Soubory: Spolek divadelních ochotníků / Ochotnické divadlo / Kroužek divadelních ochotníků / Sbor divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1801
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1958
Působení: 180x, 181x, 183x, 184x, 185x, 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 192x, 193x, 194x, 195x

1801 ze zrušeného kostela na Jánském předměstí byla zřízena druhá samostatná divadelní budova v Čechách. Spolu s ní byl založen i divadelní ochotnický soubor. Nejdříve se však hrálo jen německy.

1818 Jan Nepomuk Štěpánek: Jaroslav a Božena.

1839 první česká hra Nalezenec (Tyl) sehrána v rámci zdařilé akademie. Hráli úředníci soudu a magistrátu a členové jejich rodin, učitelé a vážení měšťané, později občas též ženy, dcery a synové důstojníků místní posádky.

Po 1841 si nový ředitel (1842-1846) Antonín Rybička Skutečský vynutil české hry i v městském divadle.
1843 připravil první českou zpěvohru Františka Škroupa Dráteník. Kromě této zpěvohry uvedl i další česká představení, Der Dheim.
1845 Květy informovaly, že od 1839 bylo uvedeno 8 českých her.
1846-1879 české hry se častěji než v městském divadle hrály v hostinci U arcivévody Štěpána na Riegrově náměstí (zbořen 1879), v domě čp. 136 a na Střelnici.
Od 1847 střediskem české společnosti a kultury v místě Měšťanská beseda.

Od 1853 dlouholetým předsedou výboru a režisérem místního divadelního spolku byl JUDr. Emanuel Pippich (1812-1886).
1954 Kotzebue, Jan Hýbl: Husité u Naumburku.
1855 Lomnický: Statek Lhota, Lomnický: Pan Čapek, Václav Kliment Klicpera: Dobré jitro.
1856 Josef Kořenovský: Obžínky, Vilhelmi: Jeden z nás se musí oženit!, Hollbein: Die Wirwe und der Witwer ober Trene bis in den Tod!?, Kotzebue: Roztržití, Wilhelmi: Fest im Ontschluse, Václav Kliment Klicpera: Každý něco pro vlast, Alexander Wilhelmi: Ein gutes Herz, Friedrich: Der musz aufs Land.
1857 Johana Franul: Statek Lhota, August von Kotzebue: Gie deutschen Kleinstädter, Karl Töpfer: Der gute Ton, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, B. A. Herrmann: Bin Silbergroschen, Louis Flerr: Die Mördergrubn ober Gerbus herr Stuberl, Friedrich, Flotow: Alessandro Stradella, Bothe, Hermann: Der Vater der Debutantin oder Doch durchgeselzt, J. J. Kolár: Brute, pusť Césara!, Lockroy, Anicet, Bourgeois: Po půl noci.
1858 Grandjean: Kothe Baare, Benedir: Tvrdohlavost, Benedix: Nepřítel, Karl August Görner: Nevlastní otec, Friedrich: Jemné a hrubé, Karl Gollmick: Marie, dcera pluku, Treodor Appel: Šití,, Josef Kajetán Tyl: Pašerové aneb Cikánský tábor na Kočičí Hoře, K. Püner: Karla XII. návrat do vlasti, August von Kotzebue: Dědictví, Josef Kajetán Tyl: Meluzina, Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Záviš z Talkensteinu, Václav Kliment Klicpera: Loketský zvon, Roderich Benedix, překlad J. V. Lomnický: Vězení, Ferdinand Břetislav Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, Albrecht Emil Brachvogel: Narcis, Jan Neruda: Prodaná láska, Molière: Lakomec, Schmitt: Břetislav Bezejmenný, Josef Kajetán Tyl: Dareba, Herman Jireček: Tajemné psaní, Jan Neruda: Ženich z hladu, J. Kaška: Rekrutýrka v Kocourkově, Václav Klimenz Klicpera: Poslední Prázdniny.
1859 E. Raupach, Josef Pečírka: Šňupka, Dörner: Sůl manželství a Proměna, Bothe, Hermann: Otec debutaint aneb Ještě vykonáno, Macháček: Ženichové, Václav Kliment Klicpera: Rohovín Čtverrohý, Ulerander Elz: Není žárlivá, Kotzebue: Ošklivý spor, Kotzebue: Max Helfenstein, Slávkova dcera, J. Počátecký: Doktor Robin, Görner: Manžel bez ženy a otec bez dítěte, Novotný: Husička z Podháje, Josef Kubík: Ďáblova bařina (Má jest pomsta), V. Lefeuvre: Dvě postele v jednom pokoji, Fredro: Dámy a husaři, Jan Nepomuk Štěpánek: Ze sedmi ta nejškaredější, Václav Kliment Klicpera:Uhlířka.

