Tyl, ochot. spolek / pěvecko-divadelní spolek / Sdruž. klub pracujících / Dům osvěty / MěKS / Div. spolek Dačice

1884 (18. září) byl založen VZDĚLÁVACÍ, ZÁBAVNÍ A OCHOTNICKÝ SPOLEK TYL.

Činností navázal na čtenářský spolek v Dačicích. Zakladatelem a předsedou byl obchodník Rudolf Walter, dále lesní Max Stöger, učitelé Karel Gartner a Filip Poříska.
1884 (19. října) se místnímu publiku představil akademií.
Téhož roku první divadelní představení – Charlotte Birch-Pfeifferová: Sedlák zlatodvorský. 23. 3. - H.S. Mosenthal: Debora, 7. 12. - jednoaktovky - Zbraslavský (J. Kaška): Jen pět zlatých, Stroupežnický: Noviny a karty.
V počátcích měl Tyl 24 členů.
1885 sehrál dvě činoherní představení, jednu operetu.
1886 dvě divadla.
1887 jednatelem spolku Jan Žahourek.
1888 předsedou Antonín Kasalý.
Spolek nebyl soustředěn pouze na činnost divadelní. Pořádal akademie, plesy, večírky, silvestrovské a taneční zábavy a o Silvestru 1885 začal vydávat časopis Mštichlup. Hrával cca dvě divadla ročně.

1897 pod názvem SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ
uvedl jednoaktovky – Hugon Müller: Na nádraží; Karel Pippich: Ve veřejném životě.

Postupně pracoval v kavárně Kateřiny Kesnerové, v hostinci Roberta Klanga, v restauraci Jana Vondráčka a ve dvoraně Stuckartovy restaurace.

Od 1911 Tyl působil v sále městské spořitelny.

1913 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera.
Změna stanov podle ÚMDOČ.

Spolek dále vystupoval jako PĚVECKO-DIVADELNÍ SPOLEK TYL, měl přes 50 členů.
"Figurují zde přední dačické osobnosti, které stvrzují dobovou prestiž spolku: učitelé měšťanské školy Karel Kamenář (vykonával také funkci předsedy spolku) a Norbert Urbánek, soukromý úředník F. R. Kohout, účetní Emil Elterlein nebo c. k. soudce Antonín Tvarůžek.
Ochotníci ovšem stále neměli vlastní spolkovou místnost. Scházeli se převážně v místních restauracích a kavárnách. Do roku 1913 to bylo postupně v kavárně Kateřiny Kesnerové, v hostinci Roberta Klanga a v restauraci Jana Vondráčka. Divadelní představení se konala ve dvoraně Stuckartovy restaurace (v místech dnešního MěKS) a od roku 1911 v sále Městské spořitelny, kde se do roku 1952 promítalo i kino." (L. Skupa)

1914–1917 – v době 1. světové války – byla sehrána pouze 4 divadelní představení, výtěžek věnován na dobročinné účely.

1920–1925 se hrály 2–3 hry ročně (i více), např.:
1921 – Sklenice vody; Alois Jirásek: Otec; Hermann Sudermann: Domov; Franz Arnold, Ernst Bach: Bytová nouze; Jaroslav Balák, Bedřich Vrbský: Zlatý Jiří.
1922 – Petr Fingal: Hrany; Karel Scheinpflug: Gejzír; Božena Viková-Kunětická: Reprezentantka domu; Gabriela Preissová: Gazdina roba; Gaston Arman de Caillavet: Rozkošná příhoda.

1922 členem ÚMDOČ – Želenského okrsku v Brně.
Dosavadní režisér Oskar Henn se vzdal své režisérské funkce pro neshody a nekázeň členů. Na valné hromadě v březnu téhož roku byla režisérkou spolku zvolena Štefi Friedrichová, která se funkce vzdala v prosinci. Jan Zástěra se funkce režiséra vzdal 1923.

1926–1933 stagnace divadelní činnosti spolku, patrně v důsledku vnitřních rozmíšek.
1927–1931 soubor nesehrál ani jedno divadelní představení.

