M.Smetana zahajuje Setkání s poezií a hudbou v kostele sv.Jakuba v Táboře
Zdroj: M. Smetana
M.Smetana při přípravě scény na školní akademii v táborském divadle Oskara Nedbala,vpravo osvětlovač divadla, vlevo ředitel SPŠS Ing. Šimon
Zdroj: M. Smetana
Smetana Miloš - portrét
Zdroj: M. Smetana
M.Smetana zahajuje krajské kolo WP v kině SPEKTRUM Sezimovo Ústí
Zdroj: M. Smetana
Vedoucí souboru M.Smetana při nácviku pořadu Čau, študente
Zdroj: M. Smetana
M.Smetana dává poslední pokyny před premiérou pohádky Anička a hastrmani
Zdroj: M. Smetana
M.Smetana přebírá ocenění za výsledky souboru
Zdroj: M. Smetana
Tábor, Střední průmyslová škola strojnická, Divadlo poezie, Král Lávra, 1972
Zdroj: AS 1985, č. 1, s. 8.
SMETANA, Miloš, Tábor
Studia na reálném gymnáziu v Táboře byla počátkem recitačních a divadelních aktivit Miloše Smetany.
V kvintě a sextě pod vedením profesora češtiny sehráli dvě divadelní hry (samozřejmě poplatné tehdejším ideologickým požadavkům), např. Jak se kalila ocel.
Jako pionýrský vedoucí se dostal na druhou základní školu v Táboře, kde založil recitační kroužek a s pomocí tehdejšího režiséra táborských ochotníků Tomáše Pexy také kroužek divadelní, s nímž připravil vlastní pohádkovou prvotinu Studánka štěstí.
Po maturitě studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde se zapojil do DS založeného absolventem DAMU Josefem Poslušným. Sehráli Gogolovu Ženitbu a Lermontovou Maškarádu.
Na „fakultní“ základní škole na třídě Rudé armády (dnes Rudolfovská) pracoval s dětským Divadelní kroužkem, který sehrál opět Studánku štěstí a pak pak Smetanovu úpravu pohádky o Sněhurce a sedmi trpaslících.
Po absolvování PF při vojenské základní službě ve Zvoleni působil v estrádním souboru, který vyhrál celoarmádní soutěž v Praze a s nímž vystupoval v řadě míst republiky.
Jako učitel začínal v Bechyni, kde hrál s místními ochotníky Na Protivínce i jinde v několika inscenacích: Irkutská historie, Chirurg Platon Krečet, Stromy umírají vstoje, Ztřeštěná neděle, Loupežník (K.Čapek).
Na základní škole založil menší recitační soubor, z něhož později vznikl dětský divadelní soubor, s nímž připravil několik inscenací vlastních her, např. pohádky Pomoc z pohádky, Sněhurka, O Budulínkovi i příběhy ze života dětí, např. Nebezpečné tajemství, Zrádce.
Souběžně dokončil studium na Filozofické fakultě v Praze.
V dalším učitelském působišti – na strojírenském učilišti v Sezimově Ústí se už věnoval jen recitaci. Zde bylo trochu obtížnější hledat talenty a zájemce o umělecký přednes, ale přesto založil recitační kolektiv a během 5 let s ním připravil řadu pořadů (Hrubín: Jobova noc, Šajnerova poezie z jižních Čech).
Od 1967 působil na Střední průmyslové škole strojnické v Táboře. K výročí vzniku ČSR se studenty připravil pořad Já, národ československý, tak vzniklo Divadlo poezie SPŠS, v němž se za 25 let vystřídalo mnoho studentů. Krátce po jeho prvních úspěších se v jeho řadách objevili studenti táborského gymnázia, ekonomické a zdravotní školy i některých učilišť. Výhodou pro soubor byl vlastní sál ve škole, který se postupně upravoval a modernizoval. Ředitelé školy, zejména ing.Šimon, jeho činnost podporovali a po prvních vystoupeních na Šrámkově Písku a Wolkrově Prostějově ho začali uznávat i ti, kdo nevěřili, že Divadlo poezie může existovat i na škole strojírenského zaměření. (Kroniku Divadla poezie, kterou M. Smetana po celou dobu vedl, zničila povodeň v roce 2002.)
