Opona o rozměrech 555 x 240 cm je dokladem působení neznámého divadelního spolku ve Starém Týně, místní části obce Úštěk v okr. Litoměřice. Vzhledem k místu, kde byla zachována, a také proto, že veškeré doklady zřejmě zmizely při vysídlování po druhé světové válce, se soudí, že šlo o spolek německý a opona je přijímána jako doklad památek života a kultury německého předválečného obyvatelstva. Její stav zachování je velmi špatný, i tak však ukazuje malbu nepříliš vysoké výtvarné úrovně. Ambiciózně je ovšem podán až přehnaný záhybový systém mohutně vyvinuté drapérie.
Malovaná drapérie odkrývá pohled do krajiny s vesnicí na obzoru a oráčem na poli v popředí. V prostředí malovaných opon je to téma výjimečné, neboť oráč není stylizován do bájeslovné podoby Přemysla Oráče. Výjev rozhodně nepatří k alegoriím, nýbrž k žánrové malbě, pomineme-li jednoduchou symboliku glorifikace rolnické práce a prostého života na venkově.
Malovaná drapérie odkrývá pohled do krajiny s vesnicí na obzoru a oráčem na poli v popředí. V prostředí malovaných opon je to téma výjimečné, neboť oráč není stylizován do bájeslovné podoby Přemysla Oráče. Výjev rozhodně nepatří k alegoriím, nýbrž k žánrové malbě, pomineme-li jednoduchou symboliku glorifikace rolnické práce a prostého života na venkově.
Je však třeba připomenout, že obraz oráče, který nemusí být nutně stylizován do podoby mytologického Přemysla Oráče, či charakterizován slovanským typem oděvu, je v českém prostředí zakořeněn hlouběji a má delší tradici než v prostředí německém. Tradice sahá až k postavě malované Josefem Mánesem na Staroměstském orloji. V německém prostředí naproti tomu začíná nabývat na významu idealizovaná představa německého zemědělce až v průběhu třicátých let.
Definitivní odpověď na otázku po svém německém původu nám tedy jednoduchý žánrový obrázek na oponě ze Starého Týna sám o sobě nedá.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)