Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Vzdělávací sbor vyšehradský
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 190x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
Založení / první zpráva: 190x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
Dramatický odbor Vzdělávacího sboru Vyšehradského: V soupisech repertoáru DrO od 1910 tituly určené dětem.
Od 1925 působení Praha II, Na Slupi.
1920/1921 odehráno 46 představení, mj. Přítěž (Kunětická), Cop (Kunětická), Poupě a Mlsáníčko (Svoboda),, Milý tatínek, Dědečku, dědečku!, Ouřadové, Samotáři (Růžička), Vina (Hilbert), Bez lásky (Ladecký), Ženichové (Macháček), Volné ptáče (Karpov), Tažní ptáci (Želenský), Nalezenec, Paličova dcera (Tyl), Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová (Stroupežnický), Pokladník (Moník), Noc na Karlštejně (Vrchlický), Na letním bytě (Štolba), Mládí (Halbe), Novomanželé (Björnson, Poslední večeře (Skoch), Slušnost (Bilibín), Posel (Dyk), Figurantka (Curel), Plesové střevíce (Gastineau), Přijďte k nám, až bude jaro (Preissová), Pokračování (Gilbert), Doporučení (Maurey), Rodina Selickova (Holz-Schlaf), Ženitba (Gogol).
20 činoherních večerů, s odborem hudebním pak 5 večerů operních - V studni 3x, Mozartovu Bastien a Bastienka, Rozkošného Lásky máj 2x; společně s odborem pro výchovu dětí 4 dětské hry - Pro tatíčka presidenta 4x, 4x Vánoční sen, Sněhurku 2x, Nalezenec).
1920 - 31. 10. - k šedesátinám F. X. Svobody: Na Boučínské samotě.
1921 Divadelní odbor řídil O. Růžička.
V prvních desetiletích 20. století zde režisérem Václav Sommer (pseud. Jakub Rydvan).
1920-1925 Otto Minářík zde působil nejprve jako herec, poté i režisér, v čele Vzdělávacího sboru vyšehradského tehdy stál básník F. S. Procházka. Minářík hrál Skalníka v Létu, Petra ve hře Oblaka, Dona Pelaaye v Doně Sanče, partnerkou mu byla nejčastěji Míla Mellanová (později známá herečka a režisérka). Brzy působil také jako režisér.
Spolek hrál v dřevěné boudě za kostelem. Hráli v neděli odpoledne pro děti, večer pro dospělé, zkoušelo se denně od 17 do 22 hod.
1921 Nora (Ibsen) - hl. role Musil, Petr, Barek, Barková, Růžičková.
1925 spory s o stavbu Divadla Na Slupi rozdělily soubor na dvě části. Minářík patřil do skupiny, která ze spolku odešla.
1925 vybudoval jako svou domovskou scénu Divadlo Na Slupi, sloužilo i dalším ochotnickým spolkům a profesionálním společnostem.
Každou neděli odpoledne pohádky pro děti, převážně kašpárkoviny, po celou dobou existence, např. Kašpárek a loupežníci, Kašpárek a Honza v čarodějném lese, Kašpárek a princezna Kalupinka; Kašpárek a Honza jdou na draka apod.
Ve 30. letech František Smažík vystupoval v divadle Na Slupi se Vzdělávacím spolkem vyšehradským, byl oblíbeným Kašpárkem, vytvořil zde 63 rolí a 38 režií.
1928 v nově upraveném divadle Na Slupi - úvodní představení Zajíc v pytli (Mölzer) - režie Barek, Krkavčí hnízdo (Hradčanský) - režie Vlach.
---------------------
V Divadle Na Slupi začal hrát Frejka (tehdy student Filozofické fakulty) se skupinou konzervatoristů (scházela se od 1923, např. Ženy o Thesmoforiích (podle Aristofana), která byla po premiéře zakázána. Tato skupina základem pro Osvobozené divadlo.