1932 – Josef Toman: Svět bez oken.
1934 – sehrána tři divadelní představení, o což se přičinil učitel a režisér spolku Adolf Liška.
1937 předsedou spolku zvolen ředitel pojišťovny Oskar Henn.
1937 spolek Tyl v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1938 po přestavbě jeviště v Městské spořitelně, v nových závěsových kulisách a s novým osvětlením uvedena Čapkova Bílá nemoc, poté Lucerna od Aloise Jiráska.

Za okupace bylo několik členů spolku zatčeno za účast v odboji, přesto
1940 odehrál cca stočlenný Tyl 14 představení pro 6000 diváků. Uspořádal navíc kurz divadelního líčení, dvě besídky a dvakrát vystoupil s pěveckým sborem.
1940 – Paul Vandenberghe: Hoši, dívky a psi. Účast v divadelní soutěži ÚMDOČ v Jemnici.
1941 – Karel Krpata: Mistr ostrého meče. Účast v divadelní soutěži ÚMDOČ v Jemnici; Alois Jirásek: Vojnarka.
1942 – Vlasta Petrovičová: Střídavě oblačno. Hráno i v Třešti.
"Ochotníkům se nevyhnulo ani pronásledování nacisty. Členové spolku Josef Bártů, Rudolf Charbula, Bohumil Šuhaj a Adolf Liška byli v době okupace internováni v koncentračních táborech. Adolf Liška ve svých vzpomínkách dokonce uvádí, že zatčení gestapem v roce 1941 si zprvu spojoval s divadlem, s rolí Maršála v Bílé nemoci. Pravou příčinou se ale ukázala jeho odbojová činnost." (L. Skupa, s. 6)
Od 1942 členem Horáckého okrsku ÚMDOČ v Třebíči, kam náležel s ohledem na regionální polohu Dačic.
1943 patrně hráli veselohru Václava Klimenta Klicpery: Hadrián z Římsů.

Po 1945 používán vedle názvu Pěvecko-divadelní spolek Tyl také název Městské divadlo Tyl.

1946 vzdělávání pro spolky okrsku ÚMDOČ.
1947 – Karel Čapek: Věc Makropulos, v roli Emilie Marty vystoupila jh. Marie Brožová.
1948 – Bohumil Polách: Muž v pozadí. Hráno v sále Katolického domu.
1949 – Otto Neumann: Dina Müllheimová. Účast na Divadelním ochotnickém festivalu Horáckého okrsku ÚMDOČ, Třebíč – 1. místo v I. skupině.
1949 – Josef Kaj. Tyl: Fildovačka, velmi úspěšné představení.
Dále např. Gabriela Preissová: Gazdina roba; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Abigail Horáková: Žena legionářova.

Do 1951 uváděl Tyl své inscenace v sále Katolického domu (později kino).
1951 po likvidaci spolků byl DS Tyl organizačně začleněn pod Oblastní komunální podnik a jistou dobu vystupoval pod názvem
DRAMATICKÝ KROUŽEK TYL OBLASTNÍHO KOMUNÁLNÍHO PODNIKU.
a jako soubor SDRUŽENÉHO KLUBU PRACUJÍCÍCH.

1951 – Alexander Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského.
1952 – Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři. Zájezd do Budče.

Od 1953(? možná dříve) jako DIVADELNÍ SOUBOR DOMU OSVĚTY v Dačicích.

1954 – jako Divadelní soubor Domu osvěty – Fráňa Šrámek: Léto. (viz obecní kronika 1948–1966)
1955 – Vítězslav Nezval: Loretka. Hudbu složil a řídil Vladimír Fuka (hud. skladatel, rodák z Dačic).
1956 – Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek. Režie Václav Krejcar. Zájezd do Budče.
1957 – Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka (režie Miloš Klang); Maxim Gorkij: Vasa Železnovová.
1958 – Karel Čapek: Ze života hmyzu.
1959 – Oscar Wilde: Ideální manžel; Jiří Voskovec a Jan Werich: Pěst na oko .