Protože se Divadlo poezie rozrostlo hned po prvních úspěších původního malého kolektivu, mohli se pustit i do náročnějších pořadů. Nedají se ani dost dobře spočítat, kolik vystoupení s připravovanými a příležitostnými pořady členové souboru absolvovali. Po zmíněném pořadu Já, národ československý připravili na Vánoce pořad z poezie, koled a říkadel Nastal čas vánoční, z tvorby J. Seiferta, K. Šiktance a K. Bednáře komponovaný pořad Jméno Praha, s nímž jsme byli pozváni k mimosoutěžnímu vystoupení na Šrámkově Písku v roce 1969.
Školní rok 1969/70 začal pořadem z básnické tvorby M. Floriana Utrhnu si z tebe růži. Protože byl proložen písněmi V. Neckáře, měl úspěch u mladších i starších a dosáhl řady repríz. Následoval pořad ze starší české milostné lyriky, nejdříve nazvaný Cukrů, později Růženeček lásky. Tehdy nebyl Šrámkův Písek tak vyhraněnou soutěží jako dnes, takže získali Cenu poroty. Hned poté s ním vystupovali na Wolkrově Prostějově, avšak tam již tak úspěšní nebyli. Upřímný zápis M. Kovaříka, člena poroty, se dochoval v kronice . Náročný byl pořad “Pravda kalicha“, sestavený z husitských skladeb a přednášený ve staročeštině. Byl věnován tehdejšímu výročí založení Tábora.
Ve školním roce 1970/71 jsme připravili na požádání pořad z tvorby V. Majakovského a A. Bloka, ale největší pozornost věnovali J. Wolkrovi, z jéhož mladistvých veršů vznikl pořad Člověk se narodil pro lásku.
Další školní rok 1971/72 znamenal mj. přechod k jinému žánru, totiž k satiře. Z tehdejšího Dikobrazu ± z jiných pramenů Smetana sestavil tzv. minikabaret Vymetáme, proložený lidovou hudbou v podání vlastního orchestru. Úspěšný byl také proto, že se v něm účinkující mohli “vyřádit“. Kromě toho soubor pod Smwetanovým vedením pro táborskou knihovnu připravil literární pořady o životě a díle I. Olbrachta a M. Majerové.
V březnu 1972 pak měly premiéru České balady a do krajského kola postoupil pořad Král Lávra. Ten byl hrán také 16.6. na Šrámkově Písku.
Majakovského Správná věc byla prvním pořadem šk.roku 1972/73, ale většího úspěchu dosáhlo Jihočeské nokturno, pořad z veršů Fr. Hrubína, A. Sovy a V. Školaudyho. Největší úspěch měl pořad Čau, študente! na Šrámkově Písku 1973, který získal hlavní cenu.
Z dalších let činnosti Divadla poezie lze podle kroniky dokumentovat jen školní rok 1976/77. Po předvolební agitce Kompas následoval druhý minikabaret Helemese, poté pořad z tvorby V. Hálka Čas poupátek a růží, dále večer z tvorby táborských autorů R. Mixy a Fr. Dvořáka Tisíc sluncí, postavený na kontrastu básní z koncentračního tábora a veršů současného mládí; a z bajek S. Michalkova pak pořad Nebuďte melouni. Z krajské soutěže v Husinci byly pořady Helemese a Nebuaďte melouni“ doporučeny na přehlídku agitek v Praze a kromě toho se ocitly na podiu amfitátru v Lipnici. Ve spolupráci s M. Palasem ze Soběslavi připravovali pro jeho Večery u krbu několik let pravidelně výběry ze současné i klasické poezie.