PELC, Jaromír: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, s.16:
„Na jaře roku 1925 se kolektiv zabydluje v novém, i když znovu jen prozatímním působišti v Divadle Na Slupi poblíž Karlova náměstí. Jeviště tu sice bylo dostatečně široké a vysoké, ale zároveň velmi mělké, spojené těsně s hledištěm. Čerstvě omítnuté zdi teprve vysychaly , a protože dosud nefungovalo ústřední topení, musela sál vytopit velký stáložárná kamna. Provozovatelem divadla byl Vzdělávací sbor vyšehradský, a tak musel soubor hrát pod jeho záštitou jako Divadlo mladých, což se samozřejmě neobešlo bez hádek mezi nesnášenlivými vyšehradskými ochotníky a mladou skupinou, rovněž málo ochotnou nechat si mluvit do své práce.“
-------------------------
Ve 30. letech oblíbeným Kašpárkem Fr. Smažík, vytvořil zde 63 rolí a 38 režií (za protektorátu s velkým zdarem vedl Divadlo Malostranské besedy, viz).
Mj. 1931 Vojnarka, účast na JH [archiv JČ-D].
Herectví v 30. letech výrazně zcivilnělo, režisérem většiny inscenací té doby Jar. Pleva (po 1945 působil jako profesionální režisér).
V repertoáru pro dospělé např. Langer, Shaw, Verhaaren, Shakespeare, o představeních referoval Jindřich Vodák.
Od 30. let a za okupace vedl DrO bývalý profesionální herec a režisér Ant. Planner a ochotnický herec a režisér J. V. Gsöllhofer.
Alena Urbanová: Vzpomínání bez záruky I.:
Už jenom matně si vzpomínám, jak vlastně vypadalo Divadlo na Slupi. Stálo v ulici Na Slupi, trochu šikmo naproti kostelu. Byla to přízemní dřevěná – nedá se říci přímo bouda, ale také ne budova, tedy něco mezi tím. Byla řešena se spartánskou úsporností, ale stačila. Portálkem, hrdě předvádějícím parodii kubistické architektury, se vcházelo do vestibulu, tedy příčné chodby, kde byly šatny, odtud po stranách a středem do hlediště. Kolik v něm bylo míst, nevím – odhadla bych asi 150, možná víc. Sedadla byla dřevěná, vesele natřená jasnou oranžovou barvou, sklápěla se a vyklápěla s třeskem a vrzáním. Herecké šatny byly pod jevištěm, tedy ve sklepě – závan sklepní zatuchlosti smíšené s vůní šminků… Vodák sem chodil i za ochotníky, protože zastával názor, že ten, kdo má tu drzost vylézt na jeviště, má to dělat pořádně, ať už za peníze nebo z ochoty.
1937 Dramatický odbor Vzdělávacího spolku Vyšehrad v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1939 v květnu premiéra Tylovy hry Jan Nepomucký v dramaturgické úpravě, režii a na scéně Jar. Plevy.
Během 2. svět. pravidelný provoz, moderní jeviště, desítky her, stálá předplatitelská obec.
1940 Na starý motiv (J. Gerža). Do soutěže o účast na XI. JH připravena inscenace: Svoboda: Útok zisku.
1946 Tylova Tvrdohlavá žena
1948 v zemské soutěži ÚMDOČ na 14. místě: A. N. Ostrovskij: Nebylo groše – najednou dukát
1952 Zločin ředitele Riggse (Chodor).
Od 1925 působení Praha II, Na Slupi.
1920/1921 odehráno 46 představení, mj. Přítěž (Kunětická), Cop (Kunětická), Poupě a Mlsáníčko (Svoboda),, Milý tatínek, Dědečku, dědečku!, Ouřadové, Samotáři (Růžička), Vina (Hilbert), Bez lásky (Ladecký), Ženichové (Macháček), Volné ptáče (Karpov), Tažní ptáci (Želenský), Nalezenec, Paličova dcera (Tyl), Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová (Stroupežnický), Pokladník (Moník), Noc na Karlštejně (Vrchlický), Na letním bytě (Štolba), Mládí (Halbe), Novomanželé (Björnson, Poslední večeře (Skoch), Slušnost (Bilibín), Posel (Dyk), Figurantka (Curel), Plesové střevíce (Gastineau), Přijďte k nám, až bude jaro (Preissová), Pokračování (Gilbert), Doporučení (Maurey), Rodina Selickova (Holz-Schlaf), Ženitba (Gogol).
