Osobnosti: KVAPILOVÁ, rozená KUBEŠOVÁ, Hana

Datum narození: 29.11.1860
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 8.4.1907
Místo úmrtí: Praha

Od dětství byla ovlivňována divadelními zálibami svého otce G. Kubeše.

1871 žačka Vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici v Praze, se spolužačkami nacvičovala div. scénky a deklamace.

187x hrála na soukromém divadle, které v jejich bytě zřídil její otec.

187x hrála na soukromém divadle A. Macany. V komedii E. Scribea: Salický zákon hrála Zahradnici, ve hře F. Douchy: Malý Richelieru hrála Dianu z Noaillets. V živém obraze Nalezení Mojžíše představovala egyptskou princeznu

1885 hrála v Malostranské besedě Katynku v Šamberkově komedii Blázninec v prvním poschodí, Karolinu v Mallefillově aktovce Dvě vdovy, Růženu v Pippichově hře Dvě vdovy, v Šamberkově hře Jedenácté přikázání hrála roli Emmy a Žofii Záleskou v Kořenského aktovce Dříve matka.

1885 vystoupila společně s poděbradskými ochotníky v úloze hraběnky Olgy v Sardouově Fedoře

1886 hrála v Malostranské besedě velkým úspěchem Luisu Millerovou v Schilleově tragédii Úklady a láska. Na pozvání spolku Pokrok na Žižkově vystoupila v dramatu A. K. Nového Jindřich Dunbar (role není známá)

1886, 20.června se stala profesionální herečkou, začínala u společnosti P. Švandy ze Semčic, která v létě působila v Praze na Smíchově a v hlavní sezóně v Brně.
1888 se stala členkou činohry ND, kde působila do své přečasné smrti.

1890 vystoupila v Umělecké besedě v Praze ve hře P. Gnědiče Hořící listy jako Zinajda.

Od 1894, kdy se stala manželkou básníka a dramatika Jaroslava Kvapila, užívala příjmení Kvapilová.

1895, 9. 4. v představení Spolku akademiků Radbuza v Plzni hrála Noru ve stenojmeném dramatu H. Ibsena.
1900 vystoupila s ochotníky - vysokoškolskými studenty v Příbrami ve scénkách z komedie Pokračování (Gilbert).

1902 s českými ochotníky ve Vídni hrála titulní roli v Kvapilově Princezně Pampelišce
1904 s českými ochorníky ve Vídni hrála Máju v Kvapilově hře Oblaky

1904 v Typografické besedě četla dělnickým dětem pohádky.

1905 hostovala v Litomyšli jako Magdalena Dobromila Rettigová ve stejnojměné hře A. Jiráska v ochotnickém představení JDO při příležitosti otevření Smetanova domu

Její doménou byly nejdříve role mladičkých oduševnělých dívek, postupně, již ve Švandově společnosti, se vypracovala ve vynikající představitelku moderních, psychologiky složitých žen, jimiž se vyslovovala k problémům současného světa.
V ND si musela si teprve vybojovat právo zobrazovat moderním hereckým stylem ve velkých rolích klasického i moderního repertoáru pravdivý obraz ženy, jejích niterných procesů i svou vizi osvobozené ženy budoucnosti. K jejím velkým úspěchům patřily mj. Mahulena v Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, Pampeliška v Kvapilově Princezně Pampeličce, Mina v Hilbertově dramatu Vina a zejména celá řada shakesperarovských postav (Ofelie v Hamletovi, Desdemona v Othellovi, Kordelie v Králi Learovi, Blažena v Mnoho povku pro nic) a ibsenovských postav. Její životní rolí byla Ellida v Ibsenově hře Paní z námoří.
Vystupovala také s ochotnickými soubory.
Hana Kvapilová je považována za největší českou herečku 20. století.

Bibliografie:
ČERNÝ, František: Hana Kvapilová, Praha, Orbis 1960.

ENGELMÜLLER, Karel: Hana Kvapilová. Praha 1908.

F.Č: Hana Kvapilová, in Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, s. 268-270.

KRONBAUER, Rudolf Jaroslav: Princezna Malostranské bohémy. Zlatá Praha 24, 1907, s. 29.

ŠALDA, František Xaver: Hana Kvapilová. In Duše a dílo. Praha 1913.

VODÁK, Jindřich: Tři herecké podobizny. Praha 1953

Divadelní listy 1900, č. 16, s. 354.

Archivy:
LA PNP:
Korespondence se soubory:
Akademikové – Rakovník 1 1894
Národní jednota – Jičín 1 1902
Pokrok, čtenářsko-ochotnická jednota – Praha 1 1886
Sdružení pokrokových lidí – Prostějov 1 1908
Spolek českých žen – Praha 1 1903
Vesna, vzdělávací spolek – Brno 1 1932