DS TYL RAKOVNÍK
PAVEL DOSTÁL A RICHARD POGODA
PODLE PØEDLOHY MARKA TWAINA: PRINC A CHUÏAS
Vyjmuto z èlánku
Milana Schejbala
POPELKA Rakovník 2004:
Spíše chuďas…
uveřejněného v časopise
Amatérská scéna 6/2004
Nebývá častým jevem, že se na přehlídce
takového významu, jakou Popelka Rakovník
jistě je, objeví dvě inscenace totožného
textového základu, navíc třicet let starého.
(Poznámka redakce: DS Tyl Rakovník
a Dostavníku Přerov.) Oba soutěžní soubory
rozpoznaly, že dnes už nelze hrát tento text
„jak leží a běží“, a oba ho přizpůsobily svému
divadelnímu vidění a potřebám současného
jeviště. Velkou devízou domácího DS Tyl
Rakovník při jevištní realizaci titulu Princ
a chuďas je bezpochyby enormní nasazení
všech účinkujících, které dokáže překlenout
i problematická či pateticky pojatá místa
předlohy a dodat jim pel autenticity. Šťastnou
se jeví především redukce přespříliš
mnohomluvného Dostálova textu a stejně
tak hravá nadsázka, s jakou jsou pojaty
postavy královského dvora. Nepodařilo se
však dosud zcela jevištně motivovat záměnu
obou hlavních postav Edwarda a Toma.
Jedním z rozhodujících přínosů v zásadě
zdařilé inscenace je pak režijní přínos Aleny
Mutinské, která principem tzv. divadla
na divadle, jenž tvoří šťastné rámování
příběhu, důsledně tento přístup realizovala
i ve scéně a kostýmech a umožnila hercům
zachovat si přiměřený hravý odstup od ztvárňovaných
postav a přitom nám sdělit jejich
hlavní téma, aniž by sklouzly herecké kreace
ke karikatuře či tzv. šarži. Z herecky velmi
vybaveného kolektivu se daří zejména Jiřímu
Sukovi v postavě Hendona (nejpříjemnější
zážitek celého festivalu), ale i např. Libuši
Roztočilové jako Bess, Ondřeji Lechnýřovi
jako Tomovi a dalším. Výrazným kladem
rakovnických je i hudební složka inscenace v
tom nejširším slova smyslu.