PĎĎ - Ptenské dětské divadlo
Dětský divadelní soubor vznikl na Základní škole (kdysi i osmileté střední škole) ve Ptení pravděpodobně brzy po otevření nové školní budovy, první dochovaná zmínka o pravidelné činnosti ve školní kronice je z roku 1954.
V 70. a 80. letech 20. století jej delší dobu vedli učitelé střídavě, delší dobu Růžena Fojtková, Jaroslav Vyhlídal a Dana Řezníková,
od 1993 Karel Foltin.
Od: 1954 do 1992 soubor neměl specifický název,
1993 - od podzimu získal soubor současné pojmenování PĎĎ, původně jako Ptenské dívčí divadlo, protože první čtyři roky hrála i většinu chlapeckých rolí děvčata, hoši bývali jen velmi řídkou výjimkou,
od 1997 jako Ptenské dětské divadlo - všechny chlapecké role již hrají skutečně kluci.
Soubor hraje ve školní aule (školní divadelní sál pro cca 400 diváků) se základním osvětlovacím a zvukařským zařízením), hraje pro veřejnost a žáky mateřských a základních škol z Prostějovska; dřív občas zajížděl soubor do okolních vesnic.
Hry PĎĎ jsou většinou mimořádně výpravné, a proto od roku 1994 hrál mimo svůj sál soubor pouze v roce 2004 (v rámci oslav 50 let dětského divadla ve Ptení) dvě představení Trhlé Fanči v Městském divadle v Prostějově. Jinak jezdí publikum z blízkého i vzdálenějšího okolí (např i z Morkovic na Kroměřížsku) do Ptení.
Do 1993 hrál především pohádkové příběhy vydávané tehdy nakladatelstvím Dilia,
od 1993 hraje autorské pohádkové příběhy často s regionálními motivy, které píše vedoucí a režisér souboru, dlouholetý ředitel ZŠ Karel Foltin, s hudbou a písničkami, jejichž melodie posledních zhruba deset let skládají rodiče a děti František, Filip, Kamila starší a Kamila mladší Francovi (bývalí a současní žáci ZŠ Ptení).
Premiéry PĎĎ:
1994 - O Kubovi a princezně Magdalénce
1995 - Pohádka lesní aneb o víle Julince a pasáčku Ondrovi
1996 - O hastrmánku Tatrmánkovi a mořské panně Aničce
1997 - Jak drak Hrombác princeznu Kristýnku přece jenom nesežral
1998 - Jak se na Bernově čerti spletli
1999 - O Jindrovi, Štěpánce, bílé paní a černém knížeti
2000 - Čeho se to ta Čáryputna nakonec dočkala
2001 - Měsíční královna
2002 - O víle Noami a strážci pokladů Jaromírovi
2003 - O Jankovi a Karolínce aneb o Čertově hrádku trochu jinak
2004 - Trhlá Fanča
2005 - Za pokladem zlaté pyramidy
2006 - Zlatovláska a indiáni.
2007 - Jak praotec Čech k tomu móři radši ani nešel.
2008 - Jak zlý kocour Černoděs nakonec ostrouhal.
2009 - Fantóm cirkusu
2010 - Pohádky se zbláznily a autor taky, do prázdnin se hrálo 7x.
Každá inscenace má dvě až tři jednání v rozsahu (celkem, i s přestávkami) 100 – 120 minut. Premiéra bývá tradičně v neděli (v roce 2010 výjimečně v sobotu) týden po skončení jarních prázdnin, celkem se hrává v následujících maximálně dvou měsících šest až osm (výjimečně deset) představení.
Pracuje se na hře pro rok 2011, zatím ještě název nemá, premiéra (pro veřejnost) se koná každoročně v neděli týden po skončení jarních prázdnin, v průběhu následujících týdnů se sehraje pět až deset repríz především pro žáky škol z blízkého okolí.