Marie Němečková
měla k divadlu vždy blízko - v hostinci její babičky Brichové na Chlumku našel spolek Jaroslav své trvalé působiště, a když jej převzal její otec, který byl i dlouholetým nápovědou a ředitelem ochotnického sdružení, bylo zde
1892-93 zřízeno trvalé jeviště.
Po řadě dětských rolí a dívčích úložek byla
1908 její první velkou rolí Dorotka ve Strakonickém dudákovi,
1909 - Ludmila v Paní mincmistrové, Petr ve Zvíkovském raráškovi, a zvláště Jenúfa v Její pastorkyni G. Preissové.
1910 jí svěřil režisér Ed. Kozlík titulní roli v Ibsenově Noře.
Jejími učiteli byli jak zkušený režisér Josef Leníček, tak členové rodiny Šislerovy, z nichž Josef Kajetán Šisler se stal ředitelem divadla v Chicagu a výborná herečka Marie Š. byla dlouholetou předsedkyní spolku.
Divadelní činnost přerušila první světová válka, v níž přišla o svého prvního muže. V posledních válečných letech se však vrátila na lužské jeviště - k jejím hlavním rolím patřily Ella v Ibsenově J. G. Borkmanovi, kněžna v Jiráskově Lucerně, Marta v Guimerově Nížině a její 60. divadelní postava - Maryša ve hře bratří Mrštíkových.
V osvobozené republice pak hrála jednu stěžejní roli za druhou. Soubor studoval více než 10 her ročně a Marie N. hrála nejméně v jejich polovině.
Pochopení pro tuto práci a oporu našla v druhém manželovi, který se 1922 vrátil ze zajetí v Rusku. Již před válkou byl nadšeným ochotníkem - hercem a výtvarníkem, později jednatelem spolku a 1926 spolutvůrcem nové divadelní budovy. V mnoha inscenacích hráli společně, na ostatních se podílel po technické stránce. Za 45 let aktivní činnosti jich bylo 205.
V období 1. republiky hrála např.:
1919 - H. Ibsen: Strašidla - paní Alvingová
1921 - Karel Čapek: RUR - Helena, N. V. Gogol: Revizor - Marie Andrejevna
1922 - F. A. Šubert: Probuzenci - hraběnka
1926 - G. Preissová: Jaro v podzámčí - Gíza
1926 - 25. 7. - při otevření nové divadelní budovy Lucernou - kněžna, J. K. Tyl: Strakonický dudák - Lesana
1927 - A. Jirásek: Psohlavci
1929 - Veiller: Jest Mary Dugannová vinna? - Riceová
1930 - A. Jirásek: A. Jirásek: Vojnarka - titulní role
1931 - Vilém Werner: Komediant Hermelín - Hermelínová
1933 - Fr. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory - paní Fabiána
1934 - Jar. Vrchlický: Noc na Karlštejně - Alžběta
1935 - J. K. Tyl: Fidlovačka - Cibulčini
1936 - V. Werner: Lidé na kře
1937 - A. Jirásek: M. D. Rettigová - titulní role
1940 - Fr. Sokol- Tůma: Pasekáři - Maryša
a další.
Široký rejstřík postav svědčí o silném hereckém nadání a vnímavém pozorování života kolem.
1955 - poslední 154. rolí byla Lízalka v Mrštíkových Maryše k příležitosti oslav 140. výročí začátku ochotnického divadla v Luži.
Její paměť podstatně pomáhala při zpracování statí z historie lužského ochotnického divadla.
K divadlu přivedla i své děti a vnuky.
