Soubory: Tyl, SDO / ZK ROH Místního nár. výboru / soubor Osvětového domu

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1876
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 187x, 188x, 189x,190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x

1876 - 25. 3. - byl založen Spolek divadelních ochotníků - nejprve jako divadelní seskupení volně navazující na dosavadní Ochotnické divadlo královského města Kolína (viz).
Předsedou byl Karel Knirš.

Do 1880 nevelká aktivita, např. neměl kdo hrát ženské role.
Hráli v divadle přistavěném ke gymnáziu (195 sedadel v přízemí a 30 na galerii, v provozu od 60. let do 1881).
Po 1880 se hrálo v Zámecké restauraci, v sokolovně a v Besedě.

1880
Uvedeny hry Rohovín Čtverrohý, Básník a štolba, Na dušičky, Vlastencové bohumilí (E. Züngel), Bratranec (Štolba), Je zavřeno?, Pan Měsíček, obchodník (Stroupežnický) - ve prospěch Matice divadelní, Staří - Mladí, Starý vlastenec (Sokol).
Spolek účinkoval při "národním večeru" v kolínské Sokolovně ve prospěch Národního divadla (představení Pflegerovy hry Telegram), spoluúčinkovala O. Sklenářová-Malá.
Spolek přispěl 100 zl. na Národní divadlo a stal se řádným členem Sboru pro postavení Národního divadla a Matice divadelní, podílel se na převozu ostatků Bol. Jablonského z Krakova do Prahy (věnec na rakev).
Knihovna obsahovala 676 svazků, plus 174 svazky nově založené knihovny.

1880-1881 ředitelem K. Knirš, 12 představení.
1880-1881 "Kolínem jde jeden hlas: s ochotníky stal se pravý zázrak!" (Divadelní listy č. 3/1881).

1881
Zemřel ředitel spolku Karel Knirš.
Spolek divadelních ochotníků přijal název SDO Tyl.
Předsedou spolku zvolen V. Veletovský, poté MUDr. Šíl, režisérem Vilém Janke.
V repertoáru drama Na jednu kartu (Sienkiewitz, překlad Frič), Na Dušičky aneb Modlitba na hřbitově, Na kolbišti literárním, Slze dam (Görner, hr. ve prospěch ženského výrobního spolku), Služebník svého pána, Musí na venek, Petr jako Pavel (Moser - Tůma) - v hl. rolích Živný, Zourek, Suchá, Bubová, Schreiber, Jahelka ad.
"... O činnosti ochotníků zdejších dlužno vysloviti se co nejchvalněji, zejména z doby poslední, kdy řízena jest péčí nového předsedy dra Šíla. (DL 1881, č. 42)

1882 na vlastním jevišti v sokolovně hra J. K. Tyl, dále soudobější český repertoár.

Až 1883 na valné hromadě v sokolovně byly přijaty první stanovy a oficiálně též název Spolek divadelních ochotníků Tyl,
pod předsednictvím MUDr. Josefa Šíla.
S tímto názvem uvedli 18. října zahajovací představení Paličova dcera. Orchestr řídil Karel Kmoch.

1883
Opera Starý ženich (Bendl), Inserát (Sabina), Debora (Mosenthal), Pan Měsíček (Stroupežnický), Paličova dcera (Tyl) - v hl. rolích Kréhanová, Hájková, Krásenská, Suchý, Novotný, Prager, Bayer ad., režie Janke.
U příležitosti oslav otevření Národního divadla slavnostní představení veselohry Farizejci (Sokol), výnos na fond stavby kolínského divadla.

1884 - Hraše: Na bojišti, Láska k vlasti.
1885 - Balucki: Těžké ryby.

1886 - Blodek: V studni; Stankovský: Malý král; Tůma: Nevěř jen aneb Vždy opatrně!; Gogol: Revisor; Bozděch: Slavnost založení; Legr: Výlet do Krakova.
1889 - Hubička(?); Moser, Schönthan: Válka v míru; Štolba: Závěť (též 1890).

Od 1890 hráli v hostincích Reichenberk, U Karla IV., U Štrupů, U Fojtů (později U Ptáčků, Katolický dům), v zahradě U Víznerů aj.
1890 - Labiche, Martin: Vojanská krev, uv. ve prospěch postižených povodní; Ohnet: Majitel hutí, r. R. Bub (spoluúčast členů dalších spolků).
1893 členem ÚMDOČ, uv. např. - Jeřábek: Služebník svého pána.
1882-1893 45 her, z toho 20 českých autorů.

1895 - Filipi: Dobrodinci lidstva, r. A. Adámek; Čechov, Štěpánek: Medvěd, r. A. Adámek; Fredroa, Kvapil: Dvě jizvy, r. A. Adámek, Šamberk: Palackého třída 27, r. Arnold Adámek; Lokay: Vosí hnízdo, r. Ruda Živný.
1896 - Šimáček: Pomluva, r. A. Adámek; Miškovský: Mlynář a jeho dítě, r. A. Adámek.
1897 - hra Křivé cesty, Bozděch: Slavnost založení.
1898 - Jedenácté přikázání, Martin Luba.
Předsedou Tyla se stal MUDr. Josef Steppan, místopředsedou byl Jan E. Major (po 1920 velmi aktivní v DrO Katolického domu).
1899 - hry Na letním bytě, r. B Kraus; Pokuta muže, r. A. Adámek; V.L.M.: Modlitba na hřbitově, r. A. Adámek; Kříž u potoka, Pan Měsíček, obchodník.

