Texty: PROCHÁZKA, Vlastimil – BARTOŠ, Antonín: Dějiny hraní divadelních her ve Vamberku. Městský zpravodaj Vamberk 2002. 2.část.

V roce 1941 se již zapojuje do divadelního spolku student Luboš Hlaváček, který účinkuje ve hře Červený mlýn.
Dne 12. července 1941 se v místnostech hotelu Kubias konala slavnostní schůze u příležitosti udělení čestného členství ÚMDOČ p. Ant. Bednářovi, kde se vystřídali řečníci spolků města Vamberka včetně starosty p. A. Koblice.
Na schůzi 14. srpna 1941 oznamuje jednatel p. Aug. Plocek, že dle vydaných opříkazů nesmí být v sokolovnách nic podnikáno. Zákaz Zdobničanu potvrzuje i komisař Okresního úřadu v Rychnově n.Kn. Spolek požádal p. Bednáře, aby kulisy a rekvizity mohly být uloženy v jeho továrně. Výbor se rozhodl, že představení budou konána buď na Hradě nebo v hostinci na Helgolandě. Na Helgolandě by ale musela být podepsaná dohoda mezi dramatickým odborem církve českomoravské. Po následné dohodě sdělil p. Josef Mojžíš, že dramatický odbor ČČM rozhodl zapůjčit jeviště na Helgolandě na provozování her Zdobničanu. Po zvážení všech okolností se výbor rozhodl, že budou odehrány jen dvě hry a to dne 9. listopadu a 25. prosince 1941.
Na 17. září 1941 bylo stanoveno odvolací řízení ve sporu u Krajského soudu v Hradci Králové. Tam p. V. Kubias soudní spor se Zdobničanem prohrál.
V kronice na str. č. 4 z roku 1941 je v zápise uvedeno:
"Dr. Langr vyžádal si naše další dispozice, které jsme mu nedali, ježto v proudu nepřímém jednání p. Kubiase s panem notářem o tom, abychom prozatím v hotelu Kubias setrvali.
Do této doby zasáhlo již vyhlášení výjimečného stavu dne 28. září, čímž veškerá divadelní činnost byla zastavena na dobu odvolání stanného práva.
Přípisem z 2. října 1941 ÚMDOČ oznamuje, že je zastavena činnost všech spolků, tudíž i divadel a schůzí až do odvolání. 20. až 22. prosince spolek Zdobničan vyklízí jeviště a prostory v hotelu Kubias, aby nebylo narušeno pořádání biografických představení. Vše je vyklizeno až na oponu, kterou si pan Kubias za placení nájemného zatím půjčuje. Rada okresního úřadu dr. J. Novotný žádá telefonicky p. Ant. Bednáře o přímluvu na výboru Zdobničana, aby mohla být opona zachována.
Ke konci roku 1941 má spolek Zdobničan, 7 čestných členů 10 zakládajících členů, 41 přispívajících 23 činných žen 24 činných mužů
K novému roku 1942 dostává Zdobničan od p. Josefa Teleckého, chataře na Vyhlídce, pěkné blahopřání v Alšovském provedení, což opětuje.
22. ledna 1942 jsou jmenováni čestnými členy spolku
paní Marie Plocková, která obětavě pracovala pro Zdobničan od 15. března 1914 a
pan Ladislav Jánek, který za 30letou činnost pro Zdobničan odevzdal mnoho dobrovolné
práce jako pokladník a pořadatel.
V kronice Zdobničana na str. 23 je uvedeno: "Na návrh jednoty uděluje se dne 22. 1. 1942 z pověření ÚMDOČ v Praze čestné uznání a stříbrný odznak za 30letou obětavou činnost ve Vašem Zdobničanu panu Ladislavu Jánkovi a Marii Plockové. Vyznamenaným předal odznaky ředitel p. Lanta. K překvapení došlo, když nic netušící Ang. Plocek byl jmenován též čestným členem a převzal i stříbrný odznak ÚMDOČ a malované čestné uznání od p. učitele B. Pavla.
Dne 27. února 1942 přeje Zdobničan manželům Antonínu a Boženě Bednářovým k zlaté svatbě. Na divadelních prknech na Helgolandě jsou odehrána čtyři divadelní představení. Z nařízení okresního úřadu musely být všechny plakáty tištěny nejdříve německy a pak česky.
8. listopadu 1942 se vrací herci zpět do sokolovny, kde uvádějí hry: Sedlák svým pánem, Vrah jsem já, Tažní ptáci. V těchto představeních hrají: M. Choděra, A. Truhlářová, Fr. Bartoš, St. Truhlář, Karel Podolský, Rad. Flekrová, Jar. Koblicová, Ota Svoboda, B. Obst, Sl. Hlaváček, Ant. Koblic, B. Stehlíková, M. Zecha, Jos. Divíšek, A. Matějec, E. Pinkavová, B. Sokolová, Ol. Sýkora, J. Poborský, F. Luňáček, Ota Kubový, M. Flekr, Fr. Bareš.
Na jevišti v budově restaurace Helgoland vystoupil s Bittlovou společností mistr Eduard Kohout ve hře "Zpovědník". Po představení Jar. Koblicová a M. Zecha předali herci kytici se stuhami (viz obr. č.1)
V roce 1943 musí být na plakátech vždy uvedeno v němčině i češtině slova:
l. TURNHALLE
2. BÝVALÁ SOKOLOVNA
Pan Truhlář se stává zplnomocněncem bývalé sokolské budovy, může spolku na základě zmocněnce a říšského protektora zapůjčovati budovu kterékoliv korporaci za poplatek 15 % z hrubého příjmu. Zdobničan se rozhodl, že tuto možnost přijímá a své představení bude konat na jevišti v sokolovně. Z her, které soubor uskutečnil v roce 1943 uvádíme: "Jitřenka". V této inscenaci pohostinsky vystoupil autor hry, válečný slepec, bývalý člen Švandova divadla Východočeského divadla a Národního divadla v Brně a Lublani, spisovatel František Bohuslav.
V neděli 9. 5. 1943 se konalo představení "Sluneční den" a 16. 5. hrají ochotníci loutkové divadlo "Dědeček s babičkou v pekle". Mir. Zecha upravil pohádku "POPELKA", kde tance nacvičila Zdeňka Fillípková (Gagalíková). Zde již vystupoval Jaroslav Kotlář a dále účinkovali Sl. Hrabánek, Tláskalová, Flekr, Holý, Hlaváčková, Mojžíšová, Tomášová, Verhunová, Dytrtová, Ešpandr, Šlezingr, Nápravníková, Suchánková a další. Premiéra se uskutečnila 3. července a byla opakována 4. 7. 1943.
V pátek 16. 7. se ochotníci navždy loučí s p. Antonínem Suchánkem, dlouholetým členem Zdobničana. Při této události došlo k další velké tragédii. Dcera zesnulého, Slávka Provazníková, vdaná v Bratislavě, spěchala na kremaci a v České Třebové byla usmrcena projíždějícím rychlíkem.
29. 10. 1943 oznamuje místopředseda St. Truhlář výboru, že p. Antonín Bednář nařídil vyčistit továrnu včetně našich rekvizit a oznamuje, aby byly tyto zatím přemístěny do místnosti Na kameni. Komiseř Pilze sdělil p. Truhlářovi, že budova sokolovny bude v brzké době vyjmuta z jeho pravomoci
Poslední hrou v roce 1943 byla inscenace Gerharda Hauptmanna Bobří kožich.
Na valné hromadě konané 3. 2. 1944 byl zvolen nový výbor Zdobničana ve složení:
Předseda: František Hájek, místopředseda: Stanislav Truhlář, jednatel Aug. Plocek, pokladník Lad. Jánek, dramaturg Frant. Hlaváček, režiséři Stan. Truhlář, Antonín Koblic ml., Miroslav Zecha, Boh. Sokolová, Radka Flekrová a 6 členů výboru: Lidka Hlaváčková, Anežka Truhlářová, Jarmila Koblicová, Boh. Obst, Ant. Vančura, Miloslav Hlaváček. 3 náhradníci: Boh. Stehlíková, Oldřich Sýkora, JUC Vladimír Klapka. Za loutkáře je zvolen vedoucím Fr. Hlaváček a p. J. Jedlička. Za činné členy Zdobničana jsou přihlášeni: Boh. Sokolová, Emilie Sýkorová, J. Dolejší, Oldř. Sýkora, p. Hlaváček a J. Jedlička 3. března 1944 vystupují na jevišti v bývalé sokolovně studenti reálného gymnasia v Kostelci n. Orl. s hrou V. K. Klicpery Lhář a jeho rod.
12. března 1944 uvádí soubor další hru Hvězdy nad hradem.
Ve dnech 23., 24. a 25. března hraje s velkým ohlasem v sokolovně společnost ředitele Graubingera za pohostinského vystoupení stréčka Křopala a některých hostů z Prahy.
Na 27. března 1944 si Báňská a hutní společnost zapůjčila jeviště pro hru Džungle. Představení se konalo pod záštitou Národní odborové ústředny zaměstnavatelské.
26. března a 30. března hraje Zdobničan hru Jubileum babičky Čápové v režii Mir. Zecha.
Dále soubor uvádí hru Poslední vévoda, kde pohostinsky hostuje se Zdobničanem člen pražského divadla Uranie Vojta Plachý-Tůma.
14. 5. se koná představení Vichřice v obsazení: B. Popelka, Truhlářová, Flekrová, E. Sýkorová, Matějec, Truhlář, Vávra, Flekrová Vl a Flekrová R.
4. června 1944 je uvedena hra Hlas jeho pána.
V divadelní hře Začalo to nevinně hostuje ve dnech 12. a 13. srpna populární Gustav Nezval a spolu s ním účinkovali i naši ochotníci Helena Venglářová, Emilie Sýkorová, Jiří Sedloň, B. Obst, Vlad. Havrda, Zdena Křupalová.
Na plakátech byly naposledy uváděny německo-české titulky (viz obr. č.2).
Z nařízení úřadů byla činnost všech korporací počínaje dnem l. září 1944 zastavena, činnost spolku Zdobničan tím musela být ukončena a budova sokolovny je poskytnuta pro vojenské účely německé armády .
Během roku 1944 bylo pořádáno 6 výborových schůzí. Ve spolku je zaregistrováno 7 čestných členů, 8 zakládajících členů, 34 přispívajících, 9 řádných členů, 38 účinkujících žen, 34 účinkujících mužů.
V divadelní kronice se dále uvádí:" Do budoucna čeká nás velká práce, dlouhá a zhoubná válka zanechá citelné mezery ve veřejném životě a bude třeba velké píle. Kéž u nás ve Vamberku se to zdaří a budoucí doby přinesou nám hodně kladu!
Přišlo dlouho očekávané osvobození naší vlasti. To co v srdci každého českého člověka hořelo, se ani největším útlakem Němců nemohlo zničit. Po dlouhých šesti letech národního útlaku, vandalského ničení našich statků a soustavného vybíjení našich nejlepších českých lidí, dostavilo se zúčtování s našimi vrahy a nepřáteli, kteří si svým hyenismem vysloužili jen hnus a opovržení u našich národů. Vzpupné Německo bylo zásluhou spojeneckých armád sovětské, americké, anglické a francouzské, jakož i našich dobrovolců poraženo. Českému ochotnictvu zvlášť naskýtá se příležitost, aby až nastane povolaným perem zdramatizování těchto pro nás památných událostí z historických dnů našeho odboje na věčnou paměť a dík těm, kteří nás zabezpečili a připravili nám lepší zítřek. Ať žije náš velký president dr. Eduard Beneš, ať žije Československá republika."
Tyto věty jsou zapsány v kronice z let 1941 p. Aug. Plockem.
20. června 1945 se obrací akční výbor měst podhoří orlického v Rychnově n. Kněž. na Zdobničana, aby věnoval částku 1500 Kčs na podporu založení regionálního divadla. V dopise akční výbor měst podhoří píše:"Obracíme se na Vás jako na přátele divadla, kterému kulturní statky našeho národa leží stejně na srdci a věříme, že se stanete oporou naší společné práce, která směřuje k zvýšení úrovně českého divadla."
Dopis podepsali: Stanislav Dvořák - odborný učitel - předseda
Jaroslav Fiala - techn. úředník - jednatel
MUDr. Karel Ruml - primář nemocnice RK - dramaturg
František Koutský - ředitel pojišťovny Slavie - intendant
Zdobničan ve své odpovědi přistupuje na zaplacení finanční částky. Jako zakládající členové za spolek jsou podepsáni: Frant. Hájek - předseda, Ang. Plocek - jednatel.
V té době kulturní a osvětová služba nár. výboru ve Vamberku rozesílá všem občanům města leták s názvem Občanstvu a mládeži ve Vamberku. Ve svém letáku oznamuje:
Doba pasivní resistence, již česká kultura a osvětová služba prováděla vůči okupantům, je nenávratně pryč. Teď je třeba, aby přišla doba pracovních dnů. K tomuto úkolu sloučili se místní ochotnické scény a to ochotnicko-divadelní spolek Zdobničan - dramatický odbor církve českomoravské a dramatický odbor katolické mládeže v jeden ochotnický spolek v našem městě. Dále se v letáku vyzývají ochotníci, mládež a studentstvo od 14 let, aby se přihlásili ke spolupráci. Zájemci mají přihlášku odevzdat do 10 června 1945 v zásobovacím oddělení města Vamberk ve sběrně na náměstí.
Leták za osvětovou službu nár. výboru podepsali Vladimír Klapka a Stanislav Truhlář v. r.
Po zveřejnění tohoto letáku obrací se Zdobničan dne 25. 6. 1945 na ÚMDOČ dopisem tohoto znění: "Nestavíme se proti sloučení všech tří institucí v jeden spolek, ale dotklo se nás při svolané schůzi národním výborem, že byly podány námitky proti jednotnému spolku s názvem Zdobničan.
Zdobničan vznikl z původního vambereckého volného sdružení, které provozovalo hry již roku 1803. Náš divadelní spolek má název Zdobničan odvozený od řeky Zdobnice protékající Vamberkem. Na 27. června svoláváme poslední valnou hromadu, kde bude jednáno o likvidaci spolku. Za vaše laskavé zprávy děkujeme Vám předem a poroučíme se s dokonalou úctou.
Za výbor Zdobničana předseda Fr. Hájek a jednatel Aug. Plocek
Druhý den 26. června 1945 zasílá Zdobničan další dopis k rukám mistra Jaroslava Kvapila na ministerstvo školství do Prahy s tímto textem:
"Slovutný mistře.