1860 Angeli, Jan Nepomuk Štěpánek: Ze sedmi ta nejškaredější, Josef Kajetán Tyl: Nalezenec, V. Lefeavre, J. K. Zbraslavský: Dva nocleháři v jednom pokoji, A. Raupach, Josef Pečírka: Duch času aneb Maškary v zajetí, Frantmann: Nepřítel módy, Betgen: Vražda v alegorické uličce.
1961 Castelli: Hubička na poukázání, Novotný: Husička z Podháje, dle Töpfera, Josef Kajetán Tyl: Matka a dcera, Josef Kajetán Tyl: Pražský flamendr, Ján Palárik: Smíření, aneb, Dobrodružství při obžínkách, dle Kotzebueho upravil Zbraslavský: Zlé rozmary, aneb, Otec a syn za jednou nevěstou.
Od 1862 ODi jen česky.
1862 Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě, Putlitz: Politika v lese, Jan Neruda: Ženich z hladu, Jan Neruda: Prodaná láska, Josef Kajetán Tyl: Bankrotář, Karolina Birch-Pfeiffer: Sirotek Lovoodský, Zbraslavský: Zlé rozmary aneb Otec a syn za jednou nevěstou, Bankrotář a kramářka, Aleksander Fredro: Pan Čapek, aneb, Copak mne nikdo nezná?, Charlotte Birch.Pfeiffer: Sirotek Lowoodský.
1863 F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, Oba šelmy, Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku.
1864 Josef Kajetán Tyl: Darebák, Alexandr Fredro: Dámy a husaři, Bedřich Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, dle Lotze J. St.: Po slunce západu, Paní hospodská, aneb, Železnice v krkonošských horách, osef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena.
1865 K. Töpfer, Josef Kajetán Tyl: Pěnkava a Čížek aneb vyměnění bratrovci, Langr, Jaroslav Čeněk: Jidáš ve fraku aneb Francouzové v Praze, Alexandr Fredro: Dámy a husaři, Gustav Freytag, F. Pravoslav Volák: Novináři, J. Nestroy: Chcete mít švandu, Theodor Hell: Galejní otroci, návštěva královny Alžběty - Hederich Benedix: Čeleď aneb život v kuchyni, J. Kořenovský: Stará místo mladé, Conradin Kreutzer: Penězokazi, J. Vogl: Švédové v Chrudimi a zázračný obraz nejsvětějšího Salvatora, Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk, Friderich Wilhem Riese: Musí na venek!, Roderich Benedix: První den po svatbě, J. Grunert: Hluchý podomek, Náměsíčník.
1866 Císař František Josef I. navštívil Chrudim, Václav Kliment Klicpera: Blaník, Jan Nepomuk Štěpánek: Čech a Němec aneb mlýn na pomezí, František Ferdinand Šamberk: Boucharon, Teodor Wehl: Ženich provdá svou nevěstu, Josef Schikander: Za živa mrtvi manželé, Karel Blum: Zapovězené ovoce aneb Kdo jinému jámu kopá, sám do ni padá, Moser: Pozvu si majora!, Gustav z Pflegru: Telegram aneb hodina v Přeloučském nádraží, Václav Kliment Klicpera: Blaník.
1867 Donizetti: Lucia z Lammermooru, Benedix: Den po svatbě, Bergen: Vražda na Uhelném trhu. Učinkovali: Klimeš, Marie Horálková, Čejka, Lirš, Chlumecký. Dále byla uvedena fraška Pan Herkuses od G. Hellyho. Ve hře Generál a profesor (Raupach), hráli: V. Salášek, Gallat, Rozvada, A. Balcarová, A. Tůma, J. Tůma, Pacák, Turek, Havránek, Štěpánek, Hérová, Both, Hermann, překlad Karel Pippich: Přece jsem prorazil aneb divadlo na ruby, F. Pravda: Slepá babička, J. V. Rozum: Mlsný Vašíček, V. Gerle: Noc před novým rokem aneb ponocný na redutě, D. E. Raupach, Josef Kajetán Tyl: Generál a profesor aneb Bohoslovec rekrutou, K. Töpfer: Vévodův rozkaz
1867 - 25. 8. - přel. J. Mik. Boleslavský: Prach do očí, Levassor: Trampoty choristy, Putilitz: Damoklův meč.
1868 F. Jeřábek: Veselohra aneb všichni jsou popleteni, G. Bella: Pan Herkules. Hráli: paní Hajnovská, slečny Bělecká, Maršálková, Lenochová, Konradin Kreutzer: Nocleh v Grenadě, Töpfer, Josef Kajetán Tyl: Matka a dcera, D. Amerling, Š. Bačkora: Jesličky.
1869 F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění, D. A. Raupach, Josef Kajetán Tyl: Jenerál a profesor aneb student mezi vojáky, Moliѐre, B. Pelikán: Jen samá poezie!, Berger, Aschenbrenner: Z okna do okna, Kořenovský: Stará místo mladé.
V 60. letech především veselohry, frašky.
V 60.-80. letech 19. století byl vůdčí postavou ochotnického divadla režisér a herec, dramatik a humorista Al. Gallat (viz LD).
Adolf Pštross (1851-1903, později herec ND) zde jako ochotník začal hrát divadlo v 70. letech 19. stol.

