Soubory: Společnost div. ochotníků J. K. Tyla / Spolek div. ochotníků táborských – SDO / Komunální služby / Elektroizola

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1857
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1965
Působení: 185x, 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x

1857 bylo po delší pauze obnoveno ochotnické divadlo v Táboře – v souvislosti s otevřením městského divadla u Prašné brány začala hrát
Společnost divadelních ochotníků J. K. Tyla.
Založil ji faktor Landfrasovy tiskárny J. V. Žák, který udržoval styky s Františkem Palackým, Václavem K. Klicperou, Josefem K. Tylem, Karlem Havlíčkem a dalšími.
K původním členům náleželi Em. Zeis, F. Ryba, V. Suchomel, Záviš, František Fiala (dva roky byl ředitelem).

Na zahájení činnosti sehráli německy hru Augusta von Kotzebue: Die Brandschatzung (Výpalné) a česky hru od Ignaze F. Castelliho: Hubička na poukázání.

1858 – Josef Václav Žák podle nár. pověsti: Zlodějská straka; Leopold Feldmann, překl. K. T.: Tři kandidáti; veselohra Všickni se radují; August von Kotzebue, Pünner: Jeden jako druhý.

Od 1859 hráli jen česky.

Kromě tradičních autorů (Klicpera, Tyl, Štěpánek, Kollár, Neruda, Šamberk, Macháček, Stroupežnický, Šubert, Štolba) hráli i díla světových dramatiků (Moliére, Hugo, Schiller, Scribe, Dumas, Sandová).
Z výtěžků poskytovali prostředky na dobročinné účely, ale hlavním cílem bylo získat částku na postavení nové divadelní budovy.

1859 vydán Almanach Zora.

1862 – Félix Pyat: Muka chudé ženy, výtěžek ve prospěch knihovny tamní reálky.
1863 - 31. 4. - Ch. Birch-Pfefferová: Diblík.
1867 – Josef K. Tyl: Tvrdohlavá žena. - 17. 8. - R. Genée: Hraje si na vdanou a Karel Šimůnek: Pan domácí, ve prospěch pohořelých ve Mšeně.

1868 byl ustaven Spolek divadelních ochotníků táborských.
1868 – 27. 12. – valná hromada Spolku divadelních ochotníků, ředitelem zvolen Václav Fiala, režisérem Vojtěch Sládek.
Po dvou letech se ředitelem stal Karel Tausch.

1870 – Victor Hugo/překlad František Doucha: Ruy Blas.

1880 – Henry J. Byron: Staří-mladí; Friedrich Kaiser, překl. J. L.Turnovský: Dělníkova milenka; Ivan S. Turgeněv (stejnojm. Gustav Moser): Chléb z milosti.
1881 – ve prospěch Národního divadla uvedena hra Emanuela Bozděcha Baron Görtz v režii J. O. Hrázkého. V hlavních rolích Nepomucká, Stárková, Marodová, Mlčan, Hráský, Adámek ad. Zdařilé a u publika úspěšné představení mělo také kvalitní hudební doprovod, v němž vystoupil "orkestr pánů ochotníků".
1881 – Antonín Koukl: Moderní Ariadna, veselohra, v hlavních rolích Suchomel, Fiala, Tutter, Nepomucká; dále Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník; Eugene Scribe: Sklenice vody (hl. role Nepomucká, Cardová); Joaquin Don Estébanez (stejnojm. Božena Fridová): Nové drama; Victorien Sardou: Vlast; J. J. Stankovský: Žebráci; T. de Banville: Gringoire; Friedrich Schiller: Ouklady a láska; Narcisse Fournier: Při piketu (hl. role Fiala, Suchomel, Starková, Arnold); Károly Kisfaluldy: Klín klínem; V poledne (autor nezjištěn).

Pro zvýšení atraktivity představení byli zváni k hostování známí profesionální herci, např. Otilie Sklenářová-Malá, Jindřich Mošna, Eduard Vojan, Josef Šmaha, Jakub Seifert, František F. Šamberk aj.