Koncem 19. stol. ochotníci Tyla také často účinkovali v představeních divadelních společností, které Kolín navštěvovaly. Např. Jan E. Major, J. Hrušková, F. Douša, A. Adámek, F. Vraný, O. Voženílek a jiní (viz plakáty - Album Tyl, Kolín).

1900 - Šípek: Hledám engagement, r. autor, hr. v rámci Mikulášské pořádané Spolkem poddůstojníků v Kolíně.
1901 - Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, r. Josef Steppan, ve prospěch dětské opatrovny; Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, r. Josef Steppan, ve prospěch Matice školské.
1902 - Maryša, r. Josef Suchý, uv. ve prospěch Jeslí, též pohostinsky v Poděbradech; Šmaha: Zlato, r. J. Suchý.
1903 - F. X. Svoboda: Lapený Samsónek; Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník; Šubert: Drama čtyř chudých stěn, r. A. Funke; Štolba: Křivé cesty.
1904 - Ernest, Petřík: Flachsmann vychovatelem, r. M. Jiřinský; Svoboda: Směry života, r. A. Funke.
1905 - V. Štech: Třetí zvonění, r. V. Jirásek; 9. 12. - Mik. Ryvín: Pohostinsku.
1905 -5. 12. - Na valné hromadě opět zvolen předsedou MUDr. Steppan.
1893-1902 37 her, z toho 25 českých (Klicpera, Jeřábek, Tyl, Kolár, Štolba, ale také Pippich, Tůma, Svoboda).
Často inscenován i Karel Leger (1859-1934, kolínský rodák, spisovatel a dramatik, který hl. v 80. a 90. letech 19. stol. ovlivnil kolínské amatérské divadlo, též psal hry pro LD).

1906
5. a 7. 1. Mezi umělci; 14. 1. - Strakonický dudák, zpěvní partie obstarali členové zpěv. spolků Dobroslav a Dobromila za řízení sbormistra uč. K. Jelínka, hudbu řídil Fr. Kmoch, v roli Švandy výborný V. Jirásek, režie MUDr. J Steppan. Problémem bylo obsazení vedlejších úloh. Výprava byla nádherná.
Karel Rožek: Samot chorobné květy. - 7. 10. - Kolín, (Zámecké divadlo) SDO Tyl, K. Davis: Katakomby,veselohra ve 4 jednáních.

1907
Kadelburg: Cesta do pekel, uv. ve prospěch osiřelých dětí, Balucki, Schwab-Polabský: Klepy, ve prospěch Dobročinného spolku paní a dívek v Kolíně; Šubert: Drama čtyř chudých stěn (společně s Lidovým spolkem); Spažinski: Paní majorka; Lokay: Růžová pouta; Balák: Terna; Jirásek: Vojnarka; Leger: Zima, též aktovky J. Sudka a K. Jonáše.

1908 - Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Dovsky: Zlaté časy.

1909
L. Thoma: Mravnost, r. V. Svoboda, hr. ve prospěch výstavby sanatoria na Pleši; Legr: Jaro, Podzim, Zima, r. Vojta Svoboda; Strindberg, Kosterka: Kamarádi, r. Vojta Svoboda; Aurnheiner: Král dobrák, r. V. Svoboda; Želenský: U Dušánků, r. Jan Major, ve prospěch spolku Komenský ve Vídni.

1910
Gavault, Zbraslavský: Čokoládová princezna, r. Emanuel Kaplan; Štech: Deskový statek, r. E. Kaplan; Blumenthal, Kadelburg: Dveře dokořán, r. E. Kaplan; Zapolská: Morálka paní Dulské, r. E. Kaplan; Hlačík: Závrať, r. E. Kaplan.

1911
Ibsen/Kvapil: Opory společnosti, r. Em. Kaplan, j. h. Jan Vávra, herec ND; Štolba: Ach, ta láska, r. Emanuel Kaplan; K. M. Čapek: Begův samokres, r. E. Kaplan; Maria: Johana Radimská, r. Emanuel Kaplan; Rožek: Pozdní probuzení; Fr. Molnár, Alfred Holm: Právní zástupce (zpěvohra?), veselohra o 3 jednáních, režie Emanuel Kaplan.

1912
Ohnet, Kühnl: Majitel hutí, r. Procházková-Malá; František ze Schönthanu, Hlavatý: Komtesa Kukuč, r. E. Kaplan; Štolba: Za šlechtickým erbem, r. E. Kaplan; 14. 4. H. Bahr: Děti, komedie, r. E. Kaplan.

1913
Císler: Ošetřovatelka, r. Josef Suchý, výtěžek na stavbu pomníku Františka Kmocha; Leger: Staří páni, r. Josef Suchý; Nebeský (podle Mosera, Schönthana): Válka v míru, r. Josef Suchý.

1914
Ladecký: Dva světy, r. B. Růžička, jh. Jan Vávra člen ND, Šamberk: K. H. Borovský, r. J. Major, hr. pro První podporovací spolek vysloužilých poddůstojníků v Kolíně.

