Ostravská přehlídka pohádkových her
Ladislav Vrchovský
Letošní ročník ostravské postupové přehlídky souborů ucházejících se o účast na Popelce Rakovník 2010 přinesl sice kvantitativní pokles, ale zároveň také kvalitativní růst.
Ostravský soubor Jitřenka se přehlídky zúčastnil s dalším dílem svého „rumcajsovského“ seriálu, tentokrát pod názvem Jak Rumcajs o Manku málem přišel. Stejně jako v předchozím případě Rumcajsovy vánoční pohádky i tentokrát diváky nejvíce oslovil představitel hlavní role Petr Spurný. Potěšitelným faktem a nemalým příslibem do budoucna je, že se v souboru objevují další talentovaní herci. Stále však platí, že v současném repertoáru Jitřenky hraje nejdůležitější roli vysoká úroveň šermířských scén, neboť mužská část souboru se věnuje historickému šermu. Stále více se však projevuje i sklon k herectví jako takovému, a tak se lze jen těšit na další nové tituly.
Milým překvapením se stal výsledek práce krnovského souboru Červiven. Původní dramatizace prózy Evy Ibbotsonové Ostrov tet z pera vedoucí souboru a režisérky Petry Severinové oplývá zejména pohádkovou, výtvarně mimořádně inspirovanou scénografií a velmi kvalitními hereckými výkony. Příběh o dvojici dospívajících dětí, dívce a chlapci, kteří nejsou šťastni ve svých rodinách, neboť jejich rodiče neoplývají rodičovskou láskou, je v předloze umně propojen s kouzelným světem tří hodných tet, obývajících ostrov s mnoha pohádkovými bytostmi, utajený před civilizací. Téma vzájemné lásky a moudrosti je v případě inscenace Ostrov tet v podání Červivenu sděleno výsostně divadelními prostředky, je velmi komunikativní a oslovuje diváky všeho věku.
Odborná porota pracující ve složení Ladislav Vrchovský, Dušan Zakopal a Aleš Petrič doporučila tuto inscenaci k postupu na národní přehlídku Popelka Rakovník.
Také třetí uvedená inscenace přinesla příjemný divadelní zážitek. Tentokrát šlo o autorskou Vodnickou pohádku DS Magnet Bruntál. Kultivovaný herecký a pěvecký projev ženského dua autorek a hereček Dáši Höferové a Katky Šebestové, vyprávějící pohádku určenou dětem od tří let, byl nejvyšší kvalitou této inscenace. Největší rezervy u Vodnické pohádky bruntálských divadelníků jsou v kvalitě předlohy. Pokud se však soubor v budoucnu opře o dobrý dramatický text, a i takové se v repertoáru her pro děti od tří let dají nalézt, právě díky nemalému osobnostnímu i tvůrčímu a hereckému potenciálu souboru se i v tomto případě lze v brzké době dočkat velmi dobrého divadla hraného dospělými dětem.