… Nemaje své křestní listy v pořádku (podle nacistických zvrhlých norimberských zákonů), odstěhoval jsem se z Prahy do Zbečna, kde máme starý domek… Ředitel hudební školy v Rakovníku Zdeněk Tomáš znal pochopitelně i mne a mou režisérskou práci z Národního divadla, jehož byl i členem, a tak mne jednoho dne navštívil ve Zbečně (byl jsem tehdy lesním dělníkem) s prosbou, abych s nimi anonymně nastudoval ”Dalibora”. Tehdy to bylo možno uskutečnit jen anonymně a ještě to bylo spojeno s řadou vážných nebezpečí jak pro mne, tak pro členy Rakovnické opery!. … A tak jsme se pustili do studia. V mém zbečenském bytě jsme vystěhovali každou sobotu a neděli nábytek a Milada s Daliborem, Budivojem a se všemi ostatními ”dostali se do ruky” operního režiséra naší první scény… - a s nadšením jim, a dovolte, abych neskromně poznamenal, i mně vlastním – jsme připravili představení, které myslím bylo chloubou Rakovnické opery a které dokonce bylo provedeno i v Praze ve Vinohradském divadle. …
…Nu, a korunu té anonymní spolupráci s Rakovnickou operou za protektorátu dala Prodaná nevěsta hned v květnu 1945 po převratě v Rakovníku. Vrátil jsem se z koncentračního tábora a přátelé rakovničtí mně uspořádali představení Prodané nevěsty, v němž jsem zpíval svou milovanou roli Kecala… Nebylo nouze ani o slzy a dojetí, které nikdo neskrýval.
Hanuš Thein (1904-1974), od 1929 sólistou opery, od 1932 r.,, v 2. pol. 60. let šéf opery ND Praha.
Hanuš Thein: Vzpomínka na Rakovnickou operu. In: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972, s. 52-53.