1914-1918 v době 1. svět. války Tyl téměř nehrál, ale hned po jejím skončení obnovil činnost.
Před oficiálním zahájením 1919 účinkovali členové Tyla už 1918 na velkých divadelních slavnostech pořádaných v Kolíně k oslavě jubilea 50. výročí Národního divadla v Praze.

1919
Spolek div. ochotníků Tyl obnovil po válce činnost, první poválečné představení - Emigrant (Jirásek), r. B. Růžička.
Hrál především v sokolovně.
V květnu - veselohra Viktoriena Sardoua - Madame Sans-Gene v režii Julia Stříbrného, který sám sehrál Napoleona. V titulní roli Růžena Mariánková, spoluúčinkovaly další kolínské ochotnické spolky; F. X. Krejčí: Povodeň, r. J. Stříbrný.
V červnu - Jirásek: Lucerna, r. J. Stříbrný. V roli kněžny M. Moudříková.
Oceněno provedení i výprava her.
V některých prvních poválečných představeních spoluúčinkovali zástupci Kolára, Volného dramatického sdružení a Činohry.
V září - Gustav Essmann: veselohra Otec a syn, r. Julius Stříbrný, hr. ve prospěch Ústřední matice školské.
Spolek hrál ve prospěch ÚMŠ patrně i v sále U Ptáčků v rámci zábavného večera, při kterém byla sehrána aktovka All right (režíroval Julius Stříbrný), poté při Besedě, během níž byla sehrána Klicperova aktovka Veselohra na mostě.

Od 1919 byl SDO Tyl členem prvního sboru Divadelního družstva.

1920
Předsedou (ředitelem) spolku byl J. E. Major, vrchním režisérem Julius Stříbrný.
V sokolovně uv. premiéru hry J. J. Kolára Pražský Žid, r. Julius Stříbrný. Roli kata Mydláře hrál Jan Major (na oslavu 35 let svého ochotničení).
Dále - S. Michaelis: Revoluční svatba, r. J. Stříbrný, v hlavní roli Kamila Tomsová; Caillovet / R. de Fleur / E. Rey: Rozkošná příhoda , r. J. Stříbrný; O. Wilde: Na čem záleží, r. J. Stříbrný; Jan Ladecký: Dva světy, r. J. Stříbrný - hráno též v Nymburce na oslavách 60 let stálého ochotnického divadla ve městě; veselohra Slečna Cifra, r. J. Stříbrný, v hl. roli Kamila Tomsová.
V rámci Matičního večera aktovka Mlčení od V. V. Bilibína, r. J. Stříbrný; Emil Tréval: Zahučaly lesy, r. J. Stříbrný; J. Vrchlický: Exulanti (hr. pro Okresní osvětový sbor), r. B. Růžička; Šimáček: Poslední scéna, r. J. Stříbrný; Jiří Karásek: Král Rudolf II., r. J. Stříbrný, hr. za účasti autora.
V tomto roce uvedli 13 představení a 2 aktovky.

1921
Karel Čapek: RUR, r. B. Růžička, osobně byl přítomen K. Čapek; Jar. Babák, Bedřich Vrbský: Zlatý Jiří, r. Vojtěch Svoboda; F. Arnold, E. Bach: Španělská muška, r. J. Stříbrný. Představení hráli v rámci večera, který uspořádal Sokol ve prospěch přestavby tělocvičny.
V září - Stroupežnický: Paní mincmistrová, r. J. Sudek. Představení hráli v rámci slavnostní akademie, kterou pořádala v Zámecké restauraci Čsl. obec legionářská. Dále hra U Butteaun (M. Svoboda podle F. L. Věka); Klicpera: Veselohra na mostě, r. B. Růžička; Balák, Vrbský: Zlatý Jiří, r. V. Svoboda.
V sezoně bylo sehráno 13 celovečerních představení a 2 aktovky.

1922
Jiří Mahen: Jánošík, r. a hl. role J. Stříbrný; J. M. Barrie: Velebníček, r. J. Stříbrný; K. Scheipflug: Geysír, r. B. Růžička; Večer aktovek, r. prof. František Tichý, přítomna byla Gabriela Preissová, jejíž aktovka Přijďte k nám, až bude jaro, byla též uvedena.
V září - J. Štolba: Závěť, r. B. Růžička. Hra byla uvedena na rozloučení s režisérem a hercem spolku notářem Juliem Stříbrným, který odcházel do Hluboké.
V tomto roce požádal Jan E. Major, aby pro další období nebyl zvolen předsedou spolku. Důvodem byly jeho četné povinnosti při budování Katolického domu (restaurace U Ptáčků), viz DrO Katolického domu.
Jan E. Major byl prvním čestným členem SDO Tyl.

1923
Předsedou spolku se stal Vojtěch Svoboda, vrchním režisérem Bohumil Růžička.
Frank Wollmann: Člun na moři, r. Pavel Betušjak (úřed. Národní banky); J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. B. Růžička, hudbu řídil A. Vlasák, zpěvy nacvičila M. Malinová-Táflová, tance Ella Stiebitzová.
V červenci společně s DrO Katolického domu provedli v sokolovně, v Katolickém domě a v přírodě na louce mezi Pašinkou a Pečkami Smetanovu operu Prodaná nevěsta (Hubička?). Režíroval J. Major, dirigoval J. Winter. Opakováno 1926 na novém jevišti v Katolickém domě.
V září v sokolovně - J. Vrchlický: Rabínská moudrost, r. B. Růžička. J. h. hrál úlohu rabbího Löwa režisér ND Jaroslav Hurt. Slavnostní představení k 70. výr. nar. J. Vrchlického.
Dále - J. Štolba: Staré hříchy, r. J. Šarfnbergr; D. Petrovič: Uzel, r. B. Růžička; F. de Curel: Nelidská země, r. B. Růžička.

