MELÍŠKOVÁ, Vendula. Náš Natěrač je vizuální podívaná – říká Tomáš Čivrný. Online. Divadelník.cz 9. 1. 2025
Náš Natěrač je vizuální podívaná – říká Tomáš Čivrný
9 ledna, 2025
Tomáš Čivrný
Divadelní spolek VOJAN Libice nad Cidlinou, známý svým repertoárovým zaměřením na komedie a pohádky, chystá na sobotu 25. ledna 2025 od 18 hodin premiéru nové inscenace – Natěrač. Ta jako tradičně proběhne v kulturním domě v Libici nad Cidlinou. Proč sáhl soubor právě po tomto titulu, jak probíhalo zkoušení a co od nového Natěrače čekat, na to odpovídal režisér Tomáš Čivrný.
Vendula MelíškováAutor: Vendula Melíšková
Anotace libického Natěrače
Bláznivá situační komedie, ve které natěrač Kamil propůjčí své herecké zkušenosti k utajení manželské nevěry. Zvládnout situaci podle zamýšleného plánu však není jen tak, obzvlášť, když tu od začátku něco nehraje…
O výběru
Tomáši, pokud vím, máš na svém kontě několik poměrně úspěšných pohádek. Tato inscenace bude ale tvůj debut pro dospělé. Proč zrovna tento titul od Donalda Churchilla? Není „Natěračů“ až moc?
TČ: Tak na počátku toho všeho byl David Skrbek, se kterým se znám z poděbradského DS Jiří a který s námi hraje v komedii A do pyžam. V Poděbradech se mu dosud dostávalo spíš menších – sic pěkných – rolí. Za mě má David ohromný herecký potenciál, energii a nasazení. To může investovat a zúročit v titulních rolí. Sedíme si i lidsky, tak to do sebe krásně zapadlo. Slovo dalo slovo a začal jsem vybírat titul přímo pro něj. Titul, ve kterém by uplatnil všechny své schopnosti a prostředky. A tak došlo na to, že Davidovo „velké poprvé“ bude právě Natěrač.
A ano, s tímhle titulem se po nějaké době opět roztrhl pytel. Za ochotníky – 2020 DS Vojan Desná Mladá haluz, 2023 DS Vltavan a DS Lipany Vrchlabí. Za profíky – 2023 Moravské divadlo Olomouc. Dost možná mi nějaký soubor unikl. Pro nás to však není překážkou, ale výzvou.
David Skrbek jako Natěrač
David Skrbek jako Natěrač | Foto Martin Takáč
První velké…
Nejen pro Davida to bude první velká role, že?
TČ: Jasně, pro Marcelu Zajíčkovou (představitelka rozzuřené manželky Evy), která si přijde srovnat účty je to taktéž první větší příležitost, stejně tak pro Péťu Soukupovou (představitelky „paničky“ Sandry). Svým způsobem, jak jsi už naznačila, je to poprvé i pro mě – po šesti pohádkách, jimiž jsem byl zároveň autorem, už bylo načase se režijně posunout ke hře pro dospělé. Na té poslední pohádkové režii – Popelka: BYLO NEBYLO? – už tyhle moje pohnutky byly dost znát.
A měl jsi ve výběru herců šťastnou ruku? Jak se ti s nimi spolupracovalo?
TČ: Jednoznačně ano! Typově přesní a s potřebnými schopnostmi. S obrovským nasazením a oddaností věci. Navíc s přesahem, především u Davida, který má výrazný podíl na výsledném tvaru po koncepční stránce a úpravách, které jsme společně vymysleli a realizovali. Po celou dobu mám důvěru v ně a oni ve mně. Nasnadě je pak odpověď na otázku, jak se mi s herci spolupracovalo.
O úpravách a koncepci
Z kuloárů vím, že jsi nebyl z předlohou úplně spokojený. Jaké úpravy jsi nakonec udělal?