Každý školní rok tak byly připraveny a několikrát reprízovány nejméně 4 pořady kromě řady příležitostných vystoupení, což je je úctyhodná práce. Vystřídala se v nich řada recitátorů a herců. K nejúspěšnějším sólistům patřili:
Jaroslava Fulínová (zemřela), Miroslava Kambová, Marie Kášková, Ladislava Sýkorová, Blanka Lutovská, Milen Láfová, Vladimír Mach, Josef Lukeš, Martin Bartůšek, Zdeňek Svatoň, Jaroslav Černý, Leoš Sejk, Miroslav Kalousek, Jan Novotný. Další pořady z činnosti Divadla poezie SPŠS připomenou jejich názvy:
Minikabarety: Blbnouti se zapovídá, Medardova kápě, Karle, vstávej! Co tě pálí, has!, Každý něco pro sebe, co s tím?
Pořady: Láska i zbraň (revoluční poezie), Návraty, I když..., Zazvoň u mých dveří, Jaro je láska, Já, člověk, Ozvěny, Pohled do očí, Můj generál, Jobova noc, Před školou, za školou
úspěšné pořady: Růženeček lásky (ŠP, WP), Pohled do očí (WP),
Já, člověk (WP), Čau, študente (ŠP), Můj generál (ŠP).
Král Lávra (ŠP), Před školou, za školou (ŠP),
Jméno Praha (ŠP),Helemese (Lipnice), Vymetáme (Lipnice),
Blbnouti se zapovídá (Lipnice)
1991 Miloš Smetana přešel jako učitel na tehdejší Střední odborné učiliště strojírenské v Sezimově Ústí (dnes Střední odborná škola a Vyšší odborná škola - Centrum odborné přípravy). Hned po nástupu založil soubor podobný Divadlu poezie SPŠS. Aby je odlišil názvem, když soubor působil na jiné škole, vznikl Recitační a dramatický kolektiv COP.
Ani po odchodu do důchodu se se souborem nerozloučil, kolektiv však přešel pod tamější kino SPEKTRUM a vystupoval pod názvem
Poetické divadlo SPEKTRUM. Když se členům souboru zdálo, že název nevystihuje celou náplň činnosti, přejmenoval se na Divadélko MÚZIKA. Každoročně M. Smetana se souborem připravoval pořad pro krajské kolo Wolkrova Prostějova, které poté několik let pořádal.
COP postoupil na celostátní festival uměleckého přednesu a divadel poezie Wolkrův Prostějov s pořady Jsem tvoje zem, Čau, študente! a Skládání.
Ze sólistů, které M. Smetana vedl, postoupili do celostátního kola Zdeňka Zemanová, Václav Vacek, Pavla Šedivá, Tomáš Matoušek.
Kromě poetických pořadů připravoval soubor též Smetanovy původní pohádky pro malé diváky: O Sněhurce a Divousovi, Anička a hastrmani a Kdo se bojí hejkala.
Pořady připravované pro krajské kolo WP: Střepy a střípky, I když..., Skládání, Čau, študente, Zaklínání, Šprycle a díry, O milionáři, který ukradl slunce, Vzorná hra o Dorotě, původně svaté, Král Lávra, Mocným předloženo, moudrým navrženo, Hanumanati druzí, O Tomanovi a Lesní panně.
Další pořady RDK a Divadélka MÚZIKA: Před školou, za školou, Jakou barvu má láska, Uspávanky, Hledání, Ozvěny, Světla města X, Podzimní nokturno, Májové lásky, Nesmírný krásný život, Jak se pije ze studánky, Listy ve větru, Šetřte láskou, Milovat je třeba
Vánoční pořady: Nastal čas vánoční, Betlémská hvězda, Aby srdce láskou nezchudla, Světlo v lidech přebývá, Buď vůle má, Vánoční návraty.