Po dlouhých dobách německého běsnění a našeho národního útlaku vrátil jste se ,abyste pokračoval ve své umělecké činnosti, která válečnými událostmi byla přerušena.
Prosíme, by jste nám nezazlíval, že osmělujeme se Vás jako jednoho z nejlepších synů našeho národa, nejpřednějšího divadelního autora, v neposlední řadě též příznivce našeho chudého kraje, obtěžovati prosbou následující. Dramatické odbory Sdružení katolických spolků a církve česko-moravské ve Vamberku nechtějí ale přijmout název "Zdobničan". "
Tolik citace z dopisu. Ochotníci v něm žádají J. Kvapila, aby sdělil svůj názor na celou záležitost.
Jaroslav Kvapil ve svém dopise ze dne 11. července 1945 odpoídá:
Milí pánové.
Pro dnešek nemohu Vám v této věci odpovědět. Pokud jde o Váš spolek a jeho splynutí či nesplynutí s jinými místními odbory divadelními. Divadelní rada při ministerstvu školství a národní osvěty, jejímž jsem členem, bude se touto věcí zabývat až po prázdninách. Vaší záslužné činnosti pokud jde ve stopách Tylových, jen a jen za národním posláním českého divadla přeji všeho zdaru a jsem se srdečným pozdravem Jaroslav Kvapil
17. července se dostává našim divadelníkům do rukou další dopis od stálého divadla měst orlického pohoří, kde je uvedeno, že 1. září 1945 zahajuje svoji činnost.
Po projednání ve výboru Zdobničan na dopis odpovídá:
Náš spolek nebude již žádné představení prováděti a k likvidaci dojde až budou vyřešeny finanční otázky. Stálému divadlu oznamuje, že v budoucnu se budou hrát v našem městě představení pod názvem Městské divadlo ve Vamberku. A tak dnem 1. října 1945 zapůjčuje Zdobničan své divadelní zařízení a veškeré rekvizity pro potřeby městského divadla.
Zápis za spolek podepsali Frant. Hájek, předseda, Lad. Jánek, pokladník, Aug. Plocek, jednatel a Boh. Obst, hospodář.
Pro úplnost uvádíme:
V našem městě bylo v té době 5 sálů a jevišť. V lidovém domě u nádraží, na Hradě, ve dvoraně hotelu Kubias na náměstí (za prodejnou potravin), na Helgolandě a nové jeviště v sokolovně.
Zdobničan měl k 27. 2. 1946 81 členů. Seznam všech jmenovaných je uveřejněn v divadelní kronice z let 1941 - 1946 na str. 207 - 209.
28. 3. 1946 je zvolen na návrh komise Městského divadla nový výbor:
předseda farář církve čsl. Josef Mojžíš
místopředs. učitel Karel Podolský
jednatel Bohumil Obst
pokladník Ladislav Jánek
Výbor: Josef Černý, František Hlaváček, sl. Marie Divíšková, Jan Markl, sl Věra Dvořáková, Adolf Matějec, Frant. Řehák ml., Zdeněk Vávra
náhradníci: Milada Valová, Břet. Vaško, Jarmila Koblicová, Blanka Kaplanová
revizoři účtů: Miroslav Choděra, Alois Štangler
za svaz mládeže: Slávka Kosková, Jiří Lžičař
Režiséři: Josef Divíšek, Josef Řehák, Bohumil Popelka, Oldřich Čihák, Josef Řehoř, Antonín Vančura.
Do okrskové rady je zvolen jako delegát Bohumil Obst.
V divadelní kronice dne 30. brezna 1946 se loučí Aug. Plocek s divadlem a předává kroniku svým nástupcům a zaznamenává věty: "Loučím se s tebou Zdobničana s vděčnými vzpomínkami na ty, kdož zašli za oponu života s přátelstvím a přáním krásných úspěchů těm, kteří jdou za námi. Aug. Plocek.
Tímto je ukončena historie ochotnicko-divadelního spolku Zdobničan.
Nový spolek "Městské divadlo Zdobničan ve Vamberku" vede své zápisy ve své nové knize. V roce 1946 je uvedena premiéra divadelní hry Karla Čapka "MATKA". V této hře vystoupili tito ochotníci: Vojta Kotyza, M. Plocková, Fr. Řehák, Leoš Stančík, farář Josef Mojžíš, Ant. Vančura a další.
V době, kdy předkládáme našim čtenářům historii ochotnického života v našem městě, uveřejňujeme originál legitimace ÜMDOČ Leoše Stančíka, který byl členem Zdobničana od r. 1945 (viz obr.č.3)
Omlouváváme se čtenářům, že pro nedostatek věrohodných podkladů v letech 1946 - 1954 uvádíme jen výpisy divadelních her, které jsou zaznamenány v pokladní knize Zdobničana. V těchto letech již se Zdobničanem hráli Čestmír Popelka, ing. Šrogl, Luba Hlaváček a další, které si Zdobničan již vychoval jako své následovníky.
V krátkém přehledu vám připomeneme hry, které se na jevišti Zdobničana uskutečnily.
1945
Čekanky
4. 11. Život není sen
15. 12. Malajský šíp
1946
12. 3. Revizor - 24. 3. Doudleby n. O., 23. 3. Rokytnice v O. h.
19. 4. Matka
23. 4. Filosofská historie
12. 5. Ruští lidé
7. 7. Jan Hus
29. 9. Manon Lescaut
3. 11. Duchové na zemi
1947
6. 4. Piráti
8. 6. Šťastný věk
5. 10. Osmnáctiletí
20. 9. Ze života hmyzu
1948
22. 2. Cácorka
3. 4. Lucerna
5. 5. Dnes večer přijde přítel
5. 6. Rodinná pouta
12. 9. Benátská maškaráda
3. 10. Soupeři
16. 10. Ze života hmyzu
27. 11. Deset malých černoušků
25. 12. Svatba Krečinského
1949
10. 4. Z českých mlýnů
17. 4. Není pozdě na štěstí
1. 5. Pan Johanes
10. 6. Hluboké kořeny
10. 9. Kutnohorští havíři
27. 11. Blázen a princezna - Doudleby n. O., Choceň, Kostelec n. O.
25. 12. Don Quichote přichází
1950
10. 5. Setkání na Labi
1. 7. Polská krev
17. 9. Sen noci svatojánské
22. 12. Talenty a ctitelé - Chleny, Skuhrov
21. 12. Sluha dvou pánů
1951
2. 6. Stříbrná studánka
3. 11. Vojnarka (slavnostní představení k stému výročí narození Aloise Jiráska)
1952
13. 4. Život paní Warrenové
31. 5. Jedenácté přikázání
5. 7.-20.7. Sněženka
Jíra Danda aneb chudák manžel
29. 11. Výnosné místo
25. 12. Kolébka
1953
28. 2. Pestrý večer
18. 4. Třetí zvonění
31. 5. Paní mincmistrová
1954
27. 3. Rozbitý džbán
27. 6 Z pohádky do pohádky
20. 9. Hrátky s čertem
29. 11. Nebe na zemi
25. 12. Princezna Pampeliška
8. 5. Ztracený dopis
18. 4. Charleyova teta
V roce 1950 nastává změna v názvu divadla - je přejmenováno na Městské divadlo "Zdobničan" a mění se složení divadelního výboru. První zápis v roce 1950 zapsal Otakar Vejsada.
1. 2. 1950 jsou zvoleni tito funkcionáři:
předseda Lad. Jánek l. místopředseda Boh. Obst, 2. místopředseda Josef Mojžíš, jednatel Fr. Šimeček, zapisovatel Otakar Vejsada, pokladník M. Divíšková, kronikář O. Vejsada, knihovník L. Hlaváčková, hospodář, Zdeněk Merta dramaturg, Dr. Klapka, Frant. Řehák, revisoři účtů p. Šefčíková, Al. Štangler, šéf výpravy p. Franc, režisérský kroužek: J. Divíšek, J. Mojžíš, Fr. Řehák, Podolský, M. Divíšková, dr. Klapka, Fr. Šimeček, výprava p. J. Divíšek, Franc, Čihák, Mráz .
V zápise ze dne 21. března 1950 se uvádí: Režisérský kroužek, který se sešel v polovině února 1950 navrhl, aby Městské divadlo Zdobničan uvedlo operetu "Polská krev" za režie Františka Šimečka. Do této operety pozval Zdobničan k hostování Václava Kubíčka, zdejšího rodáka a p. Evu Šenkovou z oblastního divadla v Olomouci, kteří byli obsazeni do rolí Bola a Heleny. Premiéra se konala 1. 7. 1950. Pro značný zájem bylo představení třikrát opakováno při vyprodaném hledišti.(Viz foto č.4)
Tato opereta byla úspěšná a pro pamětníky uvádíme osoby a obsazení:
Jan Zaremba Olda Novák
Helena, jeho dcera Eva Šenková j. h
Bolo Baranský Václav Kubíček j. h.
Popiel Lad. Kolenec
Vanda Kvasinská Polda Držmíšková
Jadviga, její matka Emilie Sýkorová
Napolská p. Horáková
Minský O. Vejsada
Serský Fr. Neugebauer.
Volenský K. Šubrt
Vlastek L. Frejvald
Dyngulská Jája Bezdíčková
Orchestr řídil Jan Malý, sbory nacvičila p. uč. Vizinová a Jar. Veselý
zpěvy varhaník J. Kubíček, tance M. Divíšková
scéna Josef Divíšek
Příjem ze čtyř představení činil: 72.495 Kč a vydání činilo 52.565,50 Kč.
V roce 1950 jsou Zdobničanem navrženy na stříbrný odznak¨ÚMDOČ p. Dvořáček a Karel Podolský.
20. srpna se schází v restauraci u Serbousků nový výbor, kde bylo projednáno, aby režisér Fr. Řehák se ujal nácviku hry Sen noci svatojánské. Zdobničan se rozloučil s p. Josefem Mojžíšem, který ukončil činnost v divadle. Ochotnickou práci pro Vamberk poctivě odváděl 17 let. Na rozloučenou odevzdává předseda p. Jánek jmenovanému obraz města Vamberka a děkuje za vykonanou práci pro spolek.
Zdobničan hraje na vánoční svátky od C. Goldoniho hru "Sluha dvou pánů" v režii Fr. Šimečka. V této době nastává aktuelní otázka zapojení divadla do některého závodního klubu. Ochotníci měli v těchto letech velice dobré herce a proto také obhájili primát a obsadili první místo okrsku ÚMDOČ se hrou "Sen noci svatojánské", která měla svoji premiéru 16. září 1950.
15. února 1951 je svolána členská schůze do restaurace u Serbousků. Na pořadu je tajné hlasování, do kterého závodního výboru z vambereckých podniků má být Městské divadlo začleněno. Sčítání skončilo velmi překvapivě. 31 hlasů bylo pro n. p. Masna a ani jediný hlas nebyl dán Železárnám. V závěru schůze byl navržen nový výbor, který bude předán závodu Masna ke schválení a doporučení.
Byli navrženi: předseda p. L. Jánek, l. místopř. zástupce závodu Masna, 2. místopř. Boh. Obst jednatel, Frant. Šimeček, pokladník M. Divíšková, zapisovatel O. Vejsada, knihovník A. Štangler, předseda rež. kroužku Josef Divíšek, členové výboru: P. Držmíšková, J. Bezdíčková, J. Řehák, L. Kolenec, ing. Hanzl.
29. 11. 1952 byla uvedena hra Výnosné místo v režii Františka Šimečka (viz obr. č.5). Na scéně Zdenka Přijala účinkovali Fr. Šimeček, M. Divíšková, L. Stančík, K. Podolský, J. Podolský, O. Vejsada, M. Pavlištová z Doudleb, J. Bezdíčková, Ilona Maryšková, Vl. Procházka, J. Lejsek, pohátku Sněženka připravila režizérka sl. M. Divíšková (viz obr. č.6) a režizér Fr. Šimeček uvádí hru Jedenácté přikázání (viz obr. č.7).
Dopisem ZV ROH Železáren A.Z. jsou pozváni na 6. ledna 1953 na schůzi do sokolovny ochotníci L. Jánek, F. Šimeček, Z. Přijal, J. Němec, V. Procházka, J. Lejsek, J. Divíšek, O. Vejsada, P. Držmíšková, M. Divíšková, Zl. Suchánková. Jmenovaní zvolili nový výbor a repertoární plán pro rok 1953.
Pohádkou pro děti s názvem Zakletý dům v režii M. Divíškové se v r. 1953 otevřela jarní divadelní sezóna (viz obr. č.8).
18. dubna je uvedena hra Václava Štecha Třetí zvonění. Režie se opět ujal Frant. Šimeček na scéně Z. Přijala. Üčinkovali Jar. Janeba z Merklovic, M. Divíšková, Zd. Dynterová, L. Stančík, V. Procházka, Ota Vejsada, J. Němec, J. Bezdíčková, L. Držmíšková, J. Suchánek, J. Lejsek, Z. Malinová a s touto hrou soubor vystupoval ve Slatině a Chlenech.
V roce 1953 byl připraven Pestrý večer, který byl složen z hudby, zpěvu, tance, recitace a baletu v režii J. Divíška na scéně Zd. Přijala. Zazněla zde skladba "Svět patří nám", "Lístek do památníku", "Růže Orientu" a árie z Rusalky, kterou zazpívala L. Držmíšková. Na závěr byl uveden výňatek z Lucerny. Celý pořad uváděla M. Hostinská.
Na zájezdové představení Třetí zvonění a jeho divadelní zážitek vzpomíná jeden z účastníků V. Procházka.
(Viz obr. č.9)
" Hra "Třetí zvonění" byla pro mne jedna z prvních, kdy jsem si mohl zahrát s ostřílenými ochotníky. Toho jsem si velmi vážil, ale přece hlavně divadelní tréma měla své účinky. Několik minut před svým prvním vstupem na jeviště se tréma projevila v plné výši. I když můj vstup už byl skoro na spadnutí, rozhodl jsem se, nedá nic dělat, musím navštívit onu místnost, kam i císař pán chodí sám. Jenže WC bylo mimo hlavní budovu. Venku tma, ale zařízení jsem našel celkem rychle. Otevřel dvířka, sundal bílé rukavice a hmatem hledal místo, kam se rychle usadit. Jak tak jezdím rukou po prkýnku, ucítil jsem, že něco není v pořádku. Na nic jsem nečekal a vykonal, co mne tížilo. Ale co teď. Vyběhl jsem ven, hledal, kde bych si alespoň malinko umyl ruce. Něco jsem našel - ale zase smůla - byla to tmavá tekutina. Nic naplat, vymáchal jsem si rychle ruce a aby nebylo nic poznat, navlékl si bílé rukavice a hurá na scénu. V zákulisí byl už poprask. Kde je Hvězdinský? Režisér Fr.Šimeček mě uviděl, rychle mě strčil na scénu a já tam vpadnul za smíchu obecenstva. V rohu stojí již nervozní Jája Bezdíčková (hrála vdovu Kváčkovou).