TČ: Četl jsem originál a působil na mě dost ukecaně. Měl v sobě – pro mě zbytečné – citové odbočky a vatu, vatu, vatu. Na paměti jsem měl velmi povedené zpracování od přátel z Desné – zdravím Mladou haluz – tak jsem poprosil režisérku Vlaďku Koďouskovou o její upravenou verzi textu (krom škrtů to přenesla do českých reálií). Ale ještě pořád to nebylo ono. Finální úpravy nakonec souvisí s celou režijně-dramaturgickou koncepcí, která zahrnuje i scénografické řešení.
Petra Soukupová v okovech | Foto Martin Takáč
Proti proudu
Můžeš prozradit trochu víc?
TČ: Pokusím se. Sám titul jde trochu proti proudu. Většina komedií je postavena na tom, že záletníci jsou muži. Zde je tomu naopak. A toho protiproudu jsem se chytil. Dál to pramenilo z touhy vymanit se ze stereotypu o uchopení žánru komedií na poli amatérského divadla. To je gauč, stěny, dveře. Na začátku rozsvítit a na konci zhasnout. Zpracování Natěrače už tu bylo mnohokrát. V zahraničí i v ČR. Z rozzuřené manželky se často dělá ulítlá hipízačka. Proč? Protože film? Protože je to nejsnazší cesta? Nevím. Nechtěl jsem jen dalšího Natěrače v řadě. Náš Natěrač je vizuální podívaná.
To zní jako svěží přístup. A co tedy lze očekávat?
TČ: Výraznou práci se světlem. Za to díky Kubovi Starému, který nejen že velmi zdařile plní veškeré mé nápady, ale zároveň jim dává i určitou nadstavbu. Dále bláznivé situace, které dostojí svému přídavnému jménu a s blížícím se koncem nabývají na významu, vedou k pochopení toho, co jsme stvořili nad rámec původního textu. Vím, že už podruhé okolo těch úprav hovořím z části obecně, ale nemůžu prozradit víc, když jde o finální pointu.
A když zmiňuju text a techniku – speciální poděkování patří Elišce Novákové za nápovědu a za to, že trpí moje výlevy. A taky Barče Stuchlíkové za to, s jakou vervou naskočila do neprobádaných vod zvučení. Bez všech těch lidí kolem by nic nebylo.
Sám sobě scénografem
Takže jsi nejen režisér, ale i scénograf.
TČ: Ano, ke svým věcem si vždy dělám návrh scény i kostýmů. A snad i úspěšně. Pohádky byly na přehlídkách oceňovány – krom herectví, textu či konceptu – právě za scénografii.
Kdo ti pomáhá se scénou, kostýmy a rekvizitami?
TČ: Do realizace těch návrhů se pak zapojíme všichni. Hlavně teda Martin Prášil. To je takový MacGyver našeho spolku, možná spíš Ferda Mravenec, zkrátka práce všeho druhu.
Co tě baví tedy víc režie nebo scénografie?
TČ: Na to se mi těžko odpovídá, páč to mám silně spojené do sebe. Neumím si představit, že k nějaké inscenaci dělám scénografii s vědomím toho, že kus nebudu režírovat. Tyhle dvě složky jsou pro mě velmi výraznou součástí tvůrčího procesu, potřebuju v tom být. Ale třeba s psaním textů to mám jinak. Napsat novou věc pro jiný soubor nebo poskytnout práva na již napsané věci a nechat je tvořit bez mé účasti, v tom problém nemám.
A co tě z pozice režiséra nejvíc baví na zkoušení?
TČ: Určitě první seznamovací setkání, čtenou zkoušku chcete-li. Když je cítit ta chuť do práce, očekávání co a jak bude. Představím nějaký základ a společně začneme objevovat, vymýšlet, polemizovat a doplňovat. To první setkání považuji za klíčové. Tam přeskakuje jiskra a oheň se rozhořívá. A když je dobře založeno, stačí pak jen přikládat. Druhá věc je oponentura. Když herci, ale i technici – prostě členové realizačního týmu – s něčím nesouhlasí nebo nabízí svůj pohled na věc a dokážou si to obhájit. Když si vysvětlujeme pro a proti, důvody, záměry. Udržuje mě to v takové dobré flow a vrací nohama na zem. To je potřeba.
