SOPROVÁ, Jana. Mladá scéna 2025: Záplava autorských inscenací. Online. Amatérská scéna 30. 6. 2025
Už 22. ročník celostátní přehlídky studentských divadelních souborů, po šestnácté se odehrávající v Ústí nad Orlicí, představil ve dnech 20. – 24. června 2025 kvalitní výběr šestnácti vesměs autorských inscenací mladé generace amatérských divadelníků. O vyrovnanosti letošní přehlídky svědčí i fakt, že každou z nich porota ve složení Štěpán Pácl, Petr Váša a Tomáš Žižka ocenila speciálním diplomem.
Až na drobné výjimky byly inscenace dílem skupin, které působí pod hlavičkou ZUŠ či LŠU v různých částech republiky. Žánrově nabídla přehlídka velmi rozmanité formální tvary, z nichž některé se vzpíraly jednoznačnému pojmenování, protože často využívaly propojení činohry, loutek, scénografických kouzel světelného designu, a mnohdy si vystačily i s minimalistickou výpravou či zcela prázdným jevištěm. Hrálo se ve dvou osvědčených prostorách. Na komorním jevišti Malé scény a v Roškotově divadle (většinou opět v komorním prostoru s herci a diváky na jevišti). To si vyžádalo, aby většina souborů hrála během dne dvakrát.
Osobní výpovědi
Typem představení, která – alespoň podle mého – by měla tvořit základ studentského amatérského divadla, jsou inscenace založené na osobních výpovědích jednotlivců a kolektivů. Taková, která vznikají v průběhu roku v hodinách na ZUŠ a jsou podrobným zkoumáním duše teenagerů či těch, kdo teprve stojí na prahu dospělosti. Vznikají tedy metodou devising theatre, podílí se na nich nejen jako performeři, ale zároveň autoři všichni členové kolektivu. Právě takovým představením festival odstartoval. Uřvané kachničky z Jihočeského divadla—EDU Centrum A3D – se v půlhodinové inscenaci Jsem, jste, jsme a čas společně zamýšlely nad pojmem TEĎ, nad plynutím času, jeho různými zákruty i nad relativitou pojmu TEĎ. Ještě osobnější se zdála výpověď čtveřice mladých žen ( režisérky) ze souboru Stonožka ve sprše ze ZUŠ F.L.Gassmana Most v inscenaci Budu. Na scéně-molu uprostřed diváků postupně spřádaly labyrint pocitů a vztahů (a také hmatatelné bludiště z provázků), a z pohledu minulosti dětství a budoucnosti stáří, v konfrontaci s jejich momentálním věkem, spřádaly sny, o tom, co bylo a co bude, ale spíš nebude (jako princ na bílém koni). Od dětských přání se přenesly do věku, kdy většinu života tvoří typicky ženské radosti, starosti i strasti. Smetiště souboru Tutu Bazo ze ZUŠ Turnov zkombinovalo v inscenaci živé herce a atropomorfizované loutky. Společně vytvořili malý svět smetiště, který se chvílemi až podezřele podobal našemu současnému světu se všemi politickými, společenskými i pop-kulturními fenomény (ale trochu i původní inspiraci Komenského Labyrintu světa). Specifickým příspěvkem byla pohybová inscenace everyBODY PolaroIDu z brněnské Polárky. Skupina pod vedením tvůrčí dvojice KOBRA se dlouhodobě věnovala výzkumu, který se týkal těla a našeho vztahu k němu. Kromě pohybových kreací podstatu představení tvořily autentické výpovědi zúčastněných, ale i čtené příspěvky o trápeních s vlastním tělem, které během výzkumu skupina nasbírala. Následuj bizona, autorská inscenace spolku Červiven ze SPgŠ a SZŠ Krnov vznikla ze vzpomínek členů souboru na dětství. Vyprávěla příběh malého Matyáše, který se v jednu chvíli ocitá na citově náročné křižovatce, když se jeho nejlepší kamarádka stěhuje a milovaná babička je v nemocnici. Dětské dobrodružství hledání bizona v nedalekém lese se tak stává výzvou, jak překonat své smutky a taky sám sebe.
