Stibor, Oldřich - Řepiště
- divadelní režisér, organizátor, publicista
*16. 3. 1901 Řepiště
†10. 1. 1943 Brzeg (Polsko)
Pocházel z dobře situované rodiny, jeho otci patřila v Řepištích usedlost, hospoda a povoznictví. Absolvoval gymnázium v Místku a pak pokračoval ve studiu práv na Univerzitě Karlově v Praze. Studia ovšem nedokončil. Od dětství byl přitahován divadlem, tehdy zejména ochotnickým. Nejenže sám hrál, vystupoval na besídkách a akademiích, ale také psal různé skeče a přímo divadelní představení organizoval.
V polovině 20. let pracoval jako úředník na policejním ředitelství v Moravské Ostravě. Národnostně a sociálně složité prostředí, jakož i styky s místními umělci měly zásadní význam pro jeho další vývoj. Roku 1926 se Oldřich Stibor stal redaktorem Moravskoslezského deníku a od roku 1928 se stal tajemníkem Národního divadla Moravskoslezského, což byla funkce, díky níž získal mimo jiné i vliv na dramaturgii divadla a o rok později se poprvé dostal i k režii.
V polovině roku 1930 odešel do Prahy, kde se seznámil s představiteli tamní umělecké avantgardy. V létě 1931 byl angažován jako režisér v olomouckém Českém divadle. Následující desetiletí je vrcholným tvůrčím obdobím Oldřicha Stibora jako divadelního režiséra a organizátora a významnou kapitolou v historii nejen olomouckého divadla. Uvedl zde dlouhou řadu inscenací, například Puškinovu Pikovou dámu v moderním surrealistickém zpracování, adaptaci Tolstého Vzkříšení, Višněvského revoluční drama Optimistická tragédie, Shakespearova Romea a Julii či Mnoho povyku pro nic, Gogolova Revizora nebo Dumasovu Dámu s kaméliemi. Ale také několik oper, jako příklad uveďme Straussovo dílo Arabella a Ariadna, Smetanovu Libuši či Musorgského Borise Godunova. Vedle toho o divadle přednášel a režíroval i na jiných scénách. Čilý styk udržoval i nadále s ochotníky.
Na konci dubna 1940 byl Oldřich Stibor zatčen gestapem a odsouzen k osmi letům vězení za velezradu. Po necelých třech letech však na následky nesnesitelného utrpení zemřel.
Oldřich Stibor podnikl v polovině 30. let dvě studijní cesty do SSSR. Byl rovněž členem KSČ a ve smyslu její ideologie také veřejně působil. Už ve třicátých letech byl aktivním účastníkem boje proti fašismu (účastnil se akcí na podporu španělských republikánů a podporoval antifašistické emigranty) a po rozbití republiky se stal předsedou ilegálního krajského vedení KSČ.
| Autor: Jana Kubošová | Vydáno dne 24. 08. 2012
Ex: http://www.slezskabrana.cz/view.php?cisloclanku=2012080008 (1.7.2013)
