Spolek divadelních ochotníků v Deštné

1921 založeno Sdružení divadelních ochotníků v Deštné
z iniciativy bývalých studentů – městského tajemníka Františka Vichry a učitele Vladimíra Kadlece.
Ve vedení spolku dále byli: František Šťastný, František Janů, Jitka Nováková, Julie Jelínková, Jan Kotýnek, Karel Eliáš, Marie Bílková, Stanislav Čech a Alois Čenkovic.

Týž rok uvedli 6 her: František X. Svoboda: Poslední muž; Petr Max Malloch: Černé oči; Antonín Kalivoda: Socialisace; Alois Jirásek: Vojnarka (v rámci oslav Jiráskových 70. narozenin); Josef Skružný: Žabec; Alois Jirásek: Otec.

Spolek měl 21 členů, hrál v sále radnice.

1921–1922 pořízeno nové jeviště, opona ručně sešívána ve škole, v domácnostech nebylo tolik místa.

1922 uvedli 5 představení – Franz Arnold: Španělská muška; Vilém a Alois Mrštíkové: Maryša, hrána v přírodě v Lázních; Josef Štolba: Vodní družstvo; František X. Svoboda: Mlsáníčko; toho roku poslední představení – Jaroslav Hilbert: Vina, hráno poprvé na novém jevišti. Jeviště maloval malíř pokojů Dvířka z Jindřichova Hradce.

1923 změna názvu – Spolek divadelních ochotníků v Deštné u Soběslavě,
předseda – Vladimír Kadlec, místopředseda – Jan Boček, dále ve výboru František Vichra, Marie Vondrová, Stanislav Čech, František Janů, František Čenkovic, Eleonora Fridrichová, Růžena Čechová, František Kuchař.

Spolek se stal členem Šmahova okrsku ÚMDOČ v Táboře. Bylo pořízeno spolkové razítko.

Hry:
Josef Štolba: Na letním bytě, Matěj Anastasia Šimáček: Jiný vzduch, Josef Štolba: Staré hříchy, Jaroslav Kvapil: Oblaka; Ferdinand Chýlek / Jan Očenášek: Na Svatého Mikuláše.

1923–1927 a od 1934 až do odchodu do důchodu v roce 1963 učil v Deštné Stanislav Jíra, který tu jednak založil hudební soubor, s nímž pořádal koncerty, ale byl také vášnivým ochotníkem. Ve 30. až 40. letech nacvičil každoročně jednu operetu nebo hru se zpěvy. Operety také pro spolek skládal. Celkem se souborem nastudoval a uvedl 20 operet.

1924 spolek měl 29 členů, 19 mužů, 10 žen.
1925 Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta, poprvé hráno v nově přistavěném sále Vojtěcha Němce.
1926 sehráno pouze jedno představení – veselohra Boženy Vikové-Kunětické: Přítěž. Poprvé bylo představení osvíceno elektrickým světlem.

Koncem 20. a v první pol. 30. let spolek stagnoval, členové hráli v dramatickém odboru Sokola (viz).

1927 – Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša; Růžena Jesenská: Devátá louka.
1928 – Jaroslav Rudlofff: Dědečkovy housle (sehráno v sále u Němců); Ferdinand Oliva: V červáncích svobody; Gabriela Preissová: Její pastorkyňa; Rudolf Robl: Zvony; Antonín Bernard (pseud. Bernášek) / Bedřich Vrbský: Šofér.
1929 – Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník; Rudolf Robl: Srdce.

1930–1934 nehráli, spolek stagnoval.
1933 předsedou spolku Josef Košátko.
1934 spolek nehrál, jen opravil jeviště, které si od něj pro divadlo půjčovaly ostatní spolky.
1934 po odstěhování předsedy Košátka jako náhradník se spolku ujala Jauliška Hošínková. Na mimořádné valné hromadě zvolen František Vichra, městský tajemník. Ve výboru dále byli: František Janů, Stanislav Jíra, Josef Foist, Jan Čáp, Josef Fiala, Josef Poslušný a Žofie Bartáková.

Po 1935 spolek opět aktivní, zkoušelo se ve školní kuchyni, představení v sále U Němců, činohra i opereta, 2–4 hry ročně.
Při 1. sjezdu rodáků 1935 – v přírodě v Lázních – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1935 – Richard Branald: Lupen a Pupen veselí taškáři aneb Naši tuláci (opereta); Max Felix: Podnájemník paní Bernáškové; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; František Langer: Velbloud uchem jehly.
1936 – Richard Branald: Krajánek Holandr jde na vandr; Ruda Nížkovský: Moje teta tvoje teta.
1937 – Božena Rajská-Smolíková: Děvče od Čerchova; Alois Jirásek: Lucerna; Jiří Balda / Jar. Jankovec: Lojzička.
1938 – Jiří Balda / Ruda Nížkovský: Na svatém kopečku, Wilhelm Lichtenberk: Komu Bůh dá úřad.
1939 – Karel Tobis, Václav Mírovský, Vladimír Rohan, Jára Beneš: Na tý louce zelený; František Cimler: Matka Kráčmerka.
Po 15. březnu 1939 přísná cenzura her.

1940–1941 vybudoval Spolek divadelních ochotníků v Deštné kino, zakoupil na dluh biografické zařízení a postupně ho splatil.

1939–1944 uvedli 13 inscenací.