26. března 1923 ukončil činnost OS Činohra (viz), jeho členové (včetně rež. Šarfnbergra) přistoupilli ke spolku Tyl.

1924
V březnu - Jirásek: Vojnarka, r. B. Růžička; dále sehráli tři aktovky svého člena Josefa Sudka, které režírovali B. Růžička, J. Sudek a B. Krátký.
K oslavě 40 let trvání Družstva pro postavení divadla v Kolíně uvedli v sokolovně veselohru Lope de Vegy Sedlák svým pánem, r. B. Růžička, jh. Jan Vávra člen ND.
V květnu - J. K. Tyl: Švanda dudák.
V srpnu - F. X. Svoboda: Poslední muž, r. J. Šarfnbergr.
V září při Žižkových oslavách na břehu Labe byla vybudována veliká scéna a uvedena výpravná hra režiséra Bohumila Růžičky - Nesmrtelný vůdce. Rež. autor, orchestr dir. A. Vlasák. Představení uspořádalo Divadelní družstvo, SDO Tyl se na něm významně podílel.
"...podívaná, jaká v Kolíně ještě nebyla, plná mistrných hereckých výkonů..." (z Kroniky města).
Hráli: František Halda, Růžena Mariánková, Jar. Pecharová, Karla Růžičková, Vojtěch Svoboda, Stanislav Fiala, A. Skalická, Václav Kudrnáč, Gustav Šálek, K. Jedlička, Jan Šarfnbergr, L. Kafka, Karel Šnýdr, Karel Křížek, J. Zvolánek, V. Novák, Frant. Král., A. Machač aj. Účinkovali i členové jiných spolků, celkem 600 lidí.
V říjnu - Růžena Jesenská: Devátá louka, r. J. Šarfnbergr; Petar Petrovič: Uzel, r. B. Růžička.
Celkem 9 celovečerních představení, 130 členů spolku.

1925
Předsedou spolku byl zvolen František Petránek.
F. ze Schöthanů: Svatba v Káni - galilejské, r. B. Růžička; Scheinpflug: Druhé mládí, hr. v sokolovně, r. Jiří Krátký; Jan z Pohoře: Jan Hus, r. B. Růžička; B. Tejbal: Protekce, r. J. Krátký, hr. 2x; Viková-Kunětická: Representantka domu, r. B. Horák.

1926
K. Čapek: Loupežník, r. Jiří Krátký; Preissová: Jaro v podzámčí, r. B. Horák; F. Šrámek: Ostrov velké lásky, r. J. Krátký; Ferdinand Strejček (podle J. Rubeše): Ostří hoši, r. B. Růžička; J. Patrný: Muži nestárnou, r. B. Růžička, hr. na oslavu 25 let členství Marie Mikysové.
19. a 30. května - J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, r. B. Růžička. Výpravná hra uv. v sokolovně ve spolupráci se Sokolem a Okresním osvětovým sborem
k 70. výr. úmrtí J. K. Tyla.

1927
Bernard, Vrbský: Šofér, r. J. Krátký, j. h. hrál Hugo Haas, čl. Městského div. na Vinohradech; Horký: Baťoch, r. B. Růžička; J. Kopta: Revoluce, r. B. Růžička, hr. pro Jednotu čsl. obce legionářské, která pořádala oslavy výr. bitvy u Zborova; Viková-Kunětická: Sběratelka starožitností; M. Halbé: Proud, r. B. Hnízdo; Slavíková: Jak Rezka přišla do rodiny, r. Jiří Krátký; Stroupežnický: Zkažená krev, hr. v rámci večera Jednoty všeodbor. sdružení; O. Scheinpflugová: Zabitý, r. B. Růžička; F. Langer: Grandhotel Nevada, r. B. Růžička.

1928
Kopta: Nejkrásnější boty na světě, r. Jiří Krátký; P. Marchand: Tatík dětina, r. B. Hnízdo; Štěpánek, Vrbský: Transport č. 20, r. R. Fleischner, kandidát advokacie; Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, r. B. Růžička, v roli Jana Vrby hr. J. Major, oslavil tak svoje 500. ochotnické vystoupení.
V prosinci na Silvestra v sokolovně hrána veselohra B. Růžičky (režiséra Tyla) Inu ta láska, patrně uv. SDO Tyl.

1929
F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, r. J. Krátký, jh. F. Lesák z Poděbrad; k 70. nar. básníka K. Legera uvedli v rámci oslav jubilantovu hru V poutech, r. B. Růžička; F. A. Šubert: Probuzenci, r. B. Růžička; V. Werner: Hotel Zázračná voda, r. B. Hnízdo; O. Scheinpflugová: Láska není všechno, r. Jiří Krátký, fotograf; pro děti Burnetová: Malý lord, r. B. Hnízdo.

Od 1929 stagnace spolku, sice hráli, ale méně. Členové spolku hráli i v jiných souborech.