1882 – Václav Vlček: Lipany, jh. vystoupil Jakub Slukov, s SDO hráli i členové Dělnického spolku, Hasičského sboru, Zpěváckého spolku a Spolku hudebního; Gustav von Moser: Přezdívky; Josef Wanderer: První láska; Francois Coppée: Stávka kovářů.
1883 – Michal Balucki: Těžké ryby; Franz von Schönthan: Hloupý kousek; August von Kotzebue (přel. J. L. Turnovský): Zmatek nad zmatek; Dumanoir / Adolphe d' Ennery: Don César de Bazano, v hl. rolích Stárková, Fiala, Suchomel; Michal Balucki: Sousedé; Franz Nissel (překl. Pokorný): Čarodějnice.
1884 – Josef Jiří Kolár: Monika; Friedrich Schiller: Loupežníci.
1885 – Julius Rosen: Vzdory nad vzdory, veselohra ve prospěch nového divadla.
1886 – František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna.

Mezi významné ochotnické pracovníky spolku patřil mj. Dr. Em Zeis, který spolku věnoval celé půlstoletí práce a
1887 se nejvíce zasloužil o stavbu táborského divadla.
Představení k otevření divadla – František Adolf Šubert: Jan Výrava, režíroval Karel Tausch.

1892 – truchlohra Václava Vlčka: Lipany. Ve prospěch ÚMŠ sehrána ve starém městském divadle u Pražské brány. Hlavní roli kněze Prokopa ztělesnil člen královského zemského divadla Jakub Vojta Slukov.
V témže roce byla byla sehrána ještě tři další představení ve prospěch postavení ND a k 25. výročí Vyšší zemské hospodářské školy v Táboře uvedena hra Františka V. Jeřábka: Veselohra.

1893 Spolek divadelních ochotníků členem ÚMDOČ.
1896 pouze 3 představení – Alexandre Bisson: Pan ředitel; Victorien Sardou: Poslední psaníčko; Viktor A. Krylov: Ta třetí (Divoška – Šotek).
1897 jen dvě hry – Ernest Blum: Nervosní ženy; František Ruth: Ideál.
1898 – Jan Vávra: Spekulanti; Jaroslav Vrchlický: Závěť Lukavického pána, uvedeno k oslavě stých narozenin F. Palackého; Václav Kl. Klicpera: Divotvorný klobouk; František Ruth: Písmákova dcera; G. Moser: Zapřel ženu; Jan B. Kühnl: Následky dostaveníčka; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Josef Štolba: Na letním bytě
1899 – Jan Ladecký: Dva světy; Josef Štolba: Na letním bytě, hráli společně se členy SDO v Chotovinách, vystoupení v Třeboni; Ernst Raupach: Mlynář a jeho dítě.
1899 předsedou spolku zvolen V. Suchomel-Záviš, spolek měl 35 výkonných a 4 čestné členy – 24 mužů, 11 žen.
Ustaven Fond pro pořízení nové opony.

1900 – Václav Štech: Třetí zvonění; Michal Balucki: Těžké ryby.
1902 – Jerome K. Jerome: Miss Hobbs; Karel Fořt (stejnojm. Václav Vrána): Odpusť nám naše viny; Zajíc (? autor nezjištěn); Otto Pinkas: Nerovné manželství; Václav Kl. Klicpera: Hadrián z Římsů.
1903 – Alois Jirásek: Otec; František X. Svoboda: Lapený Samsónek (Mlsáníčko).
1904 – Josef J. Kolár: Pražský žid.
1905 – 18. 11. – V. Krylov: Divoška.
1906 - počátkem roku za vedení režiséra JUDr. Hrona sehráli místní ochotníci již po čtvrté Jiráskovu Lucernu.
1907 - 20. 10. - J. Balák: Terna.
1908 - 28. 1. - Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, pohádka v 8 obrazech, úlohu Honzy hrál Karel Železný, Pampelišku sl. Farská, jeho žákyně.

