Tatrmani, DS, LD, občanské sdružení

Od začátku 80. let 20. stol. pracoval dětský loutkářský soubor Tatrman v Sudoměřicích u Bechyně (při Osvětové besedě).
Zakladatel a vedoucí – Josef Brůček.

Druhé pojmenování – Tatrmani (od 1987) – patřilo rodinnému divadlu, ve kterém hráli Jan, Petr a Josef Brůčkové.

Od 1991 loutkářský soubor Tatrmani, občanské sdružení.
Oficiálně bylo občanské sdružení Tatrmani se sídlem v Sudoměřicích u Bechyně zaregistrováno 27. 2. 1991.

Pojmenování Tatrmani patřilo též studentskému (žáci Střední průmyslové školy keramické v Bechyni) loutkářskému souboru, který pravidelně (i když se stále jinými studenty) pracoval pod vedením Josefa Brůčka od roku 1993.

"Soubor byl založen r. 1982 Josefem Brůčkem, jenž je dodnes jeho vedoucím a určující postavou. Pod názvem TATRMAN a od 1987 TATRMANI, se postupně a střídavě skrýval soubor rodinný (J. Brůček sám, či se syny Petrem a Janem), soubor dětský a soubor studentů Střední průmyslové školy keramické v Bechyni."
(Luděk Richter, 50 Loutkářských Chrudimí)

Činnost Tatrmanů je velmi různorodá a nejen divadelní – podrobněji na webových stránkách souboru (připojen).


------------------------------------------
1983 (20.–21. května) – Setkání loutkářů v Sudoměřicích u Bechyně. O podobné setkání se v minulých letech v Bechyňském Kulturním domě marně pokoušeli B. Rožánková, T. Kysela a Z. Dvořák. Proto se i oni stali organizátory setkání.
Luděk Richter vedl seminář na hřišti u sokolovny.
V rámci Setkání byla v sále sokolovny uvedena představení:
Luděk Richter: Hanýsek čili Člověk,
Luděk Richter: Kichotání, hrál soubor Paraple.
---------------------------------------------


Josef Brůček, hlavní tvůrčí osobnost Tatrmanů,
se jako sólista i se svými soubory od počátku snažil o nový druh komunikace prostřednictvím osobitého dynamizovaného výtvarného loutkového divadla, které vždy bylo silnou výpovědí. Většinou vlastní texty nebo texty duchem spřízněných autorů. Využíval loutky různých druhů i předměty. Mnohdy záměrné "odkryté" antidivadlo se nebojí provokovat až šokovat.
"V jeho inscenacích většinou dominuje základní silný nápad, jemuž je vše ostatní podřízeno. Jako herec vyniká zvládaným groteskním patosem, jako scénograf miluje poloimprovizované syrové objekty, jejichž jistá nedbalost se stává stylem a do jisté míry i obsahem inscenací a evokuje nejistotu, zda to, co vidíme, je záměr či momentální nahodilost.
S výjimkou představení A když je někdy všecko na draka (vyjadřujícího zmatky dospívání) a O hadu a Šivarovi (lidová pohádka) jde buď o vlastní Brůčkovy texty nebo o texty spřízněných autorů (Wernisch, Charms, Jirous...), vycházející z téhož pocitu nepochopitelnosti světa. Příběhové syžety jsou u něj spíše výjimkou – a i tak u nich bývá jádro v absurdní nepatřičnosti, nesouvislosti, protikladnosti, nahodilosti a zdánlivé nepochopitelnosti jevů. Má blíž k jednodušším a přímočařejším kompozicím, k anekdotám, mozaikovitým kompozicím, jakož i volněji sřetězeným skladebným pásmům drobnějších celků. Josef Brůček je v loutkářství představitelem výtvarně zaměřeného absurdního divadla."
(Luděk Richter: 50 Loutkářských Chrudimí)
-----------------------------

Nastudované inscenace, výstupy a etudy:
D – dětský soubor založený 1982 v Sudoměřicích Josefem Brůčkem
R – rodinné divadlo, bratři Brůčkové
S – studenti Střední průmyslové školy keramické v Bechyni vedeni Josefem Brůčkem

