Josef Brůček: OS Tatrmani. AS 2009, č. 5.
O. S. Tatrmani
http://www.tatrmani.sudomerice.cz
Josef Brůček
Zcela na počátku, v osmdesátých letech, tedy ještě dávno před ustavující schůzí, ze které občanské sdružení Tatrmani vzniklo, to byli po všech koutech republiky roztroušení nadšenci, kteří kolem sebe shromažďovali skupinky dětí, aby s nimi pracovali prostředky dramatické hry. S dětmi se Tatrmani scházeli nejen ve školním roce, ale i o prázdninách na letních dětských táborech, které ve spolupráci s odborníky, zabývajícími se dramatickou výchovou, spoluorganizovali.
Oficiálně bylo občanské sdružení Tatrmani se sídlem v Sudoměřicích u Bechyně zaregistrováno 27. 2. 1991. Jeho název vychází z názvu dětského, později i rodinného a studentského loutkářského souboru.
O registraci Tatrmani požádali proto, aby si mohli založit účet, na který jim pak mohl starosta obce z pokladny osvětové besedy vyplatit peníze, které Tatrmani obdrželi již v minulosti jako odměnu od Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Tatrmani byli zpočátku převážně korespondenčním spolkem asi se 40 členy z celé republiky. Činnost se postupně rozšiřovala na výtvarné hromádky, keramické a divadelní semináře, na kurzy lidových řemesel a pochopitelně na organizování divadelních přehlídek.
Ve spolupráci s Kulturním domem v Bechyni, Sudoměřicemi u Bechyně, za odborné pomoci NIPOS-ARTAMA a za finanční podpory MK ČR, od roku 2001 i Jihočeského kraje (zpočátku OSF, PROHELVETIA, NROS-PHARE a VIA) o. s. Tatrmani vytvořilo z bechyňského regionu kulturní enklávu vyhledávanou amatérskými divadelníky a výtvarníky z celé republiky.
V době, kdy se razilo heslo, že kultura si na sebe musí umět vydělat, umožňovali Tatrmani pokračování některých divadelních přehlídek. Bylo to NAHLÍŽENÍ (od r. 1993), které v Novém Městě nad Metují po zrušení místního DDM ztratilo kontakty a místo pro konání dílny. Byla to dětská divadelní a loutkářská přehlídka JARO (od r. 1993), kterou odmítal Tábor (tam se to jmenovalo Táborské práče), bylo to FAUSTOVÁNÍ (od r. 1994).
Některé přehlídky si Tatrmani sami vymysleli. BECHYŇSKÉ PERLENÍ (1995), DIVADLO V TRÁVĚ (1993), později i DIVADLO NA NÁVSI (2006).
Pokus o přivinutí krajské loutkářské přehlídky LOUTKY V BECHYNI (2000–2001) se pro malý zájem amatérských loutkářů příliš nepovedl. Byli to ale i Tatrmani, kteří jednali s představiteli kultury ve Strakonicích, kam se přehlídka úspěšně přesunula.
I ostatní tatrmanské zdánlivě nedivadelní akce mají k divadlu také velmi blízko. Bechyňské čarodějnice (od 1994), Slavnost prvého čurání Žižky (od r. 2002), slavnosti keramických seminářů (od r. 1993), akce kolem balonového létání PO-SU-BA-NE (podzimní sudoměřické balonové nebe, od r. 1996) a jiné mají jak k divadelní, tak k výtvarné tvořivosti velice blízko. V roce 2005 například při přípravě na PO-SU-BA-NE nacvičilo vesnické seskupení LSD (Loutkové Sudoměřické Divadlo) vlastní dramatizaci románu Julese Verna Pět neděl v balonu a odehrálo deset představení, z toho dvě na Loutkářské Chrudimi, odkud bylo doporučeno dokonce na Jiráskův Hronov.
