Dramatizace novely Tecie Werbowské Zeď mezi námi
Divadelní soubor DS Vojan Desná Mladá – Mladá haluz přijel s inscenací hry Pavla Kohouta Kyanid o páté. Činnost ochotnického divadla v Desné se dle historických pramenů datuje již od roku 1874. V 90. letech minulého století byla činnost DS Vojan v Desné v útlumu. Jistá vzpruha přišla až v roce 2004 zásluhou Štefana Pustaie, který nastudoval velice úspěšnou hru Černý pátek složenou z několika monologů a jednoho dialogu. V jedné z hlavních rolí se představila i Vlaďka Koďousková, která se postupně stala vedoucí a režisérkou desenské Mladé haluze. A nyní přijíždí jako herečka, představitelka role Zofie ve hře Kyanid o páté.
Původní literární dílo Tecie Werbovské je novela Zeď mezi námi, a jejím ústředním principem je vyprávění. Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května. Werbovská vypravuje velmi silný příběh ze života dvou žen, probíhajícího za bojů v ghettu.
Kohoutova dramatizace je postavena na ose dvou příběhů, z nichž jeden probíhá v narativní rovině a druhý v rovině dramatické situace. Na začátku se setkávají dvě ženy, a řeč je o událostech starých třicet let. Nicméně velmi brzy po prvních seznamovacích větách se začíná odvíjet příběh druhý. A je velmi napínavý. A právě v této zdvojené ose, kterou si lze představit jako proplétání dvou prutů, na jejichž konci je skryt svist a šlehnutí překvapivé pointy, tkví kouzlo Kohoutova dramatického textu.
Werbowská vypravuje příběh dvou velmi blízkých přítelkyň, prožívajících společně poslední dny existence varšavského ghetta před jeho dobytím nacisty. Jedna z nich porodí dítě, dcerušku, a toto dítě na přání matky vynese z ghetta mladý muž, který se postará o jeho pěstouny.
Kohoutova hra Kyanid o páté nás uvádí do situace, kdy za autorkou jediné knihy, fiktivního deníku ženy z varšavského ghetta, Zofií, přijíždí do Prahy tlumočnice Iréne, dcera její přítelkyně z mládí, aby ji obvinila, že pod svým jménem vydala deník její mrtvé matky. Proti sobě stanou dvě pravdy. Pravda Iréne, která odhalila uměleckou krádež a touží se pomstít, a pravda Zofie, která pro zveřejnění deníku své nejbližší přítelkyně učiní téměř vše – kromě přiznání skutečného stavu věcí.
Ve hře jako takové je dokonce zmíněno téma třetí: morální odpovědnost autora za své dílo. Z kontextu celého, jak prozaického, tak dramatického díla Pavla Kohouta, je zřejmá ještě jedna věc: Kohout permanentní sebereflexí vlastního života a tvorby předestírá svou vlastní, z jeho pohledu zřejmě ideální podobu interpretace jednotlivých textů. A tak se i v tomto konkrétním případě dostává ke slovu boj o skutečný život, a v kontrastu s ním boj o pohled na život a dílo umělce. A je jen na rozhodnutí dramaturga a režiséra inscenace, jak s těmi všemi třemi tématy naloží.
VRCHOVSKÝ, Ladislav. Lektor uvádí. Pavel Kohout: Kyanid o páté. Dramatizace novely Tecie Werbowské Zeď mezi námi. Raguenoviny 2023, č. 2, s. 4