Inspirace literaturou
Značnou část programu obsadily inscenace, které se v různé míře inspiroval literárními náměty. Soubor BezOhledu z Dramacentra Bezejména DDM Větrník z Liberce si jako inspiraci vzalo knihu Marka Haddona Podivný případ se psem. V půlhodinovém digestu tu převyprávěli příběh autistického kluka, který řeší záhadné zabití psa, ale především svůj vztah k rodičům a okolí. Cílem, který se podařilo naplnit, bylo vtáhnout diváka „do hlavy“ hlavního hrdiny a nechat je vnímat chaotický život kolem prostřednictvím jeho smyslů. Páteční hoši ze ZUŠ Louny se inspirovali ve svém divadle poezie pod názvem O čem v letu ptáci sní básní Miroslava Holuba Stručná úvaha o kočkách rostoucích na stromech ze sbírky Naopak (1982), kde skupina krtků žijících ve tmě v podzemí mudruje o tom, co je vlastně nahoře, a nakonec dojdou k názoru, že nic, co by stálo za zkoumání… Tým pod vedením Oksany Kaplanové vtipně propojil Holubovy verše s úryvky textů dalších básníků, Petra Váši, Davida Stypky a J. H. Krchovského, a doplnil chorografickými kreacemi ve stylu fyzického divadla. V sólovce Olivera Vejlupka V mojim cukru, kde společně s režisérem Pavlem Skálou (spolek Dítě v ohni/Rock and Olive Oil ze ZUŠ F.L. Gassmanna Most) vytvořili autorský digest z románu R.Brautigena V melounovém cukru, rovněž útočí na diváka z bezprostřední blízkosti, a s osobním zaujetím vypráví chmurný příběh, odehrávající se v jakémsi surreálném světě jedné hippie (?) komuny. Klub divných dětí ze Soukromé ZUŠ Trnka z Plzně vycházel ve své inscenaci Ženská! Aneb dokonalý typ chladnokrevného Angličana ze dvou zdrojů. Jedním je Verneův příběh Cesta kolem světa za osmdesát dní, a hlavně postava záhadného Philease Fogga, s nímž na scéně soupeří reálná postava neohrožené novinářky Nellie Bly, která ve své době byla průkopnicí investigativní žurnalistiky a feminismu, ale rovněž dobrodružkou, která se rozhodla Foggův rekord překonat, a objela svět za 72 dní (!) KUKačky ze ZUŠ Štítného z Prahy 3 přivezly autorskou inscenaci inspirovanou hrami Williama Shakespeara Zatřes hruškou. Na bází jednoduché zápletky, kde se dívka má naučit kvůli písemce děj Hamleta, a její bratr se jí rozhodne pomoci (je tu paralela mezi současnými sourozenci a Ofélií a Laertem), společně s nimi projdeme se shakespearovskými postavami z nejznámější her jako je Romeo a Julie, Macbeth, Hamlet či Sen noci svatojánské rozmanitými, a přece podobnými zápletkami, v nichž se někdy minulost a současnost prolnou. To vše je doplněno půvabnými tanci s dobovou hudbou. Propojení minulosti a současnosti s nejnovější technologií je AI Máj Divadovádidla z Hudebně-dramatického centra Galimatyáš Šumperk, v němž skupina odborníků řeší společně s umělou inteligencí na příkaz z vyšších míst, zda je Máchův Máj z dnešního hlediska vhodný jako povinná četba. Soubor vytvořil „posudky“ této slavné romantické básně z pohledu přísných kritérií „škodlivosti“ pro mladou generaci ve spolupráci s ChatGPT. Výsledkem je poněkud absurdní odsouzení tohoto klenotu české literatury k vyřazení. V představení, které je svérázným divadlem poezie, jsou stavěny do konfrontace Máchovy verše a „poezie“ umělé inteligence, která nemá smysl pro romantiku. A zbyla jen hlína… je autorská inscenace inspirovaná románem Mary Shelleyové Frankenstein, kterou uvedly spojené soubory Řeřavé ředkvičky a Páni patizóni ze ZUŠ Třinec. Příběh, který poukazuje na dřímající zlo, jež se může vynořit kdykoli, je napůl duchařskou absurdní komedií odehrávající se na pohřbu Viktora Frankensteina, a napůl svědectvím o tom, že se tomuto tvůrci přece jen podařilo vytvořit ne-tvora mnohem dokonalejšího než ten původní, totiž ženu, k nerozeznání podobnou člověku, která se za svého tvůrce nakonec pomstí všem, kdo ho obklopovali.