Ze čtených zkoušek
Ze čtených zkoušek | Foto Eliška Nováková
Plány DS VOJAN
A co po premiéře Natěrače? Kam míří VOJAN Libice nad Cidlinou dál?
TČ: První reprízu na domácí scéně máme naplánovanou na sobotu 8. března 2025 – čtenáře srdečně zvu. Mezitím pojedeme na pár štací. Všechny nás ve spolku těší, že se po rekonvalescenci v plné parádě vrátila Hela Vondrušková a dál se bude jezdit s komedií Popel a pálenka i pohádkou Měla babka čtyři jabka. Přehlídkové i jiné štace čekají na již zmíněnou Popelku a komorní projekt Teorie pádů. Jarda Vondruška má v přípravě dva tituly. Komedii, kterou začne zkoušet po premiéře Natěrače a po určité době naváže zkoušením pohádky.
Předpokládám, že vybrané tituly neprozradíš, že?
TČ: Jarda je v tomhle tajnůstkář. Ještě to chce chvíli nechat pod pokličkou. To prosím respektujme.
Osobní linka
A kam se chceš pustit dál ty?
TČ: Mám dvě děti – letos tříletého Sebíka a pětiletého Divadelníka.cz – obě jsem v poslední době zanedbával a chci se jim víc věnovat. Jarda je při režijní chuti, v souboru máme dost nadšených lidí různých věkových skupin. Vojan nespí. Já spát taky nehodlám. Budu psát. Za poslední dva roky se mi v šuplíku nastřádalo několik námětů. Na jednom z nich už pomalu ale jistě pracuju se Žanetou Begmanovou – členkou spolku, která teď září v Pyžamech jako služebná a v pohádce jako nevlastní sestra Popelky. Má talent. Přirozeně cítí, čte a naplňuje situace. Divadlo ji chytlo. Myslím, že o ní bude ještě slyšet. Žanda je moje múza.
Sledujte činnost DS VOJAN Libice nad Cidlinou na Facebooku a nově také na Instagramu.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Náš Natěrač je vizuální podívaná – říká Tomáš Čivrný. Online. Divadelník.cz 9. 1. 2025 [cit. 2025-01-09]. Dostupné z: https://divadelnik.cz/nas-naterac-je-vizualni-podivana-rika-tomas-civrny/
9 ledna, 2025
Tomáš Čivrný
Divadelní spolek VOJAN Libice nad Cidlinou, známý svým repertoárovým zaměřením na komedie a pohádky, chystá na sobotu 25. ledna 2025 od 18 hodin premiéru nové inscenace – Natěrač. Ta jako tradičně proběhne v kulturním domě v Libici nad Cidlinou. Proč sáhl soubor právě po tomto titulu, jak probíhalo zkoušení a co od nového Natěrače čekat, na to odpovídal režisér Tomáš Čivrný.
Vendula MelíškováAutor: Vendula Melíšková
Anotace libického Natěrače
Bláznivá situační komedie, ve které natěrač Kamil propůjčí své herecké zkušenosti k utajení manželské nevěry. Zvládnout situaci podle zamýšleného plánu však není jen tak, obzvlášť, když tu od začátku něco nehraje…
O výběru
Tomáši, pokud vím, máš na svém kontě několik poměrně úspěšných pohádek. Tato inscenace bude ale tvůj debut pro dospělé. Proč zrovna tento titul od Donalda Churchilla? Není „Natěračů“ až moc?
TČ: Tak na počátku toho všeho byl David Skrbek, se kterým se znám z poděbradského DS Jiří a který s námi hraje v komedii A do pyžam. V Poděbradech se mu dosud dostávalo spíš menších – sic pěkných – rolí. Za mě má David ohromný herecký potenciál, energii a nasazení. To může investovat a zúročit v titulních rolí. Sedíme si i lidsky, tak to do sebe krásně zapadlo. Slovo dalo slovo a začal jsem vybírat titul přímo pro něj. Titul, ve kterém by uplatnil všechny své schopnosti a prostředky. A tak došlo na to, že Davidovo „velké poprvé“ bude právě Natěrač.