Na SPŠS i na COP v Sezimově Ústí se pokusil obnovit bývalou tradici školních akademií. Je samozřejmé, že na SPŠS v dobách tzv. totality musely mít i školní akademie určitou politickou příchuť, tornu se nedalo vyhnout. Ale jejich základem byly vždy pořady Divadla poezie na SPŠS a RDK na COP.
Kromě toho na obou těchto školách vychoval řadu schopných konferenciérů, kteří jednotlivé výstupy uváděli. Tak se na akademiích zpívalo, tančilo, hrál školní orchestr, cvičili gymnasté, zpívaly se trampské písně. Akademie byly pořádány nejen pro vlastní školu v táborském divadle, ale i pro jiné školy. Na oplátku se pak SPŠS účastnila jejich akademií.
Na COP už to tak docela nešlo. Jiná střední škola v Sezimově Ústí není. Posloužily ale při náboru do prvních ročníků a po několik let se jich účastnili žáci osmých a devátých tříd základních škol téměř z celého táborského okresu.
Po celou dobu činnosti všech souborů, které vedl, M.Smetana se studenty kromě soutěžních pořadů připravoval ve spolupráci s hudebníky a dalšími hosty tzv. Setkání s poezií a hudbou. Uskutečňovala se v divadelní kavárně, v saloncích hotelu Palcát, v Městském kulturním středisku, v kině SPEKTRUM a v kostele sv. Jakuba v Táboře.
Z členů Divadla poezie se této činnosti dále věnují:
Jan Novotný, herec ND v Praze
Martin Bartůšek, herec divadla v Plzni
Michal Moučka, herec divadla v Ostravě
Ivana Matoušková, pracovala v Čs.televizi v Brně
Štefan Matté, byl členem AUS, vedl vlastní soubor
Z RDK a Divadélka MÚZIKA se o studium na DAMU ucházeli:
Václav Vacek
Pavla Šedivá (dnes Pavla Marie Kadeřábková)
Daniela Krausová
Další úspěšní recitátoři Divadla poezie SPŠS:
Jana Vonkově (WP, Valašské Meziříčí)
Jitka Florianová (WP)
Ivo Šrámek (WP)
Karel Procházka
Rynek Másílko (WP)
Petra Prošvicová
Iva Šimáková
Kateřina Vítovská (WP)
Další úspěšní recitátoři RDK - Divadélko MÚZIKA:
Lenka Chrastilová
Michaela Ťápalová
Tereza Pánková
David Schůrek
Daniela Krausová
Milan Kleinpeter
Petra Felcmanová
V kvintě a sextě pod vedením profesora češtiny sehráli dvě divadelní hry (samozřejmě poplatné tehdejším ideologickým požadavkům), např. Jak se kalila ocel.
Jako pionýrský vedoucí se dostal na druhou základní školu v Táboře, kde založil recitační kroužek a s pomocí tehdejšího režiséra táborských ochotníků Tomáše Pexy také kroužek divadelní, s nímž připravil vlastní pohádkovou prvotinu Studánka štěstí.
Po maturitě studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde se zapojil do DS založeného absolventem DAMU Josefem Poslušným. Sehráli Gogolovu Ženitbu a Lermontovou Maškarádu.
Na „fakultní“ základní škole na třídě Rudé armády (dnes Rudolfovská) pracoval s dětským Divadelní kroužkem, který sehrál opět Studánku štěstí a pak pak Smetanovu úpravu pohádky o Sněhurce a sedmi trpaslících.
Po absolvování PF při vojenské základní službě ve Zvoleni působil v estrádním souboru, který vyhrál celoarmádní soutěž v Praze a s nímž vystupoval v řadě míst republiky.
Jako učitel začínal v Bechyni, kde hrál s místními ochotníky Na Protivínce i jinde v několika inscenacích: Irkutská historie, Chirurg Platon Krečet, Stromy umírají vstoje, Ztřeštěná neděle, Loupežník (K.Čapek).
