ČTK, Zuzana Petrů, Luboš Dostál, ibr. Ochotníci se dostali na seznam UNESCO. Online. ČT 24 10. 12. 2025
Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
Amatérské divadlo představuje podle českého ministerstva tradici, která v českých zemích existuje nepřetržitě více než dvě století. Je součástí komunitního života, mezigeneračního sdílení a občanské angažovanosti.
Opírá se o činnost velkého počtu souborů, festivalů a přehlídek po celé republice a také o rozsáhlou infrastrukturu vzdělávacích, metodických a podpůrných organizací. Podle ministerstva kultury tak jde o nejrozsáhlejší statek, který Česko na seznamu UNESCO nyní má.
„Je to ocenění živé tradice, která má v České republice hluboké kořeny a je neoddělitelnou součástí kulturní identity naší země. Hraní amatérského divadla je v České republice výjimečné rozsahem, kontinuitou i schopností reagovat na společenské proměny,“ uvedl ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS). Zápis je podle něj uznáním práce tisíců amatérských divadelníků, kteří svou tvůrčí činností obohacují kulturní život ve městech i obcích po celém Česku.
Na přípravě nominace pracovalo ministerstvo kultury s Národním institutem pro kulturu, organizacemi sdružujícími amatérské divadelníky, odborníky a samotnými divadelními soubory.
Ochotnické divadlo je český fenomén, zrodilo se za národního obrození
- České amatérské divadlo, známé také jako ochotnické, představuje specifický fenomén, pro který se jen těžko hledá ve světě srovnání. Podle databáze www.amaterskedivadlo.cz dnes v České republice funguje na 3500 skupin, které se hraní amatérského divadla věnují.
- Od roku 2017 je ochotnické divadlo zapsáno na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což mu otevřelo i cestu k zápisu na prestižní seznam Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
- Ochotnické divadlo se v dnešní podobě začalo v Čechách rozvíjet na konci 18. století v době, kdy se v Praze objevily první česky inscenované hry. Za průkopníka je považován tkadlec a podučitel Jan Petruška z Vysokého nad Jizerou, který v pražském Vlasteneckém divadle zvaném Bouda viděl hru Břetislav a Jitka, jež ho přivedla na myšlenku pokusit se s žáky secvičit vlastní představení Brunclík.
- Dějiny amatérského hraní ale sahají ještě hlouběji do minulosti, první zmínky o něm lze nalézt už v dokumentech ze 12. století, mezi které patří také Kosmova kronika. Dlouhá staletí ale neexistovala mezi profesionálním a amatérským hraním jasná hranice. Ostatně samo divadlo se v českých zemích prosazovalo jen pomalu, často na šlechtických sídlech, až v první polovině 18. století vznikla kamenná divadla. Kromě toho se inscenovaly hry pod patronací církve, známý je fenomén pašijových her, před české publikum zajížděly i zahraniční kočovné soubory, mnohdy operní.
- Až do poloviny 19. století limitovaly rozvoj ochotnického divadla dobové předpisy, které v Rakousku omezovaly shromažďování. Mnohdy se ale ochotníci odvážili hrát i bez povolení. Změnu přinesl až pád Bachova absolutismu v roce 1860, po němž se v habsburské monarchii včetně českých zemí začala mohutně rozvíjet spolková činnost.
- Od 60. let 19. století vznikaly spolky čtenářské, vzdělávací, dělnické nebo tělocvičné, mezi nimiž hrál důležitou roli Sokol, založený v únoru 1862. Pro provozování ochotnického divadla, které sehrálo důležitou roli i v národním obrození a rozvoji používání českého jazyka, byly ideální postupně stavěné sokolovny. Amatérští herci ale předváděli své inscenace i v sálech hostinců a radnic, ve 20. letech 19. století se velké oblibě těšilo také domácí divadlo, které se pořádalo pro malý okruh přátel a rodiny.
- Od druhé poloviny 19. století se rozvíjel také repertoár, ochotníci si kromě národní klasiky našli cestu i k modernějším autorům jako Ladislav Stroupežnický, bratři Mrštíkové či Nikolaj Gogol. Za první světové války inscenovali představení legionáři, po vzniku Československa nastal další rozmach amatérského divadla. Ústřední matice divadelních ochotníků československých měla v roce 1931 téměř 1700 členů. Stovky souborů ale spadaly pod jiné organizace. Od začátku 30. let se také ochotníci začali sjíždět na divadelní festival Jiráskův Hronov, který funguje dodnes.