A ano, s tímhle titulem se po nějaké době opět roztrhl pytel. Za ochotníky – 2020 DS Vojan Desná Mladá haluz, 2023 DS Vltavan a DS Lipany Vrchlabí. Za profíky – 2023 Moravské divadlo Olomouc. Dost možná mi nějaký soubor unikl. Pro nás to však není překážkou, ale výzvou.
David Skrbek jako Natěrač
David Skrbek jako Natěrač | Foto Martin Takáč
První velké…
Nejen pro Davida to bude první velká role, že?
TČ: Jasně, pro Marcelu Zajíčkovou (představitelka rozzuřené manželky Evy), která si přijde srovnat účty je to taktéž první větší příležitost, stejně tak pro Péťu Soukupovou (představitelky „paničky“ Sandry). Svým způsobem, jak jsi už naznačila, je to poprvé i pro mě – po šesti pohádkách, jimiž jsem byl zároveň autorem, už bylo načase se režijně posunout ke hře pro dospělé. Na té poslední pohádkové režii – Popelka: BYLO NEBYLO? – už tyhle moje pohnutky byly dost znát.
A měl jsi ve výběru herců šťastnou ruku? Jak se ti s nimi spolupracovalo?
TČ: Jednoznačně ano! Typově přesní a s potřebnými schopnostmi. S obrovským nasazením a oddaností věci. Navíc s přesahem, především u Davida, který má výrazný podíl na výsledném tvaru po koncepční stránce a úpravách, které jsme společně vymysleli a realizovali. Po celou dobu mám důvěru v ně a oni ve mně. Nasnadě je pak odpověď na otázku, jak se mi s herci spolupracovalo.
O úpravách a koncepci
Z kuloárů vím, že jsi nebyl z předlohou úplně spokojený. Jaké úpravy jsi nakonec udělal?
TČ: Četl jsem originál a působil na mě dost ukecaně. Měl v sobě – pro mě zbytečné – citové odbočky a vatu, vatu, vatu. Na paměti jsem měl velmi povedené zpracování od přátel z Desné – zdravím Mladou haluz – tak jsem poprosil režisérku Vlaďku Koďouskovou o její upravenou verzi textu (krom škrtů to přenesla do českých reálií). Ale ještě pořád to nebylo ono. Finální úpravy nakonec souvisí s celou režijně-dramaturgickou koncepcí, která zahrnuje i scénografické řešení.
Petra Soukupová v okovech | Foto Martin Takáč
Proti proudu
Můžeš prozradit trochu víc?
TČ: Pokusím se. Sám titul jde trochu proti proudu. Většina komedií je postavena na tom, že záletníci jsou muži. Zde je tomu naopak. A toho protiproudu jsem se chytil. Dál to pramenilo z touhy vymanit se ze stereotypu o uchopení žánru komedií na poli amatérského divadla. To je gauč, stěny, dveře. Na začátku rozsvítit a na konci zhasnout. Zpracování Natěrače už tu bylo mnohokrát. V zahraničí i v ČR. Z rozzuřené manželky se často dělá ulítlá hipízačka. Proč? Protože film? Protože je to nejsnazší cesta? Nevím. Nechtěl jsem jen dalšího Natěrače v řadě. Náš Natěrač je vizuální podívaná.
To zní jako svěží přístup. A co tedy lze očekávat?
TČ: Výraznou práci se světlem. Za to díky Kubovi Starému, který nejen že velmi zdařile plní veškeré mé nápady, ale zároveň jim dává i určitou nadstavbu. Dále bláznivé situace, které dostojí svému přídavnému jménu a s blížícím se koncem nabývají na významu, vedou k pochopení toho, co jsme stvořili nad rámec původního textu. Vím, že už podruhé okolo těch úprav hovořím z části obecně, ale nemůžu prozradit víc, když jde o finální pointu.
A když zmiňuju text a techniku – speciální poděkování patří Elišce Novákové za nápovědu a za to, že trpí moje výlevy. A taky Barče Stuchlíkové za to, s jakou vervou naskočila do neprobádaných vod zvučení. Bez všech těch lidí kolem by nic nebylo.
Sám sobě scénografem
Takže jsi nejen režisér, ale i scénograf.