Později soubor patřil k MĚSTSKÉMU KULTURNÍMU STŘEDISKU Dačice (MěKS)
a po úplné rekonstrukci sálu osvěty (dnešní MěKS) začal vystupovat zde.

Své besedy pořádali dačičtí divadelníci také v kavárně u Kesnerů,
např. 1956 – Vítězslav Nezval: Loretka.

1961 – Pavel Kohout Třetí sestra, účast na KP v Táboře.
1962 – Jaroslav Dietl: Tři chlapi v chalupě.

1972 – Jaroslav Dietl: Nepokojné hody svaté Kateřiny.
1973 – Jaroslav Dietl: Senohrabské grácie.
1974 – František Němec, Jaroslav Dvořáček: Vzpoura na ovocném trhu.
1975 – Alois Jirásek: Lucerna, sehrána na nádvoří st. zámku.
1976 – Marie Holková: pohádka O veselém pěvci.
1978 – Vladimír Dvořák: Sto dukátů za Juana, účast na okresní přehlídce.

V 80. letech 20. století soubor pracoval pod hlavičkou MěKS, v jeho rámci pracovalo Studio malých jevištních forem (viz).

Soubor se pravidelně účastnil okresních ochotnických přehlídek, několikrát získal ocenění i na krajských přehlídkách.
1980 – Václav Štech, Miroslav Horníček: Svatba pod deštníky aneb Zvoní se potřetí.
1981 – Vladimír Renčín, Jindřich Brabec, Hana Čiháková: Nejkrásnější válka – do 1983 hrána 17x.
1983 – Alois Jirásek, Jaroslav Dietl: Filozofská historie – hrána 3x.
1984 – scénické pásmo Už komedianti jedou, uvedeno ke 100 letům DS Tyl.
1986 – Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou.
1987 – Carlo Goldoni: Poprask na laguně.
1988 – Jiří Suchý, Jiří Šlitr: Člověk z půdy, režie Otakar Tesař, Studio malých jevištních forem.
1988 – Svatopluk Kadlec: Žena nejsou housle aneb Lásky pana Dačického, hráno na nádvoří zámku.
1988 Tyl, divadelní soubor Městského kulturního střediska Dačice, 40 členů, vedoucí Naděje Jahelková.
1989 – Miroslav Horníček, Jiří Suchý: Louka pro dva, režie Otakar Tesař, Studio malých jevištních forem.

V 90. letech 20. stol. DIVADELNÍ SPOLEK TYL DAČICE.

1992 – Petr Markov, Jindřich Brabec: Zvonokosy (muzikál na motivy stejnojmenného románu Gabriela Chevalliera).
1994 – Jan Kopecký: Komedie o hvězdě.
1996 – Vladimír Renčín, Jindřich Brabec, Hana Čiháková: Nejkrásnější válka.
1997 – Ray Cooney: 1 a 1 = 3 (Jeden a jedna jsou tři), režie Otakar Tesař a Naděje Jahelková, 1998 účast na KP Vyšebrodské divadelní dny – doporučení na 1. místě na KDP. 1999 účast na KP Volyňské divadelní jaro.

1998 spolek měl cca 20 členů, s nimiž spolupracovalo 15 děvčat z místního gymnázia, režiséři Naděje Jahelková a Otakar Tesař.

1999 – Claude Magnier: Malované milování, r. Otakar Tesař a Naděje Jahelková, 1999 účast na KP Vyšebrodské divadelní dny. 2000 účast na KP Volyňské divadelní jaro.
1999 – scénické pásmo Jsme parta snů, uvedeno ke 115 letům DS Tyl.

2000 – Emil Vachek, Zdeněk Pošíval: Pec, r. O. Tesař, 2001 účast Dačické kejklování, Budějcká Thalie, Erbenův Miletín.
Alexander Dumas, Vítězslav Nezval: Tři mušketýři, r. N. Jahelková a O. Tesař, hráno na nádvoří zámku.

