Moravský festival poezie – O štít města Valašské Meziříčí
Právě mi padl zrak na kalendář a je tam sedmnáctka, která ve mně probouzí vzpomínky na rok 1989, kdy festival probíhal ve vzrušených diskusích a v očekávání společenských změn, a když končil, v Praze na národní to právě začínalo. A letos také vzpomínám na Jiřího Brolla, který, kdyby nežil tak rychle, slavil by letos pětasedmdesát.
Josef Fabián, zpravodaj 1/2003
Jsem šťasten, že to všechno pokračuje, protože jsou festivaly, které s odchodem nějakého protagonisty končí, ale tady si to předáváte jako štafetu a nic se nestane. Prostějov a Valme mají vedle sebe úžasné místo, že si nekonkurují, nevylučují se, ale právě naopak. A každý z nich jiným způsobem udržuje kontakt i přes slovenskou hranici. Kéž by se to v budoucnu ještě rozšířilo, například o lužické Srby, kteří mají několik zajímavých kulturních organizací mladých lisí. Moravský festival má před sebou hezkou budoucnost.
PhDr. Mirek Kovářík, zpravodaj 3/2003
Každý, kto sa zaoberá recitáciou, umeleckým prednesom, sa stáva členom skupiny, ktorá vlastne vytvára dielo, vytvára kulturné ovzdušie. A to sú veľmi dôležití ľudia, pretože väčšinou celé naše úsilie smeruje k praktickým veciam, čo je veľmi zničujúce.
Ján Buzássy, zpravodaj 3/2003
I soutěžících, zejména z těch z České republiky, přijelo tentokrát málo, snad téměř nejméně v historii, ale předseda festivalové poroty, slovenský básník Ján Buzássy, řekl na semináři, že to nevadí, neboť poezie je menšinovým žánrem a její vyznavači jsou jakousi malou mafií. V podstatě má pravdu, ale přesto mám občas dojem, že se milovníkům poezie jejich mafiánství zalíbilo a že se již o navazování kontaktů s ostatními ani nesnaží. A že se tak nějak chová i náš festival, jehož propojenost s městem, velikost i obsah už byly ořezány na samou dřeň a festival cestu mezi lidi nehledá. Ale možní se mýlím a příštím, čtyřicátým ročníkem festivalu skonči jeho dosavadní minimalizace a začne opět růst a košatět. A možná nám i trochu omládne.
Josef Fabián, Obelisk 21/2003