Já ty patosy na tom fejsbuku úplně neumím, ale ok, zkusím svého vnitřního Michálka trochu odbrzdit. Strávil jsem sobotní večer a nedělní poledne ve Vile Štvanice na prvním ročníku festivalu Císařovy nové šaty, který dalo dohromady pár dobrých lidí v čele s Jasanka Kajmanová coby poctu Janu Císařovi. Bylo mi tam moc dobře, fůra známých, příjemná komunitní akce s milými diskusemi a reprezentativním programem.
Naprosto mě však dostal sobotní večerní blok tří loutkářských premiér (festivalem de facto objednaných – hle, sebevědomá akce už ze startu!) propojených tematikou jablek a Maryši. Konkrétně: Jabka od zenové minimalistky Hany Voříškové, Maryška od nejčerstvější krve brněnského nezávislého divadla Frgálu na nitkách a Maryša Vávrova od ponikelského meotarového mága (kterému to šlape i bez meotaru) Tomáše Hájka aka Bažantova loutkářská družina.
Jsou to tři moc povedené kusy, které spolu navíc pěkně tematicky souvisí, ani jeden z nich nepropásněte, až poběží kolem vás. Navíc se mi líbilo, že vedle ostřílených bardů (mohu říct legend? řekni klidně legend, táto!) Voříškové a Hájka stanuli dorostenci z Frgálu jako rovní s rovnými, dílo pokračuje, o kontinuitě není pochyb. Pocta Janu Císaři tak nebyla žádným pietním povzdechováním, co že kdysi a jak že tehdy a že tenkrát tak vůbec, slavila se živým divadlem, o kterém bylo radost přemýšlet i diskutovat. Pan profesor musel mít velkou radost.
(foto Bára Gréeová)
ŠOTKOVSKÝ, Jan. Já ty patosy na tom fejsbuku úplně neumím... Online. Facebook 27. 1. 2025 [cit. 2025-01-28]. https://www.facebook.com/jan.sotkovsky