- Ochotnické divadlo, pro které se od 60. let minulého století začal používat spíše termín amatérské, přežilo nacistickou okupaci i nová omezení po únoru 1948. Několikaleté období, kdy se často musely hrát budovatelské kusy, vystřídalo koncem 50. let politické uvolnění, kdy ale paradoxně začal počet souborů a představení klesat, i pod vlivem dostupnější zábavy v podobě televize.
- Na druhou stranu ale v té době vznikala divadelní školicí střediska, mnohé nové soubory byly ovlivněny populárními divadly malých forem. Stále ale existovaly i soubory, které zejména na venkově nacvičovaly tradiční obrozenecké hry.
- Amatérští divadelníci fungovali i za normalizace, kdy se k těm „tradičním“ přidali, ovšem proti své vůli, profesionálové, kteří nesměli veřejně vystupovat. Třeba Vlasta Chramostová, v jejímž bytovém divadle vznikla představení Všechny krásy světa na počest oblíbeného básníka Jaroslava Seiferta nebo Hra na Macbetha, Appellplatz či Dávno, dávno již tomu. Za svého druhu ochotnické představení lze považovat i premiéru hry Václava Havla Žebrácká opera, která se uskutečnila v listopadu 1975 v hostinci v Praze–Horních Počernicích.
- Propojení mezi ochotnickou scénou a divadelními profesionály je ale staršího data. Mezi válkami si získala oblibu pohostinská vystupování hvězd u ochotníků. Šlo například o Eduarda Kohouta, Zdeňka Štěpánka, Olgu Scheinpflugovou nebo Leopoldu Dostalovou. Mnozí z amatérských divadelníků se pak časem profesionalizovali. Mezi známé případy z posledních dekád patří třeba divadlo Sklep a další pražské soubory, které se koncem 80. let představily ve filmu Pražská 5.
- Amatérské divadlo je desátý český zápis na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Jako první se do něj před dvaceti lety dostal slovácký tanec verbuňk, následovaly masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví (2010), Jízda králů (2011), české loutkářství (2016), modrotisk (2018), výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020), vorařství (2022) a ruční výroba skla (2023). Kromě toho má Česko sedmnáct památek na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Zdroj: ČTK
Na ministerstvu nyní vzniká projekt Amatéři sobě zaměřený na podporu a viditelnost této tradice. Jeho součástí budou v příštím roce oslavy a další akce, do kterých se zapojí amatérské divadelní soubory, přehlídky i festivaly.
Aktuální zasedání mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v Dillí posuzuje zápis nových položek na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Cílem je zvýšit povědomí o rozmanitosti tradic jednotlivých zemí a zajistit jejich uchování i do budoucna. Zasedání rozhoduje o desítkách návrhů registrovaných zemí, přičemž výbor UNESCO na seznam zapsal také belgické loutkové divadlo a islandskou kulturu venkovních vyhřívaných bazénů.
Divadelní komunita vítá krok UNESCO
„České amatérské divadlo je výjimečné především kontinuální činností, která u některých souborů přesahuje více než dvě stě let. Důležitá je ale samozřejmě současnost. Amatérské divadlo je živá a pulzující součást naší kultury,“ uvedl Jakub Pilař z Národního institutu pro kulturu.
Aktivních amatérských divadelních souborů je podle Pilaře v Česku přes 3500. „Jsou to často pevné skupiny přátel, které společně nejen tvoří divadelní inscenace, ale také společně jezdí na dovolené nebo divadelní přehlídky. Právě systém divadelních přehlídek, a to jak postupových tak nepostupových, je ve světě zcela jedinečným jevem,“ poznamenal Pilař.
„Je to velmi prestižní záležitost. Dokazuje, myslím si, že amatérské divadlo má smysl, že se o něm ví nejen u nás, ale i v zahraničí, a že by bylo dobré amatérské, nebo klidně ochotnické divadlo, více podporovat,“ vysvětlila Petra Richter Kohutová, která v Národním institutu pro kulturu vede databázi amatérského divadla.