1870 K. P.: Naši maloměšťáci aneb Život v Kocourkově, Benišek: Recept proti tchyním, F. Mallefil: Dvě vdovy, Josef Štolba: Bratranec.
1871 Josef kajetán Tyl: Řemeslnická merenda, Antonín Wolf: Fotografická dílna v Praze
1873 činohra Josef Jiří Kolár: Monika ve prospěch ND, jh. v titulní roli O. Sklenářová-Malá, ND. Další představení ve prospěch sbírky na Národní divadlo, S. Schelsinger: Domácí špehoun, Lefeuvre: Pan Doležal a pan Jeřábek aneb osudný noclech, Uděláme si švandu aneb Kupečtí mládenci na výletu,Ludwig Anzengruber: Farář z Podlesí, Josef Jiří Kolár: Pražský Žid, Má hvězda, Konradim Kreutzer: Penězokazi.
Od 1874 JUDr. K. Pippich, jeho manželka, Al. Hnilička a další významné osobnosti českého hudebního života zde každoročně premiérovali jednu operu (klavírní doprovod), Roderich Benedix, J. Stankovský: Něžné příbuzenstvo aneb Tolik nevěst a přece žádná, V. Sardou: Bodří vesničané aneb Velkoměšťáci na venku.
1875 G. Sandová, J. Vávra: Ďáblova bařina, divadlo nově upraveno, 1875 Faust a Markétka, Alessandro Stradella, ukázky z Ivana Susanina.
1876 Gustav Pfleger Moravský: Telegram.
1877 18. prosince odehráno divadelní představení.
1878 Rudolf Kneisel: Antixantipa, František Ferdinand Šamberk: Potrhlý švec, Carl Costa: Zuzančin pan kaprál.
1879 Jan Nepomuk Štěpánek: Čech a Němec, Adolph L'Arronge: Doktor Kalous, A. Günther, překlad Staňkovský: Bez kabátu, Karel Pippich: Z české domácnosti, Kazimierz Zalewski: Ostrouhali.