1930
H. Sturm: Bludiště lásky, v hl. roli režisér J. Šarfnbergr; Lucerna, r. B. Růžička; R. Havelka: opereta Újezdské kasárny, r. B. Růžička, v hl. roli pohostinsky Josef Sunek z Nymburka, hr. 6x, velký úspěch; A. Nicholsová: 3x svatba, r. J. Krátký; J. Štolba: Na letním bytě, pohostinsky Erna Procházková, členka Jiříkova divadla v Poděbradech, r. B. Hnízdo; F. X. Svoboda: Mlsáníčko, r. B. Růžička.
Celkem 14 představení, 126 členů.

1931
Štěpánek, Vrbský: Ať vás nevykradou!, r. B. Hnízdo; Richard Branald: operetní fraška Veselí tři mušketýři, r. B. Hnízdo, dir. A. Vlasák; Dyk: Figaro; Scheinpflugová: Okénko, r. J. Krátký; Frank, Balcarová: Bouře ve sklenici, r. B. Růžička; Werner: Choulostivá historie, r. B. Hnízdo; Fliss: Jeho kočička, r. Jiří Krátký.

1932
Vilém Werner: Právo na hřích, r. B. Růžička; Bernauer, Oesterreicher, Sviták, Štégl: Konto X, r. Jiří Krátký; Grygar, Vrbský: Lesní ženka, r. F. Lesák; Malajský šíp, r. J. Krátký; Kubík: C. a K. třináctá kumpanie, r. B. Růžička.
V prosinci se do Tyla (na žádost jeho vedení) vrátil bývalý člen a přední režisér Julius Stříbrný.

1933
Předsedou spolku znovu Julius Stříbrný.
Stroupežnický: Paní mincmistrová, r. B. Růžička; Hallová: Chlapík na vartě, r. B. Růžička.
V červenci v rámci Letního divadla na ostrově sehráli cyklus her ze svého repertoáru.
Armstrong, Vančura: Deset minut alibi, r. Jiří Krátký; Dyk: Figaro, r. B. Růžička; J. Tepa: Slečna doktorka, r. B. Růžička; E. Bozděch: Zkouška státníkova, r. J. Stříbrný; Scheinpflugová: Pan Grünfeld a strašidla, r. B. Růžička; Armont: Pán, který budí důvěru, r. Jiří Krátký, v hl. roli Julius Stříbrný; Nušič: Paní ministrová, r. B. Růžička.
SDO Tyl s pěv. spolky Dobroslav a Dobromila a žačkami balet. školy E. Stibitzové uv. Perle panny Serafínky, r. B. Růžička, hr. 4x.
Celkem nastudováno 13 her, 18 představení, 107 členů spolku.

1934
M. Bradell: Tonny jede rybařit, r. J. Krátký; J. Deval: Tovaryš, r. B. Růžička; Scheinpflugová: Houpačka; G. B. Shaw: Ďáblův žák, r. Hubert Hršel; Werner: Císařův dvojník, r. Jiří Krátký; společně s oběma pěveckými spolky(Dobroslav a Dobromila) - Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, rež. B. Růžička; Vrchlický: Noc na Karlštejně, zahajovací předst. přestavěného divadla v Zámecké restauraci, rež. H. Hršel; Novák: C.K. plukovní posada, r. F. Lesák, B. Růžička.

1935
F. a P. ze Schönthanů: Únos Sabinek, r. B. Hnízdo; Tetauer: Evino nedůstojné povolání, r. Jiří Krátký; Kouzlo domova, r. J. Stříbrný; O. Wilde: Na čem záleží, r. H. Hršel; T. Musatescu: Valčík tonoucího Titaniku, r. J. Šarfnbergr; J. Grmela: Pudřenky, r. Jiří Krátký; J. Beneš: Na tý louce zelený, spoluúčinkoval Sokol, r. B. Růžička, hr. 9x; Letraz: Miláček, r. B. Růžička; Růžička: Sen štědrovečerní; Fodor: Žena, která lže, r. J. Krátký.

1936
Vrbský-Grmela: Lanař Rejtura, r. J. Krátký; Scheinpflugová: Chladné světlo, r. B. Hnízdo.
V dubnu Legerův okrsek ÚMDOČ připravil Wernerovu komedii Lidé na kře, ve které účinkovali přední členové kolínského Tyla, dramatického odboru Sokola v Týnci nad Labem a Spolku divadelních ochotníků v Zásmukách, r. Ladislav Fiala. Hra byla pak provedena při slavnostním zahájení VI. Jiráskova Hronova.
Lokay: Růžová pouta; Helmice bez poskvrny, r. B. Růžička; Piskoř: Velké pokušení, r. B. Růžička; F. Zavřel: Jan Žižka z Trocnova, r. J. Krátký. Na Silvestra společně se Sokolem opereta Odtroubeno, r. B. Růžička.

1937
Shakespeare: Kupec benátský, r. H. Hršel; L. Fodor: Maturita, r. J. Stříbrný, v Zámecké restauraci; A. Zeman: Zborov, r. J. Smetana; Naši furianti, r. B. Růžička; Čapek: Bílá nemoc; R. Zoulek: Případ revizora Kožulína, r. J. Smetana; Němeček: Zač lidský život, Tetauer: Diagnosa, r. J. Vipler; Balda, Nížkovský: Odtroubeno, r. B. Růžička, hr. společně se Sokolem; Nušič: Truchlící pozůstalí, r. B. Hnízdo.
Zahájena stavba Městského divadla, arch. Jindř. Freiwald.

