16. PŘEHLÍDKA OCHOTNICKÝCH SOUBORÚ JIZERSKE OBLASTI, Divadelní hromada LXVII jaro-léto 2013, str. 41- 42.
Chutnaly nejvíce - suchary z Lomnice!
Řekne-li se o někom, že je suchar, nečekejte, že vám poděkuje. Není to právě lichotivý přívlastek. Kdysi když se řeklo, že je někdo sladký jako „suchary z Lomnice“, vybavilo se hned vynikající pečivo, obalené v krustě práškového cukru, co se rozplývalo dlouho na jazyku, neb to upečené uvnitř, bylo tvrdší mramoru. Dnes si o tradičních lomnických lahodných sucharech můžeme nechat zdát. Zato místní divadlo, jedno z nejpohlednějších v Čechách, tu stále stojí v celé kráse, tak jak ho v roce 1930 vymyslel slavný architekt Oldřich Liska, souputník Gočára, Janáka, Honzíka, skvělých modernistů...
Už po šestnácté, o prvním březnovém víkendu, se tu konala pojizerská krajská přehlídka ochotnického divadla. Na programu byly inscenace šesti divadelních souborů, ze samotné Jizerské oblasti však pouze čtyři - dva další vygenerovaly střední Čechy. Z Pojizeří absentovaly tradiční městské soubory, např. z Železného Brodu, Jilemnice či Semil. Vedle hostitelského místního souboru se představili divadelníci z Tanvaldu, Hrádku nad Nisou a Českého Dubu.
Dlouhodobě přehlídku sleduje Dušan Zakopal, byl tu již po šesté. S ním letos porotovali Jaromír Vosecký a autor této zprávy. Při závěrečném setkání souborů bylo uděleno velké množství individuálních cen, porota však šetřila cenami „tvůrčími“, z čehož vyplývá, že ročník to byl uspokojivý - byť nedošlo na žádné mimořádné představení a většinu tvořil „amatérský standard“.
Soubory, až na dvě výjimky, sáhly po zábavném repertoáru, veskrze po tzv. „vysokém populáru či bulváru“. Do této kategorie patří i text Jaromíra Břehového Zátiší s loutnou. V provedení tanvaldských divadelníků lze Břehového komedii označit jako hořkou, lépe řečeno krutou. Inscenace z Tanvaldu diváky pobavila, rozesmála a s řadou témat se mohli i ztotožnit. Pokud bylo hercům rozumět...
Jan Pavlíček, legendární režisér poděbradského souboru Jiří přivezl do Lomnice představení podle Havlíčkovy básně Křest sv. Vladimíra. Scéna téměř kabaretní, písňové, spíše swingové a šansonové vstupy, choreografie, barevné kostýmy, výrazné líčení, groteskní rekvizity. Soubor si dal s inscenováním spoustu práce - zajímavá scéna a kostýmy, několik pěkných hereckých výkonů, ale při vší úctě: představení po chvíli ztěžklo a některé výstupy připomínaly školní akademii.
Sami lomničtí hráli Ze života hmyzu bratří Čapků, čímž především otevřeli otázku jak hru hrát dnes - po „11. září“? Soubor se držel tradičního pojetí poetického, alegorického divadla. Přitom se jiné řešení nabízelo, režisérka to sama naznačila prvky kabaretního žánru, např. forbínovými scénami chrobáků či tanečními kreacemi jepic... Dušan Zakopal lomnickým při rozboru připomněl, že divadlo se hraje tady a teď - což tato inscenace nenaplnila.
V Lomnici nad Popelkou se představily tři soubory se jménem Vojan na štítě. První, z Českého dubu, předvedl divokou komedií Dave Freemana Dovolená s riziky, poněkud nepečlivé představení se spoustou náhod, „civilnímu herectví“ nebylo často rozumět, a to nejen verbálně. Komedie neměla spád a rytmus, ani v životě není všechno stejné...
Vojan z Hrádku nad Nisou přivezl Thomasovu Charleyovu tetu. Inscenace nezklamala, publikum ocenilo „robustní“ herecké výkony, ale s ostatním vybavením inscenace se režisér už tolik nepáral, i na amatérských jevištích lze vidět Charleyovu tetu, která nabídne víc než pitvoření, ale víc bohužel z hrádecké charleyky nezbylo.
A konečně Vojan z Libice nad Cidlinou - manželé Vondruškovi sáhli po hře Půldruhé hodiny zpoždění. Konverzační komedie pro dva herce je v amatérském divadle úkol přitažlivý, ale nelehký. Ale manželé Vondruškovi jsou dobří herci. Kořením inscenace jsou promyšleně vybudované situace a gagy, které na jistotu navigoval hostující profesionální režisér Milan Schejbal. Představení bylo v kontextu lomnické přehlídky výjimečné herecky i režijně i jasným názorem na divadlo.