1880 „ku podpoře povodní poškozených bratří Moravanů slavnostní představení“, uvedena Beethovenova ouvertura ze Zřícenin Athénských, Mramorové skupení, veselohra A. H. Sokol: Posestrima a Fredro: Kaloše.
(Divadelní listy 1880, č. 10, s. 166.)
"1880 Sbor divadelních ochotníků uspořádal slavnostní představení ve prospěch ND, Dr Pippich přednesl vzletně báseň Pantheon. Živý obraz: detailně popsáno uspořádání, část koncertní, dramatizace básně Sv. Čecha Ve stínu lípy. "
(Divadelní listy 1880, č.3, s. 47-48.)
1880, 1881. Výši příspěvků Chrudimi na ND předstihly pouze Královské Vinohrady, proto na Hynaisově oponě je znak města Chrudimi první vlevo vedle znaku hl. města Prahy.
1880 Adolph L'Arronge: Dobročinné paní.

1881-1897 režisérem a dramaturgem spolku dramatik Dr. K. Pippich, jehož vlastní kulturní doménou bylo činoherní divadlo. Patřil k předním hercům souboru - byl Karlem IV. ve Vrchlického Noci na Karlštejně, Dačickým ve Stroupežnického Paní mincmistrové, Dvořákem v Šubertově Janu Výravovi. Vybíral repertoár z hodnotné starší i nové dramatické literatury. Vedle obvyklých, ale s vkusem vybíraných autorů, častá soudobá tvorba Zeyer, Hermann, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, Štech, Dyk, Hauptmann, Maeterlinck, Gorkij ad. Seznamoval Chrudim s novinkami hranými v pražském Národním divadle.
Pippich dokonce některé novinky uváděl odvážně dřív než Praha:

1881 ve prospěch obnovy Národního divadla uvedeno představení Victirien Sardou: Mnoho přátel naše škoda.
1881 Valná hromada spolku, za odstupujícího Gallata zvolen nový ředitel JUDr. Karel Roth.
1881 František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, Marie von Ernst: Jen po proudu, F. A. Šubert: Probuzenci.
1882 J. Zeyer: Doňa Sanča, František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, August Vasnerio: Jean Baudry, William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic.
1883 Uvedena Florida (Přibyslavská), Michal Balucki: Těžké ryby, F. A. Šubert: Probuzenci - s pohost. vystoupením M. Pospíšilové v roli Lídy, na představení pozván ředitel ND F. A. Šubert; spoluúčinkovali členové jednoty Sokola.
1884 Franz von Schönthan: Jaromír Kvítek, Josef Jiří Kolár: Královna Barbora, Václav Vrána: Půjč mi svou ženu!, Tam nahoře, Franz von Schönthan: Únos Sabinek, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel Pippich: Ve veřejném životě.
1885 Eugene Scribe: Okovy, Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Georges Ohnet: Majitel hutí, Milostný lístek, Kolovrat: Na rozcestí, August Förster: Z komické opery, Bauvill: Guingovie.
1885 do tohoto roku neexistoval žádný ochotnický spolek, ale docházelo pouze k volnému scházení se lidí, kteří následně hráli divadlo.
1886 Jaroslav Vrchlický: Exulanti, František Jeřábek: Cesty veřejného mínění, Jaroslav Vrchlický: Soud lásky (nepovoleno).
1887 Josef Štolba: Vodní družstvo, Bedřich Frýda: Manželské štěstí, Jaroslav Vrchlický: Nad propastí, Ladislav Stroupežnický: Sirota, Franz von Schönthan: Zlaté rybky, Ladislav Stroupežnický: jednoaktovky Z panského čeledníku, Philipp Gille: Uhlíři; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1888 Josef Štolba: Maloměstští diplomati, Jaroslav Vrchlický: Pomsta Catulova, Václav Šlechta: Maloměstské tradice, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, Eduard Paillerov: Myška, A. Šubrt: Praktikus, Viktorien Sardou: Opozděné psaní.
1889 měl českou premiéru Ibsen: Romersholm v Pippichově režii, také hrál hlavní roli, Henrik Ibsen: Bílí koně, Máj, A. W. Pirner: Modrá jeskyně, Viktor Krylov: Medvěd, Edvard Souček: Před sjezdem.