Soubor Rattaverita z Plzně se ve své inscenaci Nic (∅) inspiroval kontroverzním románem Janne Tellerové Nic. Příběh vychází ze situace, kdy se jeden ze sedmáků rozhodne, že život nemá smysl, a rozhodne se jeho zbytek strávit v koruně stromu, zatímco jeho kamarádi shromažďují nejrůznější artefakty fyzické i abstraktní, aby mu dokázali, že v životě existují věci, pro které má cenu žít. Inscenace posunula věk protagonistů k dospělosti, a mísí v ní až naturalisticky brutální nápady (obětování panenství, vytržení jazyka) se symbolickými prvky. Byla jednoznačně nejdepresivnější inscenací přehlídky, a prostřednictvím performerů ukázala, jak snadno se z dobrého úmyslu může stát krutá nesmyslná hra- závod o to, jak nejlépe ublížit druhým.
Něco navíc
Tři inscenace, které se jen obtížně dají žánrově zařadit, patří výrazně do oblasti scénického umění na pomezí performance, instalace, fyzického divadla a multimédií, lze zařadit do kategorie „divné divadlo“. Právě ony svou neuchopitelností vzbudily nejvíce pozornosti a diskusí. Sólový projekt Changgwi přivezla Anna Bernardová (Rarášci LD SVČ Opava). Performerka, milovnice korejské kultury, zpracovala téma legendy o lovci, kterého usmrtil tygr a on mu musí sloužit a přivádět mu nové oběti, na základě současného videoklipu zpěvačky Ahn Ye Eun. Propojila v něm sugestivní masku, tanec, fyzické divadlo a loutky. Soubor Bitchcraft z Olomouce nabídl autorskou inscenaci Ani tak nehoří (citát z písně ze slavné inscenace Balada pro banditu). Kolektiv kolem manželů Mohrových se prostřednictvím své pohyblivé instalace, v níž rozeznáváme inspirační zdroje nejen literárními postavami, ale také nejrůznějšími lidovými rituály, se vymezuje proti kýčovitosti folklóru a různým pop-kulturním fenoménům. Mj. odkazuje k proměnlivosti mužských a ženských rolí v dnešní společnosti. Ostro:Vy Divadla Vydýcháno ze ZUŠ Liberec ve své koncepci multimediální podívané, v níž spojují technologické postupy s přírodními materiály, poukazují na pocity většiny z nás, když se cítíme ve společnosti opuštěni a osamoceni. Nejednoznačný název se dotýká nejen každého z nás osobně, ale také si všímá různých typů ostrovů, které jsou v nás, kolem nás i v běžném životě jako třeba tramvajový ostrůvek. Jako tvar lze charakterizovat tuto inscenaci, která vznikla prostřednictvím improvizace a vlastní tvorby souboru, jako experimentující divadlo poezie.