Rychle jsem klekl na kolena a začal svůj monolog "Luno nocí mých v paprscích mé naděje ..." atd. Kváčková se ale zadívá na moji rukavici a když vstávám a chci ji vzít za ruku a políbit ji, zřejmě už pochopila co se mně asi přihodilo. Otáčí hlavu od obecenstva a potichu praví "ty smrdíš" a ruku rychle ucukne. Výstup jsme jen tak tak dohráli. Moje protihráčka vběhla do šatny a za velkého smíchu všech přítomných začala vyprávět, co se přihodilo. Tato historka mě pak ještě dlouho provázela vždy, když jsme odjížděli někam na zájezdy slovy: "Vlastíku, máš sebou dostatek čistících potřeb?"
Na 27. června 1953 připravil soubor divadelní večer "Z pohádky do pohádky" v režii M. Divíškové.
Zdobničan, divadelní odbor ZV ROH Železáren A. Zápotockého - je nový název kroužku, pod kterým ochotníci připravují svá představení v dalším období. V té době se dostává souboru značné finanční a materiální pomoci ze strany závodu ŽAZ. Jeviště je vybaveno novým regulačním stavědlem a novými reflektory. Zařízení ochotníkům sloužilo až do r. 1982, kdy byla prováděla velká rekonstrukce el. zařízení a osvětlovací kabina je umístěna na balkon do sálu. Zároveň je provedena rekonstrukce zařízení jeviště včetně ochozů.
V sobotu 30. května 1953 hraje Zdobničan 3 jednoaktovky: Paní mincmistrová od L. Stroupežnického v režii J. Divíška - žert o jednom dějství s názvem Medvěd od Antona Pavloviče Čechova a Baladu o námořníku od Jiřího Wolkera v režii Aleše Granáta z Kostelce n. O.
Jan Drda napsal výbornou divadelní hru Hrátky s čertem. Soubor ji uvádí na podzim tohoto roku. Režie se ujal Fr. Šimeček. Hlavní role byly svěřeny B. Obstovi a O. Novákovi, říd. učiteli z Merklovic. Dále účinkovali Fr. Šimeček, Vlasta Machačová, Vl. Procházka, M. Syrotková, M. Boštíková, J. Suchánek, Z. Merta, J. Lejsek, V. Vlášková, M. Štangler, A. Šmíd.(Viz obr. č.10)
K této hře se opět váže jedna divadelní vzpomínka. Když skončila hra "Hrátky s čertem" na pohostinském vystoupení v Chocni, tak nastává to samé jako po každém představení. Ochotník se odlíčí, sbalí kufřík, jde se na večeři a pak už jen odchod k dopravnímu prostředku - v tomto případě autobusu, aby odjel domů. Na režisérova slova "jsme všichni?" se sborově ozve "ano, ano" a režisér k řidiči dá pokyn "tak jeď". Šofér zařadí rychlost a za zpěvu se s veselou ujíždí k domovu. Jenomže malér Pár kilometrů před domovem zjistil kdosi vzadu autobusu, že nám 2 muži chybí. Ti dva muži když nám to na zkoušce vyprávěli, si zase říkali:" podívej, Oldo" říká pan Obst panu Novákovi, "oni si z nás dělají legraci, neboj se, za zatáčkou budou stát" a rozběhli se za autobusem. Jenomže autobusu viděli už jen zadní červená světla. Co teď?" Oni určitě stojí kousek dál .." A tak pomalu šli. Už se jim zdálo, že cesta dlouho trvá až najednou uviděli tabuli Koldín 3 km. A autobus nikde a všude tma. Najednou jako v pohádce Perníková chaloupka uviděli světlo. Odvážně zaťukali na okno. Nic, tak znovu ťuk, ťuk a ozvalo se "už spíme, kdo to je?" Jeden z těch dvou ztracenců povídá "my jsme z divadla". Po chvíli se rozevřela záclona, postava se dívá do okna a praví "tady žádné divadlo není, jděte dál". Museli mu složitě vysvětlovat, co se přihodilo, až onen zachránce otevřel. Měli štěstí, ten hodný pán nastartoval svoje auto, zavezl je až do Vamberka a to bylo 2 hodiny po půlnoci. Dali mu tenkrát 50 korun. Je pravdou, že na příští zkoušce to nebylo jednoduché. Oba dva si totiž mysleli, že jsme jim ujeli schválně. A tak se herci složili, vybrali více než 150 Kč, už se nezkoušelo a na usmířenou se konala oslava pro oba jmenované p. Boh. Obsta a Oldu Nováka za to, že se šťastně vrátili domů
Vraťme se ještě do roku 1952, kdy začal soubor nacvičovat Moliérovu komedii "Jíra Danda chudák manžel", kterou režíroval J. Gagalík. Pro onemocnění ale nácvik nedokončil a tak režii převzal Fr. Šimeček. Scénu navrhl J. Divíšek a v hlavní roli se představil Vl. Procházka. Dále účin kovali Z. Janečková, Z. Kozáková, Josef Švestka a ing. Lehký. V(Viz obr. č.11)
Mladí ochotníci sehráli známou pohádku Perníková chaloupka, kde účinkovali žáci základní školy za režie Vl. Procházky. S touto hrou se jedou také představit do Rokytnice v O. h. (Viz obr. č. 12)
Nezapomenutelná inscenace hry Jaroslava Kvapila "Princezna Pampeliška" měla svoji premiéru 25. 12. 1953 v režii Josefa Divíška. (Viz obr. č. 13) V této hře podala vynikající výkon srovnatelný s profesionální herečkou Marie Hostinská a Josef Němec. Tento herec dlouhou dobu uvažuje o režii hry Brandona Thomase "Charleyova teta". Když Lad. Kolenec, jeden z nejlepších ochotnických herců souboru přislíbil, že přijme hlavní roli v této hře, začíná se s jejím nácvikem. Premiéra se uskutečnila 18. dubna 1954 večer. Otvírá se opona a soubor hraje tuto vynikající veselohru, při níž byl hlavní představitel několikrát odměňován potleskem na otevřené scéně. Dobře mu přihrávali Hana Krsková, M. Sychrová, J. Němec a Vl. Procházka. (Viz obr. č. 14 a 15)
Dne 9. září 1954 se konala schůze div. výboru za účasti předsedy L. Jánka, B. Vyskočila j. h., Fr. Šimečka, Neugebauera, Granáta, Matějce, Plocka, Procházky, Divíška, Frejvalda, Michalové, Držmíškové, M. Boštíkové, O. Vejsady a H. Krskové. Jediným bodem programu je příprava oslav 150 výročí divadelních her ve Vamberku. U příležitosti tohoto výročí jsou pozvány soubory z Chocně s hrou "Chytrák nad chytráky", ochotníci z Rychnova n. Kn., kteří sehrají div. hru "Psohlavci" a žamberečtí ochotníci uvedou inscenaci "Naši furianti". Na této schůzi byl schválen čestný výbor zasloužilých členů Zdobničana: př. Plocek, Bartáková, Plocková, Dvořáček, K. Podolský, Čihák, Mojžíš, Jiř. Koblicová, dr. Klapka, B. Obst, sl. Špuláková, Zecha, Řehák, Truhlář, Podolská, M. Urbanová a pracovní výbor ve složení: J. Divíšek, A. Granát, O. Čihák, F. Neugebauer, V. Procházka, Z. Merta, Z. Přijal, L. Frejvald, O. Vejsada, M. Boštíková, K. Štěpánek, F. Skalický, p. Matějec, V. Držmíšek.
Zdobničan připravil v r. 1954 ještě jednu premiéru za režie O. Vejsady s názvem "Kolíne, Kolíne". V tomto představení účinkovali A. Granát z Kostelce n. O., L. Stančík, R. Podolská, P. Držmíšková, sl. Marie Divíšková.
Všechna divadelní představení, která se konala v rámci oslav, byla sehrána s velkým úspěchem a byla vždy navštívena velkým počtem diváků.
Vyvrcholením ochotnické práce a důstojným zakončením oslav bylo uvedení hry Jana Bora "Zuzana Vojířová" (Viz obr. č. 16).
Premiéra se konala 18. prosince 1954. V hlavní roli této inscenace účinkuje s našimi ochotníky vzácný host, členka Národního divadla v Praze p. Marie Glázrová. Roli Petra Voka a zároveň i režii tohoto vynikajícího představení měl p. František Šimeček. Výpravu provedl J. Divíšek a Fr. Neugebauer za světelné spolupráce Vl. Procházky.
Pamětníkům připomeneme jména účinkujících: Fr. Šimeček, Polda Držmíšková, L. Veverka, Lad. Frejvald, R. Podolská, J. Švestka, A. Borůvka, O. Vejsada, Jar. Janeba, K. Štěpánek, L. Stančík, Z. Borůvková, H. Krsková, J. Bartošová, Z. Brodinová, Vl. Procházka, M. Boštíková, Vl. Švorcová, Frant. Neugebauer, B. Jindra, Vl. Učík.
V roce 1954 uvedl divadelní soubor ještě 29. listopadu hru "Nebe na zemi". S touto inscenací zajíždí do Týniště n. O. a Žamberka. (Viz obr. č. 17)
Na vánoční svátky připravuje V. Procházka pro malého diváka "Pohádku o sněhu" v obsazení K. Štěpánek, J. Dudíková, Fr. Kubec, Jitka Procházková, Ant. Bušák a další.
Tímto představením ukončili ochotníci rok 1954. V příštím pokračování seznámíme naše čtenáře s obdobím let 1955 - 1968.
U příležitosti 200 let ochotnického divadla ve Vamberku připravili:
Vl. Procházka, L. Stančík, J. Kubíčková, K. Štěpánek, J. Kotlář, J. Kostková, M. Tupcová, A. Bartoš, T. Kubíček Výtvarný návrh pro 200. let výročí ochotnického divadla ve Vamberku zpracovali Jan Ungrád, akademický .malíř Praha a Antonín Bartoš, reklamní kancelář Vamberk.


Texty k obrázkům

Obr. 1 Eduard Kohout, člen ND Praha
Obr. 2 Gustav Nezval hostuje v div. Hře Začalo to nevinně (uprostřed sedící)
Obr. 3 Členský průkaz
Obr. 4 Účinkující v operetě Polská krev (uprastřed Václav Kubíček a Eva Šenková, členové obl. Divadla Olomouc)
Obr. 5 Na zájezdu ve Chlenech z div. Představení Výnosné místo
Obr. 6 Mladí ochotníci, kteří účinkovali v pohádce Sněženka
Obr. 7 Fr.Šimeček, J.Divíšek, O.Vejsada, B.Obst ve hře Jedenácté přikázání
Obr. 8 Malí herci z pohádky Zakletý dům (uprostřed dole J.Boštíková-Kostková v roli myši
Obr. 9 J. Bezdíčková, V.Procházka – div. Hra Třetí zvonění
Obr. 10 Vl.Machačová, Vl.Procházka, Fr.Šimeček v div. Hře Hrádky s čertem
Obr. 11 Zd.Janebová, L.Stančík, H.Krsková-Holá hrají v představení Jíra Danda – chudák manžel
Obr. 12 M.Boštíková-Tupcová, Fr.Skalický ve hře Perníková chaloupka
Obr. 13 M.Hlaváčková, J.Němec, p.Pavlištová, F.Neugebauer v představení pro děti i dospělé s názvem Princezna Pampeliška
Obr. 14 Charleyova teta H.Krsková-Holá, V.Procházka, M.Sirotková, J.Němec
Obr. 15 Charleyova teta V.Procházka, L.Kolenec, J.Němec
Obr. 16 Div. Hra Nebe na zemi (Otakar Vejsada, J.Bezdíčková, J.Petržela
Obr. 17 Záběr z vinikajícího představení Zuzana Vojířová (M.Glázrová, členka ND Praha a Fr.Šimeček






Do historie divadla patří i divadelní knihovna.
Žádné divadlo se nedá hrát bez předlohy a textů. Každý herec se prostřednictvím režiséra a tohoto souboru seznamuje s hrou a podle toho zkouší.
Proto než budeme pokračovat v historii samotné divadelní činnosti, chceme vás alespoň krátce seznámit, kolik Zdobničan vlastnil divadelních her ve své knihovně v roce 1946.
V archivu bylo uloženo 667 nových her, 353 veseloher a frašek, 253 her ze života, 181 dramat, 68 operet a her se zpěvy a 2O jednoaktovek. Celkem 1542 divadelních svazků.
Tato čísla jsou zapsána v kronice z let 1941 až 1946 na str. 214 jednatelem p. Aug. Plockem, který čerpal ze zprávy divadelního knihovníka p. Frant. Hlaváčka, který také působil v Městské knihovně ve Vamberku. Některé upravené hry uvádějí naši mladí ochotníci i dnes.
Tolik o bývalém knižním majetku Zdobničana. Divadelní knihovna dnes obsahuje mnohem menší množství svazků z této bohaté knihovny a není nám známo, kde byly knihy po roce 1954 uloženy, ani jak a kdy byly likvidovány.
Další zápisy o činnosti našich ochotníků ale také nejsou dnes k dosažení, buď jsou uloženy na neznámém místě nebo v soukromí. V poslední kronice z let 1946 - 1951 kterou jsme našli, jsou některé listy vytrhány nebo nejsou dopsány. Nezbylo nám nic jiného, než ]_
Než otevřeme další divadelní léta od r. 1955 připomeneme našim čtenářům vynikající představení Strýček Váňa. V režii Frant. Šimečka bylo uvedeno na našem jevišti 25. 12. 1953. V hlavních rolích se představili Marie Hostinská-Hlaváčková a Josef Divíšek. Viz. obr. 1
Tradice představení pro děti byla dodržena i v roce 1955. 18. června je uvedena balada Františka Kožíka "Meluzína", která je hrána jak pro dětského diváka, tak i pro dospělé. Kapelník J. Malý vybral působivou scénickou hudbu, režisér Vl. Procházka si vybral herce, scénu připravit truhlář Fr. Neugebauer za spolupráce Zdenka Merty. Pro značný zájem diváků byla hra opakována 19. a 20. června 1955 pro školy. Viz. obr. 2
Připomeňme si, ochotníky, kteří v této hře vystupovali. Tance nacvičila sl. Marie Divíšková. Baletní vložky tančily: Zd. Brodinová, J. Kotyzová, Bl. Kinclerová, J. Bartošová. Sólisté"K. Štěpánek, Frant. Neugebauer, M. Hostinská, A. Borůvka, Fr. Skalický, Bobík Jindra, Zd. Borůvková, Vl. Procházka, Fr. Valach, J. Boštíková, Zd. Merta, Bl. Hostinská, M. Boštíková, M. Sejkora, Fr. Veverka, R. Dytrt, A. Koblic, J. Držmíšek, D. Divíšková, M. Bahrová.
