HULEC, Vladimír, divadelní kritik

1973–1977 absolvoval Gymnázium v Pardubicích,
1977–1984 vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, obor přibližné a numerické metody.

V době středoškolských studií spolupracoval v Pardubicích s Yorickovou pantomimou režiséra Huberta Krejčího.

Od 1979 byl členem pražského Studia pohybového divadla (SPD) režisérky Niny Vangeli, které navázalo na práci slavného Křesadla Václava Martince. V SPD působil až do jeho zániku začátkem 90. let..
1988 kromě toho založil experimentální Alternativní scénu SPD, později Alternativní scéna, 1995 Alternativní scéna Propast, zaměřenou na improvizovaný tanec a aplikaci nových poznatků z oblasti alternativního divadla. Působila až do konce 90. let.
Hráli v nejrůznějších nedivadelních prostorách, přírodě, intravilánu, zúčastňovali se různých akcí alternativní kultury, happeningů apod.
1990–1992 soubor působil v pražském branickém studiu Rampa.
K jeho nejvýznamnějším projektům patřily performance
1993 Jak zatančit dům ,
1994 Artaud,
1996 Tanec nad propastí.
1992 se soubor účastnil Šrámkova Písku a Jiráskova Hronova, kde předvedl své Performance č. 9 a 10.

1989 V.H. zahájil svou publicistickou činnost založením samizdatových Pohybových novin, které vycházely 2 roky.
1991 byl přijat do Divadelního ústavu jako odborný pracovník pro činoherní a alternativní formy divadla. Zde poprvé publikoval oficiálně.
Od roku 1992 je redaktorem Divadelních novin.
1995 byl souběžně krátce i vedoucím redaktorem Tanečních listů.
Od 1998 do léta 2006 redakčně spolupracoval s literární přílohou Salon deníku Právo.
2008 spolupracuje nejčastěji s deníky Mladá fronta Dnes a E15 a s týdeníkem Reflex. Dále s časopisy Loutkář a Amatérská scéna a s nepravidelně vycházejícími časopisy Taneční zóna (je zde i členem redakční rady) , The Heart of Europe, Theatre/Divadlo a dalšími, vedle toho také s Českým rozhlasem a Českou televizí (Katovna aj.).
2000 založil s Janem Dvořákem revui nezávislé kultury Orghast. Po mnoho let působí jako publicista i na Jiráskově Hronově a Festivalu evropských regionů v Hradci Králové, kde bývá členem redakce festivalových zpravodajů.
Knižně vydal antologii alternativy v českém divadle 1. poloviny 90. let Příští vlna – Next Wave (Pražská scéna, 1996, spoluautor Jan Dvořák), knihu rozhovorů s „démony“ českého divadla Skoč do propasti (Pražská scéna, 2000), je spoluautorem (spolu s Lucií Němečkovou a Zdeňkem A. Tichým) monografie režiséra Vladimíra Morávka U nás nudou neumřete (Pražská scéna, 2004), členem autorského týmu monografie Ivan Rajmont (hlavní autor Zdeněk A. Tichý, Pražská scéna, 2005) a autorem kapitoly Yorickova pantomima – Svět krásy, vnitřního klidu a tajemství publikace Divadla svítící do tmy / Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 70. let 20. století (NIPOS Praha, 2006).

Vedle práce divadelního publicisty se V.H. stal i organizátorem divadelního dění.
Od 1994 je kurátorem každoročně konaného pražského festivalu …příští vlna/next wave…
V 90. letech se ujal také funkce předsedy Českého střediska ASSITEJ, mezinárodní nevládní organizace divadla pro děti a mládež.
Po dvě období (2000–2003, 2004–2007 byl členem odborné rady NIPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo, zúčastňuje se práce v programových radách celostátních přehlídek amatérského divadla, předně Šrámkova Písku, Náchodské prima sezóny a Jiráskova Hronova.

Na mnoha přehlídkách amatérského divadla působí jako lektor a člen odborných porot.
Od roku 2003 se s ním mladí experimentující divadelníci pravidelně setkávají na Šrámkově Písku,
2000, 2001 a 2003 byl členem lektorského týmu na kolínské celostátní přehlídce pantomimy a pohybového divadla Otevřeno,
2003 byl porotcem na Náchodské prima sezóně, celostátní přehlídce studentského divadla.
Ve stejné roli ho znají i účastníci krajských přehlídek, např. Stodůleckého písečku v Praze (2001, 2005–2007), Modrého kocoura v Turnově, Audimaforu v Kostelci nad Orlicí (od roku 2003).

2019 – Udělení Ceny Ministerstva kultury ČR za neprofesionální divadelní a slovesné aktivity Vladimíru Hulcovi za celoživotní přínos v oblasti experimentujícího divadla.