Inspirativní představení
Pozoruhodným příspěvkem bylo inspirativní představení Elišky Mesfin Boušové Jak vytáhnout kořeny, která formou classroom theatre (hraje se ve třídě mezi žáky či studenty, kteří se spoluúčastní). Performerka, která společně s dramatikem Davidem Košťákem vytvořila interaktivní představení o cestě k sobě samé, vycházela z vlastních životních zážitků, především své cestě do Etiopie, kde hledala dosud neznámé příbuzné.
Nečekané happeningy navíc iniciovali Tomáš Žižka a Petr Váša, ať už to byla open-air performance k Slunovratu s Žižkovou hrou na ozvučený kořen a Vášovou ukázkou fyzického divadla spojeného s recitací, k nimž se postupně přidali i mladí účastníci festivalu, či další akce – večer Slam poetry k Svatojánské noci.
Mladá scéna 2025 – výsledky
Lektorský sbor ve složení Štěpán Pácl, Petr Váša a Tomáš Žižka udělil tato ocenění:
Souboru Uřvaný kachničky, Jihočeské divadlo – EDU Centrum A3D, České Budějovice za souborovou souhru v inscenaci Jsem, jste, jsme a čas
Souboru BezOhledu, Dramacentrum Bezejména, DDM Větrník, Liberec za polyfoničnost inscenace v inscenaci Podivný případ se psem
Souboru Stonožka ve sprše, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most za tematický koncept, autorský přístup a minimalistické jevištní prostředky v inscenaci Budu.
Souboru Rarášci, LD SVČ Opava za sugestivní scénické vyprávění v inscenaci Changgwi
Souboru Páteční hoši, ZUŠ Louny za režijně dramaturgický koncept, za hereckou, hlasovou a pohybovou vybavenost souboru v inscenaci O čem v letu ptáci sní
Souboru Dítě v ohni/Rock and Olive Oil, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most za dramaturgicko-autorský přínos a per formativní charakter v inscenaci V mojim cukru
Souboru Klub divných dětí, Soukromá ZUŠ Trnka Plzeň za dramaturgickou práci s předlohami (propojení mužské fikce a ženské skutečnosti z cesty kolem světa) v inscenaci Ženská! Aneb dokonalý typ chladnokrevného Angličana
Souboru Tutu Bazo, ZUŠ Turnov za souborovou souhru a hudební a vizuální kompozici v inscenaci Smetiště
Souboru PolaroID, Divadlo Polárka, Brno za tematický přínos a přesah divadla k sociálnímu aktu v inscenaci everyBODY
Souboru Čeriven, SPgŠ a SZŠ Krnov za živelnou pedagogiku a inspirativní téma v inscenaci Následuj bizona
Souboru Bitchcraft, Olomouc za syntetický jevištní tvar inscenace Ani tak nehoří
Souboru KUKačky, ZUŠ Štítného, Praha 3 za komplexní tvůrčí přístup k látce v inscenaci Zatřes hruškou
Souboru Divadovádidlo, Hudebně-dramatické centrum Galimatyáš Šumperk za příspěvek k diskusi o AI v českém školství v inscenaci AI Máj
Souboru Divadlo Vydýcháno, ZUŠ Liberec za osvobozující imaginace jevištní básně v inscenaci OstroVy
Souboru Řeřavé ředkvičky a Páni patizóni, ZUŠ Třinec za osvěžující práci s žánrem v inscenaci A zbyla jenom hlína
Souboru RATATATERITA, Plzeň za upřímný jevištní projev a osobnostní přínos v inscenaci Ø
Lektorský sbor udělil nominaci a pět doporučení na festival Jiráskův Hronov.
Nominace:
OstroVy, Divadlo vydýcháno, ZUŠ Liberec (viz titulní foto Davida Slížka_pozn.red.)
