Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1893
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1967
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x, 196x

"Byly to především sokolské jednoty v Podještědí, které se ujaly šíření osvěty, ať už formou přednášek, besed či – a to především – ochotnickými hrami." (M. Pavlů, s. 4)

Sokol
Už před založením bylo uvedeno několik divadelních představení. Herci a organizátoři pocházeli většinou ze zakladatelů Sokola Hoření Paseky. Byli to: Václav Kašpar (Dědínek), Eduard Pavlů, František Škoda, Josef Jína (později hospodský v Hořeních Pasekách), Jaroslav Havlík, Josef Bartoň, Karel Bulíř, Bernard Pavlů a Stanislav Škoda.
Hrávali v hostinci Antonína Prokopa U Kreslů, a představení nacvičoval řídící dolnopasecké školy Karel Sluka a Michal Zelinka.
s nacvičením
1893–1895 – V. Smutný: Pro péro sokolí; Bayard a Vanderburgh: Pařížský ničema; Lila Bubelová podle pohádky B. Němcové: Řemeslo má zlaté dno, J. K. Tyl, dramatizace J. V. Novák: Ptáčníkova dceruška, El. Pešková dle starší látky: Diblíkova dceruška; F. G. Tobolecký (= Fr. Hrnčíř): Proklatec, August von Kotzebue: Žebračka a její syn, El. Pešková: Furiant
1896 – El. Pešková: Černý kříž v lese, Karel Jonáš: Prababiččin kalendář.
1897 – aktovky Viktor Krylov: Medvěd námluvčím, F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí
1898 – Poklad, F. X. Svoboda: Směry života, Josef Štolba: Vodní družstvo, Ant. Wolf: Žena mužem
1899 – Al Jirásek: Vojnarka, dle Světlé: Kříž u potoka
1900 – Karel Pippich: Z české domácnosti, Ant. Wolf: Nehody pana Šukálka (aneb Zastaveníčko při měsíčku), jednoaktová fraška se zpěvy.
1901 – M. Kunst: Dvanáctý srpen (datum požáru Národního divadla (pozn. red.)
1902 – Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský, V.L.M.: Modlitba na hřbitově.
1903 – J. K. Tyl - dle Tolda a starší hry Klicperovy: České amazonky, dle Jiráska: Psohlavci, Ch. Birch-Pfeifferová: Diblík – šotek z hor
1904 – L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Schovanec a schovanka, autorem byl František Havlík z Proseče.
1905 – F. F. Šamberk: Kulatý svět, dle Hálka: Na statku a v chaloupce
1906 – F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, F. F. Šamberk: Éra Kubánkova
1907 – Koldinský, Alois (1857-1934 - jako Anonymus): Hraběnka z podskalí
1908 – Otto Faster - slova i hudba: Pražské švadlenky; E. Krásnohorská dle Karolíny Světlé: Přišla do rozumu; F. F. Šamberk: Kulatý svět

1909 – Venkované v Praze
1910 – E. Krásnohorská dle Karolíny Světlé: Přišla do rozumu, Božena Viková Kunětická: Přítěž, Ferd. Oliva: Julinčiny vdavky, Zmýlená neplatí
1911 – Fr. Hlavatý, hudba Em. Starý: Sestřeničky, L. Gruber: Sedlák křivopřísežník, Na horách
1912 – Čarodějka
1913 – dle B. Němcové: Divá Bára, J. Štolba: Staré hříchy
1914 – Nevěsta (spolu s Národní jednotou severočeskou, Rozstání)
1916 – dle B. Němcové: Viktorka

1918 – dramatizace dle básně Sv. Čecha: Lešetínský kovář,
1919 – Ot. Pospíšil Na selském gruntě, B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina


1920-1938 DrO Sokola.