Vraťme se o kousek zpátky do doby, kdy se tato inscenace připravovala. V této hře bylo zapotřebí,
aby jeviště bylo vybavené bílým horizontem. Ten byl zavěšen na půlkruhové dráze přišroubované ke stropu jeviště. Obětavý ochotník Zdeněk Merta a několik kulisáků jej přetáčeli. Ale náhle se zasekla jedna z kladek a horizont že dál nepojede. Nezbylo nic jiného než přistavit vysoký jevištní skládací žebřík. Zdeněk Merta, děvče pro všechno, vylezl až ke stropu. Když už byl u karabinky a chtěl popojet s kladkou dál, poslední díl žebříku pomalu povolil a sjížděl dolů. Zdeněk pohotově zůstal viset za vodicí lanko a horizontní dráhu. A jak tak visí a drží se za dráhu nohama ve vzduchu, svým klidným dunivým hlasem praví" "tak pánové, až se vám bude chtět ten žebřík zdvihnout zpátky, jak jej laskavě přihrajte." Všichni jsme z toho byli vyděšeni, jenom jsme si přáli co nejrychleji ten žebřík dát do původní polohy. Vždyť od stropu k podlaze bylo 8 metrů. A tak náš technický spolupracovník, který v této hře hrál zároveň úlohu "Orkána", se skutečně z těchto stropních oblak dostal na jevištní prkna. Tak šťastně skončila příprava balady "Meluzína". Viz. obr. 3 a 4
Zároveň s pohádkou začíná zkoušet Ota Vejsada divadelní hru "Muzikantská Liduška". Bylo nutné vybrat herce, kteří mimo jevištní slovo umějí také zpívat. Mnoho hodin práce při nácviku zpěvů obětavě vedla paní učitelka Vizinová. Jako vždy vypomohl kapelník Jan Malý. V této zpěvohře účinkovali: Eliška Rückerová, L. Stančík, Boh. Jindra, K. Štěpánek, J. Janeba, Zd. Přijal, Fr. Šimeček, L. Frejvald, J. Kubíčková, Fr. Skalický J. Brodina. M. Divíšková, L. Matysková, Zd. Hostinská, B. Sedláčková, a další.
Na příští schůzi režisérů podává ing. Šlogl návrh, aby se soubor pokusil uvést divadlo v přírodě. Sám navrhuje místo zahrady za Lidovým domem u nádraží. Návrh všichni přijímají s nadšením. Uskutečnila se prohlídka místa, které skutečně vyhovovalo až na technický problém, jak vyřešit poměrně náročné osvětlení scény. I to se nakonec podařilo a tak 23. července 1955 hrají ochotníci poprvé v poválečném období divadlo v přírodě za režie ing. Šrogla, na scéně J. Divíška, Fr. Neugebauera a světelné spolupráce Vl. Procházky hru W. Shakespeare "Sen noci svatojánské". Po celou dobu byla hra nacvičována v sokolovně, jen poslední 4 zkoušky se uskutečnily na zahradě Lidového domu.
V této hře se představili Lad. Frejvald, Aleš Borůvka, L. Stančík, Vl. Procházka, Fr. Skalický, Polda Držmíšková, M. Chaloupková, J. Petrželová, Luboš Hlaváček, Boh. Šroglová, M. Hostinská, ing. Šrogl, Boh. Obst, Ota Vejsada, Fr. Šimeček, Vl. Veverka, Zd. Merta. Úspěšné představení shlédl rekordní počet 573 diváků.
Ochotníci se v příštích dnech zabývali hodnocením tohoto představení. Bylo sehráno velmi dobře, ale inscenace značně trpěla hlukem projíždějících aut po blízké silnici. Na schůzi byla přítomna p. Zlata Suchánková, která v té době bydlela ve své vile naproti cihelně. Nabídla ochotníkům klidnější místo, zahradu za vilou (kde dnes stojí MŠ). Pro značné finanční náklady se však celá záležitost neuskutečnila a do dnešní doby vamberečtí ochotníci již divadlo v přírodě nehráli.
V měsíci srpnu 1955 v době prázdnin začíná už Ota Vejsada připravovat operetu "Záhořanský hon". Při této hře byly konány zkoušky 5x týdně, aby premiéra mohla být odehrána 8. října 1955. Scénu navrhl J. Divíšek a Vl. Procházka. Hudbu řídil Jan Malý. Účinkovali: El. Rückerová, Věra Mikulová, L. Stančík, Vl. Procházka, Boh. Jindra, O. Vejsada, K. Štěpánek, Jar. Janeba, Fr. Šimeček. Viz. obr. 5, 6 a 7
V letech 1955 - 1965 mají ochotníci také "estrádní soubor". Mezi tzv. "tahouny" patřili Láďa Frejvald a Zdeněk Přijal, kteří pořady uváděli. S tímto souborem účinkovali: Josef Švestka, Ota Kubový, J. Janeba, Alena Kroupová, Dana Frejvaldová, J. Kubíčková, Bl. Kinclerová, J. Kostková a vypomáhali někteří další ochotníci. Souboru se podařilo uskutečnit mnoho estrád nejen ve Vamberku, ale i okolí při různých příležitostech včetně Silvestrů. S nimi účinkovala populární kapela "DIXI" vedená Karlem Rykalou a známí muzikanti Mir. Jána, Voj. Gondolán, Ant. Gondolán, J. Praus, M. Novotný, Milan Dvořák, Ivan Váša, Sl. Kouřil, dnešní kapelník vamberecké dechovky. Soubor měl své zpěváky Jar. Kotláře, Janu Kostkovou, Jar. Kubíčkovou, Lad. Pohančaníka a příležitostně Boh. Jindru. Soubor "DIXI" byl v té době jedním z nejlepších skupin na okrese a sklízel zasloužený úspěch na tanečních zábavách, plesích i odpoledních čajích. Někteří muzikanti vypomáhali orchestru Jendy Malého při divadelních představeních.
Na podzim roku 1955 připravují ochotníci další náročné představení v režii Frant. Šimečka a sice hru W. Shakespeare "Otello". Premiéra se uskutečnila v dubnu 1956. O této hře bylo napsáno: Viz. obr. 8

První představení dopadlo velmi dobře, bylo hráno před přeplněným hledištěm a zároveň do soutěže. Představení zhlédla krajská porota z Hradce Králové. Z jejího hodnocení uvádíme:
"Hra byla nastudována velmi pečlivě. Většina účinkujících nepotřebovala, aby byl sledován text. Před komisí nejlépe obstála Marie Hostinská (Hlaváčková) v roli Desdemony. Naprosto bezpečně si vedl František Šimeček v roli Jaga, což mu kritika v závěru hodnocení málem vytkla se slovy, "že si hru udělal pro sebe a že ve Vamberku se měla hra jmenovat "Jago" místo "Otello". V roli otce Desdemony se úspěšně představil nový herec souboru pan Bohumil Přibyl.
Ovšem to by nebylo u nás ve Vamberku, aby nás nepotkala i v tomto představení smůla. Nešťastná opona! Soubor dostal od ZV ROH ŽAZ Vamberk krásnou bordovou 100% řasenou oponu - (samet se žlutou nášivkou, jejíž cena byla 15 000 Kčs). Ta se den před představením do pozdních nočních hodin zavěšovala. Byla ale daleko těžší než ta původní a tak vodicí kladky při představení nevydržely a popraskaly. Po 3. obraze jsme za ni každý z jedné strany tahali ručně. Je samozřejmostí, že to v tragedii "Otella" působilo zcela opačně, ale diváci vzhledem k vynikajícímu představení ochotníkům vše prominuli.
V tomto roce se naši divadelníci doslova předháněli, kolik uvedou představení. Režisér Josef Divíšek a předseda ZK již při nácviku Otella připravuje na prosinec další hru s názvem "Zapadlí vlastenci".
Na zkouškách je přítomen i p. Růžička, který v té době bydlel ve Vamberku a působil v hotelu Helgoland. Do tohoto představení si ho režisér přizval jako hosta pro jeho nádherný jevištní hlas. Jednotliví účinkující se snažili, aby své role zvládali co nejlépe a také to bylo na představení znát. Režisér Pepa Divíšek ve své kritice po představení řekl:" Pro mne samotného to byl svátek". Velmi dobře hrál Leoš Stančík, skvěle Láďa Frejvald a Ota Vejsada. I Ota Kubový podal výborný výkon. Nová dívčí postava Bláža Kinclerová (Zemanová) také stačila na tak výborně hrající soubor. Mile obecenstvo překvapil Láďa Peml a Květa Šubrtová. Tato hra byla uvedena čtyřikrát, vždy při vyprodaném hledišti. V představení účinkovalo i s dětmi 40 členů souboru.
V dalším období v roce 1957 režíruje František Šimeček divadelní hru "Manon Lescaut".
25. listopadu je na programu divadelní hra "Nepřátelé" Viz. obr. 9 a 10 a první svátek vánoční patří tradičně k divadelním večerům. V tomto roce režíruje opět Josef Divíšek hru Frant. Stroupežnického "Naši furianti"
Divadelní soubor se každoročně účastnil soutěže ochotnických souborů v okrese a kraji. Rok 1958 je pro ochotníky výjimečný tím, že se připravuje premiéra, která byla jednou z nejlepších v historii vambereckých divadelníků v těchto letech. Viz. obr. 11, 12, 13
Za režie Františka Šimečka, na scéně Vl. Procházky, K. Štěpánka a Frant. Neugebauera je uváděna hra "Deník Anny Frankové", která měla svoji premiéru 13. 4. 1958. V této inscenaci herci předvedli výkony srovnatelné s profesionály. V titulní roli se ve hře představila J. Kubíčková, dále Ota Vejsada, Frant. Šimeček, P. Držmíšková, Bl. Zemanová, Boh. Jindra, Leoš Stančík, K. Šubrtová, Slávka Zahradníková a B. Přibyl. Představení zanechalo jak v samotných hercích tak i u obecenstva ten nejhlubší divadelní zážitek. Dokonce při různých příležitostech pamětníci z Vamberka i okolí na tuto hru vzpomínají ještě dnes.
Na den malého diváka 31. května 1958 uvádí Zdobničan v režii Vl. Procházky hru Hanse Christiana Andersena "Sněhová královna" na scéně Fr. Cerbse a za hudební spolupráce Jana Malého. ´Üčinkovali: Ant. Bušák, Bl. Zemanová, Hana Kotyzová, J. Vodička, Olga Vančurová, K. Štěpánek, J. Kubíčková, Václav Podolský, Věra Horáková, Zd. Merta, Zd. Brodinová, Jana Leštinská, Vl. Procházka. Hru hrají ochotníci 31. 5. večer a 2. června 1958 odpoledne pro školní mládež. Viz. obr. 14
V roce 1959 má soubor 4 režiséry a sice O. Vejsadu, J. Divíška, Fr. Šimečka a Vl. Procházku. Hospodářem je jmenován Fr. Cerbs a divadelním maskérem pro jednotlivá představení p. J. Staníček z Kostelce n. Orl. Předsedou divadelního odboru je zvolen Josef Divíšek, jednatel Frant. Šimeček. Viz. obr. 15 Na schůzi režisérů, která se konala v únoru 1959 je stanoveno pořadí her, které se uskuteční v tomto roce.
Na 23. duben připraví Frant. Šimeček hru "Podzimní zahrada" Viz. obr. 16
5. září uvede Vl. Procházka se souborem mladých pohádku "Zkoušky čerta Belínka"
a režiséři J. Divíšek a Ota Vejsada nastudují představení s názvem "Filosofská historie", které mělo svoji premiéru 12. prosince 1959.
Divadelní představení "Podzimní zahrada" bylo skutečně odehráno v plánovaném termínu a zárukou jeho kvality byl opět osvědčený režisér František Šimeček.
Na scéně vambereckého divadla se 5. září odehrává plánované představení pohádky M. Horinové "Zkoušky čerta Belínka". V pohádce účinkovali: Frant. Dušek, Duša Divíšková, Bl. Zemanová, Sl. Zahradníková, Jana Dudíková, Fr. Kubec, J. Procházková, Karel Štěpánek. Scénickou hudbu řídil Jan Malý. Scénu připravil Frant. Cerbs za světelné spolupráce Fr. Šimečka.
V této pohádce děti opět uviděly čerta, který měl tu vlastnost, že se rád vozil po střeše chaloupky. Vždy když se objevil za komínem a jel dolů, děti volaly: "jeď, jeď" a nadšeně tleskaly. Jenomže i na divadle se stává, že někdy - jak se říká - něco nevyjde. Když milý čert (Frant. Dušek) chtěl opět sjet dolů, nevšiml si, že na jednom místě vykukuje hlavička hřebíku a jak tak jede dolů, zachytil se mu čertovský ocas za tento hřebík a zůstal na střeše. Děti si toho okamžitě všimly a volaly "čerte, něco jsi na střeše ztratil". A tak náš čert rychle běžel za scénu, aby si zmíněnou rekvizitu na střeše vyzvedl. Děti radostně tleskaly a nadšeně volaly "opakovat, opakovat". Milý čert se dětem uklonil, zamával a ukončil svůj výstup za všeobecného smíchu dětského obecenstva.
Zároveň s pohádkou byl již zahájen nácvik hry Aloise Jiráska "Filosofská historie". Viz. obr. 17 a 18 Toto představení je připravováno pro krajskou přehlídku divadelních souborů. Za dobré výsledky měl soubor nastudovat ještě další hru a odjet až na dalekou Sicilii. Během měsíce však přišla z krajského střediska zpráva, že za Východočeský kraj se zájezdu zúčastní místo Zdobničanu ochotníci ze Svitav. Nastalo velké zklamání, ale soubor se nenechává odradit. Nastudovanou hru Filosofská historie v režii J. Divíška a Otakara Vejsady, na scéně Vl. Procházky uvádí ještě v Náchodě a v Červeném Kostelci. Scénickou hudbu připravil opět Jan Malý, choreografii J. Procházková. Premiéra se konala 12. 12. 1959 na jevišti v sokolovně. Krásný prapor pro studenty do této hry zhotovil Zdeněk Přijal.
