O divadelnictví na Mostecku máme první písemnou zprávu již z roku 1681, kdy zástupce ředitele potvrzuje převzetí peněz pro společnost - Tehdejší divadlo - či spíše atrakční představení artistů a kejklířů, které se konalo na bývalém předměstí Václavice. Začátkem 18. století usilovali studenti o založení divadelního kroužku , ale o jejich působení nemáme písemné zprávy. Po celkovém rozmachu průmyslu a tím pádem i navýšení počtu obyvatel města počíná 80-ými a 90-ými léty vzrůstat ochotnická činnost - samozřejmě se tehdejšímu mocnářství toto divadelnictví příliš nezamlouvalo a nebylo tehdy vlastně, kde hrát. Divadlo se stěhovalo po soukromých domech a mělo nemalý význam v boji za českou školu, vzdělávání a identitu. Vznikalo a zanikalo tehdy mnoho divadelních spolků - Vlastimil, Česká občanská beseda, Dramaticko-ochotnická jednota Máj v Souši. V roce 1900 byl v Kopistech založen spolek Lidumil, který svou satirou aktivně bojoval proti rakouskému řádu.
Přelomem v historii Mosteckého divadelnictví byla výstavba nové divadelní budovy, kterou si vynutilo německé měšťanstvo pro svou zábavu a která byla po neshodách a diskusích o jejím umístění, postavena podle projektu architekta Alexandra Grafa v roce 1911. Slavnostní otevření proběhlo 30. září 1911. Rozvoj divadla významně přibrzdila válka - 1914-1918, avšak velké změny v uspořádání země a vznik České republiky umožnily hraní českých her na prknech Mosteckého divadla - velká chvíle přišla 4.dubna 1919, kdy se v Mostě uskutečnilo divadelní představení českých ochotníků. Většina představení byla však bohužel ještě v němčině. V roce 1928 přichází krize hospodářská a ni navazuje samozřejmě i krize v divadelnictví - v roce 1934 se uvažuje o uzavření divadla v důsledku nedostatku financí, ale v roce 1935 se situace zlepšuje a představení mají velkou návštěvnost - většina z nich je již v češtině. Rozvoji divadla však zabrání okupace Němci. Po válce v roce 1945 přichází do divadla stálý činoherní soubor a zpěvohra. V roce 1948 se mění charakter českého divadla, které se přejmenovává na Divadlo pracujících a návštěvnost roste, ovšem zaujatost a podjatost režimem také ? Tehdejší divadlo zde tvoří kolektiv lidí okolo Lubomíra Poživila a Zdeňka Buchvaldka. Vzniklo zde spoustu divadelních představení všech žánrů od klasiky až po tehdy současné hry. Přelom v mosteckém divadelnictví znamenala úplná likvidace starého města tehdejší nomenklaturou, která jako důvod uvedla směšnou těžbu uhlí pod starým Mostem a která zapříčinila úpadek ducha města a velkou ránu krajině a lidem zde žijícím. Tato rána není dodnes zacelena a budeme ji pociťovat i v budoucnosti. Ovšem všechno zlé je i pro něco dobré? Novou divadelní budovu, která byla postavena v 80-tých letech zdobí několik výjimečností a je určitě dokladem umění tehdejších architektů a stavařů.