1940 – Kamil Novák: Bejvávalo; Karl Schönherr, překlad Želenský: Ďáblice; František Ferd. Šamberk: Palackého třída 27; Vladimír Jirousek, Eduard Ingriš: U panského dvora – první představení v nově postaveném sále U Hlavsů se stálým jevištěm; Josef Kubík: Pan Čáp na to káp.
Předseda spolku – klempíř Josef Fiala.
1941 – Richard Branald: Lupen a Pupen; Olga Scheinpflugová: Okénko.
Po 1941 činnost slabší.
1942 – Jindřich Svatopluk Lukas / Eduard Ingriš: Okolo rybníka.
1943 předsedou Josef Fiala, režisérem Stanislav Jíra, učitel.
1943 – Josef Barnáš: Most nejkrásnější; připravovanou hru Strakonický dudák se nepodařilo obsadit.
1944 – Václav Štech: Třetí zvonění; Karel Krpata: Zámecká fortuna; J. Šelle: Advokát v rodině.
Spolek měl 66 členů.
1946 znovu zahájili činnost hrou Karla Čapka: Bílá nemoc. Dále v tomto roce – Jaroslav Kvapil: Oblaka; Karel Poláček: Otec svého syna; Bertolt Brecht: Pušky paní Carrarové; Josef Kajetán Tyl: Řemeslnická merenda (hra se zpěvy, spolupracoval dvaadvacetičlenný pěvecký sbor s orchestrem); Josef Štolba: Peníze.
1947 – Josef Kaj. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku; František X. Svoboda: Poslední muž.
1948 – František Sokol-Tůma: Staříček Holuša; Karel Jaromír Erben: Sládci; Konstantin Simonov: Ruští lidé; Jan Říha: Polibek královský.
1949 – Richard Branald: Vesnický zrádce (v sále i v přírodě); Božena Němcová / Saša Razov, Jiří Červený: Divá Bára (hra se zpěvy); Alois Jirásek: Lucerna.
1949 spolek členem Březinova okrsku ÚMDOČ v Kamenici nad Lipou.

1950 – Alois Jirásek: Otec; František Ferd. Šamberk / Karel Hašler: Podskalák (hra se zpěvy).
Zájezdy do okolí, např. do Lodhéřova (Polibek královský, Otec).
--------
Jako učitel na měštanské škole od roku 1927 do 31. 12. 1948 působil Josef Svobodný (nar. 16. 11. 1904 v Bošilci u Veselí). Ve volném čase rád maloval a byl také velmi činný ve zdejším ochotnickém divadle. (Deštenský zpravodaj 2009)


1951 Spolek divadelních ochotníků likvidoval a členové přešli k JZD jako jeho divadelní odbor.
Dále viz Jednotné zemědělské družstvo.

Od roku 1999 byl spolek obnoven - informace na adrese
https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-ochotnici-z-destne-bavi-lid-od-prelomu-19-a-20-stoleti-20210113.html

2023 - Zdeněk Svěrák a Karel Smyczek: Lotrando a Zubejda, r. Jozef Jusko. Účast na přehlídce Budějcká Thálie.

JÍRA, Stanislav, KLIK, Karel: 120 let ochotnického divadla v Deštné. Deštná 1989, 108 s., foto v textu.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 166–167.

Z DEŠTENSKÉ kroniky. Zpravodaj Deštenska, prosinec 2014, s. 26. Vybrala J. Vichrová.


Deštenský zpravodaj 2009, červen, s. 18.

Jihlava, Státní okresní archiv:
9. kraj ÚMDOČ, protokoly, spisy.
SEZNAM organizovaných spolků Březinova okrsku ÚMDOČ, 1949.

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, i. č. 1143, ka 606.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Deštná, i. č. 1058, ka 519 .
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1942, i. č. 186–193, č. knihy 176.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1941, i. č. 186–193, č. knihy 175.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1940, i. č. 186–193, č. knihy 174.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1939, i. č. 186–193, č. knihy 173.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1938, i. č. 186–193, č. knihy 172.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1936, i. č. 186–193, č. knihy 171.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1935, i. č. 186–193, č. knihy 170.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1934, i. č. 186–193, č. knihy 169.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, i. č. 186–193, č. knihy 168.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1931, i. č. 186–193, č. knihy 166.
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Deštná, i. č. 891, ka 325.
Pelhřimov, Okresní úřad, i. č. 1098, ka 723.
Pelhřimov, Okresní úřad, i. č. 1098, ka 721.
Kamenice nad Lipou, Okresní národní výbor, i. č. 316, ka 234.
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo – Policejní hodina 1943, i. č. 133, číslo knihy 133 (něm. zápis).

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/5760/1923, Spolek ochotnických divadelníků (zal.).
Fond ZU Spolky 1938-1940, i. č. 411/7235/1940, SDO.
Fond ZU Spolky 1948, i. č. 430/3151/1948, SDO.

Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli, Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Dokumentace, Ka 4/3

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Deštná, kronika obce 1913–1945,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1667&page=1
Deštná, kronika města 1933–1963,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&doctree=1kgode&menu=3&id=1668&page=81

K dvojímu (či vícerému) členství v různých okrscích spolku:
Původní okrsky ÚMDOČ začaly organizovaně vznikat ve 20. letech (na přelomu 19. a 20. století spontánně vznikaly župy). Stávající soubory se do nich z větší části zapojily. Po druhé světové válce začaly, zvláště v letech 1947–1949 /zdá se se, že opět "zdola"/, vznikat nové menší okrsky, které měly patrně zajistit lepší komunikaci s jednotami, což býval u bývalých okrsků často podstatný problém. (pozn. red. VŠ)