Doporučení:
Ani tak nehoří, Bitchcraft, Olomouc
V mojim cukru, Dítě v ohni/Rock and Olive Oil, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most
O čem v letu ptáci sní, Páteční hoši, ZUŠ Louny
Budu. Stonožka ve sprše, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most
everyBODY, PolaroID, Divadlo Polárka, Brno
SOPROVÁ, Jana. Mladá scéna 2025: Záplava autorských inscenací. Online. Amatérská scéna 30. 6. 2025. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/mlada-scena-2025-zaplava-autorskych-inscenaci/ [cit. 2025-07-03]
Až na drobné výjimky byly inscenace dílem skupin, které působí pod hlavičkou ZUŠ či LŠU v různých částech republiky. Žánrově nabídla přehlídka velmi rozmanité formální tvary, z nichž některé se vzpíraly jednoznačnému pojmenování, protože často využívaly propojení činohry, loutek, scénografických kouzel světelného designu, a mnohdy si vystačily i s minimalistickou výpravou či zcela prázdným jevištěm. Hrálo se ve dvou osvědčených prostorách. Na komorním jevišti Malé scény a v Roškotově divadle (většinou opět v komorním prostoru s herci a diváky na jevišti). To si vyžádalo, aby většina souborů hrála během dne dvakrát.
Osobní výpovědi
Typem představení, která – alespoň podle mého – by měla tvořit základ studentského amatérského divadla, jsou inscenace založené na osobních výpovědích jednotlivců a kolektivů. Taková, která vznikají v průběhu roku v hodinách na ZUŠ a jsou podrobným zkoumáním duše teenagerů či těch, kdo teprve stojí na prahu dospělosti. Vznikají tedy metodou devising theatre, podílí se na nich nejen jako performeři, ale zároveň autoři všichni členové kolektivu. Právě takovým představením festival odstartoval. Uřvané kachničky z Jihočeského divadla—EDU Centrum A3D – se v půlhodinové inscenaci Jsem, jste, jsme a čas společně zamýšlely nad pojmem TEĎ, nad plynutím času, jeho různými zákruty i nad relativitou pojmu TEĎ. Ještě osobnější se zdála výpověď čtveřice mladých žen ( režisérky) ze souboru Stonožka ve sprše ze ZUŠ F.L.Gassmana Most v inscenaci Budu. Na scéně-molu uprostřed diváků postupně spřádaly labyrint pocitů a vztahů (a také hmatatelné bludiště z provázků), a z pohledu minulosti dětství a budoucnosti stáří, v konfrontaci s jejich momentálním věkem, spřádaly sny, o tom, co bylo a co bude, ale spíš nebude (jako princ na bílém koni). Od dětských přání se přenesly do věku, kdy většinu života tvoří typicky ženské radosti, starosti i strasti. Smetiště souboru Tutu Bazo ze ZUŠ Turnov zkombinovalo v inscenaci živé herce a atropomorfizované loutky. Společně vytvořili malý svět smetiště, který se chvílemi až podezřele podobal našemu současnému světu se všemi politickými, společenskými i pop-kulturními fenomény (ale trochu i původní inspiraci Komenského Labyrintu světa). Specifickým příspěvkem byla pohybová inscenace everyBODY PolaroIDu z brněnské Polárky. Skupina pod vedením tvůrčí dvojice KOBRA se dlouhodobě věnovala výzkumu, který se týkal těla a našeho vztahu k němu. Kromě pohybových kreací podstatu představení tvořily autentické výpovědi zúčastněných, ale i čtené příspěvky o trápeních s vlastním tělem, které během výzkumu skupina nasbírala. Následuj bizona, autorská inscenace spolku Červiven ze SPgŠ a SZŠ Krnov vznikla ze vzpomínek členů souboru na dětství. Vyprávěla příběh malého Matyáše, který se v jednu chvíli ocitá na citově náročné křižovatce, když se jeho nejlepší kamarádka stěhuje a milovaná babička je v nemocnici. Dětské dobrodružství hledání bizona v nedalekém lese se tak stává výzvou, jak překonat své smutky a taky sám sebe.