20 činoherních večerů, s odborem hudebním pak 5 večerů operních - V studni 3x, Mozartovu Bastien a Bastienka, Rozkošného Lásky máj 2x; společně s odborem pro výchovu dětí 4 dětské hry - Pro tatíčka presidenta 4x, 4x Vánoční sen, Sněhurku 2x, Nalezenec).
1920 - 31. 10. - k šedesátinám F. X. Svobody: Na Boučínské samotě.
1921 Divadelní odbor řídil O. Růžička.
V prvních desetiletích 20. století zde režisérem Václav Sommer (pseud. Jakub Rydvan).
1920-1925 Otto Minářík zde působil nejprve jako herec, poté i režisér, v čele Vzdělávacího sboru vyšehradského tehdy stál básník F. S. Procházka. Minářík hrál Skalníka v Létu, Petra ve hře Oblaka, Dona Pelaaye v Doně Sanče, partnerkou mu byla nejčastěji Míla Mellanová (později známá herečka a režisérka). Brzy působil také jako režisér.
Spolek hrál v dřevěné boudě za kostelem. Hráli v neděli odpoledne pro děti, večer pro dospělé, zkoušelo se denně od 17 do 22 hod.
1921 Nora (Ibsen) - hl. role Musil, Petr, Barek, Barková, Růžičková.
1925 spory s o stavbu Divadla Na Slupi rozdělily soubor na dvě části. Minářík patřil do skupiny, která ze spolku odešla.
1925 vybudoval jako svou domovskou scénu Divadlo Na Slupi, sloužilo i dalším ochotnickým spolkům a profesionálním společnostem.
Každou neděli odpoledne pohádky pro děti, převážně kašpárkoviny, po celou dobou existence, např. Kašpárek a loupežníci, Kašpárek a Honza v čarodějném lese, Kašpárek a princezna Kalupinka; Kašpárek a Honza jdou na draka apod.
Ve 30. letech František Smažík vystupoval v divadle Na Slupi se Vzdělávacím spolkem vyšehradským, byl oblíbeným Kašpárkem, vytvořil zde 63 rolí a 38 režií.
1928 v nově upraveném divadle Na Slupi - úvodní představení Zajíc v pytli (Mölzer) - režie Barek, Krkavčí hnízdo (Hradčanský) - režie Vlach.
---------------------
V Divadle Na Slupi začal hrát Frejka (tehdy student Filozofické fakulty) se skupinou konzervatoristů (scházela se od 1923, např. Ženy o Thesmoforiích (podle Aristofana), která byla po premiéře zakázána. Tato skupina základem pro Osvobozené divadlo.
PELC, Jaromír: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, s.16:
„Na jaře roku 1925 se kolektiv zabydluje v novém, i když znovu jen prozatímním působišti v Divadle Na Slupi poblíž Karlova náměstí. Jeviště tu sice bylo dostatečně široké a vysoké, ale zároveň velmi mělké, spojené těsně s hledištěm. Čerstvě omítnuté zdi teprve vysychaly , a protože dosud nefungovalo ústřední topení, musela sál vytopit velký stáložárná kamna. Provozovatelem divadla byl Vzdělávací sbor vyšehradský, a tak musel soubor hrát pod jeho záštitou jako Divadlo mladých, což se samozřejmě neobešlo bez hádek mezi nesnášenlivými vyšehradskými ochotníky a mladou skupinou, rovněž málo ochotnou nechat si mluvit do své práce.“
-------------------------
Ve 30. letech oblíbeným Kašpárkem Fr. Smažík, vytvořil zde 63 rolí a 38 režií (za protektorátu s velkým zdarem vedl Divadlo Malostranské besedy, viz).
Mj. 1931 Vojnarka, účast na JH [archiv JČ-D].
Herectví v 30. letech výrazně zcivilnělo, režisérem většiny inscenací té doby Jar. Pleva (po 1945 působil jako profesionální režisér).