TČ: Ano, ke svým věcem si vždy dělám návrh scény i kostýmů. A snad i úspěšně. Pohádky byly na přehlídkách oceňovány – krom herectví, textu či konceptu – právě za scénografii.
Kdo ti pomáhá se scénou, kostýmy a rekvizitami?
TČ: Do realizace těch návrhů se pak zapojíme všichni. Hlavně teda Martin Prášil. To je takový MacGyver našeho spolku, možná spíš Ferda Mravenec, zkrátka práce všeho druhu.
Co tě baví tedy víc režie nebo scénografie?
TČ: Na to se mi těžko odpovídá, páč to mám silně spojené do sebe. Neumím si představit, že k nějaké inscenaci dělám scénografii s vědomím toho, že kus nebudu režírovat. Tyhle dvě složky jsou pro mě velmi výraznou součástí tvůrčího procesu, potřebuju v tom být. Ale třeba s psaním textů to mám jinak. Napsat novou věc pro jiný soubor nebo poskytnout práva na již napsané věci a nechat je tvořit bez mé účasti, v tom problém nemám.
A co tě z pozice režiséra nejvíc baví na zkoušení?
TČ: Určitě první seznamovací setkání, čtenou zkoušku chcete-li. Když je cítit ta chuť do práce, očekávání co a jak bude. Představím nějaký základ a společně začneme objevovat, vymýšlet, polemizovat a doplňovat. To první setkání považuji za klíčové. Tam přeskakuje jiskra a oheň se rozhořívá. A když je dobře založeno, stačí pak jen přikládat. Druhá věc je oponentura. Když herci, ale i technici – prostě členové realizačního týmu – s něčím nesouhlasí nebo nabízí svůj pohled na věc a dokážou si to obhájit. Když si vysvětlujeme pro a proti, důvody, záměry. Udržuje mě to v takové dobré flow a vrací nohama na zem. To je potřeba.
Ze čtených zkoušek
Ze čtených zkoušek | Foto Eliška Nováková
Plány DS VOJAN
A co po premiéře Natěrače? Kam míří VOJAN Libice nad Cidlinou dál?
TČ: První reprízu na domácí scéně máme naplánovanou na sobotu 8. března 2025 – čtenáře srdečně zvu. Mezitím pojedeme na pár štací. Všechny nás ve spolku těší, že se po rekonvalescenci v plné parádě vrátila Hela Vondrušková a dál se bude jezdit s komedií Popel a pálenka i pohádkou Měla babka čtyři jabka. Přehlídkové i jiné štace čekají na již zmíněnou Popelku a komorní projekt Teorie pádů. Jarda Vondruška má v přípravě dva tituly. Komedii, kterou začne zkoušet po premiéře Natěrače a po určité době naváže zkoušením pohádky.
Předpokládám, že vybrané tituly neprozradíš, že?
TČ: Jarda je v tomhle tajnůstkář. Ještě to chce chvíli nechat pod pokličkou. To prosím respektujme.
Osobní linka
A kam se chceš pustit dál ty?
TČ: Mám dvě děti – letos tříletého Sebíka a pětiletého Divadelníka.cz – obě jsem v poslední době zanedbával a chci se jim víc věnovat. Jarda je při režijní chuti, v souboru máme dost nadšených lidí různých věkových skupin. Vojan nespí. Já spát taky nehodlám. Budu psát. Za poslední dva roky se mi v šuplíku nastřádalo několik námětů. Na jednom z nich už pomalu ale jistě pracuju se Žanetou Begmanovou – členkou spolku, která teď září v Pyžamech jako služebná a v pohádce jako nevlastní sestra Popelky. Má talent. Přirozeně cítí, čte a naplňuje situace. Divadlo ji chytlo. Myslím, že o ní bude ještě slyšet. Žanda je moje múza.
Sledujte činnost DS VOJAN Libice nad Cidlinou na Facebooku a nově také na Instagramu.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Náš Natěrač je vizuální podívaná – říká Tomáš Čivrný. Online. Divadelník.cz 9. 1. 2025 [cit. 2025-01-09]. Dostupné z: https://divadelnik.cz/nas-naterac-je-vizualni-podivana-rika-tomas-civrny/
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.