Recitace jednotlivců – Regionální přehlídka v Ostravě
Odbornou porotu recitátorů tvořili Jan Karaffa z Ostravské univerzity, Petra Rychecká z Centra volného času Lužánky Brno, Jitka Kvasničková a Helena Skálová z Dramacentra Ostrava.
V 1. kategorii nejmladších recitátorů jsme se měli možnost setkat se 12 dětmi z prvních a druhých tříd, jimž byl společný většinou velmi vhodný výběr předlohy -od textů Fr. Hrubína přes klasickou sestavu „Černík, Havel, Žáček, Nepil“ až po M. Kratochvíla, L.Štíplovou či M.Propperovou. Někteří zástupci této kategorie se potýkali s menšími řečovými vadami, monotónnějším temporytmem či s vypracováním situace a menším rozsahem výrazových prostředků, přesto jsme se však setkali pouze s velmi příjemným a přirozeným projevem dětí.
Druhé kategorie se zúčastnilo 13 dívek a chlapců a společným znakem jejich vystoupení byla daleko vyšší technická vyspělost a schopnost navozování komunikace s posluchači. Většina textů pracovala s dialogem a více dějovými situacemi, což se recitátorům s většími či menšími úspěchy dařilo zvládnout, stejně jako vypointování textu a nadhled nad ním. Mezi autory předloh se objevili např. M.Lukešová, M. Kratochvíl, E. Kästner, V. Provazníková, K. Čapek, Ch. Bieniek, P.Šrut či D.Heviér. Porota ocenila více jednotlivců, k postupu na Národní přehlídku Dětská scéna 2003 však byli navrženy tyto recitátorky: Barbora Čechová s textem M.Kratochvíla: Rozum a štěstí, při jehož přednesu se jí podařilo ve velmi složitém a dvěmi rámci rámovaném textu charakterizovat jednotlivé postavy, pracovat s vtipnou zkratkou a udržet kontakt a srozumitelnost pro posluchače; a Zuzana Stašicová s textem P.Šruta: Vašnosta všech vašnostů, jehož hlavním kladem byla nejen hra se slovy a jejich nesmyslnými překlady, ale i vystižení vztahu obou hlavních postav příběhu a zachování nadhledu recitátorky, který pak pomohl k překvapivé pointě.
Petra Rychecká
III. kategorie Naplněný ztichlý postranní sálek, třebaže průběžně probíhá přehlídka souborů. Soustředěné očekávání, pozornost posluchačů a vstřícná atmosféra. (Soutěžící a jejich doprovody nebývají ideálním publikem, tentokrát výjimka potvrzuje pravidlo.) Ze dvanácti interpretů šest chlapců. Už v tomto kontextu jsou poněkud stereotypní vystoupení dívenek vnímána příznivěji. (J. Prévert, J. Seifert). Dívenky si většinou nedovedou poradit s pravidelným rytmem, ale snaží se zaujmout příběhem (D. J. Caowayová : Elfové, J. R. Tolkien : Frodův žalozpěv…) Chlapci jsou více sví. Pouze jeden nešťastný pokus o ochotnickou exhibici (M. Antyč : Křídla), u ostatních převládá chuť komunikovat. Přirozeně, s chutí, s dobře vybraným textem, za nímž je tušit mravenčí práce pedagoga. Projevy nejsou bezchybné, interpret se nechá unést příběhem, svým temperamentem ( J. Pavlovič : Můj močál a naše láhev), ale koneckonců i pamětně zvládnutá délka přednášeného textu svědčí o radosti, již interpretovi dobře vybraná ukázka přináší. Jako příklad uvádím (všemi s potěšením vyslechnutý) evergreen Bylo nás pět.
IV. kategorie
Ve 4. , (jakož i ve 3. kategorii) chyběly téměř všem recitátorům texty pro porotu, ale naštěstí nechyběly příjemné zážitky z jejich interpretace. U nejlepších výkonů jsme mj. mohli ocenit promyšlený výběr vzájemně korespondujících textů: např. E. Vodičková: Nespavost, J. Seifert: Bachův koncert; anebo dovednost vytvořit si atmosféru pro svůj výstup ve sledu rozmanitostí: J. Wolker: Hřbitov. Ale i tehdy, kdy text byl zvolen nad možnosti recitátorky (J. Verlaine), bylo poznat dojem, který u interpretky vyvolal. Příjemný byl i poměr počtu mladých mužů a dívek 5 : 7. Ani v této kategorii jsme se nevyvarovali vystoupení sázejícího na „úspěch“ (J.Karas: Medová léta), zde ovšem s nespornou dovedností komunikace s divákem. U některých dívek jsme pozorovali pouhé předstírání prožitku, nechyběl ani povrchní monolog (Nestroy: Talisman). Zaujala ukázka z prózy H. Malířové, příjemně vyvážené bylo zastoupení poesie a lyrické prózy. Na závěr osobní dojem: sobota v ostravském Dramacentru mi potvrdila, jak může mladým lidem při jejich seberozvíjení pomoci dobře vedený přednes. Dokumentoval to nejen přístup jich samotných, ale i jejich doprovodů v závěrečné debatě s lektorským sborem. Kéž by tomu bylo i příště,i jinde a častěji!
Jana Křenková