Miroslav Etzler - ochotník
Rychle ubývá pamětníků činnosti vynikajících jednotlivců, osobností, podílejících se na tvorbě profilu amatérského divadla v ne tak dávné minulosti. I když o jejich jednotlivých počinech nebo o práci jejich souborů již máme soustředěno nemálo dokumentů v Databázi českého amatérského divadla, přece jen ucelené fundované pohledy na činnost významných jednotlivců, ale i vynikajících souborů nebo hodnocení přínosů jednotlivých období zatím chybí. (Strotzerův soubor studií o vývoji posledních deseti let Jiráskových Hronovů je úctyhodnou výjimkou – viz http://amaterskedivadlo.cz/main.php?data=bibliografie&id=302536)
A tu najednou se objevuje práce, která sleduje celoživotní práci ostravského divadelního kritika Miroslava Etzlera, dávající příklad, jak bez omezení hranicemi teritoriálního nebo profesního přístupu podat svědectví o osobnosti, která zvláště v letech ne příliš nakloněné svobodné tvorbě, dovedla najít cestu pro uplatnění hodnot proti posluhování.
Helena Spurná a Jiří Štefanides, editoři publikace s názvem Divadelní kritik Miroslav Etzler, (vydala Univerzita Palackého v Olomouci 2011, 278 stran), předkládají odborné veřejnosti žeň jeho prací z šedesátých, sedmdesátých a prvních let osmdesátých (zemřel 1982), věnovaných převážně hodnocení inscenací slezských profesionálních divadel. V úvodní studii shrnuli Etzlerovo životní dílo Jiří Svoboda a Jiří Štefanides.
čtenář najde přepis jeho studií O práci ochotníka na roli (Ochotnické divadlo 7, 1961), Byl, je, bude Jiráskův Hronov školou? (Ochotnické divadlo 9, 1963), Specifika ochotnické dramaturgie (Amatérská scéna 2, 1965) aj.
Ale i v části Divadelní kritik (1975-1981) najde, vedle převážné pozornosti k práci ostravských profesionálních divadel, pozoruhodné postřehy k vývoji českého amatérského divadla a k práci jednotlivých amatérských souborů nebo k problematice divadelních přehlídek a festivalů.
Nejen v této publikaci, ale i v dalších aktivitách divadelních pracovišť na Moravě, rychle postřehnete, jak po právu důsledně tu dovedou brát na vědomí vklady amatérského divadla.
( A taky nám Mirek dal dva syny. Jeden znovu a znovu překvapuje na jevišti, na postřehy druhého z dalekých asijských krajin se vždycky těším v televizi.)
Jiří Valenta