PERNICOVÁ, Ivana Pernicová: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0
Specifik Lužec nad Vltavou Pohádky trochu jinak (70 min.)
Soubor Specifik Lužec nad Vltavou se jako jediný představil s produkcí stínového a černého divadla. Jak uvádí ve svém programu: „V první části jsou formou stínového divadla uvedeny pohádky Hrnečku vař, O veliké řepě, Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Černé divadlo prezentuje známé národní písničky, (např. Vyletěla holubička, Měla babka...), které jsou doplněny iluminačními efekty (iluminační show černého divadla). Dětský soubor nám ukázal výborně zvládnuté prvky stínového i černého divadla. Dařilo se jim udivovat nás kouzly - přetékající kaše z hrníčku, zvětšující se Dlouhý, oceán mizející v útrobách Širokého atd. Dramaturgicky však bylo s celkem inscenace pracováno pramálo. Takže se stalo, že zvolená forma bohužel předčila sdělovaný obsah. Přitom první pohádku „O řepě“ začaly vyprávět dvě interpretky do mikrofonu se snahou o spolupráci s diváky. Bohužel to bylo příliš vynucující, a tím nás trochu nelogicky uváděly do prostoru laciné estrády. Neujasněnou estrádnost bohužel posilovaly i písničky, nepříliš kvalitní profesionální produkce, používané jako předěly mezi výstupy, které byly nutné pro technickou přípravu další minipohádky. V představení byla, jak lze u tohoto druhu divadla předpokládat, zdůrazňována více složka výtvarně- ilustrativní. Mnohdy byly prvoplánově výtvarnými prostředky sdělovány ty nejjednodušší dějové prvky, a souboru tak, pokud vůbec chtěl vytvořit nějakou gradaci představení, nezbylo nic jiného než gradovat stále působivější efekty. Škoda, že si takto scénograficky a technicky vyspělý soubor neuvědomil že místo krácení a vršení textu je lepší více se zaměřit na rozvíjení jednotlivých situací a v nich pak hledat grotesknost a nadsázku, k čemuž by jim jejich inscenační technika mohla divadelně působivě napomáhat.
LHOTSKÁ, Jiřina: Divadelní přehlídka Stochov 2007. DENÍK dětské scény 2007, č. 0.
Pohádková cesta za Sněhurkou, trpaslíky a mravenci se jmenovalo představení dětského divadelního souboru Specifik z Lužce nad Vltavou. Divadelně erudovaný režisér František
Zika přesně odhadl možnosti dětí a postavil montáž tří nepříliš sourodých částí inscenace na efektu černého a stínového divadla. Představení tak dominuje především technická složka – a nutno říct, že velmi přesně. Škoda, že děti nedostaly větší úkol, který by jim umožnil jednat na jevišti v situacích a vztazích.