Divadelní studio Dialog, o. s. Brno
Jan Říha: Bílý králík (kabaretní mystifikace)
Brněnské Divadelní studio Dialog pod precizním režijním vedením Jana Říhy představil autorskou kabaretní mystifikaci Bílý králík. Předlohou pro vznik scénáře se stala reálná, avšak polozapomenutá osobnost maďarského spisovatele Frigyese Karinthyho, která žila v letech (1887-1938) a smysl jeho tvorby bývá přirovnáván k tvorbě našeho Karla Čapka.
Přelom 19. a 20. století přivedlo Jana Říhu ke zvolení žánru inscenace – kabaretních skečů prokládaných blíže nespecifikovanými přednáškami kabaretiéra/studijního nadšence osobností a tvorbou Karinthyho. Výchozí žánr dodržuje jak ve scénáři, tak zejména režijním převedením na jeviště. Jako příklad může posloužit scéna odkazující na životní začátky Frigyese Karinthyho a jeho cestu za studiemi do Petrohradu. Za zvuku proslulé Bugatti step Jaroslava Ježka se přeneseme do malého kupé, kdy zrychlené problikávání reflektoru vytváří světelný efekt právě promítaného filmu, to doplňují zvládnuté principy pohybové grotesky, práce s vystavěním gagu, na horizontu střídající se krajinky a působivé protáčení deštníků kolem své osy vytvoří dokonalou iluzi pouštěného filmu v kině.
Dramatický oblouk tvoří vývoj symbolistního pojetí Bílého králíka. Poprvé se objeví jako rekvizita (je Karinthymu věnován Lenou, platonickou láskou ze studií v Petrohradu), v samotném závěru je s ním divák seznámen prostřednictvím povídky (mimochodem dobře vystavěného a vygradovaného monologu Jana Říhy) Bílý králík – původně symbol nevinnosti umělcovy duše, která je v závěru doslova sražena k zemi lidskou přízemností.
K přednostem inscenace patří kolektivní herectví, ze kterého vyčnívají herecké kreace Jaroslava Poliaka (kromě ztvárnění titulní role se představí v několika propracovaných rolích). Inscenace je kompaktní, jak v použitých prostředcích, tak přímočarým sdělením
a zároveň se publikum má možnost seznámit s jemným tragikomickým smyslem pro humor osobnosti Frigyese Karinthyho.
Bc. Jana Žáčková