Na základní škole založil menší recitační soubor, z něhož později vznikl dětský divadelní soubor, s nímž připravil několik inscenací vlastních her, např. pohádky Pomoc z pohádky, Sněhurka, O Budulínkovi i příběhy ze života dětí, např. Nebezpečné tajemství, Zrádce.
Souběžně dokončil studium na Filozofické fakultě v Praze.
V dalším učitelském působišti – na strojírenském učilišti v Sezimově Ústí se už věnoval jen recitaci. Zde bylo trochu obtížnější hledat talenty a zájemce o umělecký přednes, ale přesto založil recitační kolektiv a během 5 let s ním připravil řadu pořadů (Hrubín: Jobova noc, Šajnerova poezie z jižních Čech).
Od 1967 působil na Střední průmyslové škole strojnické v Táboře. K výročí vzniku ČSR se studenty připravil pořad Já, národ československý, tak vzniklo Divadlo poezie SPŠS, v němž se za 25 let vystřídalo mnoho studentů. Krátce po jeho prvních úspěších se v jeho řadách objevili studenti táborského gymnázia, ekonomické a zdravotní školy i některých učilišť. Výhodou pro soubor byl vlastní sál ve škole, který se postupně upravoval a modernizoval. Ředitelé školy, zejména ing.Šimon, jeho činnost podporovali a po prvních vystoupeních na Šrámkově Písku a Wolkrově Prostějově ho začali uznávat i ti, kdo nevěřili, že Divadlo poezie může existovat i na škole strojírenského zaměření. (Kroniku Divadla poezie, kterou M. Smetana po celou dobu vedl, zničila povodeň v roce 2002.)
Protože se Divadlo poezie rozrostlo hned po prvních úspěších původního malého kolektivu, mohli se pustit i do náročnějších pořadů. Nedají se ani dost dobře spočítat, kolik vystoupení s připravovanými a příležitostnými pořady členové souboru absolvovali. Po zmíněném pořadu Já, národ československý připravili na Vánoce pořad z poezie, koled a říkadel Nastal čas vánoční, z tvorby J. Seiferta, K. Šiktance a K. Bednáře komponovaný pořad Jméno Praha, s nímž jsme byli pozváni k mimosoutěžnímu vystoupení na Šrámkově Písku v roce 1969.
Školní rok 1969/70 začal pořadem z básnické tvorby M. Floriana Utrhnu si z tebe růži. Protože byl proložen písněmi V. Neckáře, měl úspěch u mladších i starších a dosáhl řady repríz. Následoval pořad ze starší české milostné lyriky, nejdříve nazvaný Cukrů, později Růženeček lásky. Tehdy nebyl Šrámkův Písek tak vyhraněnou soutěží jako dnes, takže získali Cenu poroty. Hned poté s ním vystupovali na Wolkrově Prostějově, avšak tam již tak úspěšní nebyli. Upřímný zápis M. Kovaříka, člena poroty, se dochoval v kronice . Náročný byl pořad “Pravda kalicha“, sestavený z husitských skladeb a přednášený ve staročeštině. Byl věnován tehdejšímu výročí založení Tábora.
Ve školním roce 1970/71 jsme připravili na požádání pořad z tvorby V. Majakovského a A. Bloka, ale největší pozornost věnovali J. Wolkrovi, z jéhož mladistvých veršů vznikl pořad Člověk se narodil pro lásku.
Další školní rok 1971/72 znamenal mj. přechod k jinému žánru, totiž k satiře. Z tehdejšího Dikobrazu ± z jiných pramenů Smetana sestavil tzv. minikabaret Vymetáme, proložený lidovou hudbou v podání vlastního orchestru. Úspěšný byl také proto, že se v něm účinkující mohli “vyřádit“. Kromě toho soubor pod Smwetanovým vedením pro táborskou knihovnu připravil literární pořady o životě a díle I. Olbrachta a M. Majerové.
V březnu 1972 pak měly premiéru České balady a do krajského kola postoupil pořad Král Lávra. Ten byl hrán také 16.6. na Šrámkově Písku.
