120 let loutkového divadla v Hořicích
Výstava loutek v přísálí velkého sálu Kulturního domu Koruna Autor: archiv souboru Zvoneček
První říjnový víkend byl v Hořicích v Podkrkonoší ve znamení oslav 120 let od uvedení prvního loutkového představení. O víkendu si na své přišli v Hořicích malí i velcí diváci.
Loutkové
Pro všechny, kteří se chtěli dozvědět něco víc o hořickém loutkovém divadle, připravil soubor na nedělní dopoledne „den otevřené opony“ s komentovanou prohlídkou divadelního zákulisí i ukázkou loutkového představení hraného s otevřenými dveřmi tak, aby se diváci mohli podívat i na to, co se děje v zákulisí. Odpoledne zahrál soubor dvě pohádky dětem. Členové souboru vybrali na neděli inscenaci Vodníkova Hanička, která byla historicky často na repertoáru a inscenaci O kozlíkovi, což je jedno z nejúspěšnějších autorských představení tohoto souboru.
V přísálí velkého sálu Kulturního domu Koruna bylo možné zhlédnout výstavu loutek a účastnit se dílniček pro děti, v kterých si mohli malí diváci společně s dětmi z dětského souboru Zvoneček vyzkoušet výrobu loutek i práci s nimi.
Vlastní zahájení festivalu se uskutečnilo v sobotu ve velkém sále od 9:30 hodin, kde po nezbytných oficialitách zahrál soubor autorskou pohádku s ryze hořickou tématikou O hořické trubičce. Po jejím skončení se mohli zájemci seznámit se zázemím loutkové scény v horním přísálí. Odpoledne zahrál soubor z Libáně Pohádku o slunci a Víťa Marčík Sněhurku a sedm trpaslíků. V sobotu večer uvedl jičínský soubor Srdíčko hru pro dospělé Ze vzpomínek komorné neb milostné příběhy italské komorné.
Na svých stránkách soubor uvádí: „I přes naše téměř pětileté úsilí se nám sice nepodařilo zajistit v Hořicích nové vyhovující prostory pro provoz loutkového divadla, ale využili jsme alespoň karanténního období a vlastními silami zrekonstruovali prostory stávající tak, aby co nejlépe sloužily našim malým divákům. Budeme rádi, pokud někoho nadchneme natolik, že by se chtěl loutkařině věnovat hlouběji i ve svém volném čase. Jen s dalšími novými členy, zejména z řad mladých, budeme moci zachovat v Hořicích toto kulturní dědictví pro další generace a přinášet dětem radost ze setkávání s jejich loutkovými hrdiny. Přáli bychom si, abychom i s vaší podporou, mohli takovéto oslavy pořádat i v dalších desetiletích.“
Z historie souboru
V Hořicích se začalo s loutkařením v roce 1902, kdy fotograf L. Čížek zhotovil divadlo s loutkami 45–50 cm velkými a v roce 1903 celý fundus prodal Vzdělávacímu sboru pro Hořice a okolí. Na divadle se hrálo asi tři roky. V roce 1919 sehráli místní učitelé na Alšově loutkovém divadle Budulínka. Představení mělo ohlas , a to vedlo k ustavení Družiny přátel loutkového divadla, která zrenovovala zbytky Čížkova divadélka a v září 1919 se zahájilo s dvacetičlenným souborem vedeným učitelem Karlem Kvasničkou. … Současný soubor se hlásí k loutkářské etapě před první světovou válkou a považuje za svůj vznik rok 1902…
z knihy Jana Nováka: Fenomén českého loutkářství, nakladatelství KANT 2016
Autor: Michal Drtina
Přílohy:
horice-loutky02-xxf1v
horice-loutky-uvod-krhhl
horice-oslava-u1z4o
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543