Historie loutkářského rodu Flachsů začala asi v první čtvrtině 19. století. Prvním loutkářům této rodiny byl Jan Flachs nejstarší z Vlásenice u Tábora, který provozoval marionetové divadlo pravděpodobně od roku 1828. Jeho syn Jan Flachs starší původně doprovázel na loutkářské pouti svého otce, samostatně působil v letech 1838-1859, po jeho smrti se jeho divadla ujala manželka Cecilie. Jejich teritoriem byly zejména jižní Čechy. V archivních dokumentech se vyskytují i záznamy o dalších loutkářích tohoto jména, mj. Ondřej Flachs ze Štěchovic, Hynek Flachs ze Spáleného Poříčí či Adam Flachs z Předmeřic u Brandýsa nad Labem. V druhé polovině 19. století přesídlili vláseničtí Flachsové na Moravu. Jan Flachs ml. (1855-asi 1940), zvaný Žanda se usadil v Modřicích u Brna. Na Moravě působili i jeho synové Josef (1881-?) a Rudolf 1904-1984). V inventáři Josefa Flachse se zachovala mimořádně cenná kolekce patnácti velkých a krásných profesionálně řezbovaných marionet, které zdědila jeho dcera Marie Berousková a dnes jsou ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně. Podle rodinné tradice je řezal Jan Flachs starší, ale i když se prokázalo, že on i jeho syn Jan řezali loutky, původ této výjimečné sady zatím není objasněn.
Oponu Pohádkového rytíře bojujícího s drakem si v 20. letech minulého století dal namalovat Jan Flachs ml. z Modřic u malíře Jindřicha Boška z Vlachova Březí. Posléze ji vlastnil jeho syn Rudolf Flachs, usídlený v Břeclavi. Jindřich Boška (1893- 1964) patřil společně s Janem Vysekalem z Kutné Hory k nejvyhledávanějším malířům dekorací a opon v Čechách. Jindřich Boška se vyučil u svého otce Jana a v rodinné firmě maloval dekorace, opony i reklamy pro české loutkáře, komedianty či cirkusové a různé varietní umělce. Dekorace a opony si od něho dávali zhotovit loutkáři Dubští, Kopečtí, Kočkové, Flachsové, Lagronové a mnozí další. Pro jeho opony je typická kompozice s výrazným ústředním motivem i bočných výplní s malbou tematicky příbuzných motivů a také zobrazení bohatých draperií. Tematicky se často věnoval mytologií (např. Herkules a rytíř), oblíbené měl legendární výjevy se symbolickým akcentem (mj. Libuše věštící slávu Prahy, Setkání Libuše s Přemyslem, Svatý Jiří bojující s drakem, Pruty Svatoplukovy) i historické obrazy. V tomto směru navazoval na tradici zobrazování vlastenecky tendenčních výjevů na divadelních oponách z konce 19. století. Jeho Pohádkový rytíř na prezentované oponě oslovoval jak dětské publikum s jeho zálibou v pohádkách, tak dospělé, u kterých výjev asocioval boj svatého Jiřího.
Literatura:
Jaroslav Blecha, Václav Jirásek, Pavel Jirásek: Česká loutka, Praha 2008, s. 80, 81-83, 93
Jaroslav Blecha: The Enigmatic Puppets of Important Czech Marionettits, the Flachs, in Czech Puppets Theatre in Global Contexts, Masaryk University, 2015, s. 35-69
František Nevoral: Lidový loutkář Jan Flachs, Loutkář 1921/22, s. 110
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)