1911 – Hermann Bahr, překlad K. H. Hilar: Pavouk; Alois Jirásek: Lucerna.
1913 – Josef Kajetán Tyl: Lesní panna.
1915 – Vilém a Alois Mrštíkové: Maryša, v titulní roli Gabriela Findeisová ("vložila do své role víc, než jsme zvyklí vídat na malých scénách, vyjádřila prostými prostředky všecku bolest a smutek svého osudu a s dramatickým stupňováním vyjádřila mistrně utrpení vlastního duševního dramatu, pro něž našla opravdu vzácné procítění.")
1917 – Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku.
1918 – společně se Josef Jiří Kolár: Pražský žid.
1919–1920
V této sezoně 5 režisérů připravilo 23 představení, průběžně byly najednou studovány 3 hry, skupina k nejbližšímu představení zkoušela na jevišti, další dvě skupiny v šatnách. Mimoto spolek pronajal jeviště po 87 večerů společnostem či dalším spolkům.

1920 – zahájení sezony – William Shakespeare: Večer tříkrálový, režie František Cimler. Dále – Maxim Gorkij (přeložil Fr. Cimler): Výletníci.
1921 – Fráňa Šrámek: Hagenbek; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, režie O. Findejs, hl. role Fresl, Ningr, Vyskočilová, Pěnka.
1923–1924 cyklus přednášek o dějinách českého divadla, současně nastudovány vybrané ukázky her středověkých, dramatické tvorby 16. století a prvních div. počátků v době obrozenské v 2. pol. 18. stol. První pokus toho druhu na venkovském divadle, velký zájem veřejnosti.
Uvedené hry – Hra tří Marií (staročeská dramatická skladba liturgického původu); Mastičkář (staročeské drama), O vzkříšení Páně (staročeská dramatická skladba liturgického původu), s přednáškou Dějiny českého divadla ve 14. stol.
Dále – Jean Giraudoux: Judith; Polapená nevěra (české humanistické drama, autor neuváděn), s přednáškou Dějiny českého divadla v 15. a 16. stol. Uváděl, pořádal i přednášky připravil Dr. František Kroupa, též režíroval: Hra tří Marií, Mastičkář, Vzkříšení Páně, Judith, Polapená nevěra.
1925 – Hermann Bahr: Děti.
1926 – Karel Mašek: Dceruška hostinského (hradčanská povídka), r. MUDr. Bohumil Musil. V inscenaci účinkovali někteří členové souboru na I. celostátní soutěži Šmahova okrsku, Tábor.
Pierre Cornelli: Lhář, režie Vladimír Englich.
1927 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. Vladimír Englich.

1931 – Honoré de Balzac: Mercadet.
1932 – Josef Kaj. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, hrána 3x ve Vídni.
1934 – ke 100. výročí české národní hymny slavnostně vypravena Tylova Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, hrána 4x, též pro národní školy.
1935 – Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí.
1936 přistavěn k divadlu Tylův dům se zkušebnou, šatnami a 1939 div. muzeum.
1938 spolek členem ÚMDOČ, 50 členů, 5 představení.
V období okupace v dramaturgii Václav Kl. Klicpera, J. K. Tyl, Julius Zeyer, Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický, Jaroslav Hilbert, Fráňa Šrámek, Nikolaj V. Gogol, Karel Čapek, František F. Šamberk, Jan Drda ... Významný podíl na dramaturgii měl někdejší člen ND, šéf-režisér Československého rozhlasu a později umělecký ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Jaroslav Hurt.
1939 – František Ferd. Šamberk: Palackého třída 27; Ruda Nížkovský: Za tou naší stodoličkou.

1941 zaznamenán při Spolku div. ochotníků táborských Kruh mladých. Pod záštitou Národního souručenství sehrál např. veselohru Boženy Vikové-Kunětické: Přítěž. Režie J. Binar, výprava Josef Svoboda, uvedeno pro Rodičovské sdružení reálného gymnásia.

1941 – Švec a čert (více autorů stejnojm. hry).
1942 – Václav Šámal: Od rána do večera, režie V. Heřmánek; Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr, dramatizace Mil. Hlávka, režie Josef Zenkl, výprava J. Hnízdil.
1943 – Mil. Hlávka, dramaturg ND: Výlet do hor, režie J. Binar, veselohra hrána též v rámci Intimní scény v Želči.