2001 – pašijová hra Vidím Krista trýzněného, r. N. Jahelková a O. Tesař.
2001 ve spolku pracovalo 54 členů ve třech sekcích, nejúspěšnější komedie 1 a 1= 3 (Ray Cooney) a na nádvoří zámku “skoromuzikál” Tři mušketýři.
2002 – Jaroslav Vrchlický, Karel Svoboda: Noc na Karlštejně, hráno na nádvoří zámku.
2003 – Zotlán Egressy: Portugálie, režie Otakar Tesař. Účast na Dačickém kejklování, Budějické Thalii, NP Divadelní Třebíč – doporučení na Jiráskův Hronov. Účast na Rádobyfest, Klapý.
2005 – Bengt Ahlfors: Popel a pálenka, r. Naďa Jahelková.

2009 se slavilo 125 let od založení DS Tyl, za tu dobu nastudováno 100 inscenací, které na scénu uvedlo 11 režisérů.
2009 na nádvoří zámku uspořádány Vigilie Bílé paní.

2010 – Bengt Ahlfors: Divadelní komedie. Účast na KP Dačické kejklování.
2010 – společně DS Tyl a DDS Tyláček – na motivy knihy Miloše Macourka: Hrajeme si na zoo aneb Žofka v akci, r. Naďa Jahelková. Účast na KP pro děti, Český Krumlov.
2012 – Olga Šubrtová, Martin Glaser: Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em), r. Naďa Jahelková. Účast na KP Dačické kejklování – čestné uznání Naději Jahelkové za režii a cena za herecký výkon Janu Bartoškovi ve dvojroli Jindřicha a Jindry a Evě Chňoupkové v roli hostinské. Účast na ObP Divadelní listí, Třešť.
2014 – Ray Cooney: Tři a tři je pět (komedie). Účast na KP Dačické kejklování. Účast na ObP Divadelní listí, Třešť.
2016 – Neil Simon: Podivné Dueto. Účast na KP Dačické kejklování – čestné uznání pro Hanu Kocmálovou za roli Sylive a cena Monice Novákové za roli Olivie. Účast na CP Bechyňské Perlení 2017.
2018 – Zdeněk Podskalský: Ženy v trysku staletí. Účast na KP Dačické kejklování – čestné uznání pro Evu Chňoupkovou za roli Tetičky a Hanu Kocmálovou za herectví, pro Moniku Novákovou za herectví, cena Monice Novákové za výpravu.
2019 – Vendula Borůvková: Modelka XXL, r. Bety Minářová. Účast na KP Dačické kejklování - doporučení na CP jednoho herce v Kaznějově, čestné uznání souboru za inscenaci a cena Monice Novákové za herecký výkon v roli Venduly. Účast na NP Divadlo jednoho herce, Kaznějov - Monika Nováková cena za herecký výkon, Bety Minářů čestné uznání za režijní spolupráci - doporučení na Jiráskův Hronov. Účast na CP Jiráskův Hronov.Účast na festivalu Stříbrný vítr, Písek 2020 - Speciální cena poroty Monice Novákové.
2020 - Miro Gavran: Vše o ženách. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Monice Novákové, Haně Kocmálové a Veronice Valešové za hereckou souhru. Účast na Divadelní festival Ludmily Cápkové, kroměříž.
2021 - Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em).
2022 - autorská inscenace: Tři vánoční vločky, r. Hanička Kocmálová. Premiéra 8.12.2022, repríza 18.12.2022.
Web akce: http://www.dstyldacice.cz/
http://www.dstyldacice.cz/?mn_page=9
22. - 23.12.2022 - Živý Betlém v Dačicích - na Palackého náměstí v Dačicích ožije nejznámější Biblický příběh v podání Dačického Tylu.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 100; 2003, s. 87.

HRUŠKA, Jaromír: Pohádkový víkend v Českém Krumlově. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 22–23.

KODEŠ, Jaroslav: Vyšebrodské divadelní dny pootevřely oponu nad jihočeským amatérským divadlem. AS 1998, č. 5, s. 22–23.

KODEŠ, Jaroslav: Vyšebrodské divadelní dny. AS 1999, č. 6, s. 18–19.