1981 R – Josef Brůček: Příběh. Režie, scénografie i provedení autor. Jedna z prvních výrazných inscenací Josefa Brůčka. KP Strakonice 1983, NP Loutkářská Chrudim, letní hry v Galerii v Českých Budějovicích 1984, setkání v Českém Krumlově 1984, Šrámkův Písek 1986, Jiráskův Hronov 1986 (doplň. program), CP FEMAD Poděbrady 1986.
Kolem 1983 D – Josef Brůček: Kamínek Křemínek Beznohý. Dětský loutkářský soubor cestoval s hrou po okolí.
1983 S – Pavel Dostál a Richard Pogoda: Výtečníci.
1984 D – Josef Brůček: Karkulčina cesta, r. J. Brůček, (S)hledání 1984, 2. Divadelní Chodovraty 1985.
1984 – Josef Brůček: Iluzionista, účast na Setkání v Českém Krumlově.
1985 R – Josef Brůček: Klasické romantické drama, r. J. Brůček, KP Skupovy Strakonice, Loutkářská Chrudim 1985 – finále indiv. výstupů s loutkou, první cena v V. kategorii "výstupy tříčlenných skupin", prémie Josefu Brůčkovi za autorský přínos. CP FEMAD Poděbrady 1986. Jiráskův Hronov 1986 (doplň. program).
1985 D – J. Brůček volně podle pohádky E. Jílkové Nanda a obchodník se sny: Resumé; R – Josef Brůček: Poslední Kašpárkova šance; Josef Toman(?) / kolektiv souboru: Žába na prameni, přehlídka (S)hledání Zliv.

1986 inspirativní představení Tatrmanů na KP Loutkářské Louny:
Josef Brůček: Příběh; Josef Brůček: Poslední Kašpárkova šance; Josef Brůček: Klasické romantické drama; Edmond Duranty(?) / Miroslav Holub: Ruka. Bechyňský studentský soubor (?) hrál Stříbrný tácek (koláž dadaisticko-nonasensových vstupů).

1986 D – J. Brůček (podle pohádky E. Jílkové Nanda a obchodník se sny): Resumé, r. J. Brůček, KP Skupovy Strakonice.
1986 R – kolektiv souboru: Žába na prameni; KP Skupovy Strakonice, Jihočeské setkání Český Krumlov.
1986 R – Josef Brůček: Poslední Kašpárkova šance; KP Skupovy Strakonice, 3. Divadelní Chodovraty, Jihočeské setkání Český Krumlov, Šrámkův Písek, cena na Loutkářské Chrudimi, Jiráskův Hronov (doplň. program), CP FEMAD Poděbrady, cena Čs. loutkáře za rok 1986, Amatérská klubová inspirace v Novodvorské 1987.
1986(7) D – Josef Brůček, dramatizace poezie Mileny Lukešové: A když je někdy všecko na draka; cena na Loutkářské Chrudimi 1987, Jiráskův Hronov, Wintrův Rakovník.
1987 R – Uzený bůček H. K. zelí; účast na přehl. Rampa, Praha.
1988 D – Josef Brůček: Jak Kašpárek přemohl krutého draka.
1989 R – Josef Brůček, dramatizace arménské pohádky: O hadu a Šivarovi; KP Skupovy Strakonice, cena na Loutkářské Chrudimi, FEMAD, NP ruských a sovětských divadelních her Svitavy, inspirativní představení na KP Táborské práče.

1990 R – Josef Brůček: Sen; Loutkářská Chrudim.
1990 R – kolektivní dramatizace klasické pohádky: Červená Karkulka; Krajská přehlídka amatérských loutkářských souborů Jihočeského kraje v Písku, Přehlídka inscenací pro mládež a dospělé Ostrava, NP Loutkářská Chrudim.
1990 R – Josef Brůček: Nekonečný příběh.
1991 R – Josef Brůček: Vítězství lásky.
1991 R – Daniil Iv. Charms: Nepovedené představení – Jan, Petr a Josef Brůčkovi, pod názvem Útržky a trhance – Vítězství lásky, Sen, Nepovedené představení – tři pokusy tatrmanského rodinného divadla. Účast na Okresní přehlídce v Sudoměřicích u Bechyně, na Loutkářské Chrudimi, Divadlo v trávě 1993.
1992 D – kolektiv: Etudy.
1992 R – kolektiv souboru: Čára, účast na Loutkářské Chrudimi, Divadlo v trávě 1993, Theater Total Rakousko 1993.
1992 R – Ivan Wernisch / J. Brůček: Setkání (dramatizace textů), nesoutěžní představení na Šrámkově Písku, Faustování Bechyně 1993, Kopřiva Kopřivnice 1995.
1993 D – Josef Brůček: Kamínek Křemínek Beznohý.
1993 R – Josef Brůček, dramatizace arménské pohádky: O hadu a Šivarovi; Divadlo v trávě.
1993 R – Josef Brůček: Příběh, Divadlo v trávě, Theater Total Rakousko.
1993 R – Sen; Divadlo v trávě, Theater Total Rakousko.
1994 S – kolektivní dramatizace pohádky I. Jirouse: Pět variací na další pohádku pro Františku, 43. Loutkářská Chrudim – inspirativní host, Faustování Bechyně.
1994 – společné představení souborů Lužnice a Tatrmani – Jan Brůček: Poutník (divadlo, které se hrálo pod bechyňským mostem a z mostu – padesátimetrové vodění loutek); přehlídka Divadlo v trávě.
1995 S – kolektivní dramatizace textů I. Wernische: Sežrané spisy, r. J. Brůček. Účast na KP Volyňské divadelní jaro – nominace na NP Šrámkův Písek. Účast na KP Pohádková Třeboň, 5. Přelet nad loutkářským hnízdem, KP Volyňské divadelní jaro, NP Šrámkův Písek a NP Loutkářská Chrudim (inspirativní host), Divadlo v Trávě, Faustování 1996.
1996 S – Jaques Prévert: V rodině; Divadlo v trávě 1996 i 1997.
1997 S – Štěpán Ondřich: Za zrcadlem; účast na přehl. Divadlo v trávě.
1998 S – kolektivní dramatizace keltské pohádky: Ondřej Coffey; účast na KP Pohádková Třeboň, Šrámkův Písek, cena na Loutkářské Chrudimi, Přelet nad loutkářským hnízdem Praha, Faustování Bechyně.