---
1857–1943 sehráno 756 divadelních her, z nichž mnohé byly opakovány. K nejvýznačnějším patřily – Josef Kaj. Tyl: Strakonický dudák; František A. Šubert: Probuzenci; František V. Jeřábek: Služebník svého pána; František A. Šubert: Jan Výrava; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Alois Jirásek: Lucerna; Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška; Jaroslav Vrchlický: Exulanti aj.
---


1945 táborští ochotníci začali pracovat již v červnu, nábor a školení nových členů, slavnostní premiéra Jiráskovy Lucerny, do konce roku ještě Čechovovy aktovky Medvěd, Jubileum a Námluvy; dále Vilém Werner: Červený mlýn; Edmond Rostand: Romantikové a pohádka pro děti od táborského rodáka V. L. Vlasáka: Kašpárek čarodějem.
1948 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, v zemské soutěži ÚMDOČ na 12. místě.
Do konce roku 1948 bylo uvedeno 13 premiér, krom už zmíněných autorů také Václava Štecha, Olgy Scheinpflugové, Valentina Katajeva, F. X. Svobody, F. F. Šamberka, Jana Nerudy a dalších.

1952 Spolek divadelních ochotníků táborských (Tyl) úředně zlikvidován, soubor začleněn pod Komunální služby Tábor a poté pod ZK ROH Elektroisola.

1952 – Alois Jirásek: M. D. Rettigová, režie Pexa.
1954 – jako Divadelní soubor Závodního klubu Elektroisola – František F. Šamberk: Jedenácté přikázání, účast na CP Lidové umělecké tvořivosti DS ve strojírenství v Brně.
1957 – Alois Jirásek: Lucerna, oslava 100 let existence souboru – pořádal Festival souborů českobudějovického kraje.
1958 – Marin Držič: Dundo Maroje (pohostinsky hrál Jaroslav Hurt), Frank Tetauer: Úsměvy a kordy, Dragutin Dobričanin (překl. Jaroslav Urban): Člověk z Marsu.
1959 – Jan Křemen: I takoví jsou muži. Zájezd do Stádlce.
1960 – J. K. Tyl: Strakonický dudák, režie Fr. Molík, scéna Dr. Vl. Horejc, L. Dvořák, v Táboře 4x.
1961 – Peter Karvaš: Meteor, režie O. Findejs, scéna L. Dvořák, hráno 8x.
1962 – Josef K. Tyl: Drahomíra.
1963 – Aristofanés/Robert Merle: Lysistrata (R. Merle: Vláda žen, komedie podle antické hry Lysistrata od Aristofana), režie M. Bajerová.

1952–1962 uvedeno 38 premiér, 250 repríz.
------------------

1965 se sloučil se souborem Československých státních drah (ČSD, pův. Intimní scéna) do Spojených souborů ZK ROH Elektroizola a ZK ROH ČSD.
Po otevření moderní divadelní budovy se pak Spojené soubory staly souborem Divadla Ivana Olbrachta, viz.

Bibliografie:
120 LET ochotnického divadla v Táboře, 1857–1977 / 90 let divadelní budovy v Táboře, 1887–1977. Tábor, OKS 1977.

140 let ochotnického divadla v Táboře 1857–1997.

150 LET ochotnického divadla v Táboře, 1857–2007. Sestavil Fr. Kouba. Tábor, DS Tábor 2007.

HLÁVKA, Petr. Soupis divadelních her a dramatizací Miloše Hlávky (1907-1945), dramaturga ND, které byly hrány ochotníky v době protektorátu. Pro DČAD listopad 2016.

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180–193. Vystaveno:
Fotografie členů spolku div. ochotníků v Táboře z r. 1869.
Fotografie členů spolku divadelních ochotníků v Táboře z roku 1891.
Fotografie skupiny členů spolku divadel. ochotníků s profesorem H. Mejsnarem.
Následné uložení exponátů nezjištěno.
nesign.: Repertorium ochot. divadel, Česká Thalia 1, 1867, s. 200

OCHOTNICKÉ hnutí na Táborsku 1983. Soupis divadelních a loutkářských souborů v okrese. Historie souborů. Tábor, OKS, OV SČDO 1983.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí., s. 334. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 111. kART.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ, 1934, s. 43.
------

Česká Thalie 1867, roč I, č. 16, s. 152.
Česká Thalie 1869, roč. III, č. 2, 15. 1. 1869, s. 14.

