PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
BRNO, LABYRINT SVČ LUŽÁNKY, 27. 4. 2019
Divadelní část Dětské scény se konala v sobotu 27. dubna v prostorách Labyrintu, který je pracovištěm SVČ Lužánky v Brně. I tento prostor vybrali pořadatelé vhodně vzhledem ke komornímu prostoru divadelního sálku i zázemí pro jednotlivé soubory. Z oblastního kola v Brně sem postoupily tři soubory (dva ze SVČ Lužánky a soubor MaléDivy z Blanska) a jeden soubor z Jihlavy, který se časově nevešel do svého spádového kola v Třebíči. Protože oblastní kolo se v jihomoravském kraji konalo pouze v Brně, nabídli pořadatelé krajské přehlídky možnost účastnit se i souborům z kraje, které oblastní přehlídkou neprošly, a to pod podmínkou, že pošlou videozáznam představení, na základě kterého by mohl být soubor zařazen. Většina inscenací však nevyhovovala svojí kvalitou požadavkům krajských kol. Několik souborů pak z různých důvodů svoji účast odřeklo (nemoc, nevyhovující termín). Brněnští se snaží najít pořadatele, aby se v budoucnu konala dvě další postupová oblastní kola a tak se přehlídka zařadila po bok ostatních krajů, kde se tento systém ukázal jako funkční.
Divadelní blok otevřel host z Jihlavy, soubor Dramatická ondatra z tamní ZUŠ, který pracuje pod vedením Martina Koláře. Svoji inscenaci nazvali (skoro) Krysař. Inspirovali se německou legendou, kterou posunuli do obecné roviny mimo čas a prostor a doplnili aktualizovanými skeči. Ty rozvíjely motiv nenasytné a povrchní společnosti v několika rovinách. Soubor pracoval se stylizovaným herectvím a znakovostí, která nastolené poetice svědčila. Představení bylo naplněno invencí autora i představitelů, energií, ale i mnoha nedůslednostmi. Problémem byla především dramaturgie tvaru. Aktualizované skeče divadelně a motivačně „válcovaly“ základní téma, které zůstalo v pozadí a nebylo důsledně dořešené.
Představení Berta a Mladá divadelního souboru Berty (jde o divadelní kroužek SVČ Lužánky, kde účinkují děti z Waldorfské základní školy v Brně) vychází volně z pohádkového baladického příběhu T. Pěkného Havrane z kamene. Mladá čarodějnice, která neudělá zkoušku z čarodějnictví, se kvůli přátelství s lidmi vzdává svojí identity. V inscenaci ale roli hybatele nehrají přírodní síly, jak je tomu v původní předloze. Podobné nepřijetí, které prožívá Mladá ve světě lidí se svými vrstevnicemi, zažívá i čarodějnice Berta ve své komunitě. Představení tak jako hlavní téma řeší odlišnost a nepřijetí ve svém společenství a hledání své individuální cesty. Je budováno čistými prostředky, potřeba je ještě posílit magii a imaginaci příběhu a lépe vystavět motiv ostrakizace Berty, zpřesnit některé situace a zmírnit patos v závěru inscenace. Jinak je posunutí tématu blízké současné generaci 14 – 15 ti letých dívek, které soustředěně a přirozeně budují své postavy. Soubor vede Monika Jelínková. V předposledním představení měli možnost diváci vidět soubor MaléDivy ze soukromé ZUŠ z Blanska v představení Bílá košile, ve kterém malé děti, většina ve věku 6 – 7 let, nedostaly příliš příležitosti uplatnit svoji hravost a přirozenost. V příběhu volně inspirovaném Čapkovou prózou O noční košilce působily poněkud estrádně. Představení s dětmi připravila Olga Šperková.
Čtvrté představení bylo z dílny divadelního kroužku SVČ Lužánky. Soubor MYŠMAŠ pod vedením Moniky Jelínkové a Kláry Sofie Čermákové uvedl Létající babičku, představení které je inspirováno knihou Štěpána Zavřela Létající dědeček. Inscenace vychází z osobních zkušeností dětí se svými prarodiči a přirozeně vypovídá o hodnotě a potřebě mezigeneračních vztahů. Inscenace používala nápaditě dětské kufříky jako úkryty pro unesené a zachráněné babičky a dědečky a byla ozvláštněna audionahrávkami účinkujících dětí, které vyprávějí konkrétní příhody svých prarodičů. Představení ale postrádalo přesnost ve výstavbě, temporytmus a stálo by za to si s tématem ještě tvořivěji pohrát. Na závěr snad jen poznámka; komorní a útulné prostředí Labyrintu společně s bezchybnou organizací přispělo k příjemné atmosféře přehlídky.
Jiřina Lhotská