2000 S – Božena Němcová: Noční stráž; Divadlo v trávě, KP Loutky v Bechyni.
2000 S – Josef Brůček / František Hrubín / Steven Spielberg: Zachraňte vojína Kuřátko; KP Loutky v Bechyni, Divadlo v trávě, Loutkářská Chrudim, Jiráskův Hronov, Přelet... Praha, Mezinárodní festival české a slovenské dramatické tvorby, Faustování Bechyně, Kopřiva Kopřivnice 2002.
2000 S – Miloš Nesvadba, Eliška Merhautová, Hana Doskočilová, Oscar Wilde: Pohádky (Kouzelné chřestidlo, Strašidelná pohádka, Jak se Dhurva stal hvězdou, O čtyřech malých prasátkách, Obrova zahrádka), r. soubor. KP Loutky v Bechyni, Loutkářská Chrudim, Přelet...., Divadlo v trávě.
2001 S – Alena Kazatelová: Zimní sen.
2001 S – O obrovi.
2005 – Josef Brůček podle Julese Verna: Pět neděl v balónu aneb Dva měsíce v Africe, Faustování Bechyně. "Inscenace vznikla účelově pro slet balónářů v Sudoměřicích, ale stala zajímavým scénickým komiksem – je rozdělena na 20 vypointovaných obrazů, pohrává si s výtvarnou perspektivou, nechybí zcizovací efekty, cimrmanovské výklady... Zatím problémem nevystavěné finále. Hraje se plošnými loutkami na paravánu vykrytém balónovinou."
2005 – Neuhasitelný lásky žár aneb Dnes nevýslovný lásky žár plane (variace na text neexistující hry), jediné představení na počest výročí narození Karla Hugo Hilara (5. 11. 1885).
2006 na keramickém semináři, jehož tématem bylo Japonsko, několik účastníků (Tatrmani?) vyrobilo loutky a nastudovalo vlastní dramatizaci kratičké japonské pohádky.
2007 bylo na akci PO-SU-BA-NE (podzimní sudoměřické balónové nebe) odehráno představení Vítězství lásky II. Hrálo se loutkami sestavenými z balonků napuštěných héliem.

2009 R – Josef Brůček: Poslední Kašpárkova šance, r. Josef Brůček a synové. Uvedeno na 80. výročí založení UNIMA v Praze, účast na přehl. Divadlo ve stodole – Na Liškách Bechyně, účast na NP Loutkářská Chrudim 2011 – jubilejní program, účast na CP Dětská scéna, Svitavy 2013 – doprovodný program. Účast na Divadlo na návsi, Sudoměřice u Bechyně 2016.

2010 – J. Brůček: Příběh, první předpremiéra derniéry na PO-SU-BA-NE (podzimní sudoměřické balónové nebe), druhá předpremiéra derniéry na Divadle ve stodole. Účast na NP Loutkářská Chrudim 2011 – jubilejní program, účast na CP Dětská scéna, Svitavy 2013 – doprovodný program.

Často zahraniční reprezentace – viz Texty.

2011 – Josef Brůček: Malé překvapení (promítnutí záznamu představení uvedeného ke 120. výročí narození K. H. Hilara); Neuhasitelný lásky žár, přehl. Divadlo ve stodole.