Majakovského Správná věc byla prvním pořadem šk.roku 1972/73, ale většího úspěchu dosáhlo Jihočeské nokturno, pořad z veršů Fr. Hrubína, A. Sovy a V. Školaudyho. Největší úspěch měl pořad Čau, študente! na Šrámkově Písku 1973, který získal hlavní cenu.
Z dalších let činnosti Divadla poezie lze podle kroniky dokumentovat jen školní rok 1976/77. Po předvolební agitce Kompas následoval druhý minikabaret Helemese, poté pořad z tvorby V. Hálka Čas poupátek a růží, dále večer z tvorby táborských autorů R. Mixy a Fr. Dvořáka Tisíc sluncí, postavený na kontrastu básní z koncentračního tábora a veršů současného mládí; a z bajek S. Michalkova pak pořad Nebuďte melouni. Z krajské soutěže v Husinci byly pořady Helemese a Nebuaďte melouni“ doporučeny na přehlídku agitek v Praze a kromě toho se ocitly na podiu amfitátru v Lipnici. Ve spolupráci s M. Palasem ze Soběslavi připravovali pro jeho Večery u krbu několik let pravidelně výběry ze současné i klasické poezie.
Každý školní rok tak byly připraveny a několikrát reprízovány nejméně 4 pořady kromě řady příležitostných vystoupení, což je je úctyhodná práce. Vystřídala se v nich řada recitátorů a herců. K nejúspěšnějším sólistům patřili:
Jaroslava Fulínová (zemřela), Miroslava Kambová, Marie Kášková, Ladislava Sýkorová, Blanka Lutovská, Milen Láfová, Vladimír Mach, Josef Lukeš, Martin Bartůšek, Zdeňek Svatoň, Jaroslav Černý, Leoš Sejk, Miroslav Kalousek, Jan Novotný. Další pořady z činnosti Divadla poezie SPŠS připomenou jejich názvy:
Minikabarety: Blbnouti se zapovídá, Medardova kápě, Karle, vstávej! Co tě pálí, has!, Každý něco pro sebe, co s tím?
Pořady: Láska i zbraň (revoluční poezie), Návraty, I když..., Zazvoň u mých dveří, Jaro je láska, Já, člověk, Ozvěny, Pohled do očí, Můj generál, Jobova noc, Před školou, za školou
úspěšné pořady: Růženeček lásky (ŠP, WP), Pohled do očí (WP),
Já, člověk (WP), Čau, študente (ŠP), Můj generál (ŠP).
Král Lávra (ŠP), Před školou, za školou (ŠP),
Jméno Praha (ŠP),Helemese (Lipnice), Vymetáme (Lipnice),
Blbnouti se zapovídá (Lipnice)
1991 Miloš Smetana přešel jako učitel na tehdejší Střední odborné učiliště strojírenské v Sezimově Ústí (dnes Střední odborná škola a Vyšší odborná škola - Centrum odborné přípravy). Hned po nástupu založil soubor podobný Divadlu poezie SPŠS. Aby je odlišil názvem, když soubor působil na jiné škole, vznikl Recitační a dramatický kolektiv COP.
Ani po odchodu do důchodu se se souborem nerozloučil, kolektiv však přešel pod tamější kino SPEKTRUM a vystupoval pod názvem
Poetické divadlo SPEKTRUM. Když se členům souboru zdálo, že název nevystihuje celou náplň činnosti, přejmenoval se na Divadélko MÚZIKA. Každoročně M. Smetana se souborem připravoval pořad pro krajské kolo Wolkrova Prostějova, které poté několik let pořádal.
COP postoupil na celostátní festival uměleckého přednesu a divadel poezie Wolkrův Prostějov s pořady Jsem tvoje zem, Čau, študente! a Skládání.
Ze sólistů, které M. Smetana vedl, postoupili do celostátního kola Zdeňka Zemanová, Václav Vacek, Pavla Šedivá, Tomáš Matoušek.
