochotníky /Paní mincmistrová, Magelona, Dýchánek paní doktorové /Rettigová/, Karikatury /Kisilewski/... 1904 byla divadelní budova z bezpečnostních důvodů zavřena. Studenti začali hrát v sále Besedy po 14 dnech úprav /Maryša, Ideální manžel, Oblaka, Vilma, Zkouška, Vnučka /Krylov/, Noc na Karlštejně .../. Ochotníci pak hráli v restauraci u zastávky, v Besedě. Na novém světě z popudu Jednoty pracujícího lidu postaveno 1909 menší jeviště. Zde uvedeny jednoaktovky Stroupežnického, Diogenes /Vrchlický/, Jiný vzduch /Šimáček/, Strašidla. Vedle ochotníků zde hrála i Jednota pracujícího lidu. Jednota katolických tovaryšů nenabízela zajímavý repertoár a brzy se v podstatě umlčela. 1918 byly provedeny bezpečnostní adaptace a téhož roku se ochotníci vrátili do svého divadla s Janem Výravou. Následoval Othello, Tartuffe, Pustina /Nušič/, Poslední scéna /Šimáček/, Vlci /Rolland/. Ve 30.letech dramaturgie ochotníků přinášela řadu významných her, m.j. Bílou nemoc, Ze života hmyzu... 1939-1945 nastudovali jen několik her, z nichž některé bylo zakázané provést. Významnou událostí bylo provedení Dalibora /1943/ a Prodané nevěsty /1944/ pěveckým spolkem Pěslav a třeboňským symfonickým orchestrem /hudebního odboru Sportovního klubu/. Sólisté ND, řídil Rudolf Vašata. Po 1945 ochotníci nastudovali 10 - 12 her ročně. Na repertoáru byl Gorkij, Šejnin, Bělocerkevskij, Arbuzov, Endris, Drda, Heřmánek, Ibsen, Jirásek, Rostand, Čapek... Po uzavření divadla se hrálo na provizórním jevišti v sále Besedy /Gorkij, Shaw, Šrámek/. Aktivita souboru ochabovala, až v důsledku menšího zájmu veřejnosti a rozpadu souboru do více kolektivů v samostatných podnikových či závodních klubech v podstatě ustala/1962/, i když historické prostředí divadla bylo modernizované a dané opět do provozu /JM/
HADAČ, Václav: Z historie Třeboňského divadla.Vydala OB v Třeboni, 1962. 17 str.
JČ 1983: DS Gymnázia 1 insc. 5x
DS SEŠ 1 insc. 1x
CO nevíte o třeboňském divadle. Václav Hadač: Z historie Třeboňského divadla, Činnost divadelních ochotníků v Třeboni. Třeboň, Osvětová beseda 1962. 22 s. kART
WEBER, J.: Dějiny dramatického odboru "Všeodborového spolku jednoty pracujícího lidu" v Třeboni. In: Jihočeský obzor 1917/č.38,40,43. KK
ZVONAŘOVÁ, Alexandra: Historie a současnost loutkového divadla v Třeboni. In: Kapitoly z histoorie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.
DDOČ 1912: Dram. odbor Jednoty pracujícího lidu (Burian s. 77)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.
1998 První ročník divadelního festivalu Čochtanova Třeboň uspořádalo občanské sdružení Werichovci na nádvoří třeboňského zámku.
Vyškovské noviny, 1998
Loutkářský soubor (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1963: DS J.K.Tyl při OB: Čapek: Bílá nemoc
FEMAD 1988: LS: Vodička: Asagao
FEMAD 1992: LS Pekuf: Kohoutová: Čas pro muže jménem Gilgameš
Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol Loutkáři sami datovali svůj vznik rokem 1924. Teprve v sokolské kronice se zjistilo, že zahajovací představení bylo r. 1921. V roce 1932 se začal na letním sokolském cvičišti svépomocně stavět dřevěný pavilon pro loutkové divadlo. Pravidelná představení se zde hrála od roku 1934. Poválečná představení byla zahájena roku 1945 v Městském divadle. V roce 1953 bylo otevřeno nové divadlo, vybudované v bývalém klášteře. (HS)
Novák, s.34-36
Loutkářský soubor v Třeboni vznikl v r. 1924 jako odbor místního Sokola. Hrával s vypůjčeným materiálem, vždy v neděli odpoledne v hostinci Na sadech. V r. 1926 se divadlo přestěhovalo do letní verandy hotelu U zlatého hroznu, kde se tehdy uskutečnilo první představení pro dospělé diváky. V letech 1928 - 1932, soubor nehrál. V první polovině 30. let byl vystavěn samostatný dřevěný pavilon pro loutkovou scénu. Činnost souboru byla přerušena zákazem Sokola v období okupace. Po válce se činnost souboru obnovuje v místním městském divadle. v r. 1947 se soubor přestěhoval do kreslírny ZŠ. V r. 1948 byla v Třeboni uspořádána loutkářská škola za účasti profesionálních odborníků (prof. O. Rödla a dr. R. Kučery). V r. 1953 soubor obnovuje svou činnost v nově vybudovaném stálém divadle v klášterním refektáři. v r. 1955 se zúčastnil národní přehlídky LS v Chrudimi. od té doby byl pravidelným účastníkem amatérských festivalů a přehlídek. Mezil lety 1976 a 1981 soubor nehrál z důvodů přestavby divadla. (OS)
Zavřelová, loutky: s. 7.
Fr. Procházka: Loutkové divadlo v Třebni (Loutkář, roč.XXV/čís. 5, 1939)
Loutkové divadlo v Třeboni (Almanach, Třeboň 1941)
C: Třeboňská loutkářská květena (Loutková scéna, roč. IV/čís. 1, září 1947
Loutkové divadlo Třeboň, 1924-1969 (almanach, Město v Třeboni 1969)
E.Vavruška: Mladý pětačtyřicátník (Čsl. loutkář, roč. XX/čís.7, červenec1970
I.Anton: Odešel Karel Brůha (Čsl. loutkář, roč.XXVII/čís. 6,červen 1977)
I.Anton: Loutky Pravoše Martínka (Čsl. loutkář, roč. XXX/čís. 2, únor 1980
Adresář 93: LS, LS PEKUF
1996 Pohádkové soboty - přehlídky amatérského loutkového divadla
Listy Jindřichohradecka, 16.03.1996
1998 přehlídka amatérských loutkářských a činoherních souborů jihočeského regionu Pohádková Třeboň, které se zúčastnilo 6 souborů.
Listy Jindřichohradecka, 30.03.1998
LCH 1955, 1956, 1957, 1963,...ZK Pivovaru, pozd. Rudý koutek ONV
LCH 1987, 1988, 1989... Loutkářský soubor MěKS
LCH 1993: PEKUF
LCH 1994: LS IKS
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.