BRNO, Janáčkovo divadlo, Alois Fišárek: Les
Návrh Aloise Fišárka na oponu pro Janáčkovo divadlo z roku 1960 byl nakonec realizován jako gobelín pro foyer divadla.
Opona nemá být jen vhodným interiérovým doplňkem, ani nemá pouze připomínat největší z úspěchů moravského umění.
Má být i výrazem těchto let. Jsem přesvědčen, že jím opravdu je, a to nejen svým výtvarným výrazem, ale i vším svým duchem.
(…) Avšak opona má i své funkce psychologické. Díváme se na ni před začátkem inscenace, má nás uvést do stavu vnímavosti
a soustředěnosti. Už proto je nevhodné, aby měla jako svůj námět nějakou konkrétní figurální scénu, která by mohla vstoupit
do rozporu s vlastním dějem. I tu se ukázala umělecká obezřetnost Fišárkova. Opona se spouští za představením, jako by se
za lidským dramatem zavřel les. Ten les, hvězdy, ptáci, milostná vrba, vzpínající ruce, příroda věčně živá, nejsou a nemohou
být v rozporu s ničím lidským. Optimismus a extatičnost Fišárkovy opony může splynout jak s žertovností frašky, tak i s katarzí
velké tragédie.
Milan Kundera: Provincialismus proti umění. Týdeník Kultura, 1960
Brněnským kulturním činitelům, teoretikům a kritikům na základě silně ideologického nátlaku s tolik typickou argumentací
zaštítěnou marxistickou estetikou, ideovostí, dialektikou atd. se podařilo sprovodit ze světa vcelku kvalitní návrh opony
Aloise Fišárka, který skutečně svým vyzněním vyjadřoval duch tehdejší doby velmi silně; politické a ideové uvolnění, odklon
od monumentálních alegorií ke komorní lyrické harmonii i směřování k nefigurativnímu sdělení.
Zahrádka, Jiří: Jaká má být opona aneb Požadavek umění ideového a stranického není provincionalismus.
Opus musicum 40/2008, č. 5, s. 24-32
• První cena umělecké soutěže na výtvarná díla pro nové divadlo v Brně 1959/60.
• Návrh opony Les (na téma Příhody lišky Bystroušky) byl realizován jako gobelín velikosti 470 x 330 cm a zavěšen ve foyeru divadla.
ALOIS FIŠÁREK (1906 Prostějov – 1980 Praha), malíř, grafik, tvůrce tapisérii a vitráží. V letech 1924–1929 studoval na AVU v Praze, od roku
1932 byl členem SVU Mánes, později Skupiny výtvarných umělců v Brně; od roku 1946 učil na VŠUP v Praze a od roku 1967 byl profesorem
AVU v Praze.