1890 Karel Pippich: Slečna nakladatelka.
1893 SDO členem ÚMDOČ.
1894 Alois Jirásek: Zkouška, Maurice Maeterlinck: Sedm princezen (Vetřelkyně), Emil Pohl: Krasojezdkyně.
1895 Gerhard Hauptman: Osamělé duše, Jaroslav Vrchlický: Svědek, Karel Štěpánek: Medvěd, Victorien Sardou: Madame Sans-Gêne, Gerhard Hauptman: Osamělí lidé.
1896 uv. Sova (Finne), Nový život (Hladík), Sníh (Jaroš), Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, Václav Kliment Klicpera: Rohovín Čtverrohý.
1897 uvedena Kolébka (Jirásek), Bezectní, Práva duše (Giacosa), Gerolamo Rovetta: Bezectní.
1898 Veselohra na mostě, Octave Feuillet: Bílý vlas, Josef Štolba: Na letním bytě, Mikuláš Ryvín: Pohostinsku, Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina.

Po 1900 i zde ve středu zájmu ochotníků módně více opera.
1900 Pohostinsku, Neznámá pevnina, Přátelé z mládí, Max Dreyer: Zkušební kandidát, Alexandre Bisson: Žárlivá.
1897-1910 36 her, z toho 11 českých.
Jh. např. Seifert, Innemann, Sklenářová-Malá, Budil, Šmaha, Šmahová, Laudová-Hořicová, Benoniová, Stará, Grégrová, Herold, Plavec, Danzerová, soubor činohry ND.
1901 Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem, Eugene Brieux: Červený talár.
1902 Bořivoj Prusík: Měšťáci, A. Fulda: Dvojče, František Xaver Svoboda: Čekanky.
1903 Monna Vanna.
1904 Rydel: Navždy.
1904 Pippich odevzdal vedení Sboru divadelních ochotníků Vilému Novákovi, zůstal však jako intendant ve styku s divadlem až do své smrti 1921.
1905 bylo založeno za značného přispění k. Pippicha profesionální divadelní těleso Divadlo sdružených měst východočeských, určené prol východní Čechy - zejména pro trojici měst Hradec Králové, Pardubice, Chrudim.
To poněkud omezilo ochotnické aktivity.
1907 sehráli drama V nížině, osvědčená režie, dobrý K. Pippich v roli Manelicha, jh. B. Stará.
1908 Ferdinand Oliva: Železná koruna.
1909 Ferdinand Oliva: Julinčiny vdavky, r. František Míšek.

1910 Výstava o ochotnickém divadle v Praze, spolek obdržel diplom.
1910 4. 12. - Lad. Thoma: Lokálka.
1911 F. Fonson, F. Wicheler: Vdavky slečny Beulemansovy, hra byla obsazena osvědčenýni ochotnickými silami jako Zuzanka pí Pippichová, snoubenec Serafím K. Klubal, Albert Delpiere dr. Pippich, - oni i další hráli velmi výstižně za pečlivé režie dr. Nováka. Spoluúčinkovali členové Sokola - Rosenbaum, Pilný, F. Štěpánek, Reutmaier, Riegel, Jedoň, Jos. Štěpánek a Mareček. Divadelní spolek za předsednictví K. Horkého horlivou činnost, získal řadu nových členů a zlepšil své hospodaření. Uvedl Mahenova Janošíka v titulní roli s J. Vojanem jh. Bohužel návštěva na tomto kvalitnim představení byla slabá, Josef Císler: Aeronautka, Gustav Wied: Súčtování - obě představení sehrána ve prospěch postavení divadla.
1912(?) založen Nerudův východočeský okrsek ÚMDOČ , 27 ochotnických sdružení, předsedou valné hromady dr. Karel Pippich. SDO členem okrsku.
1914 Jaroslav Kvapil: Oblaka.
1918 V. Pázdral-Stěžerský: Starý ženich (Lucifer), Josef Skružný: Láska nedá si poroučet, Josef Skružný: Kometa Hanzelínova, František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský.