1938
Reed: Ano, dceruško, r. Julius Stříbrný; J. Werner: U pokladny stál, r. J. Smetana; K. Čapek: Matka, r. Josef Slavík; Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova, r. J. Stříbrný; R. Medek: Plukovník Švec, r. L. Fiala.

Ve 30. letech k předním hereckým oporám souboru patřila Hermína Stříbrná, vystoupila zde např. v titulní roli v Paní mincmistrové, dále jako Fernanda Arberiatová v Továryši, Mastílková ve Fidlovačce, Markéta v Kouzlu domova, Lady Braknelová ve hře Na čem záleží, Anna v Lidech na kře (s touto postavou, kterou sama pokládala za jednu ze svých nejoblíbenějších, se pohosinsky představila i v dalších městech a obcích, kupř. v Týnci, Zásmukách, Broumově, Hronově atd.), Albína ve Velkém pokušení, Anna Hrádková v Maturitě, Dubská v Našich furiantech, Anna Murayová ve hře Ano, dceruško, Anna v Nových lidech, Božena Bártlová ve hře Příklady táhnou, Anna Andrejevna v Revizorovi, Klára Netylová v Slunečním dnu, Abatyše ve Vzbouření v ústavu šlechtičen, Judita Kalinová ve Valdštejnské šachtě, Marie Terezie v Noci v Sedmihradsku.
(1939 při hlavním festivalovém představení Jiráskova Hronova v Souboru předních členů spolků divadelních ochotníků z Čech se Stříbrná úspěšně představila v titulní roli Jiráskovy M. D. Rettigové, režie Václa Zima.)

Tyl pořádal mj. každoroční zájezdy opery Českého divadla v Olomouci do Kolína a byl pořadatelem zdařilé soutěže her Legerova okrsku ÚMDOČ.

1939
V dubnu bylo rozhodnuto předat Divadelnímu družstvu celou částku nastřádanou do fondu pro postavení jeviště - 50 000 Kč v hotovosti a 10 500 Kč v cenných papírech.
Hry: K. Piskoř: Svátek věřitelů, r. J. Krátký; V. Štech: Třetí zvonění, r. B. Růžička; Zapolská: Carevič, r. Ladislav Fiala.
V listopadu - nově postavené divadlo otevřeno Strakonickým dudákem, r. B. Růžička, hr. 7x.
Dále: Jirásek: M. D. Rettigová, r. L. Fiala; Werner: Medvědí tanec, r. Emil Malý; Werner: Noví lidé, r. Ladislav Fiala; Snížek: Příklady táhnou, r. Josef Slavík; Franz Arnold, Ernst Bach: To neznáte Hadimršku, r. M. Marek.
V divadle instalována výstava historických dokumentů z archivu spolku Tyl.

1940
Dyk: Zmoudření dona Quijota, r. Hubrt Hršel; Foglar: Tábor ve Sluneční zátoce, r. J. Krátký; Kučerová-Fischerová, Fořt: Babička, r. Emil Malý, hl. role Fialová; Rissmanová: Nic mi neslibuj, r. J. Krátký; Zítko: Kamenná pastýřka; Zajíček: Královna Dagmar; Žák: Škola, základ života, r. Miloš Holub; Jirásek: Lucerna, r. Lad. Fiala; Jirásek: M. D. Rettigová, režie L. Fiala, scéna Jiří Karger, účast na fest. Kutná Hora J. K. Tylovi; Berté: Dům u tří děvčátek, r. B. Růžička; Vandenberghe: Hoši, dívky a psi, r. Jiří Krátký; Kmoch: Kolíne, Kolíne, r. Josef Slavík; Wilder, Vendyš: Naše městečko, r. Emil Malý; Ibsen: Nora, r. Emil Malý; Speyer: Plášť, klobouk, rukavička, r. Emil Malý; Gogol: Revisor, r. Hubert Hršel; Deval: Slečna panská, r. Jiří Krátký; Franz Arnold, Ernst Bach: Španělská muška, r. B. Růžička.
Do soutěže o účast na XI. Jiráskově Hronově připravena inscenace - Werner: Červený mlýn.

1941
Vilém Werner: Červený mlýn, r. Jiří Krátký, výprava J. Karger. Hra uvedena na soutěži Légerova okrsku v Městském divadle v Kolíně; Ibsen: Nora; Krpata: Mistr ostrého meče, r. Ladislav Fiala; Němcová, Molík: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, r. J. Smetana; Šaman: Slunečný den, r. Jiří Krátký; Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen, r. Miloš Holub; Macháček: Ženichové, r. Josef Slavík.
Předsedou spolku byl J. Stříbrný.

1942
Klicpera: Divotvorný klobouk, r. Zdeněk Leiner, hrál Tyl - soubor mladých; Krpata: Hvězdy nad hradem, r. Jiří Krátký; Beneš: Na tý louce zelený, r. Josef Slavík; Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě, r. Bohumil Růžička; Forzáno: Průvan, r. Josef Slavík; Werner: Srdce na uzdě, r. Miloš Holub; Zeyer: Stará historie, r. Josef Bahník, hrál soubor mladých; Schurek: Ulice zpívá, r. Jiří Krátký; Polách: Vrah jsem já!, r. J. Krátký.

