Chlumec n. C., Jaroslav Málek: Tak je to konečně tady! (Otevření nového divadla, 2006). Divadelní Hromada
Tak je to konečně tady !!! FOTO jsou na www.dsklicpera.estranky.cz
Celé generace Chlumeckých ochotníků čekaly na okamžik, který nastal 28. září.2006.
V ten den se v Chlumci otevíralo nové divadlo. Vzniklo rekonstrukcí a přístavbou bývalého kina, nákladem 33 mil. Kč. V nových prostorách se našlo místo i pro nás, takže se právě stěhujeme. Máme radost, protože jsme konečně získali důstojné prostředí pro svou činnost a také divadelní přehlídka – Klicperův Chlumec – která se příští rok bude konat už po šedesáté- může dostat trochu jiný rozměr. Trošičku už na tom pracujeme.
Naplno to zatím nešlo, protože za sebou máme velmi náročný rok. Otevření divadla, na které ochotníci čekali (a nejen čekali) už od dob Václava Klimenta Klicpery je přece jenom ojedinělou událostí, takže jsme se museli na ten okamžik řádně připravit. Tři premiéry v jednom týdnu jsme zatím ještě nikdy neuvedli, a pochybuji, že to pamatuje kdokoliv z vás.
Protože máme mezi sebou vzácného člověka, spisovatele, dramatika, režiséra a v neposlední řadě i herce, nositele Zlatého odznaku J.K.Tyla, pana Antonína Lauterbacha, bylo už předem jasné, že zahajovací představení bude patřit právě jemu. I ve svých devadesáti čtyřech letech se sám ujal režie a nastudoval se souborem jeden obraz ze svého rozsáhlejšího historického díla. Byl uveden pod názvem „Vězeň na Bezdězu“. Sám autor si hru brilantním způsobem také uvedl a po jejím skončení přijal zasloužené ovace.
Chlumec je ale také rodištěm „otce české veselohry“ Václava Klimenta Klicpery, proto nikdo z nás ani na okamžik nezapochyboval o tom, že jeho hra k otevření divadla prostě patří. Je pravdou, že jsme vybírali pracně a dlouho, ale Klicperova „Potopa světa“ byla nakonec ozdobou prvního dne oslav. Na tomto místě se sluší uvést, že text této hry velmi zdařile upravila Soňa Chloupková a režie se ujala Zdena Jeníčková .
O dva dny později jsme uvedli třetí premiéru, a to hru Petera Stonea, s hudbou Jule Stynea a texty Boba Merrilla –„ Sugar“, známou z filmového zpracování jako „Někdo to rád horké“.Toto představení bylo také zahajovacím představením letošního 59. ročníku přehlídky Klicperův Chlumec. Nastudování této hry nás jen utvrdilo ve známé pravdě, že dělat humor není žádná sranda. Živá hudba a zpěv, taneční výstupy a až třicet lidí na scéně. To je chvílemi opravdu na infarkt. Ale co vám vlastně budu povídat – znáte to přece sami. K tomu všemu naprosto nová světelná a zvuková technika, kterou se teprve učíme ovládat a zatím ne vždy dělá to, co chceme. Mimochodem dodavatel zvukové techniky nás ubezpečil, že jsme skutečně blázni, a že těžší úkol pro zvukaře jsme si skutečně vymyslet nemohli. Naštěstí jsme většinu problémů zaznamenali jen my, zatím co divák se bavil. Myslím, že hra byla přijata vlídně, protože do konce roku máme sjednáno celkem jedenáct představení a to se nám přece jenom každý rok nestává.
Další novinkou tentokrát v administrativní oblasti je to, že jsme se stali občanským sdružením s vlastní subjektivitou, za což patří dík hlavně Marcele Přerovské. Tento krok byl nezbytnou podmínkou mimo jiné i pro to, abychom mohli od příštího ročníku začít znovu sami pořádat „Klicperův Chlumec 2007“. A protože rok uteče jako voda, tak pilně cvičte a zkoušejte, hlavně veselohry, aby bylo z čeho vybírat. A taky nezapomeňte dát vědět co, kdy a kde hrajete, abychom se na vás mohli přijet podívat. Kontakt na nás je na IMPULSU, nebo se můžete podívat na stránky www.dsklicpera.estranky.cz.
