Organizace: Sokol - sletové scény, 1932, IX. slet, Tyršův sen

Rok založení: 1932

Viz http://is.muni.cz/th/216470/ff_m/Sletove_sceny_1907_-_1938.pdf

Frýbertová: V roce 1932 probíhaly oslavy stého výročí Tyršova narození a sletová scéna se stala součástí tohoto aktu. Proto chtěl Josef Scheiner uvést Marathón v nezměněné podobě, Karel Domorázek však navrhl, že Tyršovu knihu Hod olympický (která byla inspirací pro scénu z roku 1912) rozepíše do dialogů. Nakonec byly inscenovány olympijské hry a antický svět tak, jak je popsal Tyrš ve zmiňovaném svazku. Scéna se nazývala Tyršův sen. Závodilo se v trigách, na scéně vznikl monumentální oltář k uctění Dia, byla realizována dvacet let stará Domorázkova „skulpturální koncepce“ – cvičenci ze svých těl vytvořili na oltáři vlys......Jan Bor tentokrát nahradil Jaroslava Kvapila na postu režiséra. Mezi umělci, podílejícími se na vzniku Tyršova snu, byli ještě Zdeněk Štěpánek a Rudolf Medek.

Bibliografie:
FRÝBERTOVÁ, Tereza: Sokolské sletové scény v letech 1907 - 1938. Brno 2011, Masarykova univerzita Filozofická fakulta Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky Teorie a dějiny divadla Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Prof. PhDr. Eva Stehlíková.

OČENÁŠEK, Augustin. Provedení scény. In PROCHÁZKA, Rudolf. Památník IX. sletu všesokolského. Praha: ČOS, 1933. s. 263 – 264.

Archivy:
Národní muzeum, odd. dějin tělesné výchovy a sportu: Fond Sokol, IX. slet:
92/2288 Pamětní list ze scény Tyršův sen;
92/2277 Slavnostní hra Tyršův sen.

Národní archiv: Fond ČOS.
812/2680 Zpráva o provedení scény k IX. sjezdu;
812/2684 Scénář a obsazení rolí slavnostní scény Tyršův sen, 1932;