1943
Szekely, Zaorálek: Komorní hudba, r. Miloš Holub; Asztallos, Hallavayinová: Noc v Sedmihradech, r. J. Stříbrný; Anton Hamik: Prodaný dědeček, r. Jiří Krátký; Ivers: Sadová třída 13, r. M. Holub; Werner: Souboj talárů, r. Josef Slavík; spoluúčast na vzpomínkovém večeru na J. Vrchlického; Hinrichs: Za ranního kuropění, r. J. Krátký.

1944
Strojil: Rodinná pouta, r. Ladislav Fiala; Falta: Kouzelný proutek aneb Jak Kašpárek se Šmidrou rozesmáli smutnou princeznu, r. Oldřich Hladík; Molière: Lakomec, r. Jiří Krátký; Mrázek: Sněhurka a 7 trpaslíků, r. Arnošt Váňa; Déda Papež: Věčný Kychot, r. Josef Sůva, hrál soubor mladých.
Česká klasika, Sabina, Pippich, Leger, Hilbert aj.

Během 2. svět. války byla řada členů na nucených pracích v Německu.
Předseda spolku notář J. Stříbrný s režiséry J. Slavíkem a J. Krátkým byli v září 1944 opakovaně vyšetřováni gestapem pro uvedení her Kolíne, Kolíne, Červený mlýn a Vrah jsem já. Spolek potvrzoval, že čeští úředníci okresního úřadu spolku pomáhali i přes nebezpečí vlastního zatčení.

1945
Křížek: Jiřík a marnivá princezna, r. K. Křížek; Křížek: Kašpárek s Honzou hledají princeznu, r. K. Křížek; Čapek: Matka, r. Josef Slavík; Gaillavet, Flers, Rey: Rozkošná příhoda, r. Ladislav Fiala; Jaroslav Kvapil: Sirotek, r. J. Slavík; Gribitz: Začalo to nevinně, r. Josef Slavík.

1946
Spolek 200 členů, 9 z nich se vrátilo z koncentračních táborů, kde byli za války vězněni.
K. Čapek: Bílá nemoc, r. J. Krátký; Falta: Jak Šmidra a Kašpárek šli na zakletý zámek, r. Olda Hladík; Scheinpflugová: Okénko, r. Jiří Krátký; Werner: Právo na hřích, r. A. Vaníček; Bernauer, Österreich: Konto X, r. František Lesák; Werner: Choulostivá historie, r. B. Hnízdo; Scheinpflugová: Pan Grünfeld a strašidla, r. B. Růžička; Vrchlický: Pomsta Catullova, r. Bohumil Růžička; Maughamm: Posvátný plamen; Charousová-Gardavská: Ptačí rodinka U Zmrzlíčků, r. A. Váňa; Simonov: Ruští lidé, r. L. Fiala.

SDO Tyl byl nejvýraznější ochotnický spolek ve městě.

Po 1948 měl SDO Tyl stále sklad rekvizit v budově městského divadla (které v tomto roce muselo Divadelní družstvo, spolek pro postavení divadla, předat do správy města).

1948
V městském divadle uvedli: Aladinův kouzelný kahan, Dnes večer přijde přítel, Bozděch: Světa pán v županu, Stroupežnický: Naši furianti, Kašpárek a sv. Mikuláš, John Bradley: Hlava ve smyčce, Poslední hastrman, Fr. Langer: Velbloud uchem jehly.
SDO Tyl členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ.

"Akční výbor divadelních ochotníků v Kolíně se usnesl na bezpodmínečném sloučení místních ochotnických spolků a všech souborů v jeden ochotnický spolek. Bylo několik návrhů na nové pojmenování spolku: Tyl, Jirásek, Leger, Pokroková scéna. Výsledkem jednání bylo, že spolek se jmenuje Tyl. Má tedy název po jednom z nejstarších divadelních spolků v Kolíně."
(Kronika města Kolín, r. 1948, s. 92-93)

1949
Jirásek: Lucerna, rež. L. Fiala. Mlynáře hrál Bartoš, Haničku A. Chumová(?), kněžnu V. Svobodová, dále F. Chlum, F. Jedlička, A. Fialová, A. Váňa. Tančila L. Tomsová, scénu vytvořil K. Malý, líčil K. Křížek.
Duha (Wasilewská), ůčast na II. Pardubických hrách ÚMDOČ.

1950 - A. Jirásek: Otec. V hl. roli Josef Slavík. Účast v soutěži Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (jako člen Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ) - 31. místo soutěže.

1951 - spolupráce se souborem Klicpera Jihlava.

1951 Tyl přestal být spolkem a stal se členem závodního klubu ROH při Místním národním výboru v Kolíně, začátkem 60. let uváděn jako Dramatický soubor Osvětového domu v Kolíně.

1952 - Goldoni: Sluha dvou pánů, r. J. Slavík, hráli A. Krátká, J. Saska a j.; Lope de Vega, Ornest: Pes na seně, r. F. Chum.
V únoru výpravná pohádka - O zlatém klíči a živé vodě, r. K. Křížek, balet, tance, zpěvy, 150 účinkujících.

1954 - Kainar: Zlatovláska, r. J. Vágner.

1955 - H. Ibsen: Nora. Účast na přehl. Klicperův Chlumec.