1920 H. Swönborg, překlad Ella Kaldová: Ritherfordský dům.
1921 Jiří Kolár: Pražský žid, r. Vilém Novák, F. A. Šubert: Jan Výrava, r. Vilém Novák.
1922 SDO členem ÚMDOČ.
1922 Scribe, Legouvé: Souboj lásky, r. Vilém Novák, Lili Hatvany: Souboj lásky.
1923 Josef Kajetán Tyl: Mistr Jan Hus.
1924 Alois Jirásek: Jan Žižka, r. Vilém Novák.
1926-1940 byl ředitelem divadla Vladimír Wuršer, který připravil s ochotníky a pěveckým sborem Slavoj více operních představení.
1926 Edvard Bém: Hvězdné požáry, r. Novák.
1928 Útěk, r. Dr. Jar. Pippich.

193x Rudolf Piskáček: podzimní manévr, Dobrodincové lidstva.
1931 Tristan Bernard, Yves Mirande, Gustav Quinson: Polibme se, r. Jaroslav Pippich.
1934 - 18. 2. - byla nová budova Divadla Karla Pippicha otevřena Smetanovou Libuší. Jako hosté vystoupili v Libuši členové Národního divadla Emil Pollert v úloze Lutobora a chrudimský rodák Vladimír Tomš v roli Šťáhlava. Ostatní role byly obsazeny chrudimskými ochotníky. Ti pak v témže roce provedli Dvořákovy Tvrdé palice, Blodkovu operu V studni a Smetanovu Hubičku.
Činohra otvírala divadlo 20. 2. novým nastudováním Jiráskovy Lucerny, režie Jaroslav Pippich (syn Karla P.), hudební a zpěvní vložky řídil František Teplý.
1935 Mrštíkové: Maryša, r. František Vejs.
1936 SDO vedl R. Geissler. Uváděl takřka všechny hry inscenované na profes. scénách, Mrštíkové: Maryša, r. František Vejs, Vilém Werner: Lidé na kře, r. Rudolf Panský, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštějně, Paličova dcera, Ivan Stodola: Bankovní dům, r. Rudolf Panský, opereta André Messagera: Dvě myšky provedené ve dnech 12.,13. a 20. září a 6. října 1936 v chrudimském divadle. Režie Geissler, dirigent Masopust.
1936 nově přijat za člena ÚMDOČ.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1937 Merton Hodge: Vítr a déšť, r. Rudolf Panský, František Xaver Svoboda: Maminčiny starosti, r. František Vejs, L. Archleb: Osudný manévr, r. J. Rychetský.
1938 předsedou Rudolf Panský, členem ÚMDOČ, 54 členů, 9 představení.
1938 Zdenek Němeček: Most, r. Rudolf Panský, Václav Valenta-Alfa, Frank Wenig: Hrdina Feďka, r. Josef Bareš.
1939 Jiří Mahen: Janošík, r. J. Horák, Emil Horák: Navoněná primadona, r. Václav Schütz, Němeček: Most, režie Panský, s inscenací se SDO zúčastnil JH, František Xaver Svoboda: Čekanky, r. Josef Bareš.
Rudolf Vonásek (*1914 Chrudim), sólista opery ND Praha, zač. v 30. letech jako ochotník v Chrudimi), O. Blumenthal, G. Kadelberg: U bílého koníčka, r. Josef Bareš, František Xaver Svoboda: Čekanky, r. Josef Bareš.