Divadlo při Tatrmanech neplánovaně vznikalo a vzniká neustále. Příkladem může být světová premiéra a derniéra představení Neuhasitelný lásky žár aneb Dnes nevýslovný lásky žár plane (variace na text neexistující hry), které bylo v roce 2005 napsáno, vyrobeno, nastudováno a zahráno pro jediné představení na počest výročí narození Karla Hugo Hilara (5. 11. 1885).
V roce 2006 na keramickém semináři, jehož tématem bylo Japonsko, několik účastníků vyrobilo loutky a nastudovalo vlastní dramatizaci kratičké japonské pohádky.
V roce 2007 bylo na akci PO-SU-BA-NE odehráno představení Vítězství lásky II. Hrálo se loutkami sestavenými z balonků napuštěných héliem.
Téměř každá akce, kterou o. s.Tatrmani organizuje má velmi blízko jak k výtvarnému, tak divadelnímu sdělení. Většinou se oba použité výrazové prostředky tak prolínají, že je od sebe nelze oddělit. Například socha čurajícího Žižky na sudoměřické návsi je v podstatě loutka. Klikou, kterou má Žižka v zadku, lze hýbat zbývajícím okem. Zařízení, aby hrálo – Kdož sú boží bojovníci – dosud není s točením kliky synchronizováno. Téměř každá akce na návsi je happeningem, tedy v podstatě dramatickou akcí (potvrzení středu světa, potvrzení středu galaxie, přeměna růstové energie stromů na energii světelnou, zvukovou a pohybovou, vyvolání spodního deště pomocí magické keltské nádoby, nalezení zkeramizovatělého Žižkova oka potulnými archeology apod.
Protože jsou naše akce otevřené všem, lze na nich, vedle odborníků a laiků, vidět i o tvůrčí činnost se pokoušející malé děti. Tato setkávání několika generací všechny vzájemně obohacují a naplňují.
Za léta působení Tatrmani získali takové renomé, že se na jejich akce, konané v malinké jihočeské vísce, sjíždějí zájemci ze všech koutů naší republiky.
http://www.tatrmani.sudomerice.cz
Josef Brůček
Zcela na počátku, v osmdesátých letech, tedy ještě dávno před ustavující schůzí, ze které občanské sdružení Tatrmani vzniklo, to byli po všech koutech republiky roztroušení nadšenci, kteří kolem sebe shromažďovali skupinky dětí, aby s nimi pracovali prostředky dramatické hry. S dětmi se Tatrmani scházeli nejen ve školním roce, ale i o prázdninách na letních dětských táborech, které ve spolupráci s odborníky, zabývajícími se dramatickou výchovou, spoluorganizovali.
Oficiálně bylo občanské sdružení Tatrmani se sídlem v Sudoměřicích u Bechyně zaregistrováno 27. 2. 1991. Jeho název vychází z názvu dětského, později i rodinného a studentského loutkářského souboru.
O registraci Tatrmani požádali proto, aby si mohli založit účet, na který jim pak mohl starosta obce z pokladny osvětové besedy vyplatit peníze, které Tatrmani obdrželi již v minulosti jako odměnu od Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Tatrmani byli zpočátku převážně korespondenčním spolkem asi se 40 členy z celé republiky. Činnost se postupně rozšiřovala na výtvarné hromádky, keramické a divadelní semináře, na kurzy lidových řemesel a pochopitelně na organizování divadelních přehlídek.
Ve spolupráci s Kulturním domem v Bechyni, Sudoměřicemi u Bechyně, za odborné pomoci NIPOS-ARTAMA a za finanční podpory MK ČR, od roku 2001 i Jihočeského kraje (zpočátku OSF, PROHELVETIA, NROS-PHARE a VIA) o. s. Tatrmani vytvořilo z bechyňského regionu kulturní enklávu vyhledávanou amatérskými divadelníky a výtvarníky z celé republiky.