ČTK, Zuzana Petrů, Luboš Dostál, ibr. Ochotníci se dostali na seznam UNESCO. Online. ČT 24 10. 12. 2025 [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/unesco-zapsalo-hrani-amaterskeho-divadla-v-cesku-na-seznam-kulturniho-dedictvi-368119?fbclid
Amatérské divadlo představuje podle českého ministerstva tradici, která v českých zemích existuje nepřetržitě více než dvě století. Je součástí komunitního života, mezigeneračního sdílení a občanské angažovanosti.
Opírá se o činnost velkého počtu souborů, festivalů a přehlídek po celé republice a také o rozsáhlou infrastrukturu vzdělávacích, metodických a podpůrných organizací. Podle ministerstva kultury tak jde o nejrozsáhlejší statek, který Česko na seznamu UNESCO nyní má.
„Je to ocenění živé tradice, která má v České republice hluboké kořeny a je neoddělitelnou součástí kulturní identity naší země. Hraní amatérského divadla je v České republice výjimečné rozsahem, kontinuitou i schopností reagovat na společenské proměny,“ uvedl ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS). Zápis je podle něj uznáním práce tisíců amatérských divadelníků, kteří svou tvůrčí činností obohacují kulturní život ve městech i obcích po celém Česku.
Na přípravě nominace pracovalo ministerstvo kultury s Národním institutem pro kulturu, organizacemi sdružujícími amatérské divadelníky, odborníky a samotnými divadelními soubory.
Ochotnické divadlo je český fenomén, zrodilo se za národního obrození
- České amatérské divadlo, známé také jako ochotnické, představuje specifický fenomén, pro který se jen těžko hledá ve světě srovnání. Podle databáze www.amaterskedivadlo.cz dnes v České republice funguje na 3500 skupin, které se hraní amatérského divadla věnují.
- Od roku 2017 je ochotnické divadlo zapsáno na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což mu otevřelo i cestu k zápisu na prestižní seznam Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
- Ochotnické divadlo se v dnešní podobě začalo v Čechách rozvíjet na konci 18. století v době, kdy se v Praze objevily první česky inscenované hry. Za průkopníka je považován tkadlec a podučitel Jan Petruška z Vysokého nad Jizerou, který v pražském Vlasteneckém divadle zvaném Bouda viděl hru Břetislav a Jitka, jež ho přivedla na myšlenku pokusit se s žáky secvičit vlastní představení Brunclík.
- Dějiny amatérského hraní ale sahají ještě hlouběji do minulosti, první zmínky o něm lze nalézt už v dokumentech ze 12. století, mezi které patří také Kosmova kronika. Dlouhá staletí ale neexistovala mezi profesionálním a amatérským hraním jasná hranice. Ostatně samo divadlo se v českých zemích prosazovalo jen pomalu, často na šlechtických sídlech, až v první polovině 18. století vznikla kamenná divadla. Kromě toho se inscenovaly hry pod patronací církve, známý je fenomén pašijových her, před české publikum zajížděly i zahraniční kočovné soubory, mnohdy operní.
- Až do poloviny 19. století limitovaly rozvoj ochotnického divadla dobové předpisy, které v Rakousku omezovaly shromažďování. Mnohdy se ale ochotníci odvážili hrát i bez povolení. Změnu přinesl až pád Bachova absolutismu v roce 1860, po němž se v habsburské monarchii včetně českých zemí začala mohutně rozvíjet spolková činnost.
- Od 60. let 19. století vznikaly spolky čtenářské, vzdělávací, dělnické nebo tělocvičné, mezi nimiž hrál důležitou roli Sokol, založený v únoru 1862. Pro provozování ochotnického divadla, které sehrálo důležitou roli i v národním obrození a rozvoji používání českého jazyka, byly ideální postupně stavěné sokolovny. Amatérští herci ale předváděli své inscenace i v sálech hostinců a radnic, ve 20. letech 19. století se velké oblibě těšilo také domácí divadlo, které se pořádalo pro malý okruh přátel a rodiny.
- Od druhé poloviny 19. století se rozvíjel také repertoár, ochotníci si kromě národní klasiky našli cestu i k modernějším autorům jako Ladislav Stroupežnický, bratři Mrštíkové či Nikolaj Gogol. Za první světové války inscenovali představení legionáři, po vzniku Československa nastal další rozmach amatérského divadla. Ústřední matice divadelních ochotníků československých měla v roce 1931 téměř 1700 členů. Stovky souborů ale spadaly pod jiné organizace. Od začátku 30. let se také ochotníci začali sjíždět na divadelní festival Jiráskův Hronov, který funguje dodnes.