V repertoáru pro dospělé např. Langer, Shaw, Verhaaren, Shakespeare, o představeních referoval Jindřich Vodák.
Od 30. let a za okupace vedl DrO bývalý profesionální herec a režisér Ant. Planner a ochotnický herec a režisér J. V. Gsöllhofer.
Alena Urbanová: Vzpomínání bez záruky I.:
Už jenom matně si vzpomínám, jak vlastně vypadalo Divadlo na Slupi. Stálo v ulici Na Slupi, trochu šikmo naproti kostelu. Byla to přízemní dřevěná – nedá se říci přímo bouda, ale také ne budova, tedy něco mezi tím. Byla řešena se spartánskou úsporností, ale stačila. Portálkem, hrdě předvádějícím parodii kubistické architektury, se vcházelo do vestibulu, tedy příčné chodby, kde byly šatny, odtud po stranách a středem do hlediště. Kolik v něm bylo míst, nevím – odhadla bych asi 150, možná víc. Sedadla byla dřevěná, vesele natřená jasnou oranžovou barvou, sklápěla se a vyklápěla s třeskem a vrzáním. Herecké šatny byly pod jevištěm, tedy ve sklepě – závan sklepní zatuchlosti smíšené s vůní šminků… Vodák sem chodil i za ochotníky, protože zastával názor, že ten, kdo má tu drzost vylézt na jeviště, má to dělat pořádně, ať už za peníze nebo z ochoty.
1937 Dramatický odbor Vzdělávacího spolku Vyšehrad v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1939 v květnu premiéra Tylovy hry Jan Nepomucký v dramaturgické úpravě, režii a na scéně Jar. Plevy.
Během 2. svět. pravidelný provoz, moderní jeviště, desítky her, stálá předplatitelská obec.
1940 Na starý motiv (J. Gerža). Do soutěže o účast na XI. JH připravena inscenace: Svoboda: Útok zisku.
1946 Tylova Tvrdohlavá žena
1948 v zemské soutěži ÚMDOČ na 14. místě: A. N. Ostrovskij: Nebylo groše – najednou dukát
1952 Zločin ředitele Riggse (Chodor).
Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 107, 109.
KOLÁTOR, Vladimír: Odešel František Smažík. AS 1966, č. 7, s. 9.
PELC, Jaromír: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Praha, ÚKVČ 1981, s. 16. 248 s.
URBANOVÁ, Alena: Vzpomínání bez záruky I. (Vzdělávací sbor vyšehradský, Divadlo na Slupi, vzpomínky na provoz.) AS 2001, č. 1, s. 18-19.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. Soubor dokladových statí.Liberec, ÚMDOČ 1946.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 83.
Jeviště, divadelní týdeník, roč. 1, 26. 8. 1920, č. 31, s. 360; 2. 9. 1920, č. 32, s. 372; 25. 11. 1920, č. 47, s. 540.
Jeviště 1921, č. 30, s. 479, č. 50, s. 760.
České divadlo 1939, č. 5, s. 48.
České divadlo 1940, č. 10, s. 191.
Československé divadlo 1928, č. 19, s. 303.
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 107, 109.
KOLÁTOR, Vladimír: Odešel František Smažík. AS 1966, č. 7, s. 9.
PELC, Jaromír: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Praha, ÚKVČ 1981, s. 16. 248 s.
URBANOVÁ, Alena: Vzpomínání bez záruky I. (Vzdělávací sbor vyšehradský, Divadlo na Slupi, vzpomínky na provoz.) AS 2001, č. 1, s. 18-19.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. Soubor dokladových statí.Liberec, ÚMDOČ 1946.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 83.
Jeviště, divadelní týdeník, roč. 1, 26. 8. 1920, č. 31, s. 360; 2. 9. 1920, č. 32, s. 372; 25. 11. 1920, č. 47, s. 540.
Jeviště 1921, č. 30, s. 479, č. 50, s. 760.
České divadlo 1939, č. 5, s. 48.
České divadlo 1940, č. 10, s. 191.
Československé divadlo 1928, č. 19, s. 303.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