Do jednotlivých rolí byli obsazeni: Leoš Stančík, Boh. Jindra, V. Podolský, Vl. Procházka, R. Dytrt, J. Držmíšek, K. Šubrtová, R. Podolská, Bož. Šejnová, Sl. Zahradníková, O. Vejsada, Zd. Borůvková, Blanka Vejsadová, A. Borůvka,, B. Zemanová, J. Divíšek, J. Gagalík, K. Štěpánek.
Hodnocení tohoto představení a zároveň Krajské přehlídky souborů Východočeského kraje se konalo na chatě Na Vyhlídce za přítomnosti Dr. Průši, divad. kritika a p. Vavřičky z krajského poradního sboru pro divadlo z Hradce Králové.
V roce 1959 připravil Zdobničan ještě jedno představení s názvem "Strážní domek č. 15" v režii Jiřího Gagalíka. V této inscenaci účinkovali: Frant. Dusil, Zd. Hošek, Ota Vejsada, Leoš Stančík, Luboš Hlaváček, J. Kostková, M. Hlaváčková.
Dne 2. dubna 196O zahajuje divadlo mladých další divadelní sezonu. Pro okresní a krajskou přehlídku mládežnických souborů nastudoval režisér Jiří Gagalík divadelní hru "Vrabčí hory" Viz. obr. 19. Zde se v rámci kraje umístil soubor na 2. místě.
Další výborné představení "Pygmalion" uvádí soubor za režie Františka Šimečka. Mezi známými herci se v titulní roli představila Jindra Martincová. Viz. obr. 20 a 21
Vamberečtí ochotníci nikdy nezapomínali na děti. Každý rok pro ně připravují alespoň jednu pohádku. Představení pro děti v těchto letech hraje soubor pod vedením Vl. Procházky.
26. března 196l hrají mladí ochotníci pohádku M. Holkové "Popelka" a scénu k ní připravil Karel Štěpánek a Jiří Kunc Viz. obr. 22. V titulní roli Popelky vystoupila Bláža Kinclerová a dále Bl. Vejsadová (Hrubešová), Zd. Brodinová, J. Procházková, J. Šmíd, J. Vondráček, J. Kunc, K. Štěpánek, Lad. Pohančaník, K. Divíšková, V. Hájková, V. Svoradová, E. Vyčítalová, I. Ptáčková, P. Sejkora, J. Viktorin, J. Ptáček, J. Serbousek. Hra byla uvedena opět za hudební spolupráce Jana Malého a taneční spolupráce Věry Kábrtové, A. Hoškové, P. Gauga, J. Kubiase, T. Bušáka a A. Švestkové. Pro značný zájem obecenstva byla ještě 2x opakována.
Další představení připravil soubor za společné režie Otakara Vejsady a Vl. Procházky. Hra Jana Drdy "Dalskabáty, hříšná ves" je poprvé uvedena 12. listopadu 1961. Pro značnou náročnost a množství efektů byla hra plné tři měsíce poctivě nacvičována. Herci s nedočkavostí čekali na návštěvnost i reakce diváků. Dočkali se! Vyprodaný sál včetně přístavků je přinutil k velmi dobrým hereckým výkonům. Po úspěchu u místního obecenstva zajíždějí vamberečtí herci do Slatiny a Chlen, kde už po několik let reprizují svá představení. V obou místech následovalo vždy po představení ještě přátelské posezení herců s diváky, na která se všichni těšili. Byla to radostná ochotnická práce a zároveň povzbuzení do další činnosti. Viz. obr. 23
Do Dalskabátů byli obsazeni: Leoš Stančík, Zd. Borůvková, O. Vejsada, K. Štěpánek, J. Vykydalová, Fr. Dusil, J. Kotyzová, Zd. Hošek, J. Boštíková, Vl. Procházka, Jitka Procházková, Bl. Vejsadová, Bož. Bolehovská, Jiří Gagalík, J. Wimmer, J. Janeba, Petr Göttlicher.
V dalším období uvádí soubor výborné divadelní hry "Bílá nemoc", "Křišťálová noc" a "Věc Makropulos". O těchto hrách vám milí čtenáři ale nemůžeme poskytnout podrobnější informace, protože se nám nepodařilo získat žádné fotografické materiály, plakáty ani jiné dokumenty. Víme jen, že představení byla uváděna vždy za značného zájmu diváka a byla hrána v okresní i krajské soutěži. Rok 1963 začíná pro vamberecké ochotníky smutně. 20. ledna se divadlo nehraje, ale naposledy padá opona. Ochotníci se loučí s dlouholetou členkou Zdobničana paní Poldou Držmíškovou. Zůstává jen vzpomínka na obětavou členku, která s nadšením pracovala pro ochotnické divadlo ve Vamberku plných 20 let.
Na duben je připravována premiéra detektivky "Vrah jsem já". Tuto hru uvádí režisér Otakar Vejsada, který v té době obětavě pracuje pro Zdobničan již 17 let, v následujícím hereckém obsazení: Jan Vodička, Leoš Stančík, Marie Chaloupková, Luděk Jehlička, Luboš Hlaváček, Marie Hlaváčková, Karel Štěpánek. Viz. obr. 24 a 25
13. listopadu 1963 opět v režii O. Vejsady následuje hra "Antigona a ti druzí" Viz. obr. 26.
A stejný režisér připravuje v roce 1964 pro soutěžní představení krásnou hru "Stromy umírají vstoje", která byla diváky přijata velmi vděčně.
Rok 1965 je pro město Vamberk rokem jubilejním. Konají se oslavy 700 let založení města a Zdobničan si zároveň připomíná 160 let ochotnického divadla.
Při této příležitosti zaznamenává p. Josef Divíšek následující věty:"Divadelní soubor Zdobničan si na sebe vzal nesnadný úkol pokračovat v bohaté tradici ochotnického divadla. A nebude snad neskromné připomeneme-li některé z inscenací, které během uplynulých 20 let byly souboru ke cti.
Soubor zajížděl pravidelně na divadelní festivaly do Chocně. Po dobu jejich trvání se čestně umisťoval v náročné soutěži, ať již šlo o Tylovy "Kutnohorské havíře", Drdovy "Hrátky s čertem", Bří Čapků "Ze života hmyzu" a "Bílou nemoc", Jiráskovu "Filosofskou historii". Rovněž vzpomínáme na naši účast na krásných Polických divadelních hrách. Především to byl "Deník Anny Frankové", "Pygmalion" G. B. Shawa, Čapkova "Věc Makropulos" a Fr. Hrubína "Srpnová neděle" a "Křišťálová noc".
V roce 1963 hostoval vamberecký soubor jako vítěz okresu s hrou Petra Karvaše "Antigona a ti druzí" na Slovensku v Brezně.
U příležitosti oslav a k výročí ochotnického divadla ve Vamberku, s úctou k J. K. Tylovi uvádí soubor inscenaci "Strakonický dudák". Viz. obr. 27 a 28 Pro náš národ znamená tato hra v činohře to, co v opeře Smetanova Prodaná nevěsta. Strakonický dudák byl prvně hrán v roce 1847 ve Stavovském divadle v Praze.
Na tomto dalším významném představení se podíleli: Jana Dudíková, Jana Kostková, Ruda Dittert, L. Hlaváček, Z. Borůvková, J. Vodička, L. Stančík, J. Divíšek, Fr. Šimeček, L. Jehlička, V. Podolský, Zlata Suchánková, Bl. Vejsadová, J. Kubíčková, I. Kubíčková, V. Janebová, R. Bakešová, A. Bobíková, R. Šemberová, M. Hlaváčková, K. Divíšková, B. Obst, J. Hora, J. Rambousek, J. Lakmayer, L. Frejvald, D. Frejvaldová, J. Vik, K. Kaplan, J. Šejna, J. Kohout, J. Frejvaldová, Z. Zahradníková., L. Rambousková, Zd. Blažková.
Za režie Pepy Divíška zpěvy nacvičili Mirek Urban a Jan Malý, výtvarná spolupráce Zdeněk Přijal a Bl. Vejsadová, scéna Václav Podolský, masky Jiří Staníček, světla Zd. Jánský. Kroje zapůjčila Půjčovna kostýmů v Kostelci n. Orl.
K novému roku 1967 dostávají dne 11. ledna divadelníci a přátelé divadla blahopřání od významných herců Národního divadla v Praze Jaroslava Marvana a Ladislava Peška.
(Blahopřání jsou uložena v divadelní kronice z let 1967 - 75, kterou založil Vlad. Rozinek býv. tajemník Závodního klubu.
Nejvyššího ocenění ochotnické práce se dostává souboru v roce 1967, kdy se s hrou "Oddací list" E. Kischona umístil na l. místě v okrese, vyhrál i krajskou přehlídku divadelních souborů a získal Putovní štít Východočeského kraje. Vybojoval si účast na mezikrajové přehlídce v Táboře. Hra byla uváděna v režii Oty Vejsady, na scéně Vl. Procházky. Účinkovali: Luděk Jehlička, Zl. Suchánková, Líba. Barnetová, J. Kubíčková, L. Stančík, Vl. Procházka Viz. obr. 29, 30 a 37.
V dopise, který byl souboru zaslán Krajským osvětovým střediskem v Hradci Králové se uvádí: Sdělujeme Vám, že krajská porota na základě mimookresních přehlídek doporučila Váš soubor do kruhu vítězných souborů Východočeského kraje. O uměleckém výsledku a problémech inscenace hovořili členové poroty při hodnocení po vystoupení. Blahopřejeme Vám srdečně k tomuto úspěchu, který bude jistě pro Váš soubor pobídkou k další příkladné činnosti v místě i okrese Vašeho působení. Putovní štít účastníka kruhu vítězných souborů Vám bude předán u příležitosti nejbližšího vystoupení vašeho souboru.
Tou nejkrásnější odměnou byla pro ochotníky přízeň a důvěra obecenstva. Představení v Táboře zhlédlo podle pořadatelů neuvěřitelných 768 diváků a na krásném městském divadle zavlála vlajka s odznakem města Vamberka. Ve zpravodaji města Tábora č. 5 ze dne 2. 6. 1967 se píše:
"V Táboře se představili ochotníci z města krajek - Vamberka. Jenom člověk když je opuštěn, nebo sám, tak se prý nedovede smát. Včerejší představení divadelního souboru z Vamberka potvrdilo znovu, jak je humor potřebný a nakažlivý a jak se lidé chtějí smát. K znamenitě herecky výrazně zvládnuté postavě Daniela Ben Cura a jeho ženy se přiřazují představitelé Roberta, Uriho, Jeffy a Ajaly. Bez nadsázky představitelé odvedli vynikající herecké výkony. Vyprodaný sál nešetřil potleskem." Tolik z obsahu článku.
Další text je napsán v programech přehlídky, které Městské divadlo v Táboře ve dnech 29. 5. - 3. 6. 1967 vydává. Občanům a návštěvníkům Tábora jsou prodávány noviny, kde jsou představovány soubory, které se zúčastní přehlídky. Jsou to ochotníci z jednotlivých krajů, kteří se probojovali až do mezikrajové soutěže.
29. 5. 1967 reprezentují Jihočeský kraj ochotníci z Tábora hrou Naši furianti. Za Středočeský kraj uvádí 3O. 5. dramatický odbor Hálek ZK-ROH dopravy a spojů Nymburk hru Ed. Albee Kdo se bojí Virginie Wolfové. 31. května hraje dramatický odbor JZK Strakonice hru J. K. Tyla Strakonický dudák. 1. června je na programu hra Divadélka za Branou JZK Vyškov, která reprezentovala Severomaravský kraj. Ochotníci hrají v režii Sv. Chytila inscenaci "Masopustní hry".
2. června přichází den, kdy se představil náš soubor se zmíněnou hrou "Oddací list", jako reprezentant Východočeského kraje. Na závěr přehlídky hraje Divadelní studio J. Skřivana ZKL Brno hru Carlo Goldoni –Treperendy za Jihomoravský kraj. Náš soubor je v programu uváděn, jako představitel veselohry, která diváka pobaví i potěší a možná v něm zanechá i něco dobrého. Tato slova jsou napsána i v táborských novinách pořadateli dne 29. 5. 1967 a doplněna fotografiemi členů souboru, kteří v této hře účinkují.
Dnes můžeme říci, že vyspělý amatérský soubor nehrál jen klasické hry. Pro pobavení diváka uvádí 15. 4. 1967 zpěvohru K. J. Erbena „Sládci“. Na představení zvou ochotníci své diváky letáky, které roznášejí po Vamberku i okolních obcích s následujícím textem: „Panimámy, pantátové, chaso! V sobotu 15. dubna 1967, v den svaté Anastázie, přijďte do Vamberecké sokolovny, kde pro vás uspořádám bude veselý lidový tiátr se zpěvy od K. J. Erbena aj. Turečka- Jizerského sesumírovaný pod názvem Sládci“. Režisér musel přizpůsobit hru a dialogy pro požadavky dneška, ale snažil se aby nebyl setřen její původní ráz. Tato hra byla původně napsána pro studentské ochotnické divadlo ve starobylém městě Žebráce roku 1836, kde byla také na velikonoční pondělí poprvé s úspěchem uvedena. Představení bylo připraveno v režii Vl. Procházky na scéně Zd. Přijala, za hudební spolupráce Jana Malého. Sbory nacvičil Miroslav Urban. Role byly obsazeny následovně: Ladislav Frejvald, Hana Kotýzová, J. Kubíčková, B, Přibyl, Jan Vodička, Karel Štěpánek, L. Barnetová, J. Kotlář, Dana Frejvaldová. Ve sboru účinkovali ochotníci Zlata Suchánková, J. Kotlářová, Bož. Šejnová, L. Stančík, J. Procházková, Zd. Kohoutová, J. Dapeci, J. Vyskočilová, R. Bakešová, Vilma Štěpánková, K. Divíšková, J. Bořková, J. Jedlinský, St. Kubíček, M. Barnet, L. Jehlička, J. Šejna, J. Sokol, L. Bořek.
