Osobnosti: MACHEK, Vladimír, České Budějovice, básník, scénárista a dramaturg Bílého divadla Ostrava

Datum narození: 7.8.1945
Místo narození: Číměř

MACHEK Vladimír
básník, scénárista a dramaturg Bílého divadla Ostrava


Vzdělání: střední odborné
Pracoval až do svého odchodu do důchodu v dělnických profesích.

Od dětství žije v Českých Budějovicích.
1965-1967 absolvoval základní vojenskou službu v Lounech, kde se na chemické rotě poznal s Janem Číhalem (Bílé divadlo Ostrava). Tam také začala jejich divadelní spolupráce , která trvá stále, i když Honza Číhal žije v Ostravě a Vladimír Machek v Českých Budějovicích.
1966 - jejich první společné vystoupení bylo na vojenské umělecké přehlídce západního vojenského okruhu, kde uvedli ZRCADLENÍ - pořad z veršů Vladimíra Holana. Druhým pořadem byla Hrubínova ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, a třetí pořad byl na svou dobu provokativní - VIETNAM TEĎ ! na motivy Johna Steinbecka.

Po návratu z vojny založi Jan Číhal v Ostravě (podporován a inspirován na dálku z Č.Budějovic V. Machkem) avantgardní soubor ACT STUDIO - první inscenací byl pořad TĚLA , složený ze čtyř textů : Marijengof - Magdaléna , Duprey - Já neměl nikdy uváznout v této galaxii , Bělyj – Těla, a Kniha Jobova.
Na této inscenaci se Vláďa Machek podílel scénáristicky,
stejně jako na druhém pořadu MYSTERIE A MALÉ HRY.
Tyto inscenace byly ve své době velmi provokativní (jejich výrazové prostředky vycházely z divadla rituálu a drsné fyzické akce), takže soubor musel přecházet od jednoho zřizovatele k jinému.
Inscenace TĚLA přitom byla zvláště u mladého publika velmi úspěšná, oceňovala ji i část odborné veřejnosti (která znala souvislosti např. s divadlem Grotowského v Krakově), hrála se na Wolkrově Prostějově a zvítězila na festivalu poezie ve Zvolenu.

Soubor - aby unikl zrušení - změnil název na divadelní skupinu NĚKDE NĚCO,
a uvedl několik přírodních akcí: MÁJ , BÍLÉ SNY (na motivy lidové poesie )...

V této době vzniká v Českých Budějovicích, také z podnětu Vládi Machka , SKUPINA OTEVŘENÉ TVORBY, která uvádí také MÁJ, VÍTÁNÍ JARA a pracuje na přírodním uvedení Medei.
.
Pro ostravskou přehlídku NĚKDE NĚCO (založenou Janem Číhalem) napsal Vladimír Machek ještě ANTIHAMLETA , který byl vybrán na festival do Zagrebu (nakonec jelo na festival Vedené divadlo Karla Makonje ).
V té době Jana i Vladimíra velmi zaujala kniha Miodraga Bulatoviče: Červený kohout letí k nebi - společně napsali scénář.
Ve stejné době uvedlo dramatizaci Bulatovičova románu pod názvem Jakou barvu má srdce i ostravské AUREKO (scénář Ladislav Vrchovský) s hereckou účastí Jana Číhala. V upravené podobě, v plenéru, uvádí hru dodnes Bílé divadlo Ostrava, byla hrána na mnoha festivalech, kromě jiného dokonce i v Paříži.

1982 založilí Jan Číhal , Luděk Jičínský a Petr Jičínský BÍLÉ DIVADLO Ostrava -
a Vladimír Machek pokračoval ve spolupráci s Bílým divadlem jako scénárista a dramaturg.

Vladimír Machek napsal scénáře k inscenacím Bílého divadla Ostrava:
Poslední večeře
Faust
Opilý koráb
Godot přišel
Vysočina / zatím nerealizováno /
Z tohoto obrazu už nikdy neodejdu / Kolotoč /
Občerstvení / Refrigerium /
Bez konce putování / Mácha /
Bílá lokomotiva / Edward Stachura /
ZDE - na ostrém rozhraní života ( Postele)

Scénáře byly vydány Bílým divadlem jako kniha, divadlo vydalo v roce 2002 v nakladatelství Tilia veškerou dosavadní básnickou tvorbu Vladimíra Machka pod názvem CO VŠECHNO ZA VODOU - nejnovější Vladimírovy básně vydalo Bílé divadlo formou Kalendářů...
Vladimír Machek procestoval s Bílým divadlem řadu evropských divadelních festivalů, největší jeho zážitky jsou z Francie, především z Avignonu, napsal o tom báseň - protože V. Machek je především básník ...

P e r s e i d y

Srpnovou nocí
meteoritů padající roj
A já pojednou vidím odkud se vzal zdroj
té pošetilé představy
té k uzoufání vytrvalé víry
že nepominu
že neuhynu
byť by se rázem celé zeměkoule hmota
propadla do černé díry

Však žádná věčnost Žádná nicota
Jen jakási směsice
světla prachu plynů
Jen do mokré trávy
v opilosti odhozená bota

Jen rumu placatice
rosou vychlazená
Jen jako kdybych měl být navždy nedomřelý
slisován do balíku
neustále doutnající slámy sena

A tak snad jen už z vůle boží
se zadkem bolestně rozedraným
trny z nikdy nevadnoucích růží
od šípku k šípku
trmácím se, koulím, ploužím
až tam kde nad oblaky nad údolím
řeky Střely
kopule
hvězdárny
odkud i kdybych jednou pominul
i kdybych jednou uhynul
budu se pozorovat jako nevyčerpatelný zdroj
světla prachu plynů
jako meteoritů padající roj
do srpnových nocí


Vladimír Machek 2011

Bibliografie:
AS 1984/3, s. 10-zpráva