1940 Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, r. Rudolf Panský.
1941 - Emil Vachek: Pec. Účast na přehlídce První divadelní týden 1941, podle Nerudy František Götz: Malostranská humoreska, r. Rudolf Panský, Jiří Balda: Měšťáci na venkově (Románek z české vesničky), r. Jaroslav Pecka, Josef Štolba: Staré hříchy, r. Josef Bareš, Max Halbe: Proud, r. E. Dvořáček, Lila Bubelová: Slečna Pusta, r. Bareš, Kašpárek, Šmidra a Škrhola bojují s drakem.
1941 skupina "odrostlých" gymnazistů uvnitř SDO utvořila Soubor mladých, iniciátor a režie Vladimír Adámek (protože neměl povolení konzervatoře, kam byl nedlouho předtím přijat, režie pod jménem jiného člena M. Nováka), Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klovouk, r. Miroslav Novák, Božena Němcová: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, r. J. Zeman.
1942 Lili Bubelová: Slečna Pusta, r. Josef Bareš, Fritz Schwiefert: Markétka proti třem, r. Petr Suchý, Karel Jaromír Erben: Rozum a štestí, r. K. Bulíček, Julius Zeyer, Josef Suk: Radúz a Mahulena, r. Jan Marek, j.h. (Adámek režíroval pod jménem Jan Marek), výprava Jan Brukner. Na inscenaci se podílela celá Chrudimská filharmonie a pěvecký sbor Slavoj, Karel Scheinpflug: Mrak, 3. cena v soutěži Nerudova okrsku ÚMDOČ;
Rudolf Panský, Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. J. Bulis, podle Nerudy František Götz: Malostranská humoreska, r. Rudolf Panský, Bohumír Polách: Vrah jsem já, r. Václav Schütz, M. Loulová-Hezká: Kocour v botách, r. K. Bulíček, zájezd do Svratky - Kašpárek Šmidra a Škrhola, Hluchý král, r. J. Zeman,, M. Hanzalová-Semikinová: Na přelomu, r. Karel Hellich, Fritz Schwiefert, překlad Petr Suchý: Markétka proti třem.
1943 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, r. Vilém Novák, František Ulč: Jak přišly jarní kvítky na svět, r. František Doubrava, Pavla Keunová: Dora vede, r. Václav Schütz, Rozmarný večer, Friedrich Forster: Malý Muk, r. Miloslav Novák, Začarovaný les, Alex Ivers: Sadová třída č. 13, r. Václav Schütze, Alessandro de Stefani: Muži nejsou nevděční, r. Jiří Novák.
1944 A. Hinrichs: Za ranního kuropění, r. Jiří Novák, Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. Karel Žídek, J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. Jan Bulis.
1945 Jiří Potůček: Jezinky, r. Jan Plachý, Jiří Mahen: Janošík, r. J. Horák, K. J. Erben, Holková: Zlatý kolovrat.
1946 Alois Jirásek: Lucerna, r. Jan Bulis.
1947 Edgar Valace: Čaroděj, r. Václav Schütz, Valentin Katajev: Cesta květů, r. Rudolf Panský.
1948 Noel Coward: Anglická sobota, r. Jan Plachý, Frank Head: Marky až na zem, r. O. Hájek, F. Uřídil.
1949 - Garson Kanin: Včera narozeni, r. Jan Plachý. Účast na Choceňských divadelních hrách.

1952 vznikl z iniciativy části členů zrušeného Spolku divadelních ochotníků Dramatický odbor ZK ROH Eva.

Bibliografie:
ADÁMEK, Vladimír: Pokus o kusé svědectví. In: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. Sborník, ed. Jarmila Doubravová. Chrudim 1999, s. 117-124.

BOLESLAVSKÝ, Josef Mikuláš: O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Divadelní ochotník, díl II. Sv. 6. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, s. III. kDÚ

KLIMEŠ, Luboš: Chrudimský Slavoj. (Kronika práce 1856-1952.) In: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. Sborník. Chrudim 1999, s. 82-93.

LANDER, Richard: Vzpomínka na Chrudim. In: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. Sborník, ed. Jarmila Doubravová. Chrudim 1999, s.
137-138.