Toto představení jsme také hráli, resp. měli hrát v přírodním divadle v Častolovicích. Ale pro vytrvalý déšť skončilo první představení asi v polovině a podruhé jsme se nedostali ani k zahájení. Ustrojení a nalíčení jsme všichni odjeli do pekelské hospody. Viz. obr. 31, 32 a 33
Slavnostním představením 24. 2. 1968 uvádí Zdobničan hru R. Rollanda "Hra o lásce a smrti". Viz. obr. 34. Po delší odmlce se režie ujímá Frant. Šimeček. Z herců se v této hře představili L. Jehlička, Zlata Suchánková, L. Stančík, B. Přibyl, Lad. Frejvald, Jar. Vik, J. Kubíčková, Majka Nováková a Fr. Šimeček. Scénu pro představení připravil Vl. Procházka za výtvarné spolupráce J. Divíška a světelné techniky Zd. Jánského. Sokolovna je uzavřena kvůli generální opravě a soubor po provedené rekonstrukci jeviště a sociál. zařízení hraje už v budově restaurace Helgoland. Jen stručně seznámíme čtenáře s tím, kolik usilovné práce číhalo na ochotníky také na obnově prostor "Helgolandu". Jeviště bylo vybaveno novým regulačním stavědlem pro osvětlení, které dodala Divadelní služba Újezd u Brna, dostalo nové horizonty a postranní výkryty včetně osvětlovacích věží a novou oponu. Bylo také opraveno sociál. zařízení. Při těchto úpravách a úklidu odpracovali divadelníci desítky brigádnických hodin. Celou opravu financoval ZV ROH závodu ŽAZ Vamberk ze svého rozpočtu.
Hrou W. Shakespeara "Sen noci svatojánské", kterou členové souboru začínají zkoušet za posledních 3O let již po čtvrté, Viz. obr. 35 a 36 končí náš další díl dějin ochotnického divadla ve Vamberku. Na závěr uvádíme, že představení bylo uvedeno u příležitosti 3O. výročí trvání podniku ŽAZ ve Vamberku a zároveň bylo hráno do soutěže. Hru nastudoval Otakar Vejsada na scéně Josefa Divíška, světla řídil Zd. Jánský. Tato hra nese stopy Shakespearova tvůrčího mládí a zaujímá klíčové místo na prahu jeho největších komedií. Proto je tak oblíbená jak u diváků, tak i herců. V inscenaci účinkovali: Vl. Rozinek, L. Stančík, J. Vodička, J. Šejna, M. Trejtnar, Z. Zahradník, L. Bořek, L. Jehlička, J. Lakmayer, K. Štěpánek, J. Černohous, J. Kubíčková, B. Šejnová, L. Barnetová, ing. Hlaváček, B. Šroglová, M. Hlaváčková, M. Svoradová, O. Němcová, M. Stančíková, H. Hájková, M. Slaninová.
V příštím pokračování vás seznámíme s činností souboru Zdobničan v letech 1968 - 1973.
Pro městský zpravodaj připravili: Vl. Procházka, L. Stančík, J. Kubíčková, Ant. Bartoš, T. Kubíček, J. Kostková, J. Kotlář, M. Tupcová.
Poznámka kolektivu. U příležitosti 200 letého trvání ochotnického divadla ve Vamberku, připravuje tento kolektiv vydání celého rozšířeného souboru knižně. Zájemci o tuto publikaci se mohou přihlásit do konce října u Vl. Procházky č. tel. 0445 541470 (494 541470).

Texty k obrázkům:
Foto G1
Hlaváčková, Divíšek, div. inscenace „Strýček Váňa“.
Foto G2
Ochotníci v baladě „Meluzína“.
Foto G3
Muzikanti z „Muzikanské Lidušky“. Zleva Janeba, Štěpánek, Přijal, Jindra, Neugebauer.
Foto G4
Ota Vejsada se souborem ve hře „Muzikantská Liduška“.
Foto G5
Laď. Frejvald moderuje „Estrádu“.
Foto G6
Z estrádního vystoupení J. Janeba, Z. Přijal.
Foto G7
J. Kubíčková účinkuje při estrádě se souborem DIXI.
Foto G8
M. Hlaváčková, F. Šimeček. Záběr z představení „Otello“.
Foto G9
J. Divíšek J. Kubíčková, Z. Borůvková, div. hra „Nepřátelé“.
Foto G10
Divadelní představení „Nepřátelé“.
Foto G11
Div. představení „Deník Anny Frankové“, S. Zahradníková, K. Šubrtová, J. Kubíčková, F. Šimeček.
Foto G12
„Deník Anny Frankové“, K. Šubrtová, F. Šimeček, L. Stančík, P. Držmíšková, J. Kubíčková.
Foto G13
„Deník Anny Frankové“.
Foto G14
Pohádka „Sněhová královna“ – režie V. Procházka.
Foto G15
Rok 1959, zbor režisérů: zleva Šimeček, Procháka, maskér Staníček, Vejsada. hospodář divadla Cerbs a Divíšek
Foto G16
Scéna ze hry „Podzimní zahrada“. Podolská, Kubíčková.
Foto G17
Záběr z „Filosofské historie“, Stančík, Zemanová
Foto G18
Učinkující v představení „Filosofská historie“.
Foto G19
Procházka v roli řed. školy, div. hra „Vrabčí hory“.
Foto G20
Div. představení „Pygmalion“, Stančík, Vejsada
Foto G21
Div hra „Pygmalion“
Foto G22
Pohádka „Popelka“, Zemanová, Kunc.
Foto G23
Procházka: div. hra „Dalskabáty – hříšná ves“
Foto G24
Štepánek ve hře „Vrah jsem já“.
Foto G25
Účinkující ve hře „Vrah jsem já“.
Foto G26
Hlaváčková, Stančík, představení „Antigona a ti druzí“.
Foto G27
Div. hra „Strakonický dudák“, Ditrt, Kostková.
Foto G28
„Strakonický dudák“, Obst, Kostková.
Foto G29
Divadelní přehlídka Tábor – hra „Oddací list“. Zleva: Vejsada, Procházka, Bárnetová, Kubíčková, Stančík, Suchánková, Jehlička.
Foto G30
Jehlička a Zlata Suchánková ve hře „Oddací list“.
Foto G31
Kubíčková, Vodička, lidová zpěvohra „Sládci“.
Foto G32
Kotlář při vystoupení ve „Sládcích“.
Foto G33
Zpěvohra „Sládci“, Štepánek, Bárnetová.
Foto G34
„Hra o lásce a smrti“, Vik, Kubíčková.
Foto G35
Div. představení „Sen noci svatojánské“, Kubíčková, Bořek.
Foto G36
Účinkující ve hře „Sen noci svatojánské“.
Foto G37
Perokresba: Městské divadlo Tábor.


Do historie divadla patří i divadelní knihovna.
Žádné divadlo se nedá hrát bez předlohy a textů. Každý herec se prostřednictvím režiséra a tohoto souboru seznamuje s hrou a podle toho zkouší.
Proto než budeme pokračovat v historii samotné divadelní činnosti, chceme vás alespoň krátce seznámit, kolik Zdobničan vlastnil divadelních her ve své knihovně v roce 1946.
V archivu bylo uloženo 667 nových her, 353 veseloher a frašek, 253 her ze života, 181 dramat, 68 operet a her se zpěvy a 2O jednoaktovek. Celkem 1542 divadelních svazků.
Tato čísla jsou zapsána v kronice z let 1941 až 1946 na str. 214 jednatelem p. Aug. Plockem, který čerpal ze zprávy divadelního knihovníka p. Frant. Hlaváčka, který také působil v Městské knihovně ve Vamberku. Některé upravené hry uvádějí naši mladí ochotníci i dnes.
Tolik o bývalém knižním majetku Zdobničana. Divadelní knihovna dnes obsahuje mnohem menší množství svazků z této bohaté knihovny a není nám známo, kde byly knihy po roce 1954 uloženy, ani jak a kdy byly likvidovány.
Další zápisy o činnosti našich ochotníků ale také nejsou dnes k dosažení, buď jsou uloženy na neznámém místě nebo v soukromí. V poslední kronice z let 1946 - 1951 kterou jsme našli, jsou některé listy vytrhány nebo nejsou dopsány. Nezbylo nám nic jiného, než ]_
Než otevřeme další divadelní léta od r. 1955 připomeneme našim čtenářům vynikající představení Strýček Váňa. V režii Frant. Šimečka bylo uvedeno na našem jevišti 25. 12. 1953. V hlavních rolích se představili Marie Hostinská-Hlaváčková a Josef Divíšek. Viz. obr. 1
Tradice představení pro děti byla dodržena i v roce 1955. 18. června je uvedena balada Františka Kožíka "Meluzína", která je hrána jak pro dětského diváka, tak i pro dospělé. Kapelník J. Malý vybral působivou scénickou hudbu, režisér Vl. Procházka si vybral herce, scénu připravit truhlář Fr. Neugebauer za spolupráce Zdenka Merty. Pro značný zájem diváků byla hra opakována 19. a 20. června 1955 pro školy. Viz. obr. 2
Připomeňme si, ochotníky, kteří v této hře vystupovali. Tance nacvičila sl. Marie Divíšková. Baletní vložky tančily: Zd. Brodinová, J. Kotyzová, Bl. Kinclerová, J. Bartošová. Sólisté"K. Štěpánek, Frant. Neugebauer, M. Hostinská, A. Borůvka, Fr. Skalický, Bobík Jindra, Zd. Borůvková, Vl. Procházka, Fr. Valach, J. Boštíková, Zd. Merta, Bl. Hostinská, M. Boštíková, M. Sejkora, Fr. Veverka, R. Dytrt, A. Koblic, J. Držmíšek, D. Divíšková, M. Bahrová.
Vraťme se o kousek zpátky do doby, kdy se tato inscenace připravovala. V této hře bylo zapotřebí,
aby jeviště bylo vybavené bílým horizontem. Ten byl zavěšen na půlkruhové dráze přišroubované ke stropu jeviště. Obětavý ochotník Zdeněk Merta a několik kulisáků jej přetáčeli. Ale náhle se zasekla jedna z kladek a horizont že dál nepojede. Nezbylo nic jiného než přistavit vysoký jevištní skládací žebřík. Zdeněk Merta, děvče pro všechno, vylezl až ke stropu. Když už byl u karabinky a chtěl popojet s kladkou dál, poslední díl žebříku pomalu povolil a sjížděl dolů. Zdeněk pohotově zůstal viset za vodicí lanko a horizontní dráhu. A jak tak visí a drží se za dráhu nohama ve vzduchu, svým klidným dunivým hlasem praví" "tak pánové, až se vám bude chtět ten žebřík zdvihnout zpátky, jak jej laskavě přihrajte." Všichni jsme z toho byli vyděšeni, jenom jsme si přáli co nejrychleji ten žebřík dát do původní polohy. Vždyť od stropu k podlaze bylo 8 metrů. A tak náš technický spolupracovník, který v této hře hrál zároveň úlohu "Orkána", se skutečně z těchto stropních oblak dostal na jevištní prkna. Tak šťastně skončila příprava balady "Meluzína". Viz. obr. 3 a 4
Zároveň s pohádkou začíná zkoušet Ota Vejsada divadelní hru "Muzikantská Liduška". Bylo nutné vybrat herce, kteří mimo jevištní slovo umějí také zpívat. Mnoho hodin práce při nácviku zpěvů obětavě vedla paní učitelka Vizinová. Jako vždy vypomohl kapelník Jan Malý. V této zpěvohře účinkovali: Eliška Rückerová, L. Stančík, Boh. Jindra, K. Štěpánek, J. Janeba, Zd. Přijal, Fr. Šimeček, L. Frejvald, J. Kubíčková, Fr. Skalický J. Brodina. M. Divíšková, L. Matysková, Zd. Hostinská, B. Sedláčková, a další.
Na příští schůzi režisérů podává ing. Šlogl návrh, aby se soubor pokusil uvést divadlo v přírodě. Sám navrhuje místo zahrady za Lidovým domem u nádraží. Návrh všichni přijímají s nadšením. Uskutečnila se prohlídka místa, které skutečně vyhovovalo až na technický problém, jak vyřešit poměrně náročné osvětlení scény. I to se nakonec podařilo a tak 23. července 1955 hrají ochotníci poprvé v poválečném období divadlo v přírodě za režie ing. Šrogla, na scéně J. Divíška, Fr. Neugebauera a světelné spolupráce Vl. Procházky hru W. Shakespeare "Sen noci svatojánské". Po celou dobu byla hra nacvičována v sokolovně, jen poslední 4 zkoušky se uskutečnily na zahradě Lidového domu.
V této hře se představili Lad. Frejvald, Aleš Borůvka, L. Stančík, Vl. Procházka, Fr. Skalický, Polda Držmíšková, M. Chaloupková, J. Petrželová, Luboš Hlaváček, Boh. Šroglová, M. Hostinská, ing. Šrogl, Boh. Obst, Ota Vejsada, Fr. Šimeček, Vl. Veverka, Zd. Merta. Úspěšné představení shlédl rekordní počet 573 diváků.
Ochotníci se v příštích dnech zabývali hodnocením tohoto představení. Bylo sehráno velmi dobře, ale inscenace značně trpěla hlukem projíždějících aut po blízké silnici. Na schůzi byla přítomna p. Zlata Suchánková, která v té době bydlela ve své vile naproti cihelně. Nabídla ochotníkům klidnější místo, zahradu za vilou (kde dnes stojí MŠ). Pro značné finanční náklady se však celá záležitost neuskutečnila a do dnešní doby vamberečtí ochotníci již divadlo v přírodě nehráli.
V měsíci srpnu 1955 v době prázdnin začíná už Ota Vejsada připravovat operetu "Záhořanský hon". Při této hře byly konány zkoušky 5x týdně, aby premiéra mohla být odehrána 8. října 1955. Scénu navrhl J. Divíšek a Vl. Procházka. Hudbu řídil Jan Malý. Účinkovali: El. Rückerová, Věra Mikulová, L. Stančík, Vl. Procházka, Boh. Jindra, O. Vejsada, K. Štěpánek, Jar. Janeba, Fr. Šimeček. Viz. obr. 5, 6 a 7
V letech 1955 - 1965 mají ochotníci také "estrádní soubor". Mezi tzv. "tahouny" patřili Láďa Frejvald a Zdeněk Přijal, kteří pořady uváděli. S tímto souborem účinkovali: Josef Švestka, Ota Kubový, J. Janeba, Alena Kroupová, Dana Frejvaldová, J. Kubíčková, Bl. Kinclerová, J. Kostková a vypomáhali někteří další ochotníci. Souboru se podařilo uskutečnit mnoho estrád nejen ve Vamberku, ale i okolí při různých příležitostech včetně Silvestrů. S nimi účinkovala populární kapela "DIXI" vedená Karlem Rykalou a známí muzikanti Mir. Jána, Voj. Gondolán, Ant. Gondolán, J. Praus, M. Novotný, Milan Dvořák, Ivan Váša, Sl. Kouřil, dnešní kapelník vamberecké dechovky. Soubor měl své zpěváky Jar. Kotláře, Janu Kostkovou, Jar. Kubíčkovou, Lad. Pohančaníka a příležitostně Boh. Jindru. Soubor "DIXI" byl v té době jedním z nejlepších skupin na okrese a sklízel zasloužený úspěch na tanečních zábavách, plesích i odpoledních čajích. Někteří muzikanti vypomáhali orchestru Jendy Malého při divadelních představeních.