1920 – J. Skružný: Románek na horách, Jevan Brandon-Thomas: Charleyova teta, R. Robl: Zvony, Lešetínský kovář - první divadlo v přírodě v celém Podjěštědí, hráno společně s Čtenářskou besedou.
1921 – F. X. Svoboda: Mlsáníčko, Georges Ohnet: Majitel hutí, Al. Jirásek: M. D. Rettigová, E. Krásnohorská: Přišla do rozumu, Rudolf Mařík: Malý legionář
1922 – Filip Ballek-Brodský: Tajemství myslivny, Petr Fingal: Hrany, H. Clarus: Arcivévoda, činohra z posledních dnů světové války; Proč bychom se netěšili
1923 – Rud. Mařík: Z nařízení bytové komise, A. H. Řehoř: Jménem Jeho Veličenstva, J. K. Tyl: Strakonický dudák, F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Ferd. Tomek: Za srdcem, drama.
1924 – Karel Fořt: Kráska ze Šumavy, V Českém ráji, Za vlast, Dle Lidije Aleksejevny Čarské naps. Karel Fořt: Sibiročka, Ruda Mařík: Když srdce promluví, Jiří Balda: České děvče, srdce zlaté
1925 – Otmar Schäfer: Pes a kočka, Polský žid, Karolina Světlá: Kantůrčice, Erckmann, Chatrian: Kalich, Tulák, Cikánka a její děti
1926 – osm sehraných divadel, z toho v kronice jmenovitě uvedené: K. Lužanská: Jindra, J. Klecanda, B. Vodičková-Olšovská: Páter Vojtěch, R. Pohorská dle Herrmanna: Kondelík a Vejvara.
1927 – Ty ani nevíš, jak tě mám rád, Čarovný závoj, To byla noc, Ot. Pospíšil: Na selském gruntě, Pavel Rudolf: V tichém hnízdečku, G. Ohnet: Majitel hutí

1928 DrO Sokola přijat do ÚMDOČ.

1928 – Provinění, Rich. Branald, hudba Mühlbach: Krajánek Holandr jde na vandr, operetka; Tóňa Labuťa: Děti revoluce, Česká chaloupka, Kde domov můj, Honzíček z malované chaloupky, Praha – Brno nasedat
1929 – Kalné proudy, Irenčino vítězství, Bouračka, Otec národa
1930 – Rusňáček Robinson, Marina, Když v háji pod strání,
Policajtovic Nanynka
1931 – Terezínští katané, Český Vašek, Stázi, tobě něco schází, K. Lužanská: Kašpárek měl velkou túru, Fr. Cimler dle P. Biliánové: Matka Kráčmerka
1932 – Fimfelíne, jen do toho, Konto X
1933 – Kašpárek chrání si svou vlast, B. Rajská-Smolíková: Zelené království, Kašpárek vzbudil Vesnu, Láska nehněvaná není milovaná
1934 – Věrné naše milování, Já nikdy neplakal
1935 – J. Balda: Růže z hor, Tři dary, Mlioš Veselý: Pohádka o statečném srdci, Podzimní píseň
1936 – Vybíravý vdovec, Jízdní hlídka, Vina a smír, Kondelík
1937 – J. Hilbert: Druhý břeh, Děvče z Obřího dolu, Její osud; Lad. Stroupežnický: Naši furianti, hráno v Jiříčkově v přírodě, v osvědčené spolupráci se členy Sokola ze Světlé pod Ještědem.
1938 – To již nelze odvolat, Mlýn
1945 – Jan Říha: Hluchý klas

1946 – Starodávné křtiny v Ještědě a divadelní představení bez uvedení názvu (v kronice)
1947 – Honzíček z malované chaloupky, Děvčátko z hájovny, v titulní roli Božena Jodasová; L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, V.J. Krýsa: Kornout
Po válce (?) též pro děti Sněhová královna, režie učitel Tomáš.
1948 – Scheinpflugová: Okénko, Český Vašek, Moudrý abbé, Popelka, Venoušku, ožeň se, Talár v městečku
1949 – Karel Havlíček Borovský, Přišla do rozumu, Peníze

1949 div. sál v čp. 2. Nájemcem jeviště Sokol.
1950 – Kolébka, Šest zamilovaných
1951 – Vojnarka
1959 – Živý nebožtík, Jedenácté přikázání
1960 – Sto dukátů za Juana, Divá Bára
1961 – K. J. Erben: Sládci, Nikdy
1963 – Al. Jirásek: Lucerna, nastudována společně s místní osvětovou besedou. Představení se uskutečnilo v přírodním areálu v Hodkách.
1967 – Noc na Karlštejně, poslední hra uvedená na přírodním jevišti v Hodkách.

Bibliografie:
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály, s. 135.

PAVLŮ, Milan: Ochotnické divadlo v Podještědí. Liberec, nakladatelství RK 2012. Pro DČAD s vědomím autora poskytl nakladatel Roman Karpaš, září 2012.

ZAHRÁDKOVÁ, Zdenka zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 1998. kART.

Thalie 1899-1900, č. 20, s. 159.

Československé divadlo 1928, č. 7, s. 112.