Kromě poetických pořadů připravoval soubor též Smetanovy původní pohádky pro malé diváky: O Sněhurce a Divousovi, Anička a hastrmani a Kdo se bojí hejkala.
Pořady připravované pro krajské kolo WP: Střepy a střípky, I když..., Skládání, Čau, študente, Zaklínání, Šprycle a díry, O milionáři, který ukradl slunce, Vzorná hra o Dorotě, původně svaté, Král Lávra, Mocným předloženo, moudrým navrženo, Hanumanati druzí, O Tomanovi a Lesní panně.
Další pořady RDK a Divadélka MÚZIKA: Před školou, za školou, Jakou barvu má láska, Uspávanky, Hledání, Ozvěny, Světla města X, Podzimní nokturno, Májové lásky, Nesmírný krásný život, Jak se pije ze studánky, Listy ve větru, Šetřte láskou, Milovat je třeba
Vánoční pořady: Nastal čas vánoční, Betlémská hvězda, Aby srdce láskou nezchudla, Světlo v lidech přebývá, Buď vůle má, Vánoční návraty.
Na SPŠS i na COP v Sezimově Ústí se pokusil obnovit bývalou tradici školních akademií. Je samozřejmé, že na SPŠS v dobách tzv. totality musely mít i školní akademie určitou politickou příchuť, tornu se nedalo vyhnout. Ale jejich základem byly vždy pořady Divadla poezie na SPŠS a RDK na COP.
Kromě toho na obou těchto školách vychoval řadu schopných konferenciérů, kteří jednotlivé výstupy uváděli. Tak se na akademiích zpívalo, tančilo, hrál školní orchestr, cvičili gymnasté, zpívaly se trampské písně. Akademie byly pořádány nejen pro vlastní školu v táborském divadle, ale i pro jiné školy. Na oplátku se pak SPŠS účastnila jejich akademií.
Na COP už to tak docela nešlo. Jiná střední škola v Sezimově Ústí není. Posloužily ale při náboru do prvních ročníků a po několik let se jich účastnili žáci osmých a devátých tříd základních škol téměř z celého táborského okresu.
Po celou dobu činnosti všech souborů, které vedl, M.Smetana se studenty kromě soutěžních pořadů připravoval ve spolupráci s hudebníky a dalšími hosty tzv. Setkání s poezií a hudbou. Uskutečňovala se v divadelní kavárně, v saloncích hotelu Palcát, v Městském kulturním středisku, v kině SPEKTRUM a v kostele sv. Jakuba v Táboře.
Z členů Divadla poezie se této činnosti dále věnují:
Jan Novotný, herec ND v Praze
Martin Bartůšek, herec divadla v Plzni
Michal Moučka, herec divadla v Ostravě
Ivana Matoušková, pracovala v Čs.televizi v Brně
Štefan Matté, byl členem AUS, vedl vlastní soubor
Z RDK a Divadélka MÚZIKA se o studium na DAMU ucházeli:
Václav Vacek
Pavla Šedivá (dnes Pavla Marie Kadeřábková)
Daniela Krausová
Další úspěšní recitátoři Divadla poezie SPŠS:
Jana Vonkově (WP, Valašské Meziříčí)
Jitka Florianová (WP)
Ivo Šrámek (WP)
Karel Procházka
Rynek Másílko (WP)
Petra Prošvicová
Iva Šimáková
Kateřina Vítovská (WP)
Další úspěšní recitátoři RDK - Divadélko MÚZIKA:
Lenka Chrastilová
Michaela Ťápalová
Tereza Pánková
David Schůrek
Daniela Krausová
Milan Kleinpeter
Petra Felcmanová
Bibliografie:
SMETANA, Miloš: POdklad pro heslo. Rkp. 2005.
AS 1985/1, s. 8-rozhovor
AS 1985/1, s. 8-rozhovor
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.