Texty: Pražský světový minifestival AITA/IATA 2000, Radka Svobodová pro AS.

PRAŽKÝ SVĚTOVÝ MINIFESTIVAL AITA/IATA
2.- 4. června 2000 v ZUŠ Na Popelce v Praze 5

Světová organizace pro amatérské divadlo AITA/IATA, která pod svými křídly opatruje i dětské a mládežnické divadlo, vyhlásila na víkend 2. až 4.6. 2000 světový divadelní MINIFESTIVAL.
Jeho základní myšlenkou bylo, aby ve stejnou dobu proběhla na co nejvíce místech planety malá divadelní setkání, kterých se zúčastní domácí soubory a nejméně jeden hostující zahraniční soubor.
Protože ZUŠ Na Popelce v Praze 5 pořádala divadelní Minifestival už v loňském roce, přihlásila se k letošní výzvě AITA/IATA.
Věkem účastníků i žánrem jednotlivých představení byl letošní ročník velmi pestrý. Veškerá představení se konala v zahradě a divadelním sále v budově ZUŠ Pod Klikovkou v Praze 5. Mezi představeními a po nich bylo možné skromně se občerstvit přímo na místě. Sály, ve kterých se hrálo, se večer měnily na noclehárnu s karimatkami a spacáky. Toto řešení se využívá i na celorepublikových festivalech Dětská scéna, kde děti z účinkujících souborů mají noclehárnu v tělocvičnách místních škol. Stejně jako tady z finančních důvodů.
Festival zahájila v pátek 2.6. v podvečer divadelní společnost Vavřinec ZUŠ Na Popelce s dramatizací knihy E.T.A. Hoffmanna Ďáblův elixír. Soubor je složený převážně ze studentů vysokých škol různých směrů.
Jako první host se představil v pátek večer divadelní soubor Rámus LDO ZUŠ Plzeň, který pracuje pod vedením Z. Vašíčkové. Věkově jsou jeho členové srovnatelní s domácím souborem. S razancí a humorem zahrál představení Podobizna, které v programu zastupovalo loutkové divadlo, i když hrané především předměty.
Druhý den festivalu začínal dopoledne blokem „určeným i pro mladší diváky “. Hrálo se na zahradě, protože bylo krásně. V bloku pohádek se představili někteří členové DS Vavřinec jako sólisté - loutkáři. První pohádka byla dramatizace textu F. Nepila O zlé princezně hodné sani. Následovala dramatizace prózy P. Šruta Obr jménem Drobeček.
Duo z mladšího ročníku místního LDO si vybralo pro jednoduché loutky také text P. Šruta Ježíš a satan.
Dopoledne uzavřel nejmladší hostující soubor Na dně z LDO ZUŠ Plzeň, který pod pedagogickým vedením D. Jandové nastudoval představeníčko Milión milión?! Jemné a soudobé zpracování známé Wolkerovy pohádky hrály už ne děti a ještě ne mládež, s věkovým průměrem odhadem 14 -15 let. V publiku se výborně bavili diváci od 4 do 50 let.
Prvními odpoledními hosty byla skupina dospělých a mládeže divadla Ty - já - tr z Prahy 7, které je známé i svou divadelní prací s dětmi. Hra Ch. Hamptona Nebezpečné vztahy v jejich podání zastupovala na Minifestivalu klasicky pojaté činoherní představení. I když předloha je tragédie, jeden z hlavních půvabů tohoto představení spočíval právě v jeho odlehčení nepodbízivým humorem.
Další odpolední představení přivezl soubor V soukolí z Ostravy. Představení Jinde, jinak zastupovalo na festivalu nepřipravené improvizační divadlo, které ale s sebou nese vždycky riziko, že divák na tuto hru nepřistoupí. Hrající byli věkově také mladší dospělí, jako většina členů hrajících souborů.
Minifestival večer uzavřel hostující soubor IMPRO X z Vídně, který měl nejen nejvyšší věkový průměr, ale také jednoznačně největší úspěch u diváků. Tato rakouská skupina je zaměřená na druh divadla, který se v České republice stále opomíjí - anebo si na něj jednoduše netroufáme - na Divadelní sporty a improvizace. S fotbalem nebo gymnastikou nemá tato divadelní větev společného nic mimo předem daných, jasných pravidel, která se po celou dobu představení dodržují. Některé vyspělé Impro skupiny také mezi sebou pořádají „zápasy“, kde publikum v roli rozhodčího určuje vítěznou skupinu.
Impro X o svých představeních říká: Divadelní sporty jsou rychlé, spontánní, komické a hluboce upřímné. Improvizační divadlo znamená, že nastupujeme před narvaný sál, aniž bychom měli tušení, co se bude na jevišti dít. Důležitou složkou Divadelních sportů a improvizací jsou jednotlivé disciplíny neboli hry. Příběhy se vytvářejí přímo na místě ale podle přesných pravidel. (Tím se improvizační divadlo tohoto souboru liší od předešlé skupiny, kde pravidla chybí.) Diváci mohou do vytváření jednotlivých sekvencí zasahovat, a to nejen na začátku jednotlivých disciplín, ale i při přerušení, v jejich průběhu. Aktivní diváci jsou při tomto druhu divadla tak důležití jako sami herci. Proto také publikum před začátkem tohoto typu představení absolvuje pod vedením někoho z herců „rozcvičku“. Protože je pro tento druh divadla tak důležitá spolupráce publika s herci, přistoupil soubor na to, že bude hrát v jazyce cizím nejen pro publikum, ale i pro něj, tedy v angličtině.
Myslím si, že Minifestival 2000 pořádaný LDO ZUŠ Na Popelce byl tedy vydařeným příspěvkem do celosvětového Minifestivalu.
A co si na něm nejvíc cení pořádající divadelní společnost Vavřinec? Že jsme měli možnost v klidu, bez časové tísně (mezi představeními byla vždycky minimálně hodina volna na neorganizované popovídání o čemkoliv a s kýmkoliv), vidět divadelní představení všech možných žánrů a že jsme mohli s lidmi, kteří hráli, mluvit o tom, co nás skutečně zajímalo. A taky toho, že nebyly žádné problémy. A ještě toho, co nám poslední večer řekl Wolfgang z Impro X: „Jestli bude příští rok zase tenhle festival a jestli budeme zase pozvaní, bože, já přijedu!“

Radka Svobodová