2014 – Josef Brůček volně podle textu z Amazonského foliantu a Sort katu: Černej kocour, režie Josef Brůček. Účast na Bechyňském Perlení 2014 (světová premiéra). Skupovy Strakonice – nominace na Loutkářskou Chrudim. Účast na CP Loutkářská Chrudim – cena Za zpracování závažného tématu.
Z programu představení:
"Při archeologických vykopávkách v suché studni na dně Amazonského veletoku vyzvedl Mistr Z. W. Fixley foliant (knihu velkého formátu), který obsahoval mimo mnohých filozofických textů i „Akdáhop“ s nepřeložitelným názvem. Antropoložka Juliet Bernást koncem předminulého století objevila totožný text v Dánské lidové knihovně pod názvem Sort kat, česky Černý kocour.
Nevíme, jak a kdy se tyto dva texty setkaly. Neznáme ani jejich společné kořeny. Dovolíme si vám pouze převyprávět příběh, který je v obou záznamech nejvýraznější."
Hráli: Jana Boháčová, Martina Svobodová, Zdeněk Černý, Stanislav Houdek, Štěpán Ondřich, Jan Brůček, Josef Brůček, Milan Vöröš, Mirek Zelenka.
Účast na Divadlo na návsi, Sudoměřice u Bechyně 2016.

BECHYNĚ: Noční stráž. Amatérská scéna 2000, č. 2, s. 26 (BČAD s. 261).

BECHYNĚ: Pojďte s námi do pohádky na motivy Červené Karkulky. In brožura 130 let, s. 45. kART.

BRŮČEK, Josef: Setkání loutkářů v Sudoměřicích u Bechyně. Čs. loutkář 1983, č. 8, s. 188.

BRŮČEK, Josef: Všechno souvisí se vším. Čs. loutkář 1986, č. 6, s. 130–131.

BRŮČEK, Josef: Cesta na jihozápad aneb 5 500 km v autobusu. Čs. loutkář 1990, č. 6, s. 127–131.

BRŮČEK, Josef: Theater total. Amatérská scéna 1993, č. 12, s. 17.

BRŮČEK, Josef: Faustování 1996. Amatérská scéna 1996, č. 1, s. 6–7.

BRŮČEK, Josef: Tatrmani a divadlo. Přehled činnosti pro Místopis. 2002, 2 s. kART.

BRŮČEK, Josef: Divadlo v trávě ´95. Amatérská scéna 1995, č. 5, s. 17.

BRŮČEK, Josef: Divadlo v trávě 1997. Amatérská scéna, roč.34 (Ochotnické divadlo 43), č. 5, 6. 10. 1997, s. 3–4, 3 fot. Humorně laděné a veskrze optimistické hodnocení jednotlivých představení a celé přehlídky různorodého divadla pod širým nebem.

BRŮČEK, Josef: Setkání v Českém Krumlově – Řešení? Čs. loutkář 1985, č. 1, s. 12–13.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 337, 340, 342, 387.

CÍSAŘ, Jan: Dvě Chrudimi. Československý loutkář 1986, č. 9, s.194–201.

ČEJKOVÁ, Kateřina: Loutky v Bechyni 2001. Loutkář, roč. 2001, č. 3, 20. 6. 2001, s. 114–115, 3 foto. Referát o regionální amatérské loutkářské přehlídce. Krátce o uvedených inscenacích.

ČERNÁ, Irena: Setkání v Českém Krumlově – Ta krásná posedlost ... Čs. loutkář 1985, č. 1, s. 12–13.

ČERNÁ Irena: Jihočeské setkání 86. Čs. loutkář 1986, č. 7, s. 164–165.

DIVADLA svítící do tmy II. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých/autorských naprofesionálních scén 80. let 20. století. (Richter, L.: Tatrman/Tatrmani Sudoměřice u Bechyně / Bechyně.) Praha, NIPOS 2007, s. 215–219.

Dotazník ÚLK 1999.

DRÁBEK, Miroslav: Loutky v Bechyni. AS 2001, č. 3, s. 37.

DVOŘÁČKOVÁ, Blanka: Divadlem proti Šivarovi. Loutkář, roč. 40, č. 5, 7. 5. 1990, s. 116–117, 1 foto. Přetištěno ze Svobody, Praha, 26. 10. 1989. Stručný referát zmiňuje nejzajímavější inscenace festivalu FEMAD 1989, především O hadu a Šivarovi bechyňsko-sudoměřických Tatrmanů.

ETLÍK, Jaroslav: Divadelní Chodovraty. Čs. loutkář 1986, č. 7, s. 152–153.