Alexandr Gregar
Cena za inscenaci a doporučení na celostátní přehlídku činoherního a hudebního divadla 2013 Divadelní soubor Vojan Libice nad Cidlinou - Jean Dell, Gerald Sibleyras: Půldruhé hodiny zpoždění
Řekne-li se o někom, že je suchar, nečekejte, že vám poděkuje. Není to právě lichotivý přívlastek. Kdysi když se řeklo, že je někdo sladký jako „suchary z Lomnice“, vybavilo se hned vynikající pečivo, obalené v krustě práškového cukru, co se rozplývalo dlouho na jazyku, neb to upečené uvnitř, bylo tvrdší mramoru. Dnes si o tradičních lomnických lahodných sucharech můžeme nechat zdát. Zato místní divadlo, jedno z nejpohlednějších v Čechách, tu stále stojí v celé kráse, tak jak ho v roce 1930 vymyslel slavný architekt Oldřich Liska, souputník Gočára, Janáka, Honzíka, skvělých modernistů...
Už po šestnácté, o prvním březnovém víkendu, se tu konala pojizerská krajská přehlídka ochotnického divadla. Na programu byly inscenace šesti divadelních souborů, ze samotné Jizerské oblasti však pouze čtyři - dva další vygenerovaly střední Čechy. Z Pojizeří absentovaly tradiční městské soubory, např. z Železného Brodu, Jilemnice či Semil. Vedle hostitelského místního souboru se představili divadelníci z Tanvaldu, Hrádku nad Nisou a Českého Dubu.
Dlouhodobě přehlídku sleduje Dušan Zakopal, byl tu již po šesté. S ním letos porotovali Jaromír Vosecký a autor této zprávy. Při závěrečném setkání souborů bylo uděleno velké množství individuálních cen, porota však šetřila cenami „tvůrčími“, z čehož vyplývá, že ročník to byl uspokojivý - byť nedošlo na žádné mimořádné představení a většinu tvořil „amatérský standard“.
Soubory, až na dvě výjimky, sáhly po zábavném repertoáru, veskrze po tzv. „vysokém populáru či bulváru“. Do této kategorie patří i text Jaromíra Břehového Zátiší s loutnou. V provedení tanvaldských divadelníků lze Břehového komedii označit jako hořkou, lépe řečeno krutou. Inscenace z Tanvaldu diváky pobavila, rozesmála a s řadou témat se mohli i ztotožnit. Pokud bylo hercům rozumět...
Jan Pavlíček, legendární režisér poděbradského souboru Jiří přivezl do Lomnice představení podle Havlíčkovy básně Křest sv. Vladimíra. Scéna téměř kabaretní, písňové, spíše swingové a šansonové vstupy, choreografie, barevné kostýmy, výrazné líčení, groteskní rekvizity. Soubor si dal s inscenováním spoustu práce - zajímavá scéna a kostýmy, několik pěkných hereckých výkonů, ale při vší úctě: představení po chvíli ztěžklo a některé výstupy připomínaly školní akademii.
Sami lomničtí hráli Ze života hmyzu bratří Čapků, čímž především otevřeli otázku jak hru hrát dnes - po „11. září“? Soubor se držel tradičního pojetí poetického, alegorického divadla. Přitom se jiné řešení nabízelo, režisérka to sama naznačila prvky kabaretního žánru, např. forbínovými scénami chrobáků či tanečními kreacemi jepic... Dušan Zakopal lomnickým při rozboru připomněl, že divadlo se hraje tady a teď - což tato inscenace nenaplnila.
V Lomnici nad Popelkou se představily tři soubory se jménem Vojan na štítě. První, z Českého dubu, předvedl divokou komedií Dave Freemana Dovolená s riziky, poněkud nepečlivé představení se spoustou náhod, „civilnímu herectví“ nebylo často rozumět, a to nejen verbálně. Komedie neměla spád a rytmus, ani v životě není všechno stejné...
Vojan z Hrádku nad Nisou přivezl Thomasovu Charleyovu tetu. Inscenace nezklamala, publikum ocenilo „robustní“ herecké výkony, ale s ostatním vybavením inscenace se režisér už tolik nepáral, i na amatérských jevištích lze vidět Charleyovu tetu, která nabídne víc než pitvoření, ale víc bohužel z hrádecké charleyky nezbylo.
A konečně Vojan z Libice nad Cidlinou - manželé Vondruškovi sáhli po hře Půldruhé hodiny zpoždění. Konverzační komedie pro dva herce je v amatérském divadle úkol přitažlivý, ale nelehký. Ale manželé Vondruškovi jsou dobří herci. Kořením inscenace jsou promyšleně vybudované situace a gagy, které na jistotu navigoval hostující profesionální režisér Milan Schejbal. Představení bylo v kontextu lomnické přehlídky výjimečné herecky i režijně i jasným názorem na divadlo.
Alexandr Gregar
Cena za inscenaci a doporučení na celostátní přehlídku činoherního a hudebního divadla 2013 Divadelní soubor Vojan Libice nad Cidlinou - Jean Dell, Gerald Sibleyras: Půldruhé hodiny zpoždění
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.