Inspirace literaturou
Značnou část programu obsadily inscenace, které se v různé míře inspiroval literárními náměty. Soubor BezOhledu z Dramacentra Bezejména DDM Větrník z Liberce si jako inspiraci vzalo knihu Marka Haddona Podivný případ se psem. V půlhodinovém digestu tu převyprávěli příběh autistického kluka, který řeší záhadné zabití psa, ale především svůj vztah k rodičům a okolí. Cílem, který se podařilo naplnit, bylo vtáhnout diváka „do hlavy“ hlavního hrdiny a nechat je vnímat chaotický život kolem prostřednictvím jeho smyslů. Páteční hoši ze ZUŠ Louny se inspirovali ve svém divadle poezie pod názvem O čem v letu ptáci sní básní Miroslava Holuba Stručná úvaha o kočkách rostoucích na stromech ze sbírky Naopak (1982), kde skupina krtků žijících ve tmě v podzemí mudruje o tom, co je vlastně nahoře, a nakonec dojdou k názoru, že nic, co by stálo za zkoumání… Tým pod vedením Oksany Kaplanové vtipně propojil Holubovy verše s úryvky textů dalších básníků, Petra Váši, Davida Stypky a J. H. Krchovského, a doplnil chorografickými kreacemi ve stylu fyzického divadla. V sólovce Olivera Vejlupka V mojim cukru, kde společně s režisérem Pavlem Skálou (spolek Dítě v ohni/Rock and Olive Oil ze ZUŠ F.L. Gassmanna Most) vytvořili autorský digest z románu R.Brautigena V melounovém cukru, rovněž útočí na diváka z bezprostřední blízkosti, a s osobním zaujetím vypráví chmurný příběh, odehrávající se v jakémsi surreálném světě jedné hippie (?) komuny. Klub divných dětí ze Soukromé ZUŠ Trnka z Plzně vycházel ve své inscenaci Ženská! Aneb dokonalý typ chladnokrevného Angličana ze dvou zdrojů. Jedním je Verneův příběh Cesta kolem světa za osmdesát dní, a hlavně postava záhadného Philease Fogga, s nímž na scéně soupeří reálná postava neohrožené novinářky Nellie Bly, která ve své době byla průkopnicí investigativní žurnalistiky a feminismu, ale rovněž dobrodružkou, která se rozhodla Foggův rekord překonat, a objela svět za 72 dní (!) KUKačky ze ZUŠ Štítného z Prahy 3 přivezly autorskou inscenaci inspirovanou hrami Williama Shakespeara Zatřes hruškou. Na bází jednoduché zápletky, kde se dívka má naučit kvůli písemce děj Hamleta, a její bratr se jí rozhodne pomoci (je tu paralela mezi současnými sourozenci a Ofélií a Laertem), společně s nimi projdeme se shakespearovskými postavami z nejznámější her jako je Romeo a Julie, Macbeth, Hamlet či Sen noci svatojánské rozmanitými, a přece podobnými zápletkami, v nichž se někdy minulost a současnost prolnou. To vše je doplněno půvabnými tanci s dobovou hudbou. Propojení minulosti a současnosti s nejnovější technologií je AI Máj Divadovádidla z Hudebně-dramatického centra Galimatyáš Šumperk, v němž skupina odborníků řeší společně s umělou inteligencí na příkaz z vyšších míst, zda je Máchův Máj z dnešního hlediska vhodný jako povinná četba. Soubor vytvořil „posudky“ této slavné romantické básně z pohledu přísných kritérií „škodlivosti“ pro mladou generaci ve spolupráci s ChatGPT. Výsledkem je poněkud absurdní odsouzení tohoto klenotu české literatury k vyřazení. V představení, které je svérázným divadlem poezie, jsou stavěny do konfrontace Máchovy verše a „poezie“ umělé inteligence, která nemá smysl pro romantiku. A zbyla jen hlína… je autorská inscenace inspirovaná románem Mary Shelleyové Frankenstein, kterou uvedly spojené soubory Řeřavé ředkvičky a Páni patizóni ze ZUŠ Třinec. Příběh, který poukazuje na dřímající zlo, jež se může vynořit kdykoli, je napůl duchařskou absurdní komedií odehrávající se na pohřbu Viktora Frankensteina, a napůl svědectvím o tom, že se tomuto tvůrci přece jen podařilo vytvořit ne-tvora mnohem dokonalejšího než ten původní, totiž ženu, k nerozeznání podobnou člověku, která se za svého tvůrce nakonec pomstí všem, kdo ho obklopovali.