Na podzim roku 1955 připravují ochotníci další náročné představení v režii Frant. Šimečka a sice hru W. Shakespeare "Otello". Premiéra se uskutečnila v dubnu 1956. O této hře bylo napsáno: Viz. obr. 8

První představení dopadlo velmi dobře, bylo hráno před přeplněným hledištěm a zároveň do soutěže. Představení zhlédla krajská porota z Hradce Králové. Z jejího hodnocení uvádíme:
"Hra byla nastudována velmi pečlivě. Většina účinkujících nepotřebovala, aby byl sledován text. Před komisí nejlépe obstála Marie Hostinská (Hlaváčková) v roli Desdemony. Naprosto bezpečně si vedl František Šimeček v roli Jaga, což mu kritika v závěru hodnocení málem vytkla se slovy, "že si hru udělal pro sebe a že ve Vamberku se měla hra jmenovat "Jago" místo "Otello". V roli otce Desdemony se úspěšně představil nový herec souboru pan Bohumil Přibyl.
Ovšem to by nebylo u nás ve Vamberku, aby nás nepotkala i v tomto představení smůla. Nešťastná opona! Soubor dostal od ZV ROH ŽAZ Vamberk krásnou bordovou 100% řasenou oponu - (samet se žlutou nášivkou, jejíž cena byla 15 000 Kčs). Ta se den před představením do pozdních nočních hodin zavěšovala. Byla ale daleko těžší než ta původní a tak vodicí kladky při představení nevydržely a popraskaly. Po 3. obraze jsme za ni každý z jedné strany tahali ručně. Je samozřejmostí, že to v tragedii "Otella" působilo zcela opačně, ale diváci vzhledem k vynikajícímu představení ochotníkům vše prominuli.
V tomto roce se naši divadelníci doslova předháněli, kolik uvedou představení. Režisér Josef Divíšek a předseda ZK již při nácviku Otella připravuje na prosinec další hru s názvem "Zapadlí vlastenci".
Na zkouškách je přítomen i p. Růžička, který v té době bydlel ve Vamberku a působil v hotelu Helgoland. Do tohoto představení si ho režisér přizval jako hosta pro jeho nádherný jevištní hlas. Jednotliví účinkující se snažili, aby své role zvládali co nejlépe a také to bylo na představení znát. Režisér Pepa Divíšek ve své kritice po představení řekl:" Pro mne samotného to byl svátek". Velmi dobře hrál Leoš Stančík, skvěle Láďa Frejvald a Ota Vejsada. I Ota Kubový podal výborný výkon. Nová dívčí postava Bláža Kinclerová (Zemanová) také stačila na tak výborně hrající soubor. Mile obecenstvo překvapil Láďa Peml a Květa Šubrtová. Tato hra byla uvedena čtyřikrát, vždy při vyprodaném hledišti. V představení účinkovalo i s dětmi 40 členů souboru.
V dalším období v roce 1957 režíruje František Šimeček divadelní hru "Manon Lescaut".
25. listopadu je na programu divadelní hra "Nepřátelé" Viz. obr. 9 a 10 a první svátek vánoční patří tradičně k divadelním večerům. V tomto roce režíruje opět Josef Divíšek hru Frant. Stroupežnického "Naši furianti"
Divadelní soubor se každoročně účastnil soutěže ochotnických souborů v okrese a kraji. Rok 1958 je pro ochotníky výjimečný tím, že se připravuje premiéra, která byla jednou z nejlepších v historii vambereckých divadelníků v těchto letech. Viz. obr. 11, 12, 13
Za režie Františka Šimečka, na scéně Vl. Procházky, K. Štěpánka a Frant. Neugebauera je uváděna hra "Deník Anny Frankové", která měla svoji premiéru 13. 4. 1958. V této inscenaci herci předvedli výkony srovnatelné s profesionály. V titulní roli se ve hře představila J. Kubíčková, dále Ota Vejsada, Frant. Šimeček, P. Držmíšková, Bl. Zemanová, Boh. Jindra, Leoš Stančík, K. Šubrtová, Slávka Zahradníková a B. Přibyl. Představení zanechalo jak v samotných hercích tak i u obecenstva ten nejhlubší divadelní zážitek. Dokonce při různých příležitostech pamětníci z Vamberka i okolí na tuto hru vzpomínají ještě dnes.
Na den malého diváka 31. května 1958 uvádí Zdobničan v režii Vl. Procházky hru Hanse Christiana Andersena "Sněhová královna" na scéně Fr. Cerbse a za hudební spolupráce Jana Malého. ´Üčinkovali: Ant. Bušák, Bl. Zemanová, Hana Kotyzová, J. Vodička, Olga Vančurová, K. Štěpánek, J. Kubíčková, Václav Podolský, Věra Horáková, Zd. Merta, Zd. Brodinová, Jana Leštinská, Vl. Procházka. Hru hrají ochotníci 31. 5. večer a 2. června 1958 odpoledne pro školní mládež. Viz. obr. 14
V roce 1959 má soubor 4 režiséry a sice O. Vejsadu, J. Divíška, Fr. Šimečka a Vl. Procházku. Hospodářem je jmenován Fr. Cerbs a divadelním maskérem pro jednotlivá představení p. J. Staníček z Kostelce n. Orl. Předsedou divadelního odboru je zvolen Josef Divíšek, jednatel Frant. Šimeček. Viz. obr. 15 Na schůzi režisérů, která se konala v únoru 1959 je stanoveno pořadí her, které se uskuteční v tomto roce.
Na 23. duben připraví Frant. Šimeček hru "Podzimní zahrada" Viz. obr. 16
5. září uvede Vl. Procházka se souborem mladých pohádku "Zkoušky čerta Belínka"
a režiséři J. Divíšek a Ota Vejsada nastudují představení s názvem "Filosofská historie", které mělo svoji premiéru 12. prosince 1959.
Divadelní představení "Podzimní zahrada" bylo skutečně odehráno v plánovaném termínu a zárukou jeho kvality byl opět osvědčený režisér František Šimeček.
Na scéně vambereckého divadla se 5. září odehrává plánované představení pohádky M. Horinové "Zkoušky čerta Belínka". V pohádce účinkovali: Frant. Dušek, Duša Divíšková, Bl. Zemanová, Sl. Zahradníková, Jana Dudíková, Fr. Kubec, J. Procházková, Karel Štěpánek. Scénickou hudbu řídil Jan Malý. Scénu připravil Frant. Cerbs za světelné spolupráce Fr. Šimečka.
V této pohádce děti opět uviděly čerta, který měl tu vlastnost, že se rád vozil po střeše chaloupky. Vždy když se objevil za komínem a jel dolů, děti volaly: "jeď, jeď" a nadšeně tleskaly. Jenomže i na divadle se stává, že někdy - jak se říká - něco nevyjde. Když milý čert (Frant. Dušek) chtěl opět sjet dolů, nevšiml si, že na jednom místě vykukuje hlavička hřebíku a jak tak jede dolů, zachytil se mu čertovský ocas za tento hřebík a zůstal na střeše. Děti si toho okamžitě všimly a volaly "čerte, něco jsi na střeše ztratil". A tak náš čert rychle běžel za scénu, aby si zmíněnou rekvizitu na střeše vyzvedl. Děti radostně tleskaly a nadšeně volaly "opakovat, opakovat". Milý čert se dětem uklonil, zamával a ukončil svůj výstup za všeobecného smíchu dětského obecenstva.
Zároveň s pohádkou byl již zahájen nácvik hry Aloise Jiráska "Filosofská historie". Viz. obr. 17 a 18 Toto představení je připravováno pro krajskou přehlídku divadelních souborů. Za dobré výsledky měl soubor nastudovat ještě další hru a odjet až na dalekou Sicilii. Během měsíce však přišla z krajského střediska zpráva, že za Východočeský kraj se zájezdu zúčastní místo Zdobničanu ochotníci ze Svitav. Nastalo velké zklamání, ale soubor se nenechává odradit. Nastudovanou hru Filosofská historie v režii J. Divíška a Otakara Vejsady, na scéně Vl. Procházky uvádí ještě v Náchodě a v Červeném Kostelci. Scénickou hudbu připravil opět Jan Malý, choreografii J. Procházková. Premiéra se konala 12. 12. 1959 na jevišti v sokolovně. Krásný prapor pro studenty do této hry zhotovil Zdeněk Přijal.
Do jednotlivých rolí byli obsazeni: Leoš Stančík, Boh. Jindra, V. Podolský, Vl. Procházka, R. Dytrt, J. Držmíšek, K. Šubrtová, R. Podolská, Bož. Šejnová, Sl. Zahradníková, O. Vejsada, Zd. Borůvková, Blanka Vejsadová, A. Borůvka,, B. Zemanová, J. Divíšek, J. Gagalík, K. Štěpánek.
Hodnocení tohoto představení a zároveň Krajské přehlídky souborů Východočeského kraje se konalo na chatě Na Vyhlídce za přítomnosti Dr. Průši, divad. kritika a p. Vavřičky z krajského poradního sboru pro divadlo z Hradce Králové.
V roce 1959 připravil Zdobničan ještě jedno představení s názvem "Strážní domek č. 15" v režii Jiřího Gagalíka. V této inscenaci účinkovali: Frant. Dusil, Zd. Hošek, Ota Vejsada, Leoš Stančík, Luboš Hlaváček, J. Kostková, M. Hlaváčková.
Dne 2. dubna 196O zahajuje divadlo mladých další divadelní sezonu. Pro okresní a krajskou přehlídku mládežnických souborů nastudoval režisér Jiří Gagalík divadelní hru "Vrabčí hory" Viz. obr. 19. Zde se v rámci kraje umístil soubor na 2. místě.
Další výborné představení "Pygmalion" uvádí soubor za režie Františka Šimečka. Mezi známými herci se v titulní roli představila Jindra Martincová. Viz. obr. 20 a 21
Vamberečtí ochotníci nikdy nezapomínali na děti. Každý rok pro ně připravují alespoň jednu pohádku. Představení pro děti v těchto letech hraje soubor pod vedením Vl. Procházky.
26. března 196l hrají mladí ochotníci pohádku M. Holkové "Popelka" a scénu k ní připravil Karel Štěpánek a Jiří Kunc Viz. obr. 22. V titulní roli Popelky vystoupila Bláža Kinclerová a dále Bl. Vejsadová (Hrubešová), Zd. Brodinová, J. Procházková, J. Šmíd, J. Vondráček, J. Kunc, K. Štěpánek, Lad. Pohančaník, K. Divíšková, V. Hájková, V. Svoradová, E. Vyčítalová, I. Ptáčková, P. Sejkora, J. Viktorin, J. Ptáček, J. Serbousek. Hra byla uvedena opět za hudební spolupráce Jana Malého a taneční spolupráce Věry Kábrtové, A. Hoškové, P. Gauga, J. Kubiase, T. Bušáka a A. Švestkové. Pro značný zájem obecenstva byla ještě 2x opakována.
Další představení připravil soubor za společné režie Otakara Vejsady a Vl. Procházky. Hra Jana Drdy "Dalskabáty, hříšná ves" je poprvé uvedena 12. listopadu 1961. Pro značnou náročnost a množství efektů byla hra plné tři měsíce poctivě nacvičována. Herci s nedočkavostí čekali na návštěvnost i reakce diváků. Dočkali se! Vyprodaný sál včetně přístavků je přinutil k velmi dobrým hereckým výkonům. Po úspěchu u místního obecenstva zajíždějí vamberečtí herci do Slatiny a Chlen, kde už po několik let reprizují svá představení. V obou místech následovalo vždy po představení ještě přátelské posezení herců s diváky, na která se všichni těšili. Byla to radostná ochotnická práce a zároveň povzbuzení do další činnosti. Viz. obr. 23
Do Dalskabátů byli obsazeni: Leoš Stančík, Zd. Borůvková, O. Vejsada, K. Štěpánek, J. Vykydalová, Fr. Dusil, J. Kotyzová, Zd. Hošek, J. Boštíková, Vl. Procházka, Jitka Procházková, Bl. Vejsadová, Bož. Bolehovská, Jiří Gagalík, J. Wimmer, J. Janeba, Petr Göttlicher.
V dalším období uvádí soubor výborné divadelní hry "Bílá nemoc", "Křišťálová noc" a "Věc Makropulos". O těchto hrách vám milí čtenáři ale nemůžeme poskytnout podrobnější informace, protože se nám nepodařilo získat žádné fotografické materiály, plakáty ani jiné dokumenty. Víme jen, že představení byla uváděna vždy za značného zájmu diváka a byla hrána v okresní i krajské soutěži. Rok 1963 začíná pro vamberecké ochotníky smutně. 20. ledna se divadlo nehraje, ale naposledy padá opona. Ochotníci se loučí s dlouholetou členkou Zdobničana paní Poldou Držmíškovou. Zůstává jen vzpomínka na obětavou členku, která s nadšením pracovala pro ochotnické divadlo ve Vamberku plných 20 let.
Na duben je připravována premiéra detektivky "Vrah jsem já". Tuto hru uvádí režisér Otakar Vejsada, který v té době obětavě pracuje pro Zdobničan již 17 let, v následujícím hereckém obsazení: Jan Vodička, Leoš Stančík, Marie Chaloupková, Luděk Jehlička, Luboš Hlaváček, Marie Hlaváčková, Karel Štěpánek. Viz. obr. 24 a 25
13. listopadu 1963 opět v režii O. Vejsady následuje hra "Antigona a ti druzí" Viz. obr. 26.
A stejný režisér připravuje v roce 1964 pro soutěžní představení krásnou hru "Stromy umírají vstoje", která byla diváky přijata velmi vděčně.
Rok 1965 je pro město Vamberk rokem jubilejním. Konají se oslavy 700 let založení města a Zdobničan si zároveň připomíná 160 let ochotnického divadla.
Při této příležitosti zaznamenává p. Josef Divíšek následující věty:"Divadelní soubor Zdobničan si na sebe vzal nesnadný úkol pokračovat v bohaté tradici ochotnického divadla. A nebude snad neskromné připomeneme-li některé z inscenací, které během uplynulých 20 let byly souboru ke cti.
