NOVÁK, Jan: Chrudim, Loutkové divadlo dámského odboru Ústřední matice školské, líc oboustranné opony - pohádkový motiv, autorka Berta Liebscherová, asi 1903, depozitář MLK

Novodobé loutkářské počátky v Chrudimi jsou spojeny se jmény bratří Gallatových. Staršímu Aloisovi byly loutky inspiračním zdrojem pro činoherně uváděné parodie, ale Jaroslav pořádal loutková představení a usiloval o zřízení stálého loutkového divadla. To se podařilo v roce 1903 pod hlavičkou dámského odboru Ústřední matice školské (ÚMŠ). Hrálo se na několika místech, v hostinci U Cabicarů, v restauraci Na sklepích i jinde a to s loutkami A. Švimberského a J. Ullika, které pravděpodobně vznikaly za spolupráce žáků místní dřevařské školy. Představení byla nepravidelná a činnost byla ukončena v roce 1914. Divadelní fundus byl uložen v městském sirotčinci.
Ojedinělou událostí bylo představení Škroupovy opery Dráteník, které se uskutečnilo v roce 1915 z iniciativy a v režii Karla Pippicha v městském divadle. Pro toto představení bylo použito malované proscénium a opona Berty Liebscherové. K obnovení soustavnější činnosti došlo v roce 1919, ale hrálo se půjčenými loutkami v provizoriu městského muzea. V roce 1921 byl renovován starý loutkářský fundus uložený v městském sirotčinci a to včetně malované opony. Ten pak sloužil pravděpodobně až do roku 1935, kdy našlo LD Ústřední matice školské nové a stálé působiště v novostavbě městského divadla.
Autorkou malované opony byla Berta Liebscherová, některé prameny uvádějí i podíl jejího manžela Františka. Rok vzniku opony není doložitelný, ale pravděpodobně již sloužila v letech 1903 – 1914. Její druhý život lze vymezit roky 1922 – 1935. Poté byla v depozitu chrudimského loutkového divadla a roku 1972 ji někdejší vůdčí osobnost souboru Jiří Stehno věnoval nově zřízenému Muzeu loutkářských kultur. Opona o rozměrech 228 x 110 cm je malovaná na plátně, navíjela se na dřevěný válec.

BERTA LIEBSCHEROVÁ-HAVLÍČKOVÁ
Narodila se 4. 7. 1864 v Lovčicích u Klatov. Vystudovala Dámské oddělení pro kreslení na uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Jakuba Schikanedera. Po absolutoriu se stala asistentkou prof. Pinkasa na Vyšší dívčí škole, kde byla posléze jmenována první středoškolskou profesorkou. Učitelskou dráhu však opustila po svatbě s Františkem Liebscherem a věnovala se pak vlastní výtvarné tvorbě. Malovala zejména květiny a krajiny. Zdá se tedy, že malba opony byla ojedinělou prací. První samostatnou výstavu měla pod názvem Květiny a krajiny v Krásné jizbě v Praze, a to v roce 1946, kdy jí bylo 82 let. Zemřela 10. 5. 1954 v Praze.

(Ing. Jan Novák, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)