Od dětských let se věnovala přednesu.
1965 maturovala na SVVŠ Přípotoční v Praze 10, kde poprvé vystupovala v divadle (např. 1964 Děvčata z Brook Valley).
1965-1967 vystudovala nástavbu na grafické škole,
1967-1971 pracovala jako technická redaktorka n. p. Svoboda v Praze a přitom
1965-1971 hrála v pražském divadelním souboru Máj - např:
1966 Můj bratr Vinnetou (role Nšo-či),
1965 Hrabě Monte Christo (Evženie Danglarsová),
1968 Stará historie (služka Zanina),
1971 Opalu má každý rád (Gloria).
Rodilá Pražačka (po svatbě, narození dětí i mnohem pozdějším rozvodu) prožila většinu dospělého života ve středních Čechách.
1971-1999 hrála v inscenacích mělnického Nového divadla - např. :
1973 Jak měl Rumcajs Cipíska,
1974 Lucerna (Hanička),
1976 Revizor (Máša),
1979 Kterak se čert o princeznu pokoušel (princezna),
1980 Bílá nemoc (maršálova dcera),
1981 Mejdan na písku (zpěvačka),
1982 Dům na nebesích (Klára),
1987 Dva muži v šachu (Bianca),
1985 Maribel a podivná rodina (Maribel),
1992 Rajčatům se letos nedaří (Myra Marlowová),
2002 Král Colas (Lasička);
1989 zde režírovala pohádku Jak se žerou princezny.
1972-1984 pracovala jako dramaturg v KD Mělník.
Od 1984 se začala zajímat o divadlo hrané dětmi.
1984-1989 studovala dálkově dramaturgii na DAMU a zároveň
1984-1986 učila na literárně dramatickém oboru LŠU v Neratovicích.
1984-1991 na LŠU / (od 1991) ZUŠ Mělník vytvořila inscenace:
1985 Na Silvestra v poledne
1986 Rodinné album
1987 Grotesky (NP děti recitace Mělník 1987, celostátní přehlídka LDO LŠU Most 1989),
1987 Slunce a stromy (NP děti recitace Mělník 1991)
1988 Královna Koloběžka (Kaplické divadelní léto 1989, celostátní přehlídka LDO LŠU Most 1989)
1992 Samí známí (Dětská scéna 1992)
1990-1995 byla odbornou asistentkou katedry výchovné dramatiky DAMU,
1994-1995 učila dramatickou výchovu na gymnáziu PORG a
1995-1996 na gymnáziu J. Palacha v Neratovicích.
1995-2004 byla ředitelkou ZUŠ Kralupy a jako učitelka LDO tu s dětským souborem vytvořila např. inscenace:
1999 Havrane z kamene
2001 Kavárna literárních poklesků (celostátní přehlídka LDO ZUŠ ZUŠ 2001 v Hradci Králové)
2002 Nevhodná pohádka a Kocomour
Poté, co ji 2002 vyplavila povodeň (při níž přišla mj. o všechny fotografie, včetně divadelních), zakotvila v Kladrubech na Strakonicku, kde s oblibou seká na traktůrku trávu u své chaloupky a
od r. 2004 učí na literárně dramatickém oboru ZUŠ Strakonice, kde dosud inscenovala např.:
2004 M. Macourek: Rodinné album,
2005 P. Šrut: Příšerky a příšeři,
2025 Leacock: Literární poklesky
2006 M. Drijverová: Sísa Kyselá,
2007 SAKI: Nevhodná pohádka,
2008 Gothamské pohádky,
2008 K. Vonnegut: Snad zítra,
2008 Jamie a upíři,
2008 K. Čapek: Jak se dělá divadlo,
2009 Je to naprosto jisté (DS 2009, JH 2009).
2009 E.C. Tubb: Drzoun ( JH 2009)
2009 SAKI: Kocomour
2013 Sl. Mrožek: Policajti
2015 Laura de Weck: Zlatíčka (Miláčci)
2016 Lavičky na promenádě.
Jako pedagog vede děti i k přednesu (účast na národních přehlídkách Dětská scéna, Wolkrův Prostějov).
2009 sehrála vdovu v inscenaci DS Ochotník Kladruby Ach, ta něha našich dam.
2022 - režie hry Ch. Keantley: Máma říkala, že bych neměla, soubor Scéna Kralupy. Účast na KP PřeMostění, Most 2022 – čestné uznání soubor za inscenaci a cena za herectví – doporučení na CP Divadelní piknik Volyně 2022. Účast na CP Divadelní Piknik, Volyně 2022 – cena souboru za hereckou souhru a za inscenaci, Jiřině Lhotské za režii, nominace do programu Jiráskova Hronova 2022. Účast na CP Jiráskův Hronov 2022.
2023 - režie a role Mag hry M. McDonagha - Kráska z Leenane, soubor Scéna Kralupy. Účast na KP PřeMostění, Most – cena pro soubor za inscenaci, pro Jiřinu Lhotskou za herecký výkon v roli Mag. Účast na CP Divadelní Piknik Volyně – čestné uznání souboru za inscenaci, cena Jiřině Lhotské za herecký výkon v roli Mag – doporučení do programu Jiráskova Hronova.
Mnohokrát byla lektorkou a porotkyní v oboru dramatické výchovy, dětského přednesu a dětského divadla, mj. na Dětské scéně, Wolkrově Prostějovu, Jiráskově Hronovu, Mladé scéně, Loutkářské Chrudimi či FEMADu.
Řadu let (od 2000?) je členkou poradního sboru pro dětské divadlo a recitaci,
1991-1994 člen odborné rady ARTAMA pro amatérské divadlo,
byla i členkou redakční rady Amatérské scény - ale od kdy do kdy ví jen Vltava, která všechny doklady utopila.
V roce 2022 obdržela cenu Ministerstva kultury ČR za Cena za divadelní a slovesné obory byla udělena paní Mgr. Jiřině Lhotské za celoživotní uměleckou a pedagogickou činnost v oblasti divadla a uměleckého přednesu.
Divadelně ji ovlivnily především dvě osobnosti - Jiří Beneš a Vladimír Dědek, později i řada seminářů a přehlídek, jež v různých funkcích absolvovala. Začínala jako herečka pravidelného repertoáru a také v divadle hraném dětmi se od počátku soustředila především na vnitřní režii - práci s hercem. V tom také docílila hned na počátku svého největšího úspěchu s Královnou Koloběžkou, která vynikala až překvapivě zvnitřnělým herectvím starších školních dětí. V posledních letech hledá i netradiční cesty, včetně aktivnějšího zapojení scénografie, loutkářských prvků, použití náznaků voice-bandu apod. Vždy je jí vlastní poctivé a soustavné promýšlení inscenace, citlivá spolupráce s dětskými svěřenci a schopnost sebereflexe ve všech fázích tvorby a provozování inscenace.
--------------------------
Z účasti souborů, které J. L. vedla, na národních přehlídkách:
1987 NPDRRK Mělník: RS LŠU: M. Černík - J. Lhotská: Grotesky
1989 KDL: DDS LDO LŠU: J. Werich - J. Lhotská: Královna Koloběžka
1991 NPDRRK Mělník: Soubor ZUŠ: M. Macourek - J. Lhotská: Slunce a stromy
1992 NPDRRK Ústí nad Orlicí: LDO ZUŠ: E. Frynta - J. Lhotská: Samí známí
od pol. 90. let učitelka LDO a ředitelka ZUŠ, dříve Mělník (viz) a Praha.