Studium divadelní a hudební vědy na FFUK v Praze (1975–1980). V letech 1980–1986 byla dramaturgyní Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Od počátku 80. let 20. stol. do roku 2018 pracovala pro odborná periodika, noviny i časopisy (Divadelní noviny, Svět a divadlo, DISK, Loutkář, Hudební rozhledy, Czech Theatre, Czech Music, Dotyky). Od roku 1986 do roku 1991 byla dramaturgyní činohry Národního divadla Praha (J. K. Tyl: Fidlovačka, F. de Rojas: Celestina, Aristofanes – J. Žáček: Ptákoviny podle Aristofana, F. Dürrenmatt: Herkules a Augiášův chlív aj.). V letech 1991–1993 pracovala jako redaktorka časopisu Amatérská scéna. Poté se stala externí pedagožkou Katedry divadelní vědy na Filozofická fakultě UK v Praze, současně působila jako volná kritička a publicistka pro různá periodika. Od počátku 90. let 20. stol. pravidelně spolupracovala s Českým rozhlasem 3 - Vltava a Českou televizí (recenze a pořady). Pro Divadlo U Valšů připravovala pravidelné pořady s emeritními pěvci Národního divadla, věnovala se moderování operních koncertů a besed. Od roku 1995 je divadelní a hudební recenzentkou a publicistkou deníku Právo.
Amatérští divadelníci se s ní potkávají především na Jiráskových Hronovech, kde mj. působila jako recenzentka v redakci přehlídkového zpravodaje.
"Radmila Hrdinová propadla divadlu během dětství v Liberci. Po absolutoriu divadelní a hudební vědy na FF UK (1980) působila jako dramaturg Divadla F. X. Šaldy (tehdy jediný na všechny tři soubory), 1986–91 byla dramaturgem Činohry Národního divadla. Amatérské divadlo sleduje čtyřicet let, tři roky i jako redaktorka Amatérské scény. Od roku 1995 je divadelní a hudební kritičkou a publicistkou deníku Právo. S mladší generací si o divadle moc ráda povídá jako pedagog DAMU. V Hronově se cítí být jako doma, a to jak díky kamarádství s místním souborem, tak i máchovským toulkám po jeho nádherném okolí." (Zpravodaj Jiráskova Hronova, 2024, č. 1, s. 8)