Soubor zajížděl pravidelně na divadelní festivaly do Chocně. Po dobu jejich trvání se čestně umisťoval v náročné soutěži, ať již šlo o Tylovy "Kutnohorské havíře", Drdovy "Hrátky s čertem", Bří Čapků "Ze života hmyzu" a "Bílou nemoc", Jiráskovu "Filosofskou historii". Rovněž vzpomínáme na naši účast na krásných Polických divadelních hrách. Především to byl "Deník Anny Frankové", "Pygmalion" G. B. Shawa, Čapkova "Věc Makropulos" a Fr. Hrubína "Srpnová neděle" a "Křišťálová noc".
V roce 1963 hostoval vamberecký soubor jako vítěz okresu s hrou Petra Karvaše "Antigona a ti druzí" na Slovensku v Brezně.
U příležitosti oslav a k výročí ochotnického divadla ve Vamberku, s úctou k J. K. Tylovi uvádí soubor inscenaci "Strakonický dudák". Viz. obr. 27 a 28 Pro náš národ znamená tato hra v činohře to, co v opeře Smetanova Prodaná nevěsta. Strakonický dudák byl prvně hrán v roce 1847 ve Stavovském divadle v Praze.
Na tomto dalším významném představení se podíleli: Jana Dudíková, Jana Kostková, Ruda Dittert, L. Hlaváček, Z. Borůvková, J. Vodička, L. Stančík, J. Divíšek, Fr. Šimeček, L. Jehlička, V. Podolský, Zlata Suchánková, Bl. Vejsadová, J. Kubíčková, I. Kubíčková, V. Janebová, R. Bakešová, A. Bobíková, R. Šemberová, M. Hlaváčková, K. Divíšková, B. Obst, J. Hora, J. Rambousek, J. Lakmayer, L. Frejvald, D. Frejvaldová, J. Vik, K. Kaplan, J. Šejna, J. Kohout, J. Frejvaldová, Z. Zahradníková., L. Rambousková, Zd. Blažková.
Za režie Pepy Divíška zpěvy nacvičili Mirek Urban a Jan Malý, výtvarná spolupráce Zdeněk Přijal a Bl. Vejsadová, scéna Václav Podolský, masky Jiří Staníček, světla Zd. Jánský. Kroje zapůjčila Půjčovna kostýmů v Kostelci n. Orl.
K novému roku 1967 dostávají dne 11. ledna divadelníci a přátelé divadla blahopřání od významných herců Národního divadla v Praze Jaroslava Marvana a Ladislava Peška.
(Blahopřání jsou uložena v divadelní kronice z let 1967 - 75, kterou založil Vlad. Rozinek býv. tajemník Závodního klubu.
Nejvyššího ocenění ochotnické práce se dostává souboru v roce 1967, kdy se s hrou "Oddací list" E. Kischona umístil na l. místě v okrese, vyhrál i krajskou přehlídku divadelních souborů a získal Putovní štít Východočeského kraje. Vybojoval si účast na mezikrajové přehlídce v Táboře. Hra byla uváděna v režii Oty Vejsady, na scéně Vl. Procházky. Účinkovali: Luděk Jehlička, Zl. Suchánková, Líba. Barnetová, J. Kubíčková, L. Stančík, Vl. Procházka Viz. obr. 29, 30 a 37.
V dopise, který byl souboru zaslán Krajským osvětovým střediskem v Hradci Králové se uvádí: Sdělujeme Vám, že krajská porota na základě mimookresních přehlídek doporučila Váš soubor do kruhu vítězných souborů Východočeského kraje. O uměleckém výsledku a problémech inscenace hovořili členové poroty při hodnocení po vystoupení. Blahopřejeme Vám srdečně k tomuto úspěchu, který bude jistě pro Váš soubor pobídkou k další příkladné činnosti v místě i okrese Vašeho působení. Putovní štít účastníka kruhu vítězných souborů Vám bude předán u příležitosti nejbližšího vystoupení vašeho souboru.
Tou nejkrásnější odměnou byla pro ochotníky přízeň a důvěra obecenstva. Představení v Táboře zhlédlo podle pořadatelů neuvěřitelných 768 diváků a na krásném městském divadle zavlála vlajka s odznakem města Vamberka. Ve zpravodaji města Tábora č. 5 ze dne 2. 6. 1967 se píše:
"V Táboře se představili ochotníci z města krajek - Vamberka. Jenom člověk když je opuštěn, nebo sám, tak se prý nedovede smát. Včerejší představení divadelního souboru z Vamberka potvrdilo znovu, jak je humor potřebný a nakažlivý a jak se lidé chtějí smát. K znamenitě herecky výrazně zvládnuté postavě Daniela Ben Cura a jeho ženy se přiřazují představitelé Roberta, Uriho, Jeffy a Ajaly. Bez nadsázky představitelé odvedli vynikající herecké výkony. Vyprodaný sál nešetřil potleskem." Tolik z obsahu článku.
Další text je napsán v programech přehlídky, které Městské divadlo v Táboře ve dnech 29. 5. - 3. 6. 1967 vydává. Občanům a návštěvníkům Tábora jsou prodávány noviny, kde jsou představovány soubory, které se zúčastní přehlídky. Jsou to ochotníci z jednotlivých krajů, kteří se probojovali až do mezikrajové soutěže.
29. 5. 1967 reprezentují Jihočeský kraj ochotníci z Tábora hrou Naši furianti. Za Středočeský kraj uvádí 3O. 5. dramatický odbor Hálek ZK-ROH dopravy a spojů Nymburk hru Ed. Albee Kdo se bojí Virginie Wolfové. 31. května hraje dramatický odbor JZK Strakonice hru J. K. Tyla Strakonický dudák. 1. června je na programu hra Divadélka za Branou JZK Vyškov, která reprezentovala Severomaravský kraj. Ochotníci hrají v režii Sv. Chytila inscenaci "Masopustní hry".
2. června přichází den, kdy se představil náš soubor se zmíněnou hrou "Oddací list", jako reprezentant Východočeského kraje. Na závěr přehlídky hraje Divadelní studio J. Skřivana ZKL Brno hru Carlo Goldoni –Treperendy za Jihomoravský kraj. Náš soubor je v programu uváděn, jako představitel veselohry, která diváka pobaví i potěší a možná v něm zanechá i něco dobrého. Tato slova jsou napsána i v táborských novinách pořadateli dne 29. 5. 1967 a doplněna fotografiemi členů souboru, kteří v této hře účinkují.
Dnes můžeme říci, že vyspělý amatérský soubor nehrál jen klasické hry. Pro pobavení diváka uvádí 15. 4. 1967 zpěvohru K. J. Erbena „Sládci“. Na představení zvou ochotníci své diváky letáky, které roznášejí po Vamberku i okolních obcích s následujícím textem: „Panimámy, pantátové, chaso! V sobotu 15. dubna 1967, v den svaté Anastázie, přijďte do Vamberecké sokolovny, kde pro vás uspořádám bude veselý lidový tiátr se zpěvy od K. J. Erbena aj. Turečka- Jizerského sesumírovaný pod názvem Sládci“. Režisér musel přizpůsobit hru a dialogy pro požadavky dneška, ale snažil se aby nebyl setřen její původní ráz. Tato hra byla původně napsána pro studentské ochotnické divadlo ve starobylém městě Žebráce roku 1836, kde byla také na velikonoční pondělí poprvé s úspěchem uvedena. Představení bylo připraveno v režii Vl. Procházky na scéně Zd. Přijala, za hudební spolupráce Jana Malého. Sbory nacvičil Miroslav Urban. Role byly obsazeny následovně: Ladislav Frejvald, Hana Kotýzová, J. Kubíčková, B, Přibyl, Jan Vodička, Karel Štěpánek, L. Barnetová, J. Kotlář, Dana Frejvaldová. Ve sboru účinkovali ochotníci Zlata Suchánková, J. Kotlářová, Bož. Šejnová, L. Stančík, J. Procházková, Zd. Kohoutová, J. Dapeci, J. Vyskočilová, R. Bakešová, Vilma Štěpánková, K. Divíšková, J. Bořková, J. Jedlinský, St. Kubíček, M. Barnet, L. Jehlička, J. Šejna, J. Sokol, L. Bořek.
Toto představení jsme také hráli, resp. měli hrát v přírodním divadle v Častolovicích. Ale pro vytrvalý déšť skončilo první představení asi v polovině a podruhé jsme se nedostali ani k zahájení. Ustrojení a nalíčení jsme všichni odjeli do pekelské hospody. Viz. obr. 31, 32 a 33
Slavnostním představením 24. 2. 1968 uvádí Zdobničan hru R. Rollanda "Hra o lásce a smrti". Viz. obr. 34. Po delší odmlce se režie ujímá Frant. Šimeček. Z herců se v této hře představili L. Jehlička, Zlata Suchánková, L. Stančík, B. Přibyl, Lad. Frejvald, Jar. Vik, J. Kubíčková, Majka Nováková a Fr. Šimeček. Scénu pro představení připravil Vl. Procházka za výtvarné spolupráce J. Divíška a světelné techniky Zd. Jánského. Sokolovna je uzavřena kvůli generální opravě a soubor po provedené rekonstrukci jeviště a sociál. zařízení hraje už v budově restaurace Helgoland. Jen stručně seznámíme čtenáře s tím, kolik usilovné práce číhalo na ochotníky také na obnově prostor "Helgolandu". Jeviště bylo vybaveno novým regulačním stavědlem pro osvětlení, které dodala Divadelní služba Újezd u Brna, dostalo nové horizonty a postranní výkryty včetně osvětlovacích věží a novou oponu. Bylo také opraveno sociál. zařízení. Při těchto úpravách a úklidu odpracovali divadelníci desítky brigádnických hodin. Celou opravu financoval ZV ROH závodu ŽAZ Vamberk ze svého rozpočtu.
Hrou W. Shakespeara "Sen noci svatojánské", kterou členové souboru začínají zkoušet za posledních 3O let již po čtvrté, Viz. obr. 35 a 36 končí náš další díl dějin ochotnického divadla ve Vamberku. Na závěr uvádíme, že představení bylo uvedeno u příležitosti 3O. výročí trvání podniku ŽAZ ve Vamberku a zároveň bylo hráno do soutěže. Hru nastudoval Otakar Vejsada na scéně Josefa Divíška, světla řídil Zd. Jánský. Tato hra nese stopy Shakespearova tvůrčího mládí a zaujímá klíčové místo na prahu jeho největších komedií. Proto je tak oblíbená jak u diváků, tak i herců. V inscenaci účinkovali: Vl. Rozinek, L. Stančík, J. Vodička, J. Šejna, M. Trejtnar, Z. Zahradník, L. Bořek, L. Jehlička, J. Lakmayer, K. Štěpánek, J. Černohous, J. Kubíčková, B. Šejnová, L. Barnetová, ing. Hlaváček, B. Šroglová, M. Hlaváčková, M. Svoradová, O. Němcová, M. Stančíková, H. Hájková, M. Slaninová.
V příštím pokračování vás seznámíme s činností souboru Zdobničan v letech 1968 - 1973.
Pro městský zpravodaj připravili: Vl. Procházka, L. Stančík, J. Kubíčková, Ant. Bartoš, T. Kubíček, J. Kostková, J. Kotlář, M. Tupcová.
Poznámka kolektivu. U příležitosti 200 letého trvání ochotnického divadla ve Vamberku, připravuje tento kolektiv vydání celého rozšířeného souboru knižně. Zájemci o tuto publikaci se mohou přihlásit do konce října u Vl. Procházky č. tel. 0445 541470 (494 541470).

Texty k obrázkům:
Foto G1
Hlaváčková, Divíšek, div. inscenace „Strýček Váňa“.
Foto G2
Ochotníci v baladě „Meluzína“.
Foto G3
Muzikanti z „Muzikanské Lidušky“. Zleva Janeba, Štěpánek, Přijal, Jindra, Neugebauer.
Foto G4
Ota Vejsada se souborem ve hře „Muzikantská Liduška“.
Foto G5
Laď. Frejvald moderuje „Estrádu“.
Foto G6
Z estrádního vystoupení J. Janeba, Z. Přijal.
Foto G7
J. Kubíčková účinkuje při estrádě se souborem DIXI.
Foto G8
M. Hlaváčková, F. Šimeček. Záběr z představení „Otello“.
Foto G9
J. Divíšek J. Kubíčková, Z. Borůvková, div. hra „Nepřátelé“.
Foto G10
Divadelní představení „Nepřátelé“.
Foto G11
Div. představení „Deník Anny Frankové“, S. Zahradníková, K. Šubrtová, J. Kubíčková, F. Šimeček.
Foto G12
„Deník Anny Frankové“, K. Šubrtová, F. Šimeček, L. Stančík, P. Držmíšková, J. Kubíčková.
Foto G13
„Deník Anny Frankové“.
Foto G14
Pohádka „Sněhová královna“ – režie V. Procházka.
Foto G15
Rok 1959, zbor režisérů: zleva Šimeček, Procháka, maskér Staníček, Vejsada. hospodář divadla Cerbs a Divíšek
Foto G16
Scéna ze hry „Podzimní zahrada“. Podolská, Kubíčková.
Foto G17
Záběr z „Filosofské historie“, Stančík, Zemanová
Foto G18
Učinkující v představení „Filosofská historie“.
Foto G19
Procházka v roli řed. školy, div. hra „Vrabčí hory“.
Foto G20
Div. představení „Pygmalion“, Stančík, Vejsada
Foto G21
Div hra „Pygmalion“
Foto G22
Pohádka „Popelka“, Zemanová, Kunc.
Foto G23
Procházka: div. hra „Dalskabáty – hříšná ves“
Foto G24
Štepánek ve hře „Vrah jsem já“.
Foto G25
Účinkující ve hře „Vrah jsem já“.
Foto G26
Hlaváčková, Stančík, představení „Antigona a ti druzí“.
Foto G27
Div. hra „Strakonický dudák“, Ditrt, Kostková.
Foto G28
„Strakonický dudák“, Obst, Kostková.
Foto G29
Divadelní přehlídka Tábor – hra „Oddací list“. Zleva: Vejsada, Procházka, Bárnetová, Kubíčková, Stančík, Suchánková, Jehlička.
Foto G30
Jehlička a Zlata Suchánková ve hře „Oddací list“.
Foto G31
Kubíčková, Vodička, lidová zpěvohra „Sládci“.
Foto G32
Kotlář při vystoupení ve „Sládcích“.
Foto G33
Zpěvohra „Sládci“, Štepánek, Bárnetová.
Foto G34
„Hra o lásce a smrti“, Vik, Kubíčková.
Foto G35
Div. představení „Sen noci svatojánské“, Kubíčková, Bořek.
Foto G36
Účinkující ve hře „Sen noci svatojánské“.
Foto G37
Perokresba: Městské divadlo Tábor.