P. Z Chrudimi, Česká Thalia 1, 1867, s. 86, 142-3
PÖMMERL, Jan: Karel Pippich - organizátor chrudimského hudebního a divadelního života. In.: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. - Sborník, ed. doc. PhDr. Jarmila Doubravová. Chrudim 1999, s. 94-99.

pp: Z Chrudimi, Česká Thalia 2, 1868, s. 94

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 297- 298.

SOUKUPOVÁ, Eva: Kulturní poměry Chrudimě a její hudební život v průběhu 19. a na počátku 20. století. In: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. Sborník, ed. Jarmila Doubravová. Chrudim 1999, s. 68-81.

VONÁSEK, Rudolf: Chrudimské divadlo 1831-1934. In.: Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. - Sborník, ed. doc. PhDr. Jarmila Doubravová. Chrudim 1999, s. 162-163.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 70.
------


Česká Thalia 1867, roč. I, č. 16, s. 152.

Československé divadlo 1936, roč. XIX, č. 4, s. 64.
Divadelní listy 1881, č. 27, s. 239; č. 36, s. 317.
Divadelní listy 1883, č. 4, s. 36; č. 9, s. 78, č. 13, s. 118.
Thalie 1896-7, č. 17-18, s. 219, č. 19-20, s. 234, č. 22, s. 254.
Thalie 1897-8, č. 16-17, s. 136.
Thalie 1898-9, č. 9-10, s. 80, č. 18. s. 144, č. 20, s. 159.
Thalie 1899-1900, č. 22, s. 175, č. 23, s. 183.
Divadelní listy 1902-3, č. 1, s. 20, č. 3, s. 56, č. 6, s. 108.

Divadlo, roč. 9, 1910-1911, č. 5, s. 137.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 6, 5. 1. 1912, s. 71.

České divadlo 1939, č. 8, s. 80, č. 10, s. 99.

Východočeský kraj 29. 1. 1943

Archivy:
Pardubice, Státní okresní archiv, Pardubice, Okresní úřad, Rejstřík povolení, Divadla a zábavy, č. knihy 137, 1943
Chrudim, Regionální muzeum, Arch. č. 8277/2, 8277/1, 1277, 1383, 1382, 1338, 1339, 9479, 1273, 1276, 13222, 440, 1249, 1253, 1265, FN08393, FN07654, Fot0339, Fot0367, Fot0374a, Fot0374b, Fot0374c, Fot0374d, Fot0588a, Fot0588b, Fot0588d, Fot0588dd, Fot0588e, Fot0588f, Fot0588g, Fot0588ch, Fot0588r, Fot1544a, Fot1544b, Fot1544c, Fot1544d, Fot1544e, Fot1544f, Fot1544g, Fot1544h, Fot1544i, Fot1544j, Fot1544k, Fot1544l, Fot1544m, Fot1544n, Fot1610-a, Fot1610-b, Fot1612a, Fot1612b, Fot1612c, Fot1612d, Fot1612e, Fot1612f, Fot1614a, Fot1614b, Fot1614c, Fot1614d, Fot1614e, Fot1614f, Fot1665a, Fot1665b, Fot1665a, Fot1665b, Fot1666, Fot1667a, Fot1667b, Fot1667c, Fot1667d, Fot1668, Fot1669, Fot1674a, Fot1674b, Fot1674c, Fot1674d, Fot1681r, Fot1689, Fot1693, Fot1694, Fot1696, Fot2534, Fot415, Fot377
Chrudim, Státní okresní archiv:
Soudobá dokumentace: Sbírka plakátů, př.č 927-1178
SDO, Chrudim, 1835-1928. Ev. č. pomůcky 134/14
Spolek divadelních ochotníků Chrudim, př- č. 78/2014
Chrudim, Státní okresní archiv, Spolek divadelních ochotníků Chrudim, př. č. foto
Chrudim, Okresní úřad, u. č. 814, i.č. 9604

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 403/8683/1935, SDO.

Fond ZU Spolky 1930-1940, i. č. 425/1787/1943, Div. ochotníci

Mapa působení souboru - Spolek divadelních ochotníků / Ochotnické divadlo / Kroužek divadelních ochotníků / Sbor divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.