ex Císař, Jan: Opony jako scénologický fenomén. disk, čas. pro studium scénická tvorby, 2011, č. 36, s. 30.
,,, opona českokrumlovského zámeckého divadla kromě toho, že je oslavou uměn a věd, také jako „alegorická figurální kompozice adoruje donátora, který si buduje záhrobní slávu láskou k umění a vědám.“ 10/ U této malované opony z roku 1766 je patrné, jak obraz na oponě a neméně tak funkce opony jako prostředku řešení divadelního prostoru přestávají být jevištní dekorací. Jeho námět se už interpretuje naprosto svébytně; zařazuje divadlo mezi další vědy a umění do jakéhosi fiktivního ráje. (Ostatně podobná nebo tatáž témata se trvale v malovaných oponách dalších let vrací.) Scénování tohoto obrazu poukazuje k jakémusi modelovému světu, jehož součástí je i divadlo, které je takto prezentováno – tj. přítomno – ve zcela jiných souvislostech; poukazuje se řádově k něčemu obecnějšímu. V tomto kontextu tu je teprve možné sebescénování Josefa I. Adama ze Schwarzenberka, neboť tímto způsobem vychází najevo, jak ušlechtilá a povznášející je jeho láska k divadlu a o co se zasloužil jako jeho donátor.
10/ P. Slavko v lokální charakteristice Malované opony zámeckého divadla v Českém Krumlově, in MO: 20.