- Ochotnické divadlo, pro které se od 60. let minulého století začal používat spíše termín amatérské, přežilo nacistickou okupaci i nová omezení po únoru 1948. Několikaleté období, kdy se často musely hrát budovatelské kusy, vystřídalo koncem 50. let politické uvolnění, kdy ale paradoxně začal počet souborů a představení klesat, i pod vlivem dostupnější zábavy v podobě televize.
- Na druhou stranu ale v té době vznikala divadelní školicí střediska, mnohé nové soubory byly ovlivněny populárními divadly malých forem. Stále ale existovaly i soubory, které zejména na venkově nacvičovaly tradiční obrozenecké hry.
- Amatérští divadelníci fungovali i za normalizace, kdy se k těm „tradičním“ přidali, ovšem proti své vůli, profesionálové, kteří nesměli veřejně vystupovat. Třeba Vlasta Chramostová, v jejímž bytovém divadle vznikla představení Všechny krásy světa na počest oblíbeného básníka Jaroslava Seiferta nebo Hra na Macbetha, Appellplatz či Dávno, dávno již tomu. Za svého druhu ochotnické představení lze považovat i premiéru hry Václava Havla Žebrácká opera, která se uskutečnila v listopadu 1975 v hostinci v Praze–Horních Počernicích.
- Propojení mezi ochotnickou scénou a divadelními profesionály je ale staršího data. Mezi válkami si získala oblibu pohostinská vystupování hvězd u ochotníků. Šlo například o Eduarda Kohouta, Zdeňka Štěpánka, Olgu Scheinpflugovou nebo Leopoldu Dostalovou. Mnozí z amatérských divadelníků se pak časem profesionalizovali. Mezi známé případy z posledních dekád patří třeba divadlo Sklep a další pražské soubory, které se koncem 80. let představily ve filmu Pražská 5.
- Amatérské divadlo je desátý český zápis na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Jako první se do něj před dvaceti lety dostal slovácký tanec verbuňk, následovaly masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví (2010), Jízda králů (2011), české loutkářství (2016), modrotisk (2018), výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020), vorařství (2022) a ruční výroba skla (2023). Kromě toho má Česko sedmnáct památek na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Zdroj: ČTK
Na ministerstvu nyní vzniká projekt Amatéři sobě zaměřený na podporu a viditelnost této tradice. Jeho součástí budou v příštím roce oslavy a další akce, do kterých se zapojí amatérské divadelní soubory, přehlídky i festivaly.
Aktuální zasedání mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v Dillí posuzuje zápis nových položek na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Cílem je zvýšit povědomí o rozmanitosti tradic jednotlivých zemí a zajistit jejich uchování i do budoucna. Zasedání rozhoduje o desítkách návrhů registrovaných zemí, přičemž výbor UNESCO na seznam zapsal také belgické loutkové divadlo a islandskou kulturu venkovních vyhřívaných bazénů.
Divadelní komunita vítá krok UNESCO
„České amatérské divadlo je výjimečné především kontinuální činností, která u některých souborů přesahuje více než dvě stě let. Důležitá je ale samozřejmě současnost. Amatérské divadlo je živá a pulzující součást naší kultury,“ uvedl Jakub Pilař z Národního institutu pro kulturu.
Aktivních amatérských divadelních souborů je podle Pilaře v Česku přes 3500. „Jsou to často pevné skupiny přátel, které společně nejen tvoří divadelní inscenace, ale také společně jezdí na dovolené nebo divadelní přehlídky. Právě systém divadelních přehlídek, a to jak postupových tak nepostupových, je ve světě zcela jedinečným jevem,“ poznamenal Pilař.
„Je to velmi prestižní záležitost. Dokazuje, myslím si, že amatérské divadlo má smysl, že se o něm ví nejen u nás, ale i v zahraničí, a že by bylo dobré amatérské, nebo klidně ochotnické divadlo, více podporovat,“ vysvětlila Petra Richter Kohutová, která v Národním institutu pro kulturu vede databázi amatérského divadla.
ČTK, Zuzana Petrů, Luboš Dostál, ibr. Ochotníci se dostali na seznam UNESCO. Online. ČT 24 10. 12. 2025 [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/unesco-zapsalo-hrani-amaterskeho-divadla-v-cesku-na-seznam-kulturniho-dedictvi-368119?fbclid
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.