Do vašeho konání vám za všechny Klicperáky přeji mnoho zdaru a těším se na setkání s vámi.
Jaroslav Málek
Celé generace Chlumeckých ochotníků čekaly na okamžik, který nastal 28. září.2006.
V ten den se v Chlumci otevíralo nové divadlo. Vzniklo rekonstrukcí a přístavbou bývalého kina, nákladem 33 mil. Kč. V nových prostorách se našlo místo i pro nás, takže se právě stěhujeme. Máme radost, protože jsme konečně získali důstojné prostředí pro svou činnost a také divadelní přehlídka – Klicperův Chlumec – která se příští rok bude konat už po šedesáté- může dostat trochu jiný rozměr. Trošičku už na tom pracujeme.
Naplno to zatím nešlo, protože za sebou máme velmi náročný rok. Otevření divadla, na které ochotníci čekali (a nejen čekali) už od dob Václava Klimenta Klicpery je přece jenom ojedinělou událostí, takže jsme se museli na ten okamžik řádně připravit. Tři premiéry v jednom týdnu jsme zatím ještě nikdy neuvedli, a pochybuji, že to pamatuje kdokoliv z vás.
Protože máme mezi sebou vzácného člověka, spisovatele, dramatika, režiséra a v neposlední řadě i herce, nositele Zlatého odznaku J.K.Tyla, pana Antonína Lauterbacha, bylo už předem jasné, že zahajovací představení bude patřit právě jemu. I ve svých devadesáti čtyřech letech se sám ujal režie a nastudoval se souborem jeden obraz ze svého rozsáhlejšího historického díla. Byl uveden pod názvem „Vězeň na Bezdězu“. Sám autor si hru brilantním způsobem také uvedl a po jejím skončení přijal zasloužené ovace.
Chlumec je ale také rodištěm „otce české veselohry“ Václava Klimenta Klicpery, proto nikdo z nás ani na okamžik nezapochyboval o tom, že jeho hra k otevření divadla prostě patří. Je pravdou, že jsme vybírali pracně a dlouho, ale Klicperova „Potopa světa“ byla nakonec ozdobou prvního dne oslav. Na tomto místě se sluší uvést, že text této hry velmi zdařile upravila Soňa Chloupková a režie se ujala Zdena Jeníčková .
O dva dny později jsme uvedli třetí premiéru, a to hru Petera Stonea, s hudbou Jule Stynea a texty Boba Merrilla –„ Sugar“, známou z filmového zpracování jako „Někdo to rád horké“.Toto představení bylo také zahajovacím představením letošního 59. ročníku přehlídky Klicperův Chlumec. Nastudování této hry nás jen utvrdilo ve známé pravdě, že dělat humor není žádná sranda. Živá hudba a zpěv, taneční výstupy a až třicet lidí na scéně. To je chvílemi opravdu na infarkt. Ale co vám vlastně budu povídat – znáte to přece sami. K tomu všemu naprosto nová světelná a zvuková technika, kterou se teprve učíme ovládat a zatím ne vždy dělá to, co chceme. Mimochodem dodavatel zvukové techniky nás ubezpečil, že jsme skutečně blázni, a že těžší úkol pro zvukaře jsme si skutečně vymyslet nemohli. Naštěstí jsme většinu problémů zaznamenali jen my, zatím co divák se bavil. Myslím, že hra byla přijata vlídně, protože do konce roku máme sjednáno celkem jedenáct představení a to se nám přece jenom každý rok nestává.
Další novinkou tentokrát v administrativní oblasti je to, že jsme se stali občanským sdružením s vlastní subjektivitou, za což patří dík hlavně Marcele Přerovské. Tento krok byl nezbytnou podmínkou mimo jiné i pro to, abychom mohli od příštího ročníku začít znovu sami pořádat „Klicperův Chlumec 2007“. A protože rok uteče jako voda, tak pilně cvičte a zkoušejte, hlavně veselohry, aby bylo z čeho vybírat. A taky nezapomeňte dát vědět co, kdy a kde hrajete, abychom se na vás mohli přijet podívat. Kontakt na nás je na IMPULSU, nebo se můžete podívat na stránky www.dsklicpera.estranky.cz.
Do vašeho konání vám za všechny Klicperáky přeji mnoho zdaru a těším se na setkání s vámi.
Jaroslav Málek
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.