LIŠKA, A., ŠTĚBETÁK, J., JAHELKOVÁ, N., VAŠEK, B., BAČÁK, V. a VYROUBALOVÁ, J.: 100 let Ochotnického divadelního souboru Tyl v Dačicích 1884–1984. MěKS v Dačicích, 1984.

-ps-: Dačické kejklování 2012 suma sumárum – Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em). AS 13. 3. 2012 – činoherní. (viz Texty)

SEDLÁČKOVÁ, Ivana: Spolkový život v Dačicích v letech 1918–1938 (se zaměřením na kulturní a tělovýchovné spolky). Bakalářská práce. Brno, PedF MU, katedra historie 2007, s. 15–20.

SOUČASNÉ amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 28, 29.

VÁLKOVÁ, Zuzana: Když pec příjemně zahřeje. Recenze. Českobudějovické listy, Českobudějovicko, roč. 10, č. 261, 8. 11. 2001, s. 18.

VRCHOVSKÝ, Ladislav: Letošní Dačické kejklování nabídlo dramaturgický objev. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 20.

ZAJÍC, Vladimír: Dačické kejklování popáté. Amatérská scéna 2005, č. 2, s. 12–14.

ZAJÍC, Vladimír: Prvé Dačické kejklování, 9.–11. března A. D. 2001. Amatérská scéna, 2001, č. 2, s. 9–10, foto Pec.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 28. kART.

ZENKL, Jiří: Tábor. Ochotnické divadlo 1961, č. 7, s. 165.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1923. Seznam členů. kART.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 68.
-----
Moravská orlice 30. 3., 6. 12. 1884.

Listy Jindřichohradecka 4. 3. 1998.

Thalie 1897–8, č. 5, s. 39.

Jihlava, Státní okresní archiv:
Jihlava, Klicpera, ka 5, č. 39–44, korespondence spolku.
Seznam členů Horáckého okrsku ÚMDOČ, 1945.

Jindřichův Hradec, Státní okresní archiv:
Název fondu (sbírky): Ochotnický spolek Tyl, Dačice.
Časový rozsah: 1878–1952.
Metráž: 0,25 bm (z toho nic není zpracováno).
Původce fondu (sbírky): Ochotnický pěvecko-divadelní spolek Tyl Dačice, Ochotnický spolek Tyl Dačice.
Tematický popis: Fond obsahuje pouze spisový materiál – stanovy, členské záležitosti, činnost spolku ap.

kART (knihovna ARTAMA):
Evidenční karta ÚKVČ, 1988;
Dotazník ÚLK 1999.

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní národní výbor, i. č. 316, ka 234.

Stanislav Šmíd, Štětí:
Videozáznam představení Portugálie na DT 2003.

Třebíč, Státní okresní archiv:
Třebíč, Horácký okrsek ÚMDOČ, Kniha protokolů 1946–49.
Třebíč, Horácký okrsek, korespondence.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Dačice, kronika obce 1888–1932,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=964&page=1
Dačice, kronika obce 1933–1948,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=965&page=1
Dačice, kronika obce 1948–1966,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&doctree=1kgoda&menu=3&id=966&page=8
Budeč, kronika obecní 1924–1945 (2000), snímek 51,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=200008&page=1
Český Rudolec, kronika obce 1945–1972, snímek 82, 133,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=151&page=1

OLBRICHT, St.: Brno Slavkov, excp. Moravská Orlice 1884, pro DČAD duben 2017.

K dvojímu (či vícerému) členství v různých okrscích spolku:
Původní okrsky ÚMDOČ začaly organizovaně vznikat ve 20. letech (na přelomu 19. a 20. století spontánně vznikaly župy). Stávající soubory se do nich z větší části zapojily. Po druhé světové válce začaly, zvláště v letech 1947–1949 /zdá se se, že opět "zdola"/ vznikat nové menší okrsky, které měly patrně zajistit lepší komunikaci s jednotami, což býval u bývalých okrsků často podstatný problém. (pozn. red. VŠ)