1956 - K. Čapek: Věc Makropolus. Účast na přehl. Klicperův Chlumec; Tyl: Paličova dcera, r. Jarmila Pecharová.

1961 - Kožík: Jak mráz čaroval, r. J. Slavík; Voglová: Pasáček vepřů, r. K. Křížek, hr. studio mladých; Horák: Pohádka medu, r. K. Křížek.

1962 - Janovský: Je libo cigaretu, r. Jarmila Pecharová; Plumlovská: Podivuhodná husa, r. Z. Civín, J. Slavík, hr. studio mladých; Horák: Sůl nad zlato, r. K. Křížek, hr. studio mladých.

1964-1965 - Kundera: Majitelé klíčů, r. J. Pecharová; Thomas: Osm žen, r. J. Slavík; Jariš: Šerif se vrací, r. A. Váňa; Huk: Střecha; Zvířátka a loupežníci, r. J. Dušátko, hr. dětský soubor.

1966 - Petr Stach, Jar. Černá: Smrt chce klid, r. Jarmila Pecharová.

Soubor Tyl už v 60. letech procházel krizí, téměř se rozpadl.
1967-1968 není v kronice města uvedena žádná hra souboru Tyl.
1969 - pro děti - O zlatém klíči a živé vodě, rež. Jarmila Pecharová.

Koncem 60. let soubor Tyl zanikl.
Podrobněji o představeních - viz Album Kolín, Tyl, plakáty.

Bibliografie:
II. Pardubické ochotnické hry, Formulář Rozpočet - na výdaje - viz plakát - Obrázky.

DIVADLO v Kolíně. Památník k otevření nového divadla 12. 1. 1939. Uspořádal. Bohumil Růžička. Kolín, Divadelní družstvo 1938. 121 s., ilustrace. (Na obalu titul Kolín sobě 1883-1939.) KK.

DOSTALOVÁ, Leopolda: Herečka vzpomíná. Praha, Orbis 1960, s. 18.

FREIWALD, Jindřich: K projektu divadla. In: Kolín sobě, s. 87.

INFORMACE pro MČAD z okresu Kolín zprac. SOkA. Rkp. 1998. kART.

KOLÍN sobě. Památník vydaný Divadelním družstvem, spolkem pro postavení divadla v Kolíně. Kolín 1939. 121 s., obr. DNM: T 10.861.

KRONIKA města Kolín (záznamy Františka Straky) na webových stránkách města - http://www.mukolin.cz/cz/o-meste/kronika-mesta/ (10. 3. 2012).

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 368-370.

POSPÍŠIL, Jan: Kutnohorské slavnosti. České divadlo 1940, č. 6, s. 106.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

UHLÍKOVÁ, Anna: Divadelnictví v Kolíně v období mezi světovými válkami. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta - Historický ústav 2008.

ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 1. - plakát, 1950 - viz Obrázky.
ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 2. - plakát, 1950 - viz Obrázky.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. Soubor dokladových statí. Liberec, ÚMDOČ 1946, s. 222-223.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 71.

České divadlo 1939, č. 10, s. 98.
České divadlo 1940, č. 4, s. 71, 72, č. 8, s. 159, 160, č. 10, s. 191, 195.
České divadlo 1941, č. 1, s. 13, 18.

Divadelní listy 1881, č. 3, s. 34, č. 19, s. 172, č. 33, s. 294, č. 44, s. 382.
Divadelní listy 1883, č. 12, s. 110, č. 22, s. 191, č. 30, s. 254, č. 35, s. 298.
Divadelní listy 1902-3, č. 3, s. 56, č. 20, s. 354.

Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.,1906, č. 9, s. 213.
Divadlo roč. 5, 1906, č. 5, s. 136.
Divadlo 1907, č. 12, s. 286, č. 33, s. 295, č. 42, s. 366.
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 12, s. 312.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 4, 5. 12., s. 50.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 2. 9. 1920, č. 32, s. 372; 23. 9. 1920, č. 35 a 36, s. 416.

Thalie 1897-8, č. 14-15, s. 119.
Thalie 1898-9, č. 19, s. 150, 151, č. 20, s. 159, č. 22, s. 174.
Thalie 1899, č. 6, s. 51, č. 15-16, s. 131, č. 17, s. 138 a 9, č. 24, s. 188.

Za oponou 1940, č. 2, s. 14.

Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1856-1883, i. č. 572, sg 30/6/9952, SDO Tyl.
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1701, sg 30/205/94, SDO 1886.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3293, sg 30/182/50/1907, SDO Tyl.
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/2886/1920, SDO.
Fond ZU Spolky 1948, i. č. 432/2887/1948, SDO Tyl (Sloučeny Lidová scéna a Jirásek).

Státní okresní archiv Kolín .
Spolek divadelních ochotníků Tyl Kolín, 1876-1951, 1,02 bm (vše je zpracováno a inventarizováno)
Fond je přístupný.
Zápisy ze schůzí, matrika členů, stanovy, podpisová pamětní kniha, fotoalbum.
BISINGER ZDENĚK-PROSOVÁ VĚRA: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ TYL KOLÍN 1876-1948. Sdružený a skupinový inventář (část), 1969, s. 132, ev.č. 102/18.
Sbírka plakátů SDO Tyl, inv. č. 69.

Mapa působení souboru - Tyl, SDO / ZK ROH Místního nár. výboru / soubor Osvětového domu

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.