V době, kdy se razilo heslo, že kultura si na sebe musí umět vydělat, umožňovali Tatrmani pokračování některých divadelních přehlídek. Bylo to NAHLÍŽENÍ (od r. 1993), které v Novém Městě nad Metují po zrušení místního DDM ztratilo kontakty a místo pro konání dílny. Byla to dětská divadelní a loutkářská přehlídka JARO (od r. 1993), kterou odmítal Tábor (tam se to jmenovalo Táborské práče), bylo to FAUSTOVÁNÍ (od r. 1994).
Některé přehlídky si Tatrmani sami vymysleli. BECHYŇSKÉ PERLENÍ (1995), DIVADLO V TRÁVĚ (1993), později i DIVADLO NA NÁVSI (2006).
Pokus o přivinutí krajské loutkářské přehlídky LOUTKY V BECHYNI (2000–2001) se pro malý zájem amatérských loutkářů příliš nepovedl. Byli to ale i Tatrmani, kteří jednali s představiteli kultury ve Strakonicích, kam se přehlídka úspěšně přesunula.
I ostatní tatrmanské zdánlivě nedivadelní akce mají k divadlu také velmi blízko. Bechyňské čarodějnice (od 1994), Slavnost prvého čurání Žižky (od r. 2002), slavnosti keramických seminářů (od r. 1993), akce kolem balonového létání PO-SU-BA-NE (podzimní sudoměřické balonové nebe, od r. 1996) a jiné mají jak k divadelní, tak k výtvarné tvořivosti velice blízko. V roce 2005 například při přípravě na PO-SU-BA-NE nacvičilo vesnické seskupení LSD (Loutkové Sudoměřické Divadlo) vlastní dramatizaci románu Julese Verna Pět neděl v balonu a odehrálo deset představení, z toho dvě na Loutkářské Chrudimi, odkud bylo doporučeno dokonce na Jiráskův Hronov.
Divadlo při Tatrmanech neplánovaně vznikalo a vzniká neustále. Příkladem může být světová premiéra a derniéra představení Neuhasitelný lásky žár aneb Dnes nevýslovný lásky žár plane (variace na text neexistující hry), které bylo v roce 2005 napsáno, vyrobeno, nastudováno a zahráno pro jediné představení na počest výročí narození Karla Hugo Hilara (5. 11. 1885).
V roce 2006 na keramickém semináři, jehož tématem bylo Japonsko, několik účastníků vyrobilo loutky a nastudovalo vlastní dramatizaci kratičké japonské pohádky.
V roce 2007 bylo na akci PO-SU-BA-NE odehráno představení Vítězství lásky II. Hrálo se loutkami sestavenými z balonků napuštěných héliem.
Téměř každá akce, kterou o. s.Tatrmani organizuje má velmi blízko jak k výtvarnému, tak divadelnímu sdělení. Většinou se oba použité výrazové prostředky tak prolínají, že je od sebe nelze oddělit. Například socha čurajícího Žižky na sudoměřické návsi je v podstatě loutka. Klikou, kterou má Žižka v zadku, lze hýbat zbývajícím okem. Zařízení, aby hrálo – Kdož sú boží bojovníci – dosud není s točením kliky synchronizováno. Téměř každá akce na návsi je happeningem, tedy v podstatě dramatickou akcí (potvrzení středu světa, potvrzení středu galaxie, přeměna růstové energie stromů na energii světelnou, zvukovou a pohybovou, vyvolání spodního deště pomocí magické keltské nádoby, nalezení zkeramizovatělého Žižkova oka potulnými archeology apod.
Protože jsou naše akce otevřené všem, lze na nich, vedle odborníků a laiků, vidět i o tvůrčí činnost se pokoušející malé děti. Tato setkávání několika generací všechny vzájemně obohacují a naplňují.
Za léta působení Tatrmani získali takové renomé, že se na jejich akce, konané v malinké jihočeské vísce, sjíždějí zájemci ze všech koutů naší republiky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.