FILCÍK, Štěpán: Amatérské loutkářství v roce 2006. Pražský Tajtrlík, Praha-Hostivař, 7.–9. 4. 2006. AS 2006, č. 3, s. 67–69.

HANŽLÍKOVÁ Eva: Jednadvacáté Skupovy Strakonice. Čs. loutkář 1986, č. 6, s. 124–125.

HOUZIM, Jiří: Volyňské divadelní jaro 95. Amatérská scéna 1995, č. 2, č. 8.

HRDINOVÁ, Radmila: Šrámkův Písek rozpačitý. Amatérská scéna 1992, č. 8, s. 14.

(jp) Z jihočeského kraje. Čs. loutkář 1985, č. 3, s. 69.

KOČVAROVÁ, Stáňa: Pohádková Třeboň. Amatérská scéna 1998, č. 2, s. 20–21.

KÖNIGSMARK, Václav: Amatérská klubová inspirace. Čs. loutkář 1987, č. 7, s. 146–151.

MATEJKA, Martin: Ze zpravodaje CHRUPAJDA (CHRUdimská PADEsátka) 50. loutkářské Chrudimi. Pohádky. Loutkář, roč. 2001, č. 4, 14. 9. 2001, s. 178. Převzato ze zpravodaje Chrupajda. Glosa k inscenaci se souhrnným názvem Pohádky, který na Loutkářské Chrudimi představil soubor Tatrmani Bechyně.

MACHKOVÁ, Eva. K čemu svět potřebuje metodiky (Z deníků porotkyně dětských soutěží). Amatérská scéna 1989, č. 7, s. 8–10.

MAŠKOVÁ, Marie: Pohádková Třeboň – Očima nekritického pořadatele, Amatérská scéna 1995, č. 2, s. 13.

MEZINÁRODNÍ festival české a slovenské dramatické tvorby – 2001, internet.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 53–54.

NOVÁK, Jan: Ve Strakonicích blýskání na časy? Čs. loutkář 1984, č. 7, s. 152–153.

NOVÁK, Jan: Jubilejní Skupovy Strakonice. Čs. loutkář 1985, č. 6, s. 129–130.

(psl). SAL na 34. LCH. Čs. loutkář 1985, č. 9, s. 213.

PAVLOVSKÝ, Petr: První krok k tradici. Divadelní Chodovraty – přehlídka amatérské divadelní tvorby. Čs. loutkář 1985, č. 8, s. 180–181, 5 obr.

POKORNÝ, Jiří: Změna je život. Loutkář, roč. 40, č. 7, 5. 7. 1990, s. 149–150, 2 foto. Obecněji laděná úvaha nad amatérskou loutkovou přehlídkou v Písku se zabývá spíše dopady společenských změn na amatérskou scénu, z konkrétních inscenací více zmiňuje pouze Červenou Karkulku bechyňských Tatrmanů.

PROGRAM III. ročníku přehlídky Divadlo v trávě v Bechyni. d´Artaman 1995/3, s. 3.

PROVAZNÍK, Jaroslav: 2 1 1 Louny 1986. Čs. loutkář 1986, č. 5, s. 101–102.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Sudoměřická přehlídka, Amatérská scéna 1991, č. 8, s. 21.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Rozhovor v severním křídle aneb 4x s Josefem Brůčkem. Čs. loutkář 1984, č. 4, s. 84–85.

RICHTER, Luděk: Pohádková Třeboň – Očima kritického hodnotitele, Amatérská scéna 1995, č. 2, s. 13.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 120–121.

RICHTER, Luděk: Jižní Čechy: polojasno, místy sněžení, chladno. Čs. loutkář 1983, č. 7, s. 150.

SLUNEČKO, Petr: Individuální výstupy v Přerově a ve Strakonicích. Čs. loutkář 1985, č. 6, s.130–131.

SVOBODA, Radim a ŠEFRNA, Karel: Ohlédnutí za (S)HLEDÁNÍMI. Čs. loutkář 1986, č. 3, s. 60–61.

WASCHKOVÁ-CÍSAŘOVÁ, Lenka: Kopřivový herbář (20 let netradičního divadla Kopřiva). Vychází s podporou města Kopřivnice.

WEBOVÉ stránky souboru – http://www.tatrmani.sudomerice.cz/o-nas/ – 7. 2. 2015, IT.

ZBORNÍK, František: Dvacáté čtvrté Skupovy Strakonice s dodatečným stínem. Čs. loutkář 1989, č. 8, s. 175–176.

ZÍKA, M. J: Vydařená žatva. Amatérská scéna 1995, č. 5, s. 17.