České besedy, roč. I., č. 7, časopis věnovaný české společnosti vůbec a spolkům zábavným, divadelním a pěv. hudebním zvláště. V Praze 10. 12. 1885.

České divadlo 1939, č. 10, s. 98.
České divadlo 1941, č. 2, s. 38.

Československé divadlo 1925, č. 17, s. 272.

Dalibor 10. 6. 1862.

Divadlo 1904, č. 13, s. 290.
Divadlo roč. 4, 1905-1906, č. 4, s. 104, č. 9, s. 213.
Divadlo roč. 6,1907-08, č. 2, s. 59.

Divadelní listy 1880, č.17, s. 279.
Divadelní listy 1881, č. 27, s. 239; č. 29, s. 258–259; č. 33, s. 295; č. 38, s. 334; č. 39, s. 342; č. 40, s. 351.
Divadelní listy 1883, č. 4, s. 36; č. 7, s. 60; č. 19, s. 167; č. 31, s. 262; č. 35, s. 298.
Divadelní listy 1899, č. 2, s. 32.
Divadelní listy 1900, č. 7, s. 151; č. 10, s. 225; č. 19, s. 429.
Divadelní listy 1902–3, č. 1, s. 20; č. 3, s. 56; č. 5, s. 92; č. 10, s. 180; č. 13, s. 234.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 14. 10. 1920, č. 40 a 41, s. 468; 23. 12. 1920, č. 50, s. 588.
Jeviště 1921, č. 12, s. 191; č. 45, s. 679.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 7; 20. 1. 1912, s. 85.
Ochotnické divadlo 1932, č. 1, 3. str. ob.

Ochotnické divadlo 1957, č. 11, s. 263.
Ochotnické divadlo 1961, č. 5, 3. s. obálky, foto Minc.

Thalie 1896–7, č. 15, s. 192; č. 17–18, s. 218; č. 19–20, s. 234.
Thalie 1897–8, č. 18, s. 143; č. 21, s. 176; č. 223, s. 183.
Thalie 1898–9, č. 9–10, s. 79; č. 17, s. 135; č. 18, s. 144; č. 20, s. 159; č. 21, s. 168; č. 22, s. 175.
Thalie 1899–1900, č. 4, s. 33; č. 7, s. 58–9; č. 17, s. 139; č. 18–19, s. 149.

Archivy:
Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1939, i. č. 186–193, č. knihy 173.

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884–1900, i. č. 1708, sg 30/259/200, SDO 1890.
Fond ZU Spolky 1912–1915, i. č. 367/1945/144250/1913, SDO.

Tábor, Státní okresní archiv:
B 81/214 Spolek divadelních ochotníků Tábor,
časový rozsah: 1858–1952.
Metráž: 5,42 bm zpracováno (z toho 0,00 bm inventarizováno).
Původce fondu (sbírky): Spolek divadelních ochotníků – založen roku 1857, v roce 1952 přešel do ZK ROH Elektroisola v Táboře.
Tematický popis: Fond má význam pro kulturní dějiny. Po roce 1987 byl k fondu připojen soubor divadelních her převážně z majetku spolku, k němuž je vypracován samostatný seznam. Divadelní hry jsou uloženy ve 34 kartonech.
Archivní pomůcky:
MÁCOVÁ L.: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ TÁBOR, 1858–1952. Prozatímní inventární seznam, 1966, s. 4, ev. č. 411.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Stádlec, obecní kronika 1924–1964,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1439&page=1&search=Stádlec&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords=
Čekanice, kronika obce 1925–1965, snímek 125,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?doctree=1kkoce&menu=3&id=697&page=37

Poznámka:
Činnost souboru se v 50. letech a začátkem 60. let 20. stol. patrně občas prolínala s činností souboru Osvětová beseda/Československé státní dráhy (ČSD).

Mapa působení souboru - Společnost div. ochotníků J. K. Tyla / Spolek div. ochotníků táborských – SDO / Komunální služby / Elektroizola

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.