Soubor Rattaverita z Plzně se ve své inscenaci Nic (∅) inspiroval kontroverzním románem Janne Tellerové Nic. Příběh vychází ze situace, kdy se jeden ze sedmáků rozhodne, že život nemá smysl, a rozhodne se jeho zbytek strávit v koruně stromu, zatímco jeho kamarádi shromažďují nejrůznější artefakty fyzické i abstraktní, aby mu dokázali, že v životě existují věci, pro které má cenu žít. Inscenace posunula věk protagonistů k dospělosti, a mísí v ní až naturalisticky brutální nápady (obětování panenství, vytržení jazyka) se symbolickými prvky. Byla jednoznačně nejdepresivnější inscenací přehlídky, a prostřednictvím performerů ukázala, jak snadno se z dobrého úmyslu může stát krutá nesmyslná hra- závod o to, jak nejlépe ublížit druhým.
Něco navíc
Tři inscenace, které se jen obtížně dají žánrově zařadit, patří výrazně do oblasti scénického umění na pomezí performance, instalace, fyzického divadla a multimédií, lze zařadit do kategorie „divné divadlo“. Právě ony svou neuchopitelností vzbudily nejvíce pozornosti a diskusí. Sólový projekt Changgwi přivezla Anna Bernardová (Rarášci LD SVČ Opava). Performerka, milovnice korejské kultury, zpracovala téma legendy o lovci, kterého usmrtil tygr a on mu musí sloužit a přivádět mu nové oběti, na základě současného videoklipu zpěvačky Ahn Ye Eun. Propojila v něm sugestivní masku, tanec, fyzické divadlo a loutky. Soubor Bitchcraft z Olomouce nabídl autorskou inscenaci Ani tak nehoří (citát z písně ze slavné inscenace Balada pro banditu). Kolektiv kolem manželů Mohrových se prostřednictvím své pohyblivé instalace, v níž rozeznáváme inspirační zdroje nejen literárními postavami, ale také nejrůznějšími lidovými rituály, se vymezuje proti kýčovitosti folklóru a různým pop-kulturním fenoménům. Mj. odkazuje k proměnlivosti mužských a ženských rolí v dnešní společnosti. Ostro:Vy Divadla Vydýcháno ze ZUŠ Liberec ve své koncepci multimediální podívané, v níž spojují technologické postupy s přírodními materiály, poukazují na pocity většiny z nás, když se cítíme ve společnosti opuštěni a osamoceni. Nejednoznačný název se dotýká nejen každého z nás osobně, ale také si všímá různých typů ostrovů, které jsou v nás, kolem nás i v běžném životě jako třeba tramvajový ostrůvek. Jako tvar lze charakterizovat tuto inscenaci, která vznikla prostřednictvím improvizace a vlastní tvorby souboru, jako experimentující divadlo poezie.
Inspirativní představení
Pozoruhodným příspěvkem bylo inspirativní představení Elišky Mesfin Boušové Jak vytáhnout kořeny, která formou classroom theatre (hraje se ve třídě mezi žáky či studenty, kteří se spoluúčastní). Performerka, která společně s dramatikem Davidem Košťákem vytvořila interaktivní představení o cestě k sobě samé, vycházela z vlastních životních zážitků, především své cestě do Etiopie, kde hledala dosud neznámé příbuzné.
