MERTA, Jan: LIBČANY 2005 – LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA „O CENU MATĚJE KOPECKÉHO“. Divadelní HROMADA 2006 - jaro.
Zahájil LS Na Židli z Turnova humorně laděnou pohádkou Kdo zachrání princeznu, kterou napsala a upravila Dana Salabová, volně podle Mikulkovy pohádky O bílé kočičí princezně. Maňásky vytvořila Iva Kadelová a o scénografii se postaral Petr Záruba. Vše vycházelo z dílny souboru. Už sám úvod živoherců na předscéně /potulný houslista, bubeník a místní klepna/ ve kterém se oznamuje únos princezny si získává svým důrazem pozornost diváků. - Trochu složitější pro malé děti je asi fabule příběhu. Ježibaba odnese místo páva, kterého se jí zachce, z královské zahrady princeznu, kterou už nemůže vrátit. Vězní ji na svém sídle. O její záchranu se pokusí dva mušketýři, ale neuspějí. Ježibaba je vyžene. Povede se to však důmyslnou lstí kuchařovi Vendelínovi, který vysvobodí princeznu z vězení a uzavře v něm ježibabu. Ta z vězení uniká když se promění v myš, kterou sežere obcházející kočka. Tím je ježibaba odstraněna a princezna zachráněna. Připravuje se její svatba s Vendelínem. Ve hře je řada humorných situací, kterým by slušela větší míra nadsázky a důraznějšího řešení. Ale i tak představení v provedení šestičlenného studentského souboru Petra Záruby diváky zaujalo. Přispěly k tomu i pěkné loutky a barevně pojednaný paraván, podle okolností proměňovaný před očima diváků, z návsi na podhradí.
(Hlasy z poroty: 8. - 9.tř. - dobrý nápad s otáčivými kulisami, srozumitelné, dobře slyšet, však málo srozumitelné pro menší děti, humorná pohádka. - 6.tř. - vtipné, hezké kulisy. - 3.-4.tř.- velmi líbilo, bavilo, výborné kulisy a čarodějnice, výraznější barevnost kulis. - 1.-2.tř. - zábavné, dobře se pamatují na bitku s kuchyňským náčiním)
Domácí soubor Na židli se představil dvěma inscenacemi na motivy Josefa Čapka a pod režijním vedením Petra Záruby a Dany Salabové Jak pejsek s kočičkou slavili vánoce a Jak pejsek s kočičkou myli podlahu. Každou pohádku hrály vždy dvě děti pěknými maňásky (jejich autorkou je Jana Kudelová) za paravánkem a společným jmenovatelem obou představení byl kultivovaný projev a především na věk dětí výborná práce s maňásky: jejich vzájemná komunikace, šikovná práce s rekvizitou... Druhá z jmenovaných inscenací získala nakonec výše zmíněnou diváckou putovní cenu. A za práci s maňásky byl soubor oceněn odbornou porotou.