ČESKÝ KRUMLOV
Divadelní umění se na českokrumlovském zámku výrazně prosazovalo za Josefa I. Adama ze Schwarzenberka
(1722–1782), za nějž také v letech 1765–1766 došlo k přestavbě divadelních prostor. Z této doby pochází jedna
z nejstarších zachovaných divadelních opon v Čechách. Podle korespondence hejtmana Ambrožovského ji namalovali
vídenští malíři Johann Wetschel a Leo Märkel v období mezi lednem a březnem 1766. Opona je po obvodu rámována
zdvojenou lištou protkanou květinovou girlandou s motivy svazků hudebních nástrojů v rozích. Alegorická figurální
kompozice adoruje donátora, který si buduje záhrobní slávu láskou k umění a vědám.
Ústředním motivem je postava bohyně Athény sedící na oblaku a nasazující věnec na obelisk. Amorci na zemi
s charakteristickými atributy zastupují umělecké a vědní disciplíny – atronomii, geografii, literaturu, malířství, sochařství
a zeměměřičství. Druhá skupina amorků oživuje horní část opony a v letu dovádí s květinovými girlandami
a rohem hojnosti. Na pravo vzlétá na horizontu Pegas.
Zajímavostí je motiv desky (rýsovací prkno?) opřené o globus a kolem ležící svitky a příložník. Na fotografii z dvacátých
let 20. století je na desce patrný půdorys fortifikace – pentagramu (zednářský symbol?), který byl později přemalován
motivem protnutých trojúhelníků.
Pavel Slavko, Český Krumlov
• Tempera, 1030 x 675 cm. Restaurovali 1966 F. Sedlák, E. Zvolenský; 1997 M. Křížek. Umístěna v depozitáři Renesanční dům, i. č. 8807.
• Od roku 2000 je na scéně zámeckého divadla osazena kopie opony.
> Port, Jan: Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově. Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při Městském
muzeu v Českých Budějovicích 1929. České Budějovice 1930, s. 26–43
> Hilmera, Jiří: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. Zprávy památkové péče č.18, 1958, s. 71–95
JOHANN WETSCHEL (1724–1773 Vídeň), jevištní výtvarník, jenž od roku 1742 studoval na vídeňské AVU. V letech 1766–1768
působil spolu s Leo Märkelem v Českém Krumlově. Jeho tvorba nevybočovala z dobového průměru, v historii divadla na českém
území však zaujímá významné místo spoluautorstvím na vůbec nejstarších divadelních dekoracích, které se z celé produkce
světového baroka a rokoka zachovaly do naší doby.
LEO MÄRKEL byl vídeňským dvorním divadelním malířem. Od roku 1766 pracoval na zámku v Českém Krumlově na výzdobě
divadelního sálu a tzv. Zrcadlového sálu. Ve spolupráci s malířem Johannem Wetschelem připravil pro krumlovské zámecké divadlo
soubor dekorací: bočních kulis, prospektů a sufit, malovaných na plátně a na dřevě.