Nečekané happeningy navíc iniciovali Tomáš Žižka a Petr Váša, ať už to byla open-air performance k Slunovratu s Žižkovou hrou na ozvučený kořen a Vášovou ukázkou fyzického divadla spojeného s recitací, k nimž se postupně přidali i mladí účastníci festivalu, či další akce – večer Slam poetry k Svatojánské noci.
Mladá scéna 2025 – výsledky
Lektorský sbor ve složení Štěpán Pácl, Petr Váša a Tomáš Žižka udělil tato ocenění:
Souboru Uřvaný kachničky, Jihočeské divadlo – EDU Centrum A3D, České Budějovice za souborovou souhru v inscenaci Jsem, jste, jsme a čas
Souboru BezOhledu, Dramacentrum Bezejména, DDM Větrník, Liberec za polyfoničnost inscenace v inscenaci Podivný případ se psem
Souboru Stonožka ve sprše, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most za tematický koncept, autorský přístup a minimalistické jevištní prostředky v inscenaci Budu.
Souboru Rarášci, LD SVČ Opava za sugestivní scénické vyprávění v inscenaci Changgwi
Souboru Páteční hoši, ZUŠ Louny za režijně dramaturgický koncept, za hereckou, hlasovou a pohybovou vybavenost souboru v inscenaci O čem v letu ptáci sní
Souboru Dítě v ohni/Rock and Olive Oil, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most za dramaturgicko-autorský přínos a per formativní charakter v inscenaci V mojim cukru
Souboru Klub divných dětí, Soukromá ZUŠ Trnka Plzeň za dramaturgickou práci s předlohami (propojení mužské fikce a ženské skutečnosti z cesty kolem světa) v inscenaci Ženská! Aneb dokonalý typ chladnokrevného Angličana
Souboru Tutu Bazo, ZUŠ Turnov za souborovou souhru a hudební a vizuální kompozici v inscenaci Smetiště
Souboru PolaroID, Divadlo Polárka, Brno za tematický přínos a přesah divadla k sociálnímu aktu v inscenaci everyBODY
Souboru Čeriven, SPgŠ a SZŠ Krnov za živelnou pedagogiku a inspirativní téma v inscenaci Následuj bizona
Souboru Bitchcraft, Olomouc za syntetický jevištní tvar inscenace Ani tak nehoří
Souboru KUKačky, ZUŠ Štítného, Praha 3 za komplexní tvůrčí přístup k látce v inscenaci Zatřes hruškou
Souboru Divadovádidlo, Hudebně-dramatické centrum Galimatyáš Šumperk za příspěvek k diskusi o AI v českém školství v inscenaci AI Máj
Souboru Divadlo Vydýcháno, ZUŠ Liberec za osvobozující imaginace jevištní básně v inscenaci OstroVy
Souboru Řeřavé ředkvičky a Páni patizóni, ZUŠ Třinec za osvěžující práci s žánrem v inscenaci A zbyla jenom hlína
Souboru RATATATERITA, Plzeň za upřímný jevištní projev a osobnostní přínos v inscenaci Ø
Lektorský sbor udělil nominaci a pět doporučení na festival Jiráskův Hronov.
Nominace:
OstroVy, Divadlo vydýcháno, ZUŠ Liberec (viz titulní foto Davida Slížka_pozn.red.)
Doporučení:
Ani tak nehoří, Bitchcraft, Olomouc
V mojim cukru, Dítě v ohni/Rock and Olive Oil, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most
O čem v letu ptáci sní, Páteční hoši, ZUŠ Louny
Budu. Stonožka ve sprše, ZUŠ F. L. Gassmanna, Most
everyBODY, PolaroID, Divadlo Polárka, Brno
SOPROVÁ, Jana. Mladá scéna 2025: Záplava autorských inscenací. Online. Amatérská scéna 30. 6. 2025. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/mlada-scena-2025-zaplava-autorskych-inscenaci/ [cit. 2025-07-03]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.