Texty: JÍROVÁ, Kateřina: Druhý den Loutkářské Chrudimi (Loutkářská Chrudim 29.6.2013). AS 29.6.2013-Loutkové.

Druhý den Loutkářské Chrudimi

Druhý den Loutkářské Chrudimi, sobota 29. 6. 2013, byla vesměs ve znamení školních inscenací, které provázela různá zvířata.

Druhý den Loutkářské Chrudimi pokračoval tak trochu podle vzoru provázkovské Dášeňky. Inscenace vznikly na základě knižních předloh, a většinu hlavních hrdinů provázel pes, tygr, a vlastně i kocour.

Traumatizovaní tygříci ZUŠ F. A. Šporka z Jaroměře uvedli pod vedením Jaroslavy Holasové svoji inscenaci Tygr Thomase Tracyho. Jednalo se o pěkné divadlo, možná trochu pomalu plynoucí. Tříletý a dvanáctiletý T. Tracy byl ještě závislý, a tak ho představovala marioneta vedená na nitích. Samostatnému Tracymu utrhal herec nitě, a stal se tak loutkou-manekýnem. Tygra představoval volně se pohybující činoherec. Dále vzbudil pozornost roztržitý psychiatr, který neuměl dobře jazyk. Můžeme si to vyložit tak, že to byl buď přistěhovalec v nové zemi, nebo cizinec ve své vlastní duši i profesi, anebo blázen. Tracy nakonec najde svoji Lauru, a jako svobodní „živáci“ si zatančí divoký foxtrot. Představením nás také provázela fenomenální báseň W. Blakea „Tygře, tygře, žhavě žhneš“, která však v daném kontextu nedávala moc smysl. Tracy šel v tomto představení za svobodou, kdežto Blakeho báseň spíše varuje před temnými silami. Jako jeviště pro loutky sloužila bedna na přepravu kávy. Inscenaci považuji za vydařenou, a to i pro zdánlivou samozřejmost – účinkující mluvili srozumitelně a hezky zpívali.

Bubliny Dramatické školičky Svitavy pod vedením Jany Mandlové představily svou inscenaci …A žeru rybí tuk. Jednalo se spíše o dobře odvedenou ročníkovou práci. Inscenace vznikla na motivy knihy Petra Chudožilova Balada o Bobíkovi. Uprostřed jeviště byl praktikábl s černým potahem, který občas připomínal katafalk, možná proto, že pes Bobík vlastně přišel z nebe. Nejdříve byl viditelný jen pro hlavního hrdinu, poté pro lékaře, který chlapci držel palce, a nakonec i pro maminku, která byla ostře proti psovi v bytě. Co však zapříčinilo to, že maminka najednou začala psa vidět, ušlo nejen mně. Za loutku byl pouze plyšák Bobík. Rušivé bylo drmolení některých účinkujících.

Bažantova loutkářská skupina DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá, v čele se svým hlavním představitelem Tomášem Hájkem, přijela na Chrudim s dílem Zmatek nad zmatek. Přiznám se, tvorba T. Hájka mi není úplně vlastní. Opět byl připraven meotar s kresbami na fólii, které Hájek promítal na plátno za sebou. Děj na motivy románů Julese Verneho pojednával o třech inženýrech, kteří se snažili posunout zemskou osu tak, aby roztály na severním pólu ledy, a mohlo se tam těžit uhlí. Naštěstí se spletli ve výpočtu, a k žádnému posunu nedošlo. Zeměkoule tak nedopadla jako v knize Františka Běhounka Boj o zeměkouli, kde se po výbuchu zemská osa otočila přímo ke slunci. Na severní polokouli tak byl pořád den, a na jižní polokouli pořád noc, ale to už je jiná pohádka.

Torzo na druhou ze ZUŠ Turnov připravilo pod vedením Romany Zemenové inscenaci Koralína. Inscenace Koralína vznikla na základě stejnojmenné knižní předlohy od Neila Gaimena. „Živáci“ hráli ve světě „před zdí“, loutkově pak byl vypodobněn iracionální svět za zazděnými dveřmi. Hlavní hrdinku ze zásvětí nakonec pomohl vysvobodit kocour, který si zachoval svou hrdost, a ani po společném dobrodružství s ní nekamarádil. Příběh se dlouho rozjížděl, a vlastní akce vysvobození Koralíny za pomoci darů od Telmy, Selmy a Vilmy Brouskových byla příliš zkrácená a nečitelná. Ani hlasová stránka účinkujících nebyla z nejlepších.

Poslední představení dne, Drůbeží nářez soboru Nakafráno z Turnova jsem neviděla.

Fotografie z festivalu zde >>> nebo na facebooku „